JackBrno píše:Paul1 píše:Neřeším co je nutnější, ale to, že někteří lidé pořád platí za něco, co nepotřebují...
Tak na chartech většina lidí kufr potřebuje, jen málo z nich by se bez potíží vešla do příručáku. Kdežto jídlo na 2hodinovém letu nepotřebuje vůbec nikdo, takže to srovnání kulhá na obě nohy
Dovolím si lehce nesouhlasit. Všichni mluví o letu 2 hodiny. Trošku hodně se zapomíná, že je rozumné být na letišti 2 hod předem. často si většinu z toho času vystojíte na odbavení, pak na bezpečnostní kontrole, případně pasovce, a také není moc dobré přijít k nástupu do letadla, když už zavírají dveře. tady většinou čas na nějaké jídlo není. Čas je pak během letu, kdy se po usednutí do sedačky většině lidí uklidní tep a ten čas mají. Následně po přistání většinou mají zajištěnou dopravu někam, často s cestovkou nebo vlastní. Popravdě, neznám člověka, který by se s kufrem/kufry, po přistání šel najíst někam do příletové haly....
No a už je z toho hodin cca 6, nemluvě o případech kdy je opravdu lepší letět s cestovkou (německou) ale protože jste si třeba na Korfu vybrali místo, které mají v rozvozu až poslední, tak se po přistání dostanete do hotelu asi až po 3,5 hodinách, před půlnocí.
Věřte mi, že nikdy mi tak nechutnal oschlý toustový chleba se stopovými prvky másla jako tehdy! A opravdu to není vyjímka, spíše běžná praxe, že rozumný čas k jídlu je právě v tom letadle...
Samozřejmě, že se svět nění a i já se mu musím přizpůsobit. Po několika špatných zkušenostech, kdy jsem okousával molitan ze sedačky, než se ke mně dostali s nabídkou placeného jídla, kdy několikrát na mne nezbylo nic nebo něco co opravdu nechci jsem si začal dělat svačiny do letadla sám. Zvláště když dnešní moderní sedadla mají jen skořepinu a látku, kde je molitanu poskrovnu
A teď prosím o příspěvky těch, co si příjdou na letiště s 5ti hodinovým předstihem, v klidu si dají předražené jídlo a pití a jsou narozdím ode mne v pohodě....
A to jsem pražák, a na naše letiště nemusím cestovat půl dne předem.
Takže jídlo v letadle, alespoň podle mne, dává smysl, byť se neztotožňuji s myšlenkou, že si to zasloužím jako návštěva nebo host.