První co ma napadlo byla cesta kolem světa. Obzvlášť v podání Air New Zealand a díky jejich poměrně přijatelným cenám to ani není nic finančně nemožného. Pak sem ale tu na foru narazil v diskuzi na tip na, podle ma, skvělů nabídku Emirates z BKK do HKG v první třídě A380 a naráz bylo favoritem toto. V kombinaci s pár dny v Bangkoku, Hong Kongu a odskokem z Hong-Kongu do Tokya, projížďky z něho do Osaky šinkanzenem a návštěvů Universal Studios v Osace, to vypadalo jako skvělý výlet.
V tom sa mně ale začalo na mysl vkrádat, lesti je to dobrý nápad, oslavit to v podstatě jakoby jedním letem a jednů akců. Lesti by nebylo lepší si to slavení rozdělit a místo jednoho super mega výletu jich zabsolvovat víc ne až tak super skvělých, ale v konečném sůčtu možná lepších akcí. A vkrádalo sa mně to na mysl tak dlůho, dokud sa neobjevila pro ma hodně zajímavá cena letu do Washingtonu/New Yorku. Pak už nebylo co řešit, letenku sem kůpil a tak zároveň rozhodl o dalších plánoch na rok 2012. O těch ale zas někdy příště, až to bude aktuální.
V této konkrétní akci byla možnost letět v období leden až březen. První sem sa snažil najít nejaký rozumný termín co najpozděj to ide, aby bylo, aspoň teoreticky, co najlepší počasí. Pak sem si ale zpoměl že v tyto zimní měsíce sa hraje zároveň NHL a když už sem pojedu, byl by hřích na ni nezajít (nikdy sem ju doposud na živo neviděl). A tak začalo hledání nanovo, tentokrát s ohledem na zápasy NHL. Navíc s podmínků co pokud možno najvětší účasti čechů na ledě. S tím, že jedním z nich prostě mosí byt Jarda Jágr. S takovýmato omezeníma mně zbyla v podstatě jediná varianta termínu a to konec ledna. No, popravdě, původně sem si to představoval trošku ináč, ale zas, určitě tam v tuto dobu nebude moc dalších turistů, ceny za šecko možné taky budů dost možná inde než v sezoně a tak sem to vzal aj v tento termín. No a tak nastalo x měsíční čekání na odlet.
VIE - LHR
18.1.2012
A319
OS461
Obsazenost : ca 25%
Letiště ve Vídni mně osobně z těch letišť, z kterých to „létá“, pasuje najvíc. Mám to tam kůsek, navíc bezproblémové busové spojení, ideál. Let na Heathrow mně odlétal v 13.00. Na bus sem stával v půl paté. V 5.40 mně odjížďal směr Brno, z kterého mně v 7.30 jel přímý spoj až na Vídeňské letiště.
Na letiště sme přijeli s 5 minutovým zpožděním. To ale díky téměř tříhodinovému času zbývajícímu do odletu nebyl žádný problém. Check-In sem si udělal v klidu doma na PC a jelikož sem si sebů nebral žádné zavazadlo na odbavení, zamířil sem rovnů ke gate. Při čekání na odlet ma příjemně překvapilo připojení k netu přes wifi, které bylo zadarmo. Tleskám. Bezpečnostní a pasová kontrola začala asi 70 minut před odletem a dávala tušit, že tento let pro rakušany nebude asi zrovna kasovním trhákem. Postupně sa nás k letadlu doslova natrůsilo neco přes 40 lidí. Tu při čekání na nastupování začala mezi lidma chodit pracovnice Austrianu a každého kdo cestoval s příručním kufrem (kufrem, ne ovšem třeba s kabelků nebo batohem, jak já, diškriminácija...) volala k přepážce, kam chvílu předtím dotáhli váhu a každému přivolanému vážila ten jeho příruční kufr, lesti má opravdu pod 8 kg váhy...
Nastupování začalo asi 20 minut před plánovaným odletem. Od stojánku sme sa hnuly 5 minut po plánovaném odletu a do vzduchu vznesli 15 minut po něm. Místo sem si vybral ke konci letadla, díky malé obsazenosti letu a taky díky tomu že si většina lidí posedala doprostřed letadla sem měl celů trojsedačku pro sebe. V tomto letadle byly instalované tenké sedačky Recaro. Rozdíl oproti běžným sedadlom byl co do rozměru opravdu patrný. Že by z toho ale měli neco cestující mně nepřišlo. Místa mně tam subjektivně přišlo stejně jak jinde. Co mně ale přišlo horší byl komfort těchto sedaček, byly poměrně tvrdé a neforemné, nesedělo sa mně na nich moc dobře. Nicméně na takto krátkém letu to není až tak problém. Po asi 15 minutách letu začala posádka roznášat občerstvení. To sa skládalo z plněného sendviča a pití. Sendvič byl šunkovo sýrový, poměrně dobrý, až teda na zeleninu uprostřed něho. Ta mně moc nesedla a brkalo sa mně z ní eště při přesunu po Heathrow. K pití byla klasická nabídka, já si dávám dycky nealko. Tentokrát bylo roznášené stylem že kdo si objednal džus, dostal odlétý z litrové krabice do decového pohárku. Kdo, jak já, kolu apd. Pitivo, dostal k tomu decovému pohárku rovnů celů třetinkovů plechovku
Na obrazovkách nad hlavů nám během letu promítali směs reklam, šprťouchlat a infa o letu. Kdyby tam nechali celů dobu čistě přeblikávající aktuální informace o letu, udělali by líp. Let samotný probíhal bez nejakých komplikací, po turbulencích v podstatě ani památky. Zhruba do poloviny letu bylo nad Evropů jasné počasí, pak sa začalo postupně zatahovat až k klasické upršané anglické supernízké oblačnosti. Nad Hethrow sme byli už nejak 15 minut před plánovaným příletem, nastalo ale 10 minutové krůžení a vyčkávání, na zem sme tak dosedli přesně na čas. Po pětiminutovém sme zaparkovali u terminálu 1.
- Naše letadlo
- Sedačky Recara
- Chvílu po startu
- Občerstvení v podání Austrian Airlines.
LHR - IAD
18.1.2012
B777
UA925
Obsazenost : ca 35%
Odlet do Washingtonu sem měl taky z terminálu 1, takže ca 1.5 hodiny na přestup byl čas víc než dostatečný. Po usednutí do sedaček a zjištění, že tu na rozdíl od Vídně žádná wifi zadarmo není, sem sa dal sledovat monitor s odletama a čekal na přiřazení gatu k našemu letadlu. Hned, jak sa tam náš gate (33) zobrazil, sem k němu vyrazil.
Tam kupodivu nikdo. Okamžitě sem tak přišel na řadu k (teď vlastně ani přesně nevím kdo nebo co to byl, měl ale víc otázek jak imigrační ve Washingtonu) chlapovi. Ten ma po pořádném prolustrování (furt sa mu nezdálo že si sebů beru enom, sice vcelku velký, ale pořád enom, batoh a žádný kufr) poslal na bezpečnostní kontrolu. Tam ma a můj batoh ženská objela jakýmsi papírkem přiskříplým v klešťoch a chlap ma celého ohmatal. Prošel sem bez úhony a byl sem poslaný k přepážce pro nový palubní lístek. S tím sem už pak hned šel do letadla. Jaké bylo moje překvapení, když sem zjistil po nástupu, že letadlo je už dost zaplněné (jak sem časem zjistil tak vlastně už prakticky pro tento let kompletně). Jak všeci lidi věděli už před zobrazením na monitoroch, k jakému gatu jít je pro ma záhada
Na sedačce na každého čekal polštář a deka, v kapse u sedadla před ním sluchátka. Nejakých 10 minut před plánovaným odletem začalo vytláčání od chobotu. Následovalo 20 minut střídavého popojížďání a čekání po letišti a z 1O minutovým zpožděním sme sa odlepili ze země. Místo v letadle sem si vybral opět v jeho zadní části. V době kdy sem ho vybíral bylo jedno místo na trojsedačce už obsazené, při letu samotném sa na něho ale nikdo neposadil, takže sem měl celů trojsedačku opět enom pro sebe. Což bylo v tomto případě, díky nesrovnatelně větší délce letu, daleko důležitější a lepší. Taky sem toho využil a hned po dojezení jídla sa na celů trojsedačku pohodlně rozvalil
Z jídla sem byl zpočátku krapet vyděšený. Přesněj z toho, lesti vlastně vůbec nejaké to občerstvení v ceně letenky bude. Protože chvílu po odletu začali jezdit stewardky s vozíkama a nabízat pití. Na tom by samozřejmě nebylo nic až tak zvláštního, kdyby ovšem za každů plechovku či pohárek nenásledovala opačným směrem kreditka. Když došli až ke mně, s díky sem pití odmítl za což mně byl odměnů pytlík se slanýma preclíkama. Bez kreditky, opačným směrem. Už sem sa začal připravovat na najhorší, když v tom začal rozvoz dalších vozíků. Tentokrát s jídlem a jediné co po cestujících stewardky na oplátku za tác s občerstvením chtěli bylo slyšet jednu z varianty chicken or pasta. Já sem si vybral kuřa. Bylo to kuřecí prso na hřibové omáčce, s rýžů a vařenů mrkvů. Vzhledově nic moc ale chutově dost dobré. Hned po rozvezení jídla následoval rozvoz pití, stejně tak jak jídla, zadarmo. Jaký smysl mělo rozvážat první to pití za peníze netuším. Osvětlí mně to někdo ?
Díky poloze ležícího spícího cestujícího let samotný uběhl poměrně rychlo. Až na půlhodinové menší turbulence nad Grónskem taky bez sebemenších problémů. IFE na palubě bylo vcelku ucházející. Nabídka filmů byla bych řekl výborná, včetně najnovějších blockbusterů, z hudby bych si taky dokázal vybrat. O neco horší to bylo snad akorát s infem o letu, kde ve smyčce probíhaly pořád ty samé informace a nedalo sa přímo vybrat, co by chtěl člověk zrovna aktuálně vědět. O moc víc vám o letu neřeknu, bo sem většinu letu (poprvní v životě) prospal. Zbudil sem sa až těsně před roznášáním druhého občerstvení, což bylo asi hodinu před přistáním. V balíčku byla celozrnná plněná bulka spolu s jakýmasi křupkama a Twixem.
Na Dullesovo letiště sme přistáli v 19.50 místního času. Autobusem (který mně ze šeckého najvíc připomínal takové ty vysoké auta na sledování ledních medvědů kdesi v antarktidě) nás odvezli k pasové a celní kontrole. Tady sa imigrační sice opět divil nad tím že si sebů vezu enom jeden batoh, vyptával sa daleko víc než imigrační loni v LAX (mimo jiné kde a s čím pracuju, kolik si vezů s sebů peněz, jak dlůho a kde sem byl v USA loni a kam přesně tentokrát pujdu...) ale do USA ma nakonec pustil. Teď už enom najít bus (mimochodem dost nevýrazně značené stanoviště) a hurá do Washingtonu.
- Terminál 2 sa právě staví.
- Naše letadlo do Washingtonu.
- Předobčerstvení od United
- Záložní plán
- Někde nad Irskem
- První občerstvení od United
- Druhé občerstvení od United
- New Jersey Devils vs. Philadelphia Flyers (1:4)
- New Jersey Nets vs. Oklahoma City Thunders (74:84)
EWR - LHR
24.1.2012
B777
CO28
Obsazenost : ca 30%
Týden v USA uběhl jako nic a mně tak nastal den odletu dom. Stihl sem sa mezitím přemístit z Washingtonu do New Yorku, s čímž souvisí aj to že odlet mám z inčího letiště než byl můj přílet do států a to z Newarku.
Aj když sem mel odlet naplánovaný až na 19.15 hodin, z hostelu sem sa odhlásil už nějak před devátů ráno. V plánu sem měl eště dodělat nejaké resty co sa týče návštěvy míst v NY. Tyto proběhly rychlej než sem si původně plánoval a tak sem už po jedné hodině odpoledňa směřoval k místu bývalých dvojčat světového obchodního centra, abych nastůpil na PATH mířící do New Jersey na Newark Penn Station, z kama odjížďá autobus na letiště Newark. Cesta proběhla bez sebemenších komplikací a tak sem sa po půl třetí hlásil u check-inu.
Online check-in sem si udělal už předchozí den večer eště na hostelu, ale po výběru možnosti zaslat palubní lístek na mail mně v poště přistála akorát hláška, že si mosím palubní lístek vytisknůt až na letišti. Tam ma nicméně automat pro odbavení (pokud sem si správně všiml tak pro cestující živí odbavující k dispozici nejsů) vytrvale odbavit odmítal, takže nakonec mosela beztak nastůpit agentka Continetalu a jakýmsi svojím průkazem stroj o vydání palubního lístku nakonec přesvědčila. Následovala bezpečnostní kontrola, kde si ma stejně jak před odletem do Washingtonu odstavili bokem, vzali mně batoh a ten spolu s netbookem poobjížďali kolem dokola jakýmsi tím bazmekem. Opět bylo šecko v pořádku a já sem tak mohl zahájit čtyřhodinové čekání u brány C138, krácené sledováním provozu kolem našeho letadla a taky psaním tohoto tripreportu.
Nástup na palubu letadla začal přesně podle plánu, v 18.25. Pět minut před plánovaným odletem nás začali vytlačovat od stojánku. Po 10ti minutovém pojížďání po ploše sme sa s pětiminutovým zpožděním vznesli nad Newark. Obsazení letadla bylo tentokrát snad eště menší než při letu do Washingtonu. Snad každý měl pro sebe celů trojsedačku a tak sem sa aj tentokrát mohl pohodlně po chuti rozvalit a aspoň trochu si tak zpříjemnit let.
S občerstvením začaly letušky jezdit chvílu po startu. Najprv rozvážka pití, pak jídla s možností volby „chicken or beef“. Zvolil sem tradičně kuřa. V reálu to bylo kuřecí prso s barbecue omáčků, rýžů a zeleninovů přílohů. Tentokrát bylo ale ve srovnání s tím od United horší, sněst sa ale dalo, hlad je sviňa
Po večeři sem si dal na IFE Botswanský speciál Top Gearu a následně sa natáhl. A to natáhnutí sa protáhlo v podstatě až do Londýna. Tentokrát sem si nemohl vyloženě lehnůt, protože téměř celý let provázely tu menší a tu větší turbulence a posádka tak neustále kontrolovala lesti sme připásaní. Nicméně aj s pásem sa na celé volné trojsedačce dala najít víc než přijatelná poloha. Eště k IFE, to bylo podobné tomu od United, včetně nabídky pořadů a stylu prezentace infa o letu, takže o něm platí to samé co sem napsal už dřív. Hodinu před přistáním nám byla posádků roznesena snídaně ve formě croissantu s marmeládů a máslem a k tomu myska s jakůsi zeleninů. Na Heathrow sme přistály s víc než půlhodinovým předstihem oproti letovému řádu a tak v době plánovaného příletu sem už seděl v metru, směr centrum Londýna, odkud mně jede EasyBus na letiště Stansted, z kterého začíná poslední část mojí cesty dom.
- Naše letadlo do Londýna
- Newark
- Někde v USA :)
- Večerníček od BBC :)
- Večeřa v podání Continental Airlines
- Snídaně v podání Continental Airlines
- Skoro v Londýně
- A to bylo chvílama chladněj jak -90 :)
STN - BRQ
25.1.2012
B737
FR8403
Obsazenost : ca 65%
Lístek na EasyBus sem si kůpoval podle ceny a ta byla v den kůpi najlevnější na 11 hodin dopolodňa. Bylo to už relativně pozdě na odjezd pro let v 13.40, ale říkal sem si že na místě budu beztak pravděpodobně daleko dřív a zkusím tak na místě poprosit řidiča, jestli by ma nevzal aj do dřívějšího autobusu. Na místo odjezdu sem dorazil v 9.00, po dotazu na to lesti bych mohl jet dřív než v těch mojích 11 hodin mně bylo řečeno že není problém, ale može to byt najdřív o hodinu spíš a to eště za podmínky že samozřejmě nebude plný bus. No, v 10 hodin plný samozřejmě byl
Ale v 10.20 sa už nejaké to volné místo našlo a já sem tak mohl vyrazit směr Stansted. Na ten sem dorazil v 11.30, nechal sa bezpečnostně zkontrolovat a hledajíc nejaků wifi zadarmo (žádná, stejně tak jak už předtím v Heathrow a Newarku nebyla) sa dal čekat na přiřazení gate pro můj let Ryanairu do Brna. To sa stalo 40 minut před plánovaným odletem. K gate sem přišel asi 5 minut poté, jako jeden z prvních. Nastupování začalo deset minut po jedné hodině, kolem půl druhé už sme byli šeci na palubě. Vytlačování z plochy začalo 5 minut před plánovaným odletem a s 5 minutovým zpožděním sme sa 10 minut poté odlepili ze země, nabírajíc směr Brno. Let byl, ve srovnání s mojíma předchozíma letama poměrně plný, odhadem tak ze 2/3 kapacity letadla. Celů cestu, až těsně před Brno byla jedná velká oblačnost, takže ze sledování cesty moc nebylo. Let probíhal klidně, bez komplikací, po nejakých turbulencích ani památky. V Brně sme dosedli s 10 minutovým předstihem, v 16.30.
- Naše letadlo do Brna
- Skoro už v Brně - Masarykův okruh.
Jinak tady máš citaci ze stránek United, která dává odpověď na tvou otázku:
