Zdravím všechny příznivce cestování, nedávno mi na můj email přišel odkaz na jeden TR, do té doby jsem neměla vůbec tušení,že takový server existuje. Po přečtění jednoho TR, jsem se naprosto nadchla a toužila jsem číst další.....po zaregistrování se mi otevřela brána ke všem reportům,takže jsem všechny večery trávila cestováním po celé zeměkouli. Časem jsem si začínala pohrávat s myšlenkou, že bych nějaký TR napsala. Nejsem sice letecký nadšenec, technice moc nerozumím,ale snad Vás alespoň pobaví a třeba přinese nějaké užitečné informace. Děkuji předem za shovívavost.
Jak to všechno začalo
Byl konec ledna a volala mi kamarádka....tak jsem dostala kopačky a potřebuji se odreagovat a načerpat novou energii, znělo v telefonu. Při pohledu z okna ven, kde sněžilo a bylo mínus 15, mne myšlenka na vycestování do teplých krajin uchvátila. A kam by to mělo být, byla moje otázka....na druhé straně se ozvalo jen jedno slovo – Thajsko. V tu chvíli mi hlavou proběhly snad všechny filmy,které byly na téma, jak nic netušící turisté se stali obětí pašování drog a skončili ve vězení. Myšlenka,že bych dalších 30 let strávila se šváby a potkany v thajské věznici, se mi moc nelíbila,ale nakonec zvítězil zdravý rozum a už druhý den jsme seděly u pc a vybíraly cílovou destinaci. Asi po dvou hodinách máme letenky s Thai z Mnichova na Krabi a jedenáctidenním pobytem v Peace Laguna Resortu na Krabi.
Thai Airways MUC-BKK
Boeing 747-400
Náš let TG 925 byl naplánovaný na 21:50, což nám dávalo velkou časovou rezervu dopravit se autem do Mnichova. Cesta probíhala v pohodě a už z minulých let vím,že cesta z Prahy do Mnichova trvá cca 4 hodiny, pokud zrovna nenarazíte na stau! Auto zaparkujeme na parkovišti P41,které je určeno pro delší pobyty a cena za parkování je tady příznivá (za 12dní jsme platily 62 euro). Dopravu z parkoviště k terminálu T2 zajištuje 3x za hodinu autobus, takže velmi pohodlně se dostáváme na letiště.
- check in na mnichovském letišti
Odbavení začíná 3 hodiny před odletem, odbavuje 5 přepážek,takže fronta se celkem hýbe a já se koukám po našich spolucestujících.....kupodivu neslyším žádnou češtinu, převládá němčina. Jen nás zaujmou některé smíšené páry němec-thajka, mezi kterými je asi tak 40ti letý věkkový a asi tak 60ti kilový rozdíl. Působí to lehce komicky,ale proti gustu.... všechny povinné kontroly probíhají plynule a v pohodě. Boarding začíná včas, nejdříve business a first class pasažéři, kteří mají i svůj vlastní tunel a pak všichni ostatní dalším tunelem. Naše sedadla se nacházejí v předposlední řadě 69 na ostrůvku, jinak v letadle je klasické rozdělení sedaček 3-4-3, jen poslední tři řady jsou 2-4-2. Podle interiéru soudím,že letadlo má už asi hodně nalétáno, připadám si tam jak ve starém multikině, jen úsměvy letušek mi zlepšují náladu a už se bavíme focením fialové deky a bílého polštářku s motivem orchideje, který má Thai ve znaku. Nakonec odlétáme s 30ti minutovým zpožděním,ale kapitán nás ujištuje,že přílet bude načas tzn. ve 14:25 místního času. Časový posun v zimním období je +6h. Po dvou hodinách letu se začíná servírovat večeře, letušky jsou oblečené do dlouhých ružovofialových tradičních thajských šatů s nezbytnou orchidejí na klopě. Nejdříve se podávají alkoholické nápoje, nabídka je pestrá, nakonec si dáváme bacardi s kolou a plátkem limentky. Vzápětí se servíruje jídlo, já si vybírám kuře v sweet and sour omáčce s rýží, kamarádka dává přednost rybě se špenátem a nudlema. K tomu si ještě dáváme bílé víno, které nám nalévají do skleněných skleniček a příbory jsou kovové. Jídlo je chutné,jen nám ten požitek zkazí turbulence,které dokonce zastaví servírování a nám se začíná vylévat bacardi i víno, což je věčná škoda,tak nejdříve exujem bacardi a pak i víno....a hned je nám lépe. Naštěstí turbulence ustaly a tak se snažíme usnout,což se nám vůbec nedaří.....Snídani letušky podávají už v denních kostýmkách s úsměvem na tváři. Já vybírám omeletu se žampiony, kamarádka slaninu s bramborama......samozřejmě se podává i máslo (pro milovníky másla, těšte se, na zpáteční cestě uvidíte detail thajského másla). Přílet proběhl podle plánu a tak se vydáváme vstříc všem dalším povinným kontrolám.....navazující let na Krabi je plánován na 16:50,tak máme přes 2 hodiny času, nejdříve jdem přes pasovou kontrolu, kde musíme vyplnit příletovou a odletovou kartu, víza jsou naštěstí zrušena! Dostáváme razítko do pasu a na tričko mi nalepí žlutou nálepku international baggage, moc to nechápeme,ale mají to všichni, jen různé barvy. Zbývá ještě hodina do boardingu, kterou trávím komunikací s O2, protože mi nefunguje roaming, přesněji nelze odesílat sms a mms zprávy. Nakonec se zdařilo a můžem v klidu pokračovat dále.....
- večeře verze první
- večeře verze druhá
- snídaně
Thai Airways BKK-KBV
Airbus A300-600
Při čekání na boarding slyším češtinu,tak přeci tady jsou....jako všude jinde po světě. Náš let TG 249 probíhá podle plánu, jen to letadlo mi zas přijde nějaké starší...takové menší starší multikino
) Sedadla máme u okénka, tak se těšíme, že konečně něco uvidíme. Let má trvat jen 1:10,tak občerstvení se skládá jen z jednoho pohárku nealka a sladkoslaného croasantu. Viditelnost je celkem dobrá,tak pozorujeme zdejší úžasnou krajinu, malé zelené ostrůvky, vyčnívající skály a moře. Let proběhl hladce a rychle. Letiště na Krabi je malé, bylo tam jen jedno letadlo,které se zrovna chystalo k odletu,ale výstup byl opět chobotem. Po východu z letadla jsme konečně pochopily význam té žluté nálepky na našem tričku.....výdej zavazadel byl rozdělený na domestic a international baggage. Po deseti minutách už jsme viděly svá zavazadla a vyšly jsme do příletové haly, kde nás čekal řidič s naším jménem a zavezl nás do hotelu. Cesta trvala jen 30 minut.- retro interier
- krátce po startu směr Krabi
- žluté nálepky
Oblast Krabi se nachází v jižní části Thajska na pobřeží Andamanského moře, dle místních ničivé tsunami,zde nenapáchalo tolik škody jako třeba na Phuketu, protože před pobřežím se tyčí několik desítek menších či větších ostrůvků, které v době tsunami fungovaly jako přírodní vlnolamy. My jsme pobývaly ve středisku Ao Nang,které je menší ve srovnání s jinými více propagovanými oblastmi Thajska. Zato místní lidé jsou zde ještě nezkažení rušným turistickým businessem a chovají se velmi slušně, nic vám nevnucutí a za všechno několikrát děkují. Servis v restauracích je kolikrát lepší než v luxusních restauracích v Praze. Nesetkala jsem se s ničím negativním, naopak jsem byla velmi překvapená, jak se tady o turisty starají.....Veřejná pláž na Ao Nang není v podstatě nic moc,tak využíváme místní lodní dopravy a jezdíme na pláže na okolní ostrůvky, které jsou nádherné, bílý písek průzračná voda a doprava sem stojí 200-300 THB (120-180CZK) Můžu doporučit pláž na ostrově Poda, dále Railay beach, pro vyznavače lezení pak Ton Sai beach, kde se sdružují horolezci z celého světa a žijí zde velmi přírodním zpsobem. Samozřejmě jsme si nemohly nechat ujít ani filmově proslavenou Maya beach z filmu The Beach, kde jsem si připadala jak na Václaváku a Leonarda jsem tam stejně nepotkala....Na Krabi se nachází i několik zajimavých míst ve vnitrozemí, my jsme navštívily Tiger Cave Temple se sochou Buddhy, ke kterému vede 1237 schodů....občas sice máte pocit,že nejdete po schodech,ale lezete po žebříku,ale zdolání vrcholu za 30minut ve 35 stupních a velké vlhkosti vzduchu,považují za velmi slušný výkon....poté jsme se vydaly k Hot Spring Waterfall, což bylo spíš zklamání, voda sice teplá byla,ale velikostně to připomínalo spíše dětské brouzdaliště. Také jsme absolvovaly trekking na slonech, který jsme si tak užívaly prvních 30minut a zbytek už jsme jen trpěly strachem,že spadneme. Ono připevnit dvousedačkovou železnou konstrukci ke slonovi je celkem těžké, zvlášť když se hýbe a pak ten těžký terén, kterým procházel, tak jsme měly pocit,že ta sedačka z něho asi skouzne....no naštěstí jsme přežily a já alespoň vím,že na slona už lézt nemusím....Mé dojmy z Thajska jsou jen pozitivní a určitě bych se sem jednou chtěla vrátit a tak není divu,že se mi domů moc nechtělo....
příště cesta domů.....
pokračování.....
Thai Airways KBV-BKK
Airbus A330
Náš let TG 242 je naplánován na 10:10 místního času, na letišti jsme hodinu a půl předem, protože víme, že je to hodně malé letiště,tak odbavení bude rychlé...spolu s námi odbavují jen let do Kodaně (byla jsem překvapena, kolik bylo na Krabi seveřanů – Norové, Švédové, Dánové, prý je se dopravují za 300euro zpátečka, tak už se nedivím). Při vážení zavazadel máme trochu obavy z nadváhy, protože jsme nakoupily spoustu suvenýrů...když je to tam tak levné,tak jsme nemohly odolat
) ale vešly jsme se do limitu. Procházíme povinnou kontrolou a dostáváme na tričko fialovou nálepku se zkratkou C.I.Q. Zas to moc nechápeme,ale jdem si sednout ke gate 3. Je 20minut do boardingu a letadlo nikde, no na přestup máme něco přes dvě hodiny,tak i při menším zpoždění máme celkem časovou rezervu. Najednou nám klepe na rameno zaměstnanec letiště, že čekáme v domestic a ne v international sektoru, no ještě že jsme měly tu nálepku a asi taky blondaté vlasy, které mezi domácí moc nezapadají ) Po pasové kontrole se dostáváme mezi čekající Dány a další cestující,kteří v Bangkoku budou jen přestupovat. Boarding začíná s mírným zpožděním,ale velmi rychle. Už při vstupu do letadla zaznamenávám příjemnou změnu, letadlo snad ještě voní novotou, každý máme svou IFE s bohatou nabídkou filmů, hudby a her, škoda,že náš let bude trvat jen hodinu a pět minut. Po dosažení letové hladiny se podává klasicky jeden pohárek nealka a houska s kuřecí drtí nevalné chuti. Let uběhl v klidu a velmi rychle a my už se těšíme na Duty Free v Bangkoku. V tranzitu zase procházíme bezpečnostní kontrolou a zbylý čas strávíme posledním fotografováním a nákupy.- letiště na Krabi
- interier letadla
Thai Airways BKK-MUC
Boeing 747-400
Let TG 924 do Mnichova je plánován na 14:05, při čekání na boarding pozorujeme celkem velký počet infantů,kteří s námí budou cca 12 hodin sdílet jedno letadlo a to jsem se chtěla trochu vyspat, když pak ještě pořídím z Mnichova do Prahy! Boarding probíhá v klasickém pořadí business a first class přednostně a pak cestující z řad 40-70. My máme sedadla 33A a 33B, která se nacházejí tři řady od nástupních dveří. Na trojce před námi se usadila německá hysterická matka s dětmi,takže jsme měly o zábavu postaráno. Naštěstí i v tomto letadle máme svou IFE s nabídkou jiné zábavy než nám ukazují malí germáni před námi. Po necelých dvou hodinách nám letušky opět v tradičních dlouhých thajských šatech s orchidejí nabízejí teplý ručníček na omytí a poté i něco alkoholického na zlepšení nálady. K obědu si vybírám špenátové ravioli s tomatovou omáčkou, které byly vynikající a po jedenácti dnech konzumování rýže a nudlí, mi opravdu přišly vhod. Kamarádka dává přednost kachně na ananasu s rýží. Příbory opět kovové a víno se podává ve skle.
Představa,že se trochu vyspím, před řízením se mi nějak nedaří naplnit a tak si pouštím jeden film, druhý film a spánek stále nepřichází.... Viditelnost je dobrá a tak se chvíli bavíme pozorováním zasněžených hor někde nad Pakistánem,přelétáme Kaspické moře a nabíráme směr Kyjev. Let probíhá za ukázkových podmínek bez žádných turbulencí, jen se nám zdá hrozně dlouhý, ano trval celých 12 hodin. Světlý bod letu, podávala se večeře,ale než se na nás dostala řáda, tak ryba,kterou jsme si vybraly z menu, došla. Jako druhá možnost bylo vepřové na kari s rýží,což jsem moc nechtěla a tak nevím kde,ale letuška mi sehnala echt bratwurst s bramborovou kaší a zelím. Dále byl ovocný salát a jahodový cheescake a samozřejmě právé thajské máslo, které mělo konzistenci ready to use! Ani po večeři se mi nedaří usnout a tak si dávám sluchátka do uší a na zbývající dvě hodiny letu poslouchám hudbu. Přistání je téměř na čas tj. 20:00 místního času, už při výstupu do chobotu cítíme ten teplotní rozdíl, z 35 se nám ochladilo na 8, no nic moc,ale mohlo být hůř. Čekání na zavazadla trvá poměrně dlouho cca 40 minut,ale hlavně že dorazila! Ted už jen autobusový transfer na P41 a hurá na autobahn směr Praha. Cesta na Rozvadov proběhla v pohodě, hned za hranicemi tankuji benzín za 39Kč a jen na chvíli si vzpomenu,že v Thajsku stál 25Kč. Na benzínce trochu vzbudíme pozornost, jelikož všichni přítomní se vrací z lyžování v Alpách a my jsme jak černošky v letním oblečení. Po dvou nutných zastávkách na odpočivadle, jelikož se o mne pokoušel mikrospánek, jsme dorazily do Prahy. A tak naše 24 hodinová cesta z hotelu domů skončila.
- krátce před startem
- oběd verze první
- oběd verze druhá
- detail thajského másla - velmi dobře roztíratelné
- echt bratwurst
, zájem o thajky mají většinou muži ve věku 40+ a to ještě není naše kategorie 
) 