vita píše: čím ČSA plnily ty Singapoury, Bombaje, Jakarty, Phnompenhy, Tripolisy, Damašky, Bejrúty, Casablancy, Konakry a další?
a) Lidmi jako Babiš, Šímáně, a jinými dalšími bezejmennými, kteří měli patřičnou důvěru režimu a mohli vycestovat služebně mimo ohradu železné opony (výměnou za nějaký ten podpis tu i támhle
), protože bolševik vždy trpěl chronickým nedostatkem tvrdé měny (a trpí dodnes, viz. Venezuela a kejkle soudruha Madura s prodejem letenek za domácí, bezcennou měnu) a to co neskončilo v bezedné černé díře nikdy nezaplacených dodávek Rusákům se snažil prodat za skutečné peníze v nesocialistické cizině, těm ošklivým kapitalistům a
vrahům z vólstrítu.
b) Další z prostředků jak k tvrdé měně přijít byl prodej levné, vysoce kvalifikované pracovní síly (lékaři, technologové, apod.) do zemí jako Kuvajt, Libye, Irák, Írán, apod. Pokud vím, tak zde úlitba režimu nutná nebyla a jezdili tam i lidi bez toho že by museli být v partaji nebo hůř...
c) Dále pak bolševik trpěl chronickým nedostatkem pracovní síly a tak se zase sem v rámci pomoci bratrskému lidu společně se plácajícímu v socialistické mizérii ze zemí jako Vietnam, Mongolsko nebo Kuba. Velmi často dělali v textilním a obuvnickém průmyslu.
d) Pak tu fungovala stipendia pro studenty ze temí třetího světa na bežných univeritách a v neposlední řadě nechvalně proslulá estébácká "univerzita 17. listopadu", takže jistá část osazenstva pocházela z řad různých "Mirečků".
whiskey píše:vlastnik pasu musel byt iny kapo veru...
Důvěra strany a pracujícího lidu téměř bez omezení, zdá se. To je prodejcův pas?
ivy píše:Takže např Finnair, létající někdy na přelomu 70. a 80. let linku HEL-SXF-PRG, prodával segment PRG-HEL a zpět mimo jiné i za koruny (prostřednictvím ČSA). Segment PRG-SXF (na který měl také přepravní právo) ale nabízel pouze za tzv. tvrdou měnu. Mně se jednou povedlo oblbnout v Berlíně u odbavení pracovnici Interflugu a ona mně přebukovala letenku ČSA se zlevněným tzv EAPT (východoevropským) tarifem právě na let Finnairu, takže jsem absolvoval let s krátkou DC-9 (tuším verze 15). Při dalších pokusech později už mně ale vždy vyhnali.
Zajímavé, že . My jsme s našima jezdili v rámci nějakého kamarádšoftu mezi UK a Humboldtovou Univerzitou v polovině osmdesátých let do východního Berlína a strašně jsem coby desetiletý děsně toužil letět s tou DC-9 Finnairu, která SXF-PRG létala chvilku před nebo po lince ČSA a bylo ji možné vidět jak v Berlíně, tak Praze.