Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
-
- Kapitán
- Příspěvky: 2130
- Registrován: 24. 05. 2008, 12:26
- Bydliště: BRQ
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Málo věcí potěší člověka více než (skoro) víkendový výpad za pár eur. A protože Lombardie je region veskrze příjemný, který láká k opakované návštěvě, padla v půli dubna při aktuální letenkové akci (dvojice zpátečních letenek pro otce a syna zakoupena 22. dubna v ceně 12 EUR za zpáteční letenku pro 2 osoby vč. poplatků – placeno Master Card Prepaid; ubytování: Best Western Berlino: 65 EUR/twin/noc – cena vzhledem k období hlavní sezóny přijatelná) naše volba právě na dvoudenní výlet do Milána a jeho okolí. Hlavní oblasti zájmu: románské kostely v Miláně, Milánský dóm a nálada města, gelato naproti nádraží Cadorna (http://www.chocolatmilano.it/home_en.htm) , procházka půvabným městečkem Como a prohlídka Bergama a s ní spojený oběd v již vyzkoušené restauraci. Poznámka k fotodokumentaci: protože šlo již o třetí výlet do Milána a okolí, nechal jsem zrcadlovku a objektivy tentokrát doma a po několika letech přibral pouze kompakt s omezenými možnostmi práce s ISO (Canon A510) a tak jsou přiložené snímky pouze orientační bez nároku na perfektní kompozici, která se přes živý náhled na displeji dělá dosti obtížně. Zato bylo ovšem příjemné mít po delší době pouze baťůžek s minimem nezbytností.
Odjezd/odlet: BTS – BGY (čtvrtek, 20. 5. 2010: 18.55 – 20.15)
Doprava z Brna na bratislavské letiště proběhla standardně vlakem EC a poté autobusem MHD. Na největším slovenském letišti panuje čilý stavební ruch a nový terminál bude hotov, zdá se, co nevidět. Poněkud mě překvapilo, že na celém letišti téměř nebyly k mání 100ml uzavíratelné igelitové sáčky na kosmetiku, ale nakonec se mi tyto podařilo zajistit na informacích. Kontrola velikosti příručních zavazadel probíhala zdánlivě dosti striktně (jedna slečna se poměrně hlučně dohadovala u měřící klícky, nakonec ale prošla nejen ona, ale i další dvě dívky s příručním kufříkem a další kabelkou).
Průchod bezpečnostní kontrolou bezproblémový. Bar v odletové části terminálu sice nabízí bagety, jejich cenu se však zákazník dozví až na dotaz, neboť cena není uvedena ani v chladicím boxu ani v menu, které je k nahlédnutí na baru. Jde snad o záměr zatajit cenu 3.40 EUR?
S ohledem na počasí uplynulých dnů se velice divím, proč je odletová část terminálu, kde čekají na lavičkách cestující, ponořena do šera místy přecházejícího skoro do tmy. Kdosi totiž nechal zatažené rolety na oknech, která ještě stíní právě budované rameno nového terminálu. Ptám se prvního zaměstnance letiště na důvod a poukazuji na špatný psychický vliv šera v oblačném počasí, které trvá řadu týdnů. Odpovědí je mi strohé nevím. Další zaměstnanec letiště mi s lehce ironickým úsměvem říká, že žaluzie můžu vytánout sám! Konečně volám na informace prostřednictvím linky, která je hned za rentgeny bezpečnostní kontroly a otrávený hlas na informacích mi říká, že na letišti je teď tolik problémů, že rolety jsou jen jednou věcí, ale že můj podnět předají dál.
Tento přístup letiště mě skutečně mrzí. O to víc, že jedna z částí terminálu otočená směrem k městu je zaplavena světlem a obsahuje i slušný dětský koutek. Nechci, aby na jakémkoli letišti zašli tak daleko, aby hráli Music For Airports Briana Ena, ale pochopení toho, že v poněkud strohé a často ryze funkční architektuře vzdušného přístavu hraje světlo, prostor, barvy a tvary zásadní roli, je jedním z předpokladů toho, aby se zde cestující cítili dobře.
Let, který startuje o 5 minut později oproti plánu, je obsazen z asi 80% a i když nastupujeme až s druhou půlí davu, přesto se podaří díky důraznému postupu do středu letadla zajistit nejen místo u okénka pro tátu, ale hlavně dvojici sedaček v exitové řadě (které se mi podařilo obsadit v 8 z předcházejících 10 letů). Počasí během letu polojasné a během krátkého, 65 minut dlouhého letu občas vykouknou i zasněžené vrcholky Alp.
První komplikací je koupě jízdenky na bus MHD do Bergama (1.70 EUR), protože automat na zastávce odmítá vydat 2 ks jízdenek. Po 10 minutách se uráčí uvolnit jednu jízdenku, ale druhou nevydá ani po těměř 20 minutách pokusů. Máme tak možnost plně docenit Murphyho sbírku legislativy, neboť ať zkoušíme mince různých hodnot anebo před sebe pouštíme jiné cestující, jimž kovová skříňka vydá jízdenky bez potíží, druhou jízdenku se nám prostě získat nepodaří a naopak nám automat „sežere“ příslušný obnos. Tím pádem nám ujíždí první spoj a následně se – patřičně frustrováni – vydáváme zakoupit jízdenku do okénka uvnitř terminálu, kde mi po ofocení občanky a vyplnění reklamačního formuláře vrátí částku 1.70 EUR. Doporučuji kupovat jízdenku v okénku nalevo od východu z terminálu, kde, jak jsem se mylně domníval, prodávají pouze lístky na přímo spoje do Milána s komerčními dopravci. V důsledku této komplikace nám ujede původně plánovaný vlak Regionale směr Milano Centrale (4.20 EUR za jednosměrku), ale protože za hodinu jede další, prohlédneme si alespoň večerní město, které se zjevně chystá na oslavy, neboť budovy jsou pod záplavou italských vlajek.
O necelou hodinu později již frčíme naprosto prázdným spojem na Milano Centrale a pak po 5 minutách chůze dorazíme na tramvajovou zastávku (linka č. 1), kde naštěstí vzápětí jede spoj a po cca 40 minutách nás stařičká tramvaj (dřevěné interiéry a minimální rychlost jízdy) dopraví přímo k hotelu (cca 30 metrů za rohem), kde nejenže recepční mluví anglicky a je navzdory době okolo půlnoci velice příjemný a usměvavý, ale pokoj i sprcha v této pobočce Best Western jsou bez nadsázky výtečné. Naprosto čisto, renovované prostory (které jsem ovšem nějak opomenul vyfotit), klimatizace má jemné individiuální nastavení a sprcha má všechny potřebné amenity včetně pemzových polštářků na nohy. Útěšné. Snídaně už tak skvělá nebyla (zcela chyběla zelenina nebo ovoce, „kávu“ z automatu jsem raději ignoroval, džus byl nevalné chuti), ale s cornflakes, šunkou a jakžtakž pečivem a koláčem se dá na úvod dne také vyjít. Vlastní cesta noční tramvají představovala specifickou sociokulturní zkušenost (dav rozjařených puberťáků, několik párečků důchodců, elegantní dáma ve fialovém kostýmku, 2 opilci a lidé vracející ze z večeře/kultury) a jen nás utvrdila, že jsme opravdu v Itálii, neboť lidé interagovali způsobem značně spontánním a zcela odlišným, než je ve střední Evropě obvyklé.
Odlet/příjezd: BGY – BTS (sobota, 22. 5. 2010: 17.10 – 18.30)
Po oba dny bylo 25– 27°C, naprosté jasno a tak se nám ani nechtělo vracet se do středoevropské klimatické mizérie. Přesto se tak stalo a po půldenní prohlídce Bergama a dobrém obědě jsme se vydali busem MHD (č. 1 se symbolem letadla) na letiště (stále platí celodenní jízdenka za 3.40 EUR, a to i na lanovku do dolní části starého města, kterou jsme neopomněli využít pro cestu do starého města). Od mé poslední návštěvy (říjen 2008) udělalo letiště v Bergamu velký skok kupředu. Přibyly nové obchody, občerstvovací zařízení a hlavně bylo velice zušlechtělo prostředí terminálu, jak vyplývá z přiložených fotografií. Čisté, prostorné a vizuálně zajímavé (chtělo by se říci až typograficky doladěné) prostory letiště činí tento low-costový vzdušný přístav jedním z nejpříjemnějších pro pobyt.
Nástup proběhl bez problémů, pouze několik slečen opět opomenulo varování Ryanu „one means one“ a tak nastalo obvyklé přebalování kabelek do již tak natěsnaných kufříků (mimochodem, tak pěkné barevné kombinace příručních zavazadel jsem již dlouho neviděl, ale už se mi nechtělo vytahovat foťák). Nástup do letadla začal sice standardně, ale po přesunu do druhého přistaveného busu nastalo asi třicetiminutové čekání, které muselo být zvláště nepříjemné pro lidi namačkané v prvním z dvojice busů. Nejprve jsme spekulovali, že se čekalo na posádku, neboť několik uniformovaných skupin postupně prošlo kolem nás, ale ani jedna nezamířila k letadlu směřujícímu do Bratislavy. Absence jakéhokoli vysvětlení zpoždění byla také jedinou vadou na kráse zpátečního letu. Protože však letadlo přistálo o půl hodiny později, nepodařilo se nám již stihnout poslední EC do Brna, po němž byla ve vlakových spojeních více než čtyřhodinová pauza a ani dálkové autobusy nejely. Tuto nepříjemnost jsme se pokusili zužitkovat k prohlídce historického centra Bratislavy, zašli si na večeři a podívat se k řece. Po cca 30minutovém zpoždění vlaku z Budapešti jsme se konečně ocitli pár minut před jednou hodinou ranní v Brně.
Odjezd/odlet: BTS – BGY (čtvrtek, 20. 5. 2010: 18.55 – 20.15)
Doprava z Brna na bratislavské letiště proběhla standardně vlakem EC a poté autobusem MHD. Na největším slovenském letišti panuje čilý stavební ruch a nový terminál bude hotov, zdá se, co nevidět. Poněkud mě překvapilo, že na celém letišti téměř nebyly k mání 100ml uzavíratelné igelitové sáčky na kosmetiku, ale nakonec se mi tyto podařilo zajistit na informacích. Kontrola velikosti příručních zavazadel probíhala zdánlivě dosti striktně (jedna slečna se poměrně hlučně dohadovala u měřící klícky, nakonec ale prošla nejen ona, ale i další dvě dívky s příručním kufříkem a další kabelkou).
Průchod bezpečnostní kontrolou bezproblémový. Bar v odletové části terminálu sice nabízí bagety, jejich cenu se však zákazník dozví až na dotaz, neboť cena není uvedena ani v chladicím boxu ani v menu, které je k nahlédnutí na baru. Jde snad o záměr zatajit cenu 3.40 EUR?
S ohledem na počasí uplynulých dnů se velice divím, proč je odletová část terminálu, kde čekají na lavičkách cestující, ponořena do šera místy přecházejícího skoro do tmy. Kdosi totiž nechal zatažené rolety na oknech, která ještě stíní právě budované rameno nového terminálu. Ptám se prvního zaměstnance letiště na důvod a poukazuji na špatný psychický vliv šera v oblačném počasí, které trvá řadu týdnů. Odpovědí je mi strohé nevím. Další zaměstnanec letiště mi s lehce ironickým úsměvem říká, že žaluzie můžu vytánout sám! Konečně volám na informace prostřednictvím linky, která je hned za rentgeny bezpečnostní kontroly a otrávený hlas na informacích mi říká, že na letišti je teď tolik problémů, že rolety jsou jen jednou věcí, ale že můj podnět předají dál.
Tento přístup letiště mě skutečně mrzí. O to víc, že jedna z částí terminálu otočená směrem k městu je zaplavena světlem a obsahuje i slušný dětský koutek. Nechci, aby na jakémkoli letišti zašli tak daleko, aby hráli Music For Airports Briana Ena, ale pochopení toho, že v poněkud strohé a často ryze funkční architektuře vzdušného přístavu hraje světlo, prostor, barvy a tvary zásadní roli, je jedním z předpokladů toho, aby se zde cestující cítili dobře.
Let, který startuje o 5 minut později oproti plánu, je obsazen z asi 80% a i když nastupujeme až s druhou půlí davu, přesto se podaří díky důraznému postupu do středu letadla zajistit nejen místo u okénka pro tátu, ale hlavně dvojici sedaček v exitové řadě (které se mi podařilo obsadit v 8 z předcházejících 10 letů). Počasí během letu polojasné a během krátkého, 65 minut dlouhého letu občas vykouknou i zasněžené vrcholky Alp.
První komplikací je koupě jízdenky na bus MHD do Bergama (1.70 EUR), protože automat na zastávce odmítá vydat 2 ks jízdenek. Po 10 minutách se uráčí uvolnit jednu jízdenku, ale druhou nevydá ani po těměř 20 minutách pokusů. Máme tak možnost plně docenit Murphyho sbírku legislativy, neboť ať zkoušíme mince různých hodnot anebo před sebe pouštíme jiné cestující, jimž kovová skříňka vydá jízdenky bez potíží, druhou jízdenku se nám prostě získat nepodaří a naopak nám automat „sežere“ příslušný obnos. Tím pádem nám ujíždí první spoj a následně se – patřičně frustrováni – vydáváme zakoupit jízdenku do okénka uvnitř terminálu, kde mi po ofocení občanky a vyplnění reklamačního formuláře vrátí částku 1.70 EUR. Doporučuji kupovat jízdenku v okénku nalevo od východu z terminálu, kde, jak jsem se mylně domníval, prodávají pouze lístky na přímo spoje do Milána s komerčními dopravci. V důsledku této komplikace nám ujede původně plánovaný vlak Regionale směr Milano Centrale (4.20 EUR za jednosměrku), ale protože za hodinu jede další, prohlédneme si alespoň večerní město, které se zjevně chystá na oslavy, neboť budovy jsou pod záplavou italských vlajek.
O necelou hodinu později již frčíme naprosto prázdným spojem na Milano Centrale a pak po 5 minutách chůze dorazíme na tramvajovou zastávku (linka č. 1), kde naštěstí vzápětí jede spoj a po cca 40 minutách nás stařičká tramvaj (dřevěné interiéry a minimální rychlost jízdy) dopraví přímo k hotelu (cca 30 metrů za rohem), kde nejenže recepční mluví anglicky a je navzdory době okolo půlnoci velice příjemný a usměvavý, ale pokoj i sprcha v této pobočce Best Western jsou bez nadsázky výtečné. Naprosto čisto, renovované prostory (které jsem ovšem nějak opomenul vyfotit), klimatizace má jemné individiuální nastavení a sprcha má všechny potřebné amenity včetně pemzových polštářků na nohy. Útěšné. Snídaně už tak skvělá nebyla (zcela chyběla zelenina nebo ovoce, „kávu“ z automatu jsem raději ignoroval, džus byl nevalné chuti), ale s cornflakes, šunkou a jakžtakž pečivem a koláčem se dá na úvod dne také vyjít. Vlastní cesta noční tramvají představovala specifickou sociokulturní zkušenost (dav rozjařených puberťáků, několik párečků důchodců, elegantní dáma ve fialovém kostýmku, 2 opilci a lidé vracející ze z večeře/kultury) a jen nás utvrdila, že jsme opravdu v Itálii, neboť lidé interagovali způsobem značně spontánním a zcela odlišným, než je ve střední Evropě obvyklé.
Odlet/příjezd: BGY – BTS (sobota, 22. 5. 2010: 17.10 – 18.30)
Po oba dny bylo 25– 27°C, naprosté jasno a tak se nám ani nechtělo vracet se do středoevropské klimatické mizérie. Přesto se tak stalo a po půldenní prohlídce Bergama a dobrém obědě jsme se vydali busem MHD (č. 1 se symbolem letadla) na letiště (stále platí celodenní jízdenka za 3.40 EUR, a to i na lanovku do dolní části starého města, kterou jsme neopomněli využít pro cestu do starého města). Od mé poslední návštěvy (říjen 2008) udělalo letiště v Bergamu velký skok kupředu. Přibyly nové obchody, občerstvovací zařízení a hlavně bylo velice zušlechtělo prostředí terminálu, jak vyplývá z přiložených fotografií. Čisté, prostorné a vizuálně zajímavé (chtělo by se říci až typograficky doladěné) prostory letiště činí tento low-costový vzdušný přístav jedním z nejpříjemnějších pro pobyt.
Nástup proběhl bez problémů, pouze několik slečen opět opomenulo varování Ryanu „one means one“ a tak nastalo obvyklé přebalování kabelek do již tak natěsnaných kufříků (mimochodem, tak pěkné barevné kombinace příručních zavazadel jsem již dlouho neviděl, ale už se mi nechtělo vytahovat foťák). Nástup do letadla začal sice standardně, ale po přesunu do druhého přistaveného busu nastalo asi třicetiminutové čekání, které muselo být zvláště nepříjemné pro lidi namačkané v prvním z dvojice busů. Nejprve jsme spekulovali, že se čekalo na posádku, neboť několik uniformovaných skupin postupně prošlo kolem nás, ale ani jedna nezamířila k letadlu směřujícímu do Bratislavy. Absence jakéhokoli vysvětlení zpoždění byla také jedinou vadou na kráse zpátečního letu. Protože však letadlo přistálo o půl hodiny později, nepodařilo se nám již stihnout poslední EC do Brna, po němž byla ve vlakových spojeních více než čtyřhodinová pauza a ani dálkové autobusy nejely. Tuto nepříjemnost jsme se pokusili zužitkovat k prohlídce historického centra Bratislavy, zašli si na večeři a podívat se k řece. Po cca 30minutovém zpoždění vlaku z Budapešti jsme se konečně ocitli pár minut před jednou hodinou ranní v Brně.
-
- Cestující First Class
- Příspěvky: 780
- Registrován: 07. 04. 2007, 16:52
- Bydliště: Brumov-Bylnice
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Super čtení, ideální na tyhle hnusné propršené večery. Jenom se chci zeptat, kterou restauraci v BGY jsi myslel? Diky.
-
- Kapitán
- Příspěvky: 2130
- Registrován: 24. 05. 2008, 12:26
- Bydliště: BRQ
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
ziletka píše:Super čtení, ideální na tyhle hnusné propršené večery. Jenom se chci zeptat, kterou restauraci v BGY jsi myslel? Diky.
Moc se omlouvám, ale nemůžu to teď najít a vizitku jsem si nevzal. Je na hlavní ulici ve starém městě zhruba v půli cesty mezi horní zastávkou busu (kousek do útulného hotýlku doporučného Michelinem) a hlavním náměstím ve starém Bergamu. Příště to zjistím přesně a raději nebudu říkat kolik jsme tam utratili - mají velice slušný vinný lístek s cca 8 druhy červeného i bílého do sklenice a jako menu zpravidla rizoto nebo těstoviny.
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Netradiční, pěkné, zajímavé čtení.
-
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 350
- Registrován: 26. 01. 2009, 11:32
- Pohlaví: muž
- Bydliště: BRQ
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Nestačím se divit jak se zvedla úroveň letiště v Bergamu, určitě se tam letos znovu vydám
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Hezká momentka z jihu, popis BTS mi mluví z duše: temná poloprázdná hala, stánky zavřené, šourající se cestující k bráně na STN. Na chvilku se vynoří z temnot děvče, s hororovým hlukem zvedne roletu u jednoho bistra, prodá čtyřem kravatovým businessmanům kávu a (možná tu zmíněnou) bagetu...
Jako z Lynche ! Jinak personál ochotný, čisto - opravdu to dělá to prostředí.
Snad se to s přibývajícími linkami a lepší ekonomikou zlepší.
Jako z Lynche ! Jinak personál ochotný, čisto - opravdu to dělá to prostředí.
Snad se to s přibývajícími linkami a lepší ekonomikou zlepší.
Naposledy upravil(a) jankre dne 04. 06. 2010, 22:28, celkem upraveno 1 x.
-
- Kapitán
- Příspěvky: 3159
- Registrován: 04. 01. 2007, 13:42
- Bydliště: HAG
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Hlavne se to uz brzy zlepsi s novym terminalem...
-
- Cestující Economy Class
- Příspěvky: 268
- Registrován: 04. 06. 2003, 10:15
- Pohlaví: muž
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Fabo píše:Hlavne se to uz brzy zlepsi s novym terminalem...
no, ono ten problem s tymi zaluziami je ozaj problem, kedze oni sa ani stiahnut a/alebo vytiahnut velmi nedaju. Osobne, este ked som pracoval na vypravni BTS, som sa snazieval vecer vytiahnut zaluzie a cez den vo velkom teple (este ked bolo z A5,6,7 vidno na parcik s fontankou - miesto terajsej novej haly) ich zas dat dole a skoro to bola gilotina, tak som sa tiez na to potom vykaslal. Ono, tie zaluzie su aj same o sebe dost tazke a otvorene, po tych rokoch, uz maju narok na nefunkcnost. A kedze kompetentni zastavaju nazor, naco zbytocne investovat do stareho terminalu, ked po lete ide dole (teda, uvidime, podla novej vlady...), tak to tak aj vyzera. V novej budove ale nic take nebude a bude naozaj lepsie, presvetlenejsia, aj pri gatoch.
Este ohladom CIS, teraz je to tak robene ze informacie (Centralna informacna sluzba) ma len jedna osoba 6 hodin denne, nasledne potom dalsich 6 hodin ma check-iny, odlety, prilety pri specialnych pax, infopult a kontrolu palubiek na detekcnej. Problem je ale ten, ze je to jedna osoba, co hlasi, obsluhuje telefony z dispecingu, dalej telefony od pasazierov zvonka, v ramci terminalu (okrem tohto telefonu, je aj neschengensky telefon, telefon v priletovej hale B a telefon na infopulte, ak je neobsadeny), dalej telefon pre imobilnych alebo inych pax. atd. Takze, ono na jednu osobu je toho dost. V novom terminaly to uz budu dve osoby na CIS/infopult, tak snad sa to zlepsi. este keby sa tak urobila ustredna a nahrane hlasenia, bolo by to uplne super, ale nemozno chciet vela
Kazdopadne, diki, ze si letel z BTS a pevne verim, ze sa bude este lepsie lietat z BTS aj vdaka novemu (a dufajme, ze kvalitnejsiemu) terminalu.
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
RM píše:Fabo píše:Hlavne se to uz brzy zlepsi s novym terminalem...
no, ono ten problem s tymi zaluziami je ozaj problem, kedze oni sa ani stiahnut a/alebo vytiahnut velmi nedaju. Osobne, este ked som pracoval na vypravni BTS, som sa snazieval vecer vytiahnut zaluzie a cez den vo velkom teple (este ked bolo z A5,6,7 vidno na parcik s fontankou - miesto terajsej novej haly) ich zas dat dole a skoro to bola gilotina, tak som sa tiez na to potom vykaslal. Ono, tie zaluzie su aj same o sebe dost tazke a otvorene, po tych rokoch, uz maju narok na nefunkcnost. A kedze kompetentni zastavaju nazor, naco zbytocne investovat do stareho terminalu...
Nechci moc prodlužovat OT, pokud je to takto personálně "silné" klobouk dolů před zaměstnanci
Já za sebe tedy BTS 2x ještě do léta, snad nás bude víc...
-
- Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
- Příspěvky: 2211
- Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Palma de Mallorca
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
sehny píše:Netradiční, pěkné, zajímavé čtení.
U persony tradičně výborné, trochu jiné čtení. Moc se mi líbí tvůj styl.
BGY vypadá teď dobře.
A BTS? Letěl jsem před týdnem a zdály se mi rolety vytažené. Jestli jsem si to ale nepopletl s výhledem o patro výš, z restaurace. V novém terminálu už vysávali koberce.
-
- Kapitán
- Příspěvky: 2130
- Registrován: 24. 05. 2008, 12:26
- Bydliště: BRQ
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Děkuji všem za ocenění trip-reportu. V poslední době jsem výrazně omezil produkci akademických textů a "cestovatelské zprávy" nevyžadují tak sešněrovaný styl vyjadřování jako evaluační a grantové papíry. A i běžná cesta s 737-800 snad stojí za zaznamenání.
Naposledy upravil(a) persona dne 07. 06. 2010, 12:52, celkem upraveno 1 x.
-
- Cestující Economy (low-cost)
- Příspěvky: 89
- Registrován: 02. 03. 2009, 15:41
- Bydliště: Praha-Prostějov
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Musím potvrdit z návštěvy BGY 25.5., že rekontrukce prostor se skutečně velmi povedla a výsledné prostory jsou skutečně velice příjemné.
Probíhala namátková kontrola zavazadel u vstupu k rentgenům, každý s větším zavazadlem byl požádán o zvážení (do 11kg OK, víc už platili). Kamarád kontrolu přesvědčil držením velkého báglu jen na jednom prstu
Automat na lístky MHD nám v Bergamu 2 lístky vydal, ale až po naházení přesné částky v mincích. Když člověk naházel víc, tak to skončilo v nějakém stavu kdy to ani netisklo, ani nevracelo, tak jsme přes storno akci opakovali.
S nočním vlakem EN Metropol z BA do Prahy jsme si taky užili své: z BA do Brna a Prahy jedou totiž jen 2 vagony k sezení a poté co celý vlak v Břeclavi různě přepřáhnou se soupravou z Vídně do Varšavy, zbyde vůz jen jediný. Druhý stojí v Břeclavi 2h. a pak se vydává po stejné trase s pozdějším vlakem (moc nechápu). My bohužel ze dvou vagónů zvolili právě ten špatný a poté co jsem se na břeclavském nádraží vzbudil při posunu vagonu z hezkého spánku s myšlenkou, že když jsem jel loni tímto vlakem, tak nás přeci nikam neposunovali, tak že se zajdu podívat co se děje, tak jsem s hrůzou s ostatními asi 7 lidmi cca 300m od nástupiště zjistil, že náš vagon je opravdu ten špatný a budeme muset narychlo přestupovat až nás zase přistaví k jednomu z nástupišť. Půlnoční akce se nakonec necelou minutu před odjezdem vlaku povedla, bohužel už jsme mohli zapomenout na prázdné kupé, ale nakonec jsme úspěšně odjeli z Břeclavi správným vlakem
Probíhala namátková kontrola zavazadel u vstupu k rentgenům, každý s větším zavazadlem byl požádán o zvážení (do 11kg OK, víc už platili). Kamarád kontrolu přesvědčil držením velkého báglu jen na jednom prstu
Automat na lístky MHD nám v Bergamu 2 lístky vydal, ale až po naházení přesné částky v mincích. Když člověk naházel víc, tak to skončilo v nějakém stavu kdy to ani netisklo, ani nevracelo, tak jsme přes storno akci opakovali.
S nočním vlakem EN Metropol z BA do Prahy jsme si taky užili své: z BA do Brna a Prahy jedou totiž jen 2 vagony k sezení a poté co celý vlak v Břeclavi různě přepřáhnou se soupravou z Vídně do Varšavy, zbyde vůz jen jediný. Druhý stojí v Břeclavi 2h. a pak se vydává po stejné trase s pozdějším vlakem (moc nechápu). My bohužel ze dvou vagónů zvolili právě ten špatný a poté co jsem se na břeclavském nádraží vzbudil při posunu vagonu z hezkého spánku s myšlenkou, že když jsem jel loni tímto vlakem, tak nás přeci nikam neposunovali, tak že se zajdu podívat co se děje, tak jsem s hrůzou s ostatními asi 7 lidmi cca 300m od nástupiště zjistil, že náš vagon je opravdu ten špatný a budeme muset narychlo přestupovat až nás zase přistaví k jednomu z nástupišť. Půlnoční akce se nakonec necelou minutu před odjezdem vlaku povedla, bohužel už jsme mohli zapomenout na prázdné kupé, ale nakonec jsme úspěšně odjeli z Břeclavi správným vlakem
-
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 350
- Registrován: 26. 01. 2009, 11:32
- Pohlaví: muž
- Bydliště: BRQ
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Caky píše:Musím potvrdit z návštěvy BGY 25.5., že rekontrukce prostor se skutečně velmi povedla a výsledné prostory jsou skutečně velice příjemné.
Probíhala namátková kontrola zavazadel u vstupu k rentgenům, každý s větším zavazadlem byl požádán o zvážení (do 11kg OK, víc už platili). Kamarád kontrolu přesvědčil držením velkého báglu jen na jednom prstu
Automat na lístky MHD nám v Bergamu 2 lístky vydal, ale až po naházení přesné částky v mincích. Když člověk naházel víc, tak to skončilo v nějakém stavu kdy to ani netisklo, ani nevracelo, tak jsme přes storno akci opakovali.
S nočním vlakem EN Metropol z BA do Prahy jsme si taky užili své: z BA do Brna a Prahy jedou totiž jen 2 vagony k sezení a poté co celý vlak v Břeclavi různě přepřáhnou se soupravou z Vídně do Varšavy, zbyde vůz jen jediný. Druhý stojí v Břeclavi 2h. a pak se vydává po stejné trase s pozdějším vlakem (moc nechápu). My bohužel ze dvou vagónů zvolili právě ten špatný a poté co jsem se na břeclavském nádraží vzbudil při posunu vagonu z hezkého spánku s myšlenkou, že když jsem jel loni tímto vlakem, tak nás přeci nikam neposunovali, tak že se zajdu podívat co se děje, tak jsem s hrůzou s ostatními asi 7 lidmi cca 300m od nástupiště zjistil, že náš vagon je opravdu ten špatný a budeme muset narychlo přestupovat až nás zase přistaví k jednomu z nástupišť. Půlnoční akce se nakonec necelou minutu před odjezdem vlaku povedla, bohužel už jsme mohli zapomenout na prázdné kupé, ale nakonec jsme úspěšně odjeli z Břeclavi správným vlakem
Přesně tak, vlak Metropol je kapitola sama o sobě... jel jsem s ním už hodněkrát a taky ledacos jsem zažil. Pokaždé když přijede do BA není nikdo mi schopen říct, který ten vagon jede do Brna.. takže pokaždé je to takovej tip Nechápu proč jedou pouze ty dva vagony ve, kterých většina kupé bývá rezervována podivýny z Maďarska či Srbska.. to se mi posledně stalo, že pán od drah z Bělěhradu, co jel pracovat do Německa, už trochu v podnapilém stavu chodil po vlaku v převleku průvodčího a kontroloval jízdenky..
-
- Kapitán
- Příspěvky: 2130
- Registrován: 24. 05. 2008, 12:26
- Bydliště: BRQ
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
procvi píše:Caky píše:Musím potvrdit z návštěvy BGY 25.5., že rekontrukce prostor se skutečně velmi povedla a výsledné prostory jsou skutečně velice příjemné.
Probíhala namátková kontrola zavazadel u vstupu k rentgenům, každý s větším zavazadlem byl požádán o zvážení (do 11kg OK, víc už platili). Kamarád kontrolu přesvědčil držením velkého báglu jen na jednom prstu
Automat na lístky MHD nám v Bergamu 2 lístky vydal, ale až po naházení přesné částky v mincích. Když člověk naházel víc, tak to skončilo v nějakém stavu kdy to ani netisklo, ani nevracelo, tak jsme přes storno akci opakovali.
S nočním vlakem EN Metropol z BA do Prahy jsme si taky užili své: z BA do Brna a Prahy jedou totiž jen 2 vagony k sezení a poté co celý vlak v Břeclavi různě přepřáhnou se soupravou z Vídně do Varšavy, zbyde vůz jen jediný. Druhý stojí v Břeclavi 2h. a pak se vydává po stejné trase s pozdějším vlakem (moc nechápu). My bohužel ze dvou vagónů zvolili právě ten špatný a poté co jsem se na břeclavském nádraží vzbudil při posunu vagonu z hezkého spánku s myšlenkou, že když jsem jel loni tímto vlakem, tak nás přeci nikam neposunovali, tak že se zajdu podívat co se děje, tak jsem s hrůzou s ostatními asi 7 lidmi cca 300m od nástupiště zjistil, že náš vagon je opravdu ten špatný a budeme muset narychlo přestupovat až nás zase přistaví k jednomu z nástupišť. Půlnoční akce se nakonec necelou minutu před odjezdem vlaku povedla, bohužel už jsme mohli zapomenout na prázdné kupé, ale nakonec jsme úspěšně odjeli z Břeclavi správným vlakem
Přesně tak, vlak Metropol je kapitola sama o sobě... jel jsem s ním už hodněkrát a taky ledacos jsem zažil. Pokaždé když přijede do BA není nikdo mi schopen říct, který ten vagon jede do Brna.. takže pokaždé je to takovej tip Nechápu proč jedou pouze ty dva vagony ve, kterých většina kupé bývá rezervována podivýny z Maďarska či Srbska.. to se mi posledně stalo, že pán od drah z Bělěhradu, co jel pracovat do Německa, už trochu v podnapilém stavu chodil po vlaku v převleku průvodčího a kontroloval jízdenky..
Do trip-reportu jsem to nezahrnul, ale vlak Metropol byl skutečně takový, jak se píše v předchozích dvou příspěvcích. Slovenský průvodčí byl viditelně nějaký divný (podnapilý) a zářily mu oči, když říkal, že budeme muset čekat 2 hodiny v Břeclavi. Nakonec nám s přestupem poradila hodná česká průvodčí na nástupišti. Osazenstvo vlaku bylo také podivné: jedna stará paní kramářského typu (neustále vytahovala a balila různé drobnosti ze svých 5 - 6 tašek), další dva cestující si pravidelně přihýbali slivovice. Šlendrián je také způsob, jakým se ohlašuje v Blavě zpoždění: nejprve je to 10 - 40 minut, aby se pak náhle zpoždění zkrátilo třeba na 20 min. Prý za to ale mohou maďarské železnice. V našem případě se navíc porouchala lokomotiva, takže k vlaku museli vyslat jinou.
-
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 424
- Registrován: 12. 06. 2006, 22:43
- Bydliště: UHE, BRQ, BTS
- Stav: Offline
Re: Gelato a káva potřetí aneb Víkendovým výletníkem v Miláně
Jen doplním personu o drobnou informaci: v Bergamu jsou celkem dvě lanovky. Jedna je ta známá ze zastávky Funicolare nahoru do Citta Alta, a druhá je kousek za konečnou busů Cola Aperto, stojíme-li zády k centru na autobusové zastávce, tak asi 30 metrů před námi je hradební brána, jí je třeba projít, a hned za hradbami po pravé straně je nástup do lanovky. Je o něco delší než ta spodní, nahoře je za dobrého počasí super výhled, a pak taky parčík atd...