19NOV
AA1954 LAX-SFO
MD83 N9681B
Obsazenost v Y 100%
Na letiště jsme přijeli dvě hodiny do odletu. American Airlines mají vlastní terminál, nutno dodat že dost nechutný. Kufry nemáme, jdeme se odbavit ke kiosku. Letenky jsem měl koupené přes Expedii, kde jsem si také zdarma vybral místa v letadle. Nečekal jsem, že na nich opravdu budeme sedět, ale kiosek nám rezervovaná místa opravdu vybral. Procházíme přes důkladnou kontrolu, sundáváme si i boty. Během procházení kontrolou nám ještě změní gate. Ani tranzitní část letiště se mi nelíbí. Obchodů je po málu, jeden se suvenýry a asi tři občerstvení. Z jednoho je strašně cítit smrad ze spáleného oleje a je tím načuchlé celé okolí, klimatizace jim tu moc nefunguje. Asi 45 minut do odletu přijíždí na náš gate naše stříbrné MDčko. Poznamenávám si z podvozku poslední 3 písmena registrace letadla, které pro mě z neznámých důvodů nemají nic společného se skutečnou registrací a nenacházím v těch zkratkách ani žádný systém. Asi po hodinovém hledání na internetu jsem se k registraci proklikal – N9681B. Jakožto letištního zaměstnance mě trochu zaráží, jak nakladači vstupují k letadlu ještě s nahozenými motory a otevírají nákladový prostor, výstražné kužele se nepoužívají vůbec (přestože křídla MDčka jsou docela nízko). Reflexní vesty má také minimum zaměstnanců. Nástup začíná asi 20 minut do odletu, probíhá striktně podle řad. My máme až tu poslední skupinu. Podle otevřených knihovacích tříd a levných letenek ještě v den odletu jsem předpokládal, že let bude poloprázdný. V tom jsem se zmýlil, nevidím snad ani jedno volné místo, na standby listu jsem si všiml asi 15ti zaměstnanců, pravděpodobně jich několik zůstalo na zemi a neodletělo. MDčko nemá zrovna velké biny, takže je samozřejmě problém s prostorem. Místa na nohy je relativně dostatek, na sedačkách a interiéru je vidět, že letadlo už má něco nalétáno. V letadle má fungovat WiFi během letu, ale vzhledem k délce letu se mi nechce notebook vyndávat a zkoušet to. Od motorů sedíme daleko, takže je po nahození příliš neslyšíme. Pojíždíme jen chvíli, míjíme nákladní DC8. Vzlétáme směrem nad moře a podél pobřeží letíme na sever do San Francisca. Servis začíná docela pozdě, zahrnuje pouze studené nealko nápoje, zdarma. Na letišti v San Franciscu přistáváme na čas, proběhneme terminál a jdeme na metro, které nás zaveze do centra.

B767-200 American Airlines

MD83 N9681B do San Francisca

pojíždění na letišti LAX


po vzletu


během letu LAX-SFO

před přistáním v SFO

na letišti v SFO
Hodnocení letu:
Tomuto letu nemám naprosto co vyčíst, ale ani nepředčil má očekávání – prostě standardní vnitrostátní let v USA. Žádné plusové ani minusové bodíky – čili výsledek hodnocení: 0.
21NOV
KL606 SFO-AMS
MD11 PH-KCH
Obsazenost v Y: 90%
Z našeho předposledního letu jsem měl největší obavu, zda odletíme. Některé lety se podle FlyZED totiž tvářily hodně plné, KLM mívají letadla hodně plná a noshow není tak vysoké jako například u Air France nebo Lufthansy. Další let navíc letí až za 24 hodin. Každopádně jsem se moc těšil, snad i více než na A380, neboť MD11 je moje nejoblíbenější letadlo. Na check-inu jsme brzy, více než dvě hodiny do odletu. Personál na check-inu je velmi příjemný, přestože kolegu jsem zapomněl na let nalistovat a tudíž nebyl v seznamu cestujících. Problém to ale není, dostáváme místa 11G a 11H. S velkou úlevou jdeme k bezpečnostní kontrole, která je opět důsledná. Místo rámů tu mají velké prosklené rentgeny, z mého notebooku snímají prach a kontrolují, zda se vněm nenachází stopy výbušnin. Do odletu je spousta času, a tak se procházíme po terminálu, já si pak ještě skočím na pizzu. Letiště mi přijde mnohem hezčí než to v Los Angeles. MD11 registrace PH-KCH přistává brzy, ale i tak jde posádka do letadla hodně pozdě a nástup začíná pár minut před odletem. Jsme voláni podle řad, nastupujeme mezi posledními. Interiér je zmodernizovaný, všechny sedačky mají IFE a jsou velmi pohodlné. Překvapuje nás množství místa na nohy, je dokonce větší než u Asiany a mně to přijde divné, neboť o KLM jsem slyšel hodně stížností právě kvůli místu na nohy. Až asi po dvou týdnech zjišťuji, že jsme seděli v tzv. Economy Comfort class, která se od klasické Economy liší právě místem na nohy. Vzlétáme s menším zpožděním, po vystoupání do letové hladiny dostáváme oříšky, k večeři jsou na výběr dvě typické varianty: „Chicken or pasta?“ Dávám si kuře. Jídlo u KLM je servírováno v krabičkách, esteticky to vypadá moc hezky. Jídlo je chutné, rýže není rozvařená, omáčka je trochu více ostrá, ale to mi nevadí. Jediné co mi moc nesedlo je luštěninový salát. Posádka je moc příjemná a ochotná. Po servisu jsou k nouzovým východům přistaveny vozíky s plechovkami pití a každý si může vzít, kolik chce (trochu mě překvapuje, že během servisu letušky pití z plechovek rozlévaly - ani na požádání cestujícího celou plechovku nedali, plechovku jsme si mohli vzít až po jídle z vozíku). U Qantasu jsem kritizoval, že posádka neupozornila na stáhnutí stínítek. U KLM to provádí nenásilnou formou – na pár vteřin zastaví všem cestujícím IFE a zobrazí informaci, aby byli cestující tak laskaví a stáhli stínítka. Individuálně řešeny byly jen případy, kdy tak cestující neučinili. Zbytek letu se snažím usnout, vzhledem k místu na nohy a pohodlnosti sedačky to jde docela rychle. Snídaně je podávána hodinu před přistáním, už si nepamatuji, zda bylo něco na výběr. Každopádně je snídaně převážně sladká, což mi moc nevyhovuje, ale tak už to na letech z USA bývá. V Amsterdamu sedáme na čas, loučíme se z posádkou a před námi zbývá poslední let domů, do Prahy.






přílet MD11 PH-KCH

jumbo BA na vedlejší stojánce



večeře na letu SFO-AMS

snídaně na letu SFO-AMS


zmodernizovaná kabina MD11

pohled z nouzového východu


po přistání v AMS
Hodnocení letu:
Tak zde to bude trošku těžší, neboť jsme seděli v Economy Comfort class. Nebudu na to brát ohled, takže: plusové bodíky za pohodlnou sedačku, upozornění na stínítka přes IFE (dobrý nápad), příjemnou posádku. Minusové bodíky nemám, čili celkově +3 pro dálkovku s KLM.
22NOV
KL1355 AMS-PRG
F70 PH-KZP
Obsazenost v C i Y: 100%
Na přestup máme hodně času, cestou z letadla vyzkouším, zda mi vydá palubní vstupenku i samoobslužný kiosek, přestože letím na zaměstnaneckou letenku. Palubní vstupenku dostanu, jen místo sedačky je zde informace sby/pad. Kolega není nalistovaný, takže jdeme na ticketing. Z úseku Amsterdam – Praha jsem měl nejmenší obavy, paní na ticketingu mi však na obavách neubrala, ba naopak. Nejbližší let KLM je bez jediného volného místa, další dva lety s ČSA jsou překnihované o 5 cestujících. Mírně nervózní se přesunujeme na terasu a poté na gate. Let je operován Fokkrem 70 registrace PH-KZP. Kolega začíná být hodně nervózní, já v duchu doufám, že na jeden z těch tří letů se prostě dostat musíme. Boarding začíná 20 minut do odletu, jdu se zeptat na aktuální situaci a také na možnost jumpseatu (která nám je zavržena, neboť prý letí pilot v zácviku). Musíme čekat, až všichni cestující nastoupí do letadla. To už začínám být značně nervózní i já. Jednoho chybějícího cestujícího vyhlašují, já se modlím, aby nepřišel – mezitím mi ale gate agentka vytiskne palubní vstupenku, mám místo 1E, což znamená business class. Zajásám, poděkuji a běžím do letadla. Kolega ještě pár minut zůstává na gatu, jestli se chybějící cestující nedostaví. 5 minut do odletu je zrušen a kolega tak může letět také. Ač sedíme v první řadě, místa na nohy moc není, na rozdíl od Malévu, který má ve Fokkerech v business class kombinaci 2-2, je u KLM kombinace 2-3. Žádný welcome drink se nekoná, po vzletu dostáváme krabičku se studenou masovou rolkou, brusinkami a zelím, v druhé je dezert. K tomu teplé pečivo a výběr alko i nealko nápojů. Také mě překvapuje absence ubrusu. Do Prahy, ač je zde docela slušná mlha, přistáváme na čas. Mám za sebou několik tisíc kilometrů a jsem rád, že jsem konečně doma a že jsem všechny plánované lety úspěšně absolvoval.







trocha spottingu na terase letiště Schiphol

vánoční výzdoba

Fokker 70 na našem posledním letu do PRG

po vzletu z AMS

občerstvení v business class na lince AMS-PRG

přiblížení na dráhu 24 v PRG
Hodnocení letu:
V business class jsem letěl jen 3x v životě, ale nějaké poznatky z práce a z jiných trip reportů mám. Myslím, že alespoň ten welocome drink a ubrus být mohl. Konfiguraci a studené jídlo v tak malém letadle a na krátkém letu toleruji. Posádka byla tentokrát průměrná, příliš se o cestující nestarala a nejvíce času trávila drbáním v přední galley. Přestože můžu být rád, že jsem vůbec z Amstru odletěl, i tak dávám KLM za evropskou business class -2 body.
A to je vlastně všechno. Doufám že se TR líbil. Přijměte mou omluvu za případné chyby.
MK (Knyta)







