Korsika s Eurowings
Napsal: 21. 06. 2016, 13:43
Na Korsiku jsme chtěli už kdysi dávno, ale nakonec člověk míní a život mění. I letos jsme původně chtěli na Sardinii. Nicméně při čekání na vhodný tarif, když jsem prokaučoval letenky z Vídně za Sardinii s NIKI za 90EUR, spustil Eurowings z Vídně mnoho nových linek. A že mají o náš trh evidentní zájem svědčí i fakt, že reklamy na ně viseli i na zastávce MHD v provinčním maloměstě Vyškov. A jednou z nových destinací je i Bastia na severu Korsiky. Slovo dalo slovo a protože ceny byli během ledna na přijatelné úrovni a za pár minut už byli letenky v mailu. Rada na závěr, pokud rezervujete společně letenky s někým dalším, nikdy neseďte na jedné wifině. Jako ten co kliknul o minutu později už jsem měl každou letenku o 10EUR dražší
Pak už jen auto. Na ty pověstné uzoučké korsické stezky jsem chtěl něco malého a tak jsem věřil, že se mi podaří celou rodinku nacpat do Pola. Nabídka Europcar za 119 EUR na týden mi to přišlo celkem v pořádku.
Hledání ubytování byl o něco větší oříšek. Na Korsice je všechno daleko. Ani ne tak kilometrově, jako spíš časově. Protože jsme chtěli trochu moře, trochu hor, trochu měst a taky aby to v nějaké rozumné vzdálenosti od letiště, zvolili jsme mobilhome v kempu Marina d´Erba Rossa poblíž Ghosonaccia. Pak už jen půl roku těšení . To nám nakonec zpestřili odboráři z řízení letového provozu, kteří chtěli podpořit piloty Air France a během začátku MS ve fotbale si trochu zastávkovat. Letos už podruhé Asi místní sport, ale naštěstí si to rozmysleli.
VIE-BIA
EW5950 , A320 D-AIZR , LF cca 80%
V deštivou sobotu v polovině června jsme naskládali kombíka kuframa a já začal mít trochu pochybnost, zda je naskládáme i do toho Pola. Odjížděli jsme po obědě s dostatečnou rezervou, doufajíc, že dětičky budou spát. Jejich nerušené spaní jsem chtěl podpořit tím že nebudeme zastavovat, kvůli koupi rakouské známky a dálnici objedeme. To byl hodně blbej nápad. Sice to lze, ale je to dlouhé motání po Vídni a rozhodně to nestojí za to. Na druhou stranu jsme měli dost prostoru si obhlédnout rafinerii ÖMV ve Schwechatu. Parkovali jsme na Mazuru, hned nám jel autobus k terminálu, pohodka. Bohužel zrovna náš let měl mít nakonec téměř hodinové zpoždění.
Naštěstí terminál F ve VIE je na čekání skvěle připravený a myslí i na dlouhou chvíli těch nejmenších pasažérů
Nakonec zaparkoval i náš airbus
Posádka příjemná i když trochu německy rezervovaná majíc pramálo pochopení pro zábavu čerstvého dvouleťáka, jež spočívala v zapínání a rozepínání pásu Eurowings mají tři druhy tarifu BASIC, SMART a BEST. Při rezervování bylo výhodnější si připlatit za SMART, než připlácet kufry k BASIC. A ke SMARTu je i malá svačina a možnost rezervovat místa ihned při koupi letenky.
Let byl v pohodě, z VIE do BIA je to opravdu jen kousíček, cca hodinu a dvacet minut.
Bohužel díky zpoždění byl náš let poslední z vlny večerních příletů a bylo to krutě znát. Asi z důvodu začínajícího ME ve fotbale museli všichni přes dost pomalého celníka, který skenoval všechny pasy. Minimálně půlhodinka. Pak pro kufry a nástup do další fronty pro auto. Europcar je zde zjevně velmi populární, fronta před námi čítala cca 20 hlav. Všech pět otevřených přepážek se s ní vypořádávalo celou hodinu a půl! Asi nějaká skrytá forma protestu proti novému právě schvalovanému francouzkému zákoníku práce
Celkem příjemnou náplastí byl nový Renault Kango, který na nás zbyl místo objednaného Pola. U auta s necelýma dvěma tisíci kilometry mě celkem pobavilo když paní z půjčovny anglicky vysvětlovala že je trochu bourané zepředu i zezadu Ovšem v kanceláři se řeší jen papíry, auto vydává kolega jinde a s tím se podepisují zase papíry. Na papíry jsou tady zjevně experti . Důležitá informace, které je pravda ve v podmínkách rezervace uvedena (ale kdo je čte, že) je že musíte mít kreditní kartu se jménem řidiče. Kvůli blokaci depozitu, pokud nechcete cálovat 850 Eur cash. V opačném případě dopadnete jako pán stojící za náma, který si sice také vystál 1,5 hodiny ve frontě, ale nakonec kvůli absenci kreditky odešel pěšky
Podtrženo, sečteno o jedenácté večerní odjíždíme z letiště na cca hodinovou cestu do kempu. Moje představa, jak o desáté budeme bydlet a popíjet slivovičku na terásce dočasné plastové chatičky se poněkud rozplynula Cesta byla poklidná, jediné zpestření byl ozbrojenými vojáky kontrolovaný kruhový objezd. V temné noci, uprostřed ničeho, daleko od lidí
Korsika jako taková má u nás pověst místa, kam se jezdí potit cyklisté, horolezci a všichni ti adrenalinoví šílenci. Většina informací je spíš o GR20, horách, městech, prostřílených značkách, vendetě, ale o plážích až tak moc ne. Přitom pláže jsou tu stejně krásné, jako ve Španělsku či Řecku, jen s nádhernou siluetou hor na obzoru. Teploty byli během celého pobytu vysloveně příjemné, stále mezi 26°-30°, žádné hice, voda příjemná, jen trochu vlny, ale zase jen tak na pohodu Z Ghisonaccie je relativně dobře dostupné celé východní pobřeží, vnitrození a jih ostrova.
Podle Lonely Planet pláže v okolí Ghisonaccie mnoho krásy nepobrali, ale mě osobně se líbila víc, než slavná Plage de Palombaggia poblíž Porto-Vecchio.
Letečtí nadšeni mohou při troše štěstí nad zálivem sledovat provoz z nedaleké vojenské základny Base Aérienne de Ventiseri-Solenzara. Zejména snahu dostat se nad hory, což se ne vždy povedlo na první pokus.
Koupání v lagunách na řece Solenzara je velmi osvěžující
Stejně jako cesta k nim
Pozůstatky budování samostatné republiky
V uličkách Corte
Hrad v Corte. Na fotkách to vypadalo hrozně veliké, ve skutečnosti je to taková malá hacienda na vršku skály. Ale neříkal bych to tam moc nahlas
Dobře se tam vaří
Z kaštanů a s kaštanama se tu dělá úplně všechno. Kaštanové pívo, pálenka, moučník, nebo jako na fotce Noky s kaštanama s kaštanovou omáčkou. Moc dobré!
Z dálky to vypadalo jako pěkná cyklostezka…
Na kterou nás v zápětí cesta dovedla. Šíře 2 a půl metru max.
Ale podle navigace se po ní může valit devadesátkou
Bonifacio je prostě nádherné
Stejně jako Île Lavezzi
Uteklo to jako voda a přišel čas valit dom. Tenhle pohled mi bude prostě chybět…
BIE-VIE
EW5951 , A320 D-AIZU , LF cca 60%
Také cesta dom se neobešla bez komplikací. Na recepci jsme si udělali check-in a vytiskli bording passy. Jen slečna zapomněla změnit formát tisku (a já si to ve fransouzkých Win XP fakt nepřečetl) a tak nám vylezli boarding passy formátu A3
Pravda, všem se líbili a pracovníci na letišti se shodli, že takhle velké ještě v životě neviděli. Aspirujeme o zápis do Guinessovi knihy rekordů Pro ty, co by se nás chtěli pokusit překonat jen podotýkám, že QR kód je už i na formátu A3 tak veliký, že to čtečka nenačte a musí se zadávat ručně.
Bastia-Poretta (BIA) je poměrně malé letiště, něco jako Brno, jen s poněkud intenzivnějším provozem (1.162.000 pasažérů v roce 2014) a jednou dráhou 2.520m 16/34. Takže v hale je docela těsno.
My co známe letiště jen „zepředu“ jsme tu měli možnost nahlédnout trochu do zákulisí a vidět ty vozíčky co nám vozí kufry poté, co na pásu zmizí v útrobách letiště
Něco málo z provozu na ploše než jí pohltila tma
I systém gatů je poměrně jednoduchý, prostě jedna hala a dveře s označením A-K
Odlet měl být v 20:50, ale až po deváté jsme z pracovníků letiště doslova vyloudili informaci, že kvůli zpoždění bude odlet v 22:05. Ten se pak ještě posunul na 22:20. Let samotný byl v pohodě. Krásný byl výhled na zářící Benátskou lagunu, samotné Benátky, pobřeží mezi Cavallinem a Caorle i přístav v Terstu.
Nepříjemností byli jen velké turbolence, včetně poměrně hlubokých propadů letadla, které jsme si vychutnávali při přiblížení na VIE. Asi jediný kdo z nich měl radost byl náš malý čerstvý dvouleťák Asi mu to připomínalo jízdu na tobogánu Ale přistání jako do peřin, po kterém následovalo cca 10ti minutové popojíždění po letišti a hledání toho správného chobotu.
A pak už jen pro kufry, do Mekáče, na autobus, domů, vyprat, na chvíli se mrknout do roboty a za 2 týdny hurá na kola
Pak už jen auto. Na ty pověstné uzoučké korsické stezky jsem chtěl něco malého a tak jsem věřil, že se mi podaří celou rodinku nacpat do Pola. Nabídka Europcar za 119 EUR na týden mi to přišlo celkem v pořádku.
Hledání ubytování byl o něco větší oříšek. Na Korsice je všechno daleko. Ani ne tak kilometrově, jako spíš časově. Protože jsme chtěli trochu moře, trochu hor, trochu měst a taky aby to v nějaké rozumné vzdálenosti od letiště, zvolili jsme mobilhome v kempu Marina d´Erba Rossa poblíž Ghosonaccia. Pak už jen půl roku těšení . To nám nakonec zpestřili odboráři z řízení letového provozu, kteří chtěli podpořit piloty Air France a během začátku MS ve fotbale si trochu zastávkovat. Letos už podruhé Asi místní sport, ale naštěstí si to rozmysleli.
VIE-BIA
EW5950 , A320 D-AIZR , LF cca 80%
V deštivou sobotu v polovině června jsme naskládali kombíka kuframa a já začal mít trochu pochybnost, zda je naskládáme i do toho Pola. Odjížděli jsme po obědě s dostatečnou rezervou, doufajíc, že dětičky budou spát. Jejich nerušené spaní jsem chtěl podpořit tím že nebudeme zastavovat, kvůli koupi rakouské známky a dálnici objedeme. To byl hodně blbej nápad. Sice to lze, ale je to dlouhé motání po Vídni a rozhodně to nestojí za to. Na druhou stranu jsme měli dost prostoru si obhlédnout rafinerii ÖMV ve Schwechatu. Parkovali jsme na Mazuru, hned nám jel autobus k terminálu, pohodka. Bohužel zrovna náš let měl mít nakonec téměř hodinové zpoždění.
Naštěstí terminál F ve VIE je na čekání skvěle připravený a myslí i na dlouhou chvíli těch nejmenších pasažérů
Nakonec zaparkoval i náš airbus
Posádka příjemná i když trochu německy rezervovaná majíc pramálo pochopení pro zábavu čerstvého dvouleťáka, jež spočívala v zapínání a rozepínání pásu Eurowings mají tři druhy tarifu BASIC, SMART a BEST. Při rezervování bylo výhodnější si připlatit za SMART, než připlácet kufry k BASIC. A ke SMARTu je i malá svačina a možnost rezervovat místa ihned při koupi letenky.
Let byl v pohodě, z VIE do BIA je to opravdu jen kousíček, cca hodinu a dvacet minut.
Bohužel díky zpoždění byl náš let poslední z vlny večerních příletů a bylo to krutě znát. Asi z důvodu začínajícího ME ve fotbale museli všichni přes dost pomalého celníka, který skenoval všechny pasy. Minimálně půlhodinka. Pak pro kufry a nástup do další fronty pro auto. Europcar je zde zjevně velmi populární, fronta před námi čítala cca 20 hlav. Všech pět otevřených přepážek se s ní vypořádávalo celou hodinu a půl! Asi nějaká skrytá forma protestu proti novému právě schvalovanému francouzkému zákoníku práce
Celkem příjemnou náplastí byl nový Renault Kango, který na nás zbyl místo objednaného Pola. U auta s necelýma dvěma tisíci kilometry mě celkem pobavilo když paní z půjčovny anglicky vysvětlovala že je trochu bourané zepředu i zezadu Ovšem v kanceláři se řeší jen papíry, auto vydává kolega jinde a s tím se podepisují zase papíry. Na papíry jsou tady zjevně experti . Důležitá informace, které je pravda ve v podmínkách rezervace uvedena (ale kdo je čte, že) je že musíte mít kreditní kartu se jménem řidiče. Kvůli blokaci depozitu, pokud nechcete cálovat 850 Eur cash. V opačném případě dopadnete jako pán stojící za náma, který si sice také vystál 1,5 hodiny ve frontě, ale nakonec kvůli absenci kreditky odešel pěšky
Podtrženo, sečteno o jedenácté večerní odjíždíme z letiště na cca hodinovou cestu do kempu. Moje představa, jak o desáté budeme bydlet a popíjet slivovičku na terásce dočasné plastové chatičky se poněkud rozplynula Cesta byla poklidná, jediné zpestření byl ozbrojenými vojáky kontrolovaný kruhový objezd. V temné noci, uprostřed ničeho, daleko od lidí
Korsika jako taková má u nás pověst místa, kam se jezdí potit cyklisté, horolezci a všichni ti adrenalinoví šílenci. Většina informací je spíš o GR20, horách, městech, prostřílených značkách, vendetě, ale o plážích až tak moc ne. Přitom pláže jsou tu stejně krásné, jako ve Španělsku či Řecku, jen s nádhernou siluetou hor na obzoru. Teploty byli během celého pobytu vysloveně příjemné, stále mezi 26°-30°, žádné hice, voda příjemná, jen trochu vlny, ale zase jen tak na pohodu Z Ghisonaccie je relativně dobře dostupné celé východní pobřeží, vnitrození a jih ostrova.
Podle Lonely Planet pláže v okolí Ghisonaccie mnoho krásy nepobrali, ale mě osobně se líbila víc, než slavná Plage de Palombaggia poblíž Porto-Vecchio.
Letečtí nadšeni mohou při troše štěstí nad zálivem sledovat provoz z nedaleké vojenské základny Base Aérienne de Ventiseri-Solenzara. Zejména snahu dostat se nad hory, což se ne vždy povedlo na první pokus.
Koupání v lagunách na řece Solenzara je velmi osvěžující
Stejně jako cesta k nim
Pozůstatky budování samostatné republiky
V uličkách Corte
Hrad v Corte. Na fotkách to vypadalo hrozně veliké, ve skutečnosti je to taková malá hacienda na vršku skály. Ale neříkal bych to tam moc nahlas
Dobře se tam vaří
Z kaštanů a s kaštanama se tu dělá úplně všechno. Kaštanové pívo, pálenka, moučník, nebo jako na fotce Noky s kaštanama s kaštanovou omáčkou. Moc dobré!
Z dálky to vypadalo jako pěkná cyklostezka…
Na kterou nás v zápětí cesta dovedla. Šíře 2 a půl metru max.
Ale podle navigace se po ní může valit devadesátkou
Bonifacio je prostě nádherné
Stejně jako Île Lavezzi
Uteklo to jako voda a přišel čas valit dom. Tenhle pohled mi bude prostě chybět…
BIE-VIE
EW5951 , A320 D-AIZU , LF cca 60%
Také cesta dom se neobešla bez komplikací. Na recepci jsme si udělali check-in a vytiskli bording passy. Jen slečna zapomněla změnit formát tisku (a já si to ve fransouzkých Win XP fakt nepřečetl) a tak nám vylezli boarding passy formátu A3
Pravda, všem se líbili a pracovníci na letišti se shodli, že takhle velké ještě v životě neviděli. Aspirujeme o zápis do Guinessovi knihy rekordů Pro ty, co by se nás chtěli pokusit překonat jen podotýkám, že QR kód je už i na formátu A3 tak veliký, že to čtečka nenačte a musí se zadávat ručně.
Bastia-Poretta (BIA) je poměrně malé letiště, něco jako Brno, jen s poněkud intenzivnějším provozem (1.162.000 pasažérů v roce 2014) a jednou dráhou 2.520m 16/34. Takže v hale je docela těsno.
My co známe letiště jen „zepředu“ jsme tu měli možnost nahlédnout trochu do zákulisí a vidět ty vozíčky co nám vozí kufry poté, co na pásu zmizí v útrobách letiště
Něco málo z provozu na ploše než jí pohltila tma
I systém gatů je poměrně jednoduchý, prostě jedna hala a dveře s označením A-K
Odlet měl být v 20:50, ale až po deváté jsme z pracovníků letiště doslova vyloudili informaci, že kvůli zpoždění bude odlet v 22:05. Ten se pak ještě posunul na 22:20. Let samotný byl v pohodě. Krásný byl výhled na zářící Benátskou lagunu, samotné Benátky, pobřeží mezi Cavallinem a Caorle i přístav v Terstu.
Nepříjemností byli jen velké turbolence, včetně poměrně hlubokých propadů letadla, které jsme si vychutnávali při přiblížení na VIE. Asi jediný kdo z nich měl radost byl náš malý čerstvý dvouleťák Asi mu to připomínalo jízdu na tobogánu Ale přistání jako do peřin, po kterém následovalo cca 10ti minutové popojíždění po letišti a hledání toho správného chobotu.
A pak už jen pro kufry, do Mekáče, na autobus, domů, vyprat, na chvíli se mrknout do roboty a za 2 týdny hurá na kola