1) Do Řešova přes Vídeň, Krétu, Soluň, Athény a Varšavu aneb Přestup za 20 minut?
2) Cestujeme v čase aneb Autobusem na Ukrajinu a letadlem z Ivano-Frankviska
3) Jediným exemplářem An-140 na pravidelných linkách
4) Lvov a cesta domů (přes Kyjev a Košice)
***Většinu fotek do reportu poskytnul uživatel alesesl***
Do Řešova přes Vídeň, Krétu, Soluň, Athény a Varšavu aneb Přestup za 20 minut?
Když jednou kamarád a známý člen tohoto fóra alesesl objevil, že jdou s nějakým kuponem kupovat letenky z VIE s Aegeanem za pár šupů, jako vždy jsem neodolal a spolu s ním zakoupil let VIE-HER-GVA za nějakých 25€. Ale protože tato kombinace je, jak jistě sami uznáte, poněkud nezáživná, plánovali jsme dál. Po mnoha a mnoha více či méně atraktivních myšlenkách, které se nám ale vždycky z nějakého důvodu nelíbily, jsme se shodli na tom, že se vlastně chceme proletět s exotickou aerolinkou Motor Sich Airlines, která toho času létala na třech linkách z Kyjeva – do Minsku, Záporoží a Užhorodu. Poslední jmenované letiště díky geografické poloze a příznivým cenám v soutěži „vyhraj si svého Airbuse380 a alesesla“ zvítězilo a po prozkoumání všech možností a vypuštění segmentu HER-GVA jsme zjistili, že cesta na Ukrajinu nakonec nebude nemožná, ba co víc, bude velice zajímavá. Tedy velice zajímavá pro úzkou sortu lidí, jakou jsme my. Pro všechny ostatní se jedná o pomatení smyslů. Protože ale nejsem „všichni ostatní“, za pár desítek minut byl víceméně celý itinerář hotový a v průběhu času i koupený.
Ale člověk míní, Motor Sich mění. A nedává o tom vědět. Nejprve jsme svépomocí – ani ne týden před odletem – zjistili, že z Kyjeva do Užhorodu se už nelétá. Přes mail jsme vyjednali změnu letenek po nové trase Kyjev – Lvov – Užhorod. Ale pár dní před odletem úplně vypustili lety do Užhorodu s tím, že nás ze Lvova dopraví po zemi. Protože jsme ale neměli moc času v UDJ na přestup na autobus, odmítli jsme s tím, že proletíme segment do Lvova, protože Motor Sich byl hlavní bod programu a pak už si nějak poradíme.
Na dotazy ohledně kompenzací (na Ukrajině platí podobná směrnice jako EU 261/2004) pak samozřejmě ticho po pěšině.
Nebudeme to natahovat, finální routing vypadal nakonec takto (červeně letecké segmenty, modře segmenty po zemi):
- ifomap.gif (91.46 KiB) Zobrazeno 6537 x
Pro cestu do Vídně jsme se zvolili kombinace Regiojetu do Bratislavy a Slovak Lines na letiště. Taková cesta totiž vychází výrazně levněji, než přímý bus z Prahy na Schwechat a časový rozdíl zase není tak velký. Pravda, noční přestup na Mlynských Nivách není kdovíjaký zážitek, ale půlhodinky se přežít dá. Zvlášť, když se člověk může trochu zkultivovat, najíst a napít v salonku ve VIE.
VIE-HER
Aegean, A320, SX-DVL
LF cca 70%
Ráno příjemně ubíhalo, v salonku jsme vyřídili potřebnou administrativu v podobě OLCI na další lety a pár desítek minut před odletem se odebrali složitými cestami vídeňského letiště na starý terminál, odkud Aegean lítá.
- Výhled ze salonku na připravující se ranní vlnu odletů
- Salonek ve VIE, to jsou hlavně vynikající vajíčka!
Přímé lety z Vídně do Heraklionu létají jen jednou týdně, jedná se tak o typickou koupáckou linku. Vzhledem k tomu, že ještě není úplně top sezona, let byl obsazený jen zhruba ze 70%, v mírné většině převažovali starší Rakušané.
- Naše éro
Aegean je ještě docela solidní aerolinka, i úplně vzadu bylo místa na nohy dostatek a navíc se podával teplý snack:
Protože jsem měl celou trojku pro sebe, let se nesl ve znamení dospávání noční cesty autobusem a příjemně tak ubíhal. Na přiblížení jsme měli jako na dlani to, co zbylo ze sopky Thira a nyní se tomu říká Santorini:
Pak už jen pravá zatáčka, let podél pobřeží
- P1070469.JPG (307.82 KiB) Zobrazeno 6537 x
a hladce jsme dosedli na RWY heraklionského letiště, která je několik metrů pod úrovní samotné stojánky.
- Provoz v HER
- Výstup
Potřebovali jsme se dostat do Athén na brzký ranní odlet LOTu do Varšavy, což by nebyl vůbec problém, přímých spojů z Heraklionu je v průběhu celého dne mnoho. Proč to ale dělat jednoduše, když to jde složitě, za to však zajímavěji. Rozhodli jsme se pro večerní let exotické aerolinky Ellinair, která se specializuje především na svoz ruských turistů do Řecka, ale provozuje i pár vnitrostátních linek. A po zhruba dvou a půlhodinové pauze v SKG jsme zakoupili poslední let Aegeanu před půlnocí do Athén. Protože jsme měli více než 6 hodin na přestup, nic netušící příštích událostí jsme se vydali na prohlídku města.
Nutno podotknout, že samotný Heraklion je vlastně škaredé a špinavé město bez výrazných turistických zajímavostí. Pěší pohyb po městě je velmi obtížný kvůli úplné absenci chodníků, MHD pak jezdí vlastně jen v jedné východo-západní linii, která spojuje letiště se zbytkem města. Ale všude se dají najít i příjemná místa. My takové našli poblíž staré pevnosti u přístavu v docela pěkné restauraci, která měla velkou přidanou hodnotu ve výhledu na startující letadla z HER.
- V centru Heraklionu
- Něco na posilněnou
- P1070527.jpg (339.93 KiB) Zobrazeno 6537 x
HER-SKG,
Ellinair, 737-300, LY-LGC
LF=81 pax, tedy cca 55%
Na letišti jsme se před odletem ještě pokoušeli o nějaký spotting, ale na řeckých letištích se obecně fotí blbě a Heraklion není výjimkou. Dvojitý plot, dráha daleko a hlavně spousta bordelu zakrývající výhled na plochu. Ale vážně, takový binec jsem snad neviděl na žádném jiném letišti. Unimobuňky poházené bez ladu a skladu všude okolo plotu, skládka, rozbitá letištní technika a něco, co pachem připomínalo žumpu a vzhledem zarostlou hroudu hlíny. Vydali jsme se tedy radši do terminálu, který zvenku vypadá docela pěkně:
Ale uvnitř je to zašlá a tmavá budova:
- P1070500.jpg (295.16 KiB) Zobrazeno 6537 x
Našli jsme velice chudě vypadající salonek Ellinairu, ale pořád lepší, než okolí, nicméně za vstup chtěli 50€, pročež jsme se radši vydali na bezpečnostní kontrolu a do tranzitu. Ten je poměrně stísněný, přesněji řečeno půl roku místnímu provozu stačí tak akorát a půl roku ne.
Na těchto letních letištích se mi líbí velká rozmanitost destinací a aerolinek. Létá se odtud úplně všude počínaje velkými letišti typu Gatwick, Frankfurt nebo Mnichov přes letiště velikosti Prahy nebo Varšavy až po zapadlá neznámá městečka typu Saarbrücken nebo Kalmar. A dokonce jsme na příletové tabuli viděli jedno město, o kterém doteď nevíme, kde se přesně nachází: Brno
- Jen malá část večerních odletů
Odlety probíhaly v takových vlnách. Hodinka Thomas Cooků, hodinka odletů do Německa. Hala se průběžně plnila až k prasknutí a zase pomalu vyprazdňovala a pak zase plnila a celé to bylo velice zajímavé. Pozorovat různé typy evropských koupáků od francouzských důchodců směřujících domů do Nantes, přes německé postarší i mladší páry vracející se snad do každého většího německého města (co si pamatuji, tak během dvou hodin letěla letadla do Mnichova, Frankfurtu, Drážďan, Lipska, Saarbrückenu, Rostocku, Düsseldorfu, Brém…) až po anglické rodiny s uřvaným dětmi. Až mě chvíli atmosféra strhávala natolik, že bych věřil, že čekám na Travelu do Prahy
- Koupáci jedou domů
- P1070540.jpg (315.29 KiB) Zobrazeno 6537 x
- ATRko Danish Air Transportu
- Podvečerní romantika na HER
- P1070545.jpg (254.03 KiB) Zobrazeno 6537 x
- Objevila se i dlouhá 757 z Mnichova
- P1070555.jpg (233.84 KiB) Zobrazeno 6537 x
A v tom všem zmatku, kdy každou chvíli boardovala nějaká do posledního místa zaplněná A321 nebo dokonce 757-300 se našlo pár zoufalců obskurní letecké společnosti Ellinair mířící do Soluně, kteří s napětím sledovali stále se posouvající čas odletu. No, abych byl přesný, většině cestujícím to bylo asi putna, protože v Soluni svojí cestu končili, ale našli se minimálně dva, kterým to zase tak putna nebylo, protože pokud by nestihli svůj spoj do Athén, celý výlet by byl víte kde.
Letadlo stále nikde, na tabuli pořád plánovaný čas odletu ve 21:10, tedy hodinu a čtvrt zpožděný, poslední letadlo do Athén odlétalo za 20 minut, to kdybychom eventuálně uvažovali o vypuštění cesty přes Soluň, ale my trpělivě čekali dál, až se nakonec před devátou hodinou objevila stařičká 737-300 vypůjčená od litevských Grand Cru Airlines, ale v částečných barvách Ellinairu:
- P1070569.jpg (299.6 KiB) Zobrazeno 6537 x
Protože ale nikdo nikam nespěchal a právě probíhala jedna z vln koupáckých odletů, boarding se stále nekonal a když už se konal, zase jsme čekali dlouhé minuty v letadle. Nakonec se ale Boeing dal do pohybu a Heraklion jsme opustili ve 22:00, dvě hodiny zpoždění a s vědomím, že za hodinu a 55 minut nám letí poslední letadlo do Athén. Když jsme přelétávali právě athénské letiště, proběhla mi hlavou tolik častá myšlenka „co jsem to proboha za vola“, následně jsem slupnul občerstvení (totiž sušenka 8g – fakt 8 gramů)
- P1070572.jpg (300.26 KiB) Zobrazeno 6537 x
a pak už jen netrpělivě myšlenkami popoháněl piloty při dlouhém přiblížení přes Soluň a moře na SKG. Protože letadlo ten den svojí šichtu končilo a Ellinair má na SKG svojí hlavní základnu, zarolovali jsme celkem pochopitelně před firemní budovy, které jsou ale v tom nejvzdálenějším koutu letiště. Dveře letadla se otevřely ve 22:23. Naštěstí všech 81 pasažérů vystoupilo relativně rychle, ale i tak naše šance na úspěšný přestup každou minutou klesaly a klesaly.
Po výstupu z letištního busu jsme vystřelili rychlostí, kterou by i Bolt mohl závidět, nejdřív ven, pak na security, která byla naštěstí úplně prázdná a pracovníci měli pochopení pro náš spěch, takže nás zbytečně nezdržovali. Když jsme v dálce viděli končící řadu právě probíhající boardingu, už bylo jasné, že přestup bude úspěšný. Z letadla do letadla, přičemž obojí bylo busmo, jsme se zvládli dostat přesně za 23 minut, což je, myslím, velmi dobrý výkon.
SKG-ATH,
Aegean, A320, SX-DNC
LF asi 100%
- Ani nevíte, jak rádi jsme viděli tento obrázek - nástup na let do Athén
Na krátkém skoku do Athén jsme měli štěstí na pár měsíců staré letadlo, které ještě vonělo novotou. Docela mě překvapilo, že i noční let byl skoro plně obsazen a soudě dle vzhledu některých pasažérů, byli přítomni i business cestující. Za slabých 40 minut už jsme přistávali na největším řeckém letišti.
Měl jsem utkvělou představu, že v ATH je čilý provoz přes celou noc, ale kromě Qataru a našeho LOTu žádná sláva, až po páté hodině ranní začínala masivní vlna odletů po celém Řecku. Pár nočních hodin jsme přečkali ve dvou saloncích, které sice nepatří mezi extratřídu, ale lepší, než bloumat po letišti.
- Noční ATH
- P1070577.jpg (338.69 KiB) Zobrazeno 6537 x
- Vynikající snídaně v salonku Aegeanu
ATH-WAW,
LOT Polish Airlines, E175, SP-LIE (retrojet)
LF 99%
Nástup probíhal opět autobusem a byl nezvykle rychlý a efektivní, dokonce k malému Embraeru poslali dva autobusy.
LOT má u mě za tento let dva veliké plusy. Jednak za letadlo, které nám poslal. Nejen, že to byl nejpohodlnější jet, jaký znám, ale navíc v pěkným retro barvách. A druhé plus má u mě za deku a polštářek, což jsem na evropských letech zaregistroval poprvé. Samotný osobní prostor je pak na velikost letadla neuvěřitelný, tihle Brazilci letadla vyrábět umí, s takovým letadlem bych letěl long-haul mnohem radši, než s kterýmkoliv widebody.
Krátce po startu jsem ještě zaregistroval krásný východ slunce a pak už se odebral do říše, kterou mám nejradši, totiž snů.
- P1070580.jpg (270.24 KiB) Zobrazeno 6537 x
- P1070581.jpg (222.73 KiB) Zobrazeno 6537 x
- Wisla krátce před přistáním ve WAW
Varšava nás přivítala krásným leteckým počasím: jasné sluníčko s pár oblaky, čirý vzduch, ale protože na mě přišla velká krize z nevyspání, zapadli jsme do LO HON Circle/Gold salonku, kde jsme provedli důležité úkony, jmenovitě sprchu, pití, jídlo a spánek. Jediná nevýhoda salonku je, že nemá vůbec žádný výhled na plochu. Další nevýhodou v náš den pak byl pěkně protivný personál, který okatě dával najevo, že kontroluje, jaké množství jídla a pití konzumujeme. Ale co už, sedm hodin uteklo jako voda a už byl pomalu čas vydat se na krátký let do Rzeszowa.
- Bašta v salonku
- WAW
- P1070599.jpg (342.9 KiB) Zobrazeno 6537 x
ATH-RZE
LOT Polish Airlines, E175, SP-LIF
LF 100%
- P1070605.jpg (317.65 KiB) Zobrazeno 6537 x
Většina osazenstva letu tvořili poláci s kanadským pasem, cestující na návštěvu do své rodné země. V tom má LOT velkou výhodu, že má tak početnou komunitu v zámoří, i když je pravda, že žádný high-yield to asi nebude.
Start asi s 15 minutovou sekerou, ale nic, kvůli čemu bych se zlobil. Počasí bylo pořád moc pěkné, takže krátce po startu byl perfektní výhled na letiště a pak taky na celou Varšavu:
- P1070610.jpg (295.04 KiB) Zobrazeno 6537 x
- P1070614.jpg (343.01 KiB) Zobrazeno 6537 x
pak ostrá levá zatáčka o 180 stupňů, a po velmi krátkém letu v cestovní hladině už začalo klesání. Takové lety mám nejradši, člověk se nestihne nudit, a když je hezké počasí, díky nižší hladině je taky pěkný výhled.
Rzeszowské letiště mě velice mile překvapilo. Takhle si představuji ideální letiště na velikost města, jakou Řešov má. Je pěkné, moderní, prostorné, ale žádná megalomanie, jen tak, aby pohodlně stačilo objemu letů, který je – nutno podoktnout – docela velký, aspoň v porovnání s českými regionálními letišti.
Ale opět jsme u toho, že polská menší letiště mají oproti těm českým několik konkurenčních výhod. Ten hlavní je velmi mobilní pracující lid, ale třeba taky velké vzdálenosti v Polsku nebo početné komunity Poláků v zámoří.
- P1070624.jpg (289.27 KiB) Zobrazeno 6537 x
- Interiér RZE
- P1070645.jpg (100.16 KiB) Zobrazeno 6537 x
Na letišti je i docela pěkná vyhlídková terasa, kde jsme počkali, až náš LOT odletí zase zpět do Varšavy:
Ještě jsem si stihl vyfotit docela pěknou věž:
- P1070646.jpg (274.59 KiB) Zobrazeno 6537 x
Jenom MHD by mohli trochu líp zkoordinovat. My měli sice štěstí, že na náš přílet autobus +- navazoval, ale jinak jedou na letiště jen čtyři spoje denně, přičemž příletů je více než dvakrát tolik.
(pokračování níže)
:
