Z FLL do PRG za 77 hodin

Odpovědět
kowal
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 252
Registrován: 17. 04. 2012, 23:35
Stav: Offline

Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od kowal »

Letošní dovolená na Floridě se blížila ke svému závěru, takže jsme jeden červnový pátek v 9:00 opustili hotel. Plánovaný odlet z letiště ve FLL byl ve 12:05, ale vzhledem k tomu, že nás ještě čekalo tankování, vrácení auta, odbavení, měl jsem pro jistotu dostatečnou časovou rezervu. Vše až do boardingu probíhalo v podstatě standardně. Těsně před boardingem začalo pršet a to byl nám v tu chvíli ještě neznámý začátek pro nás nekonečeného příběhu.

Odlet z FLL proběhl na čas, dokonce plánovaný přílet na JFK byl o zhruba 30 minut dříve, takže jsme měli luxusní čas na přestup více než 5 hodin. Poté, co jsme se začali blížit k JFK, počasí venku se začalo rapidně zhoršovat. Kapitán hlásí zpoždění, letiště nepřijímá, budeme vyčkávat. Čas ubíhá, ale nevěnuji tomu žádnou zásadní pozornost, na rozmary počasí jsem zvyklý. Takže se dál věnuji sledování filmů. Konečně jdeme na přistání, ale co to, po průletu bouřkou se objevuje letiště, ale známá silueta Manhattanu v pozadí mi chybí. Moje pochyby se potvrzují poté, kdy CC oznamuje: Vítejte v Norfolku ve Virginii.

Vzhledem k bouři nad velkou částí východního pobřeží jsme byli přesměrování na toto letiště. OK, času stále dost, takže jsme zatím v klidu. Po asi 40 minutovém čekání v letadle se otevírají dveře s tím, že kdo chce, může vystoupit. Což udělali snad všichni. Protože na místní letiště bylo přesměrováno několik dalších letů, začíná se jediný funkční bar v části, kde jsme byli, solidně plnit. Přesto se nám povedlo dvě místa ulovit a najíst se (mám obavu, že ten den prodali všechny zmrazené zásoby z posledních 20 let, ale v tu chvíli jsem to neřešil). Po vizuální kontrole počasí venku, kdy nejdříve byly vidět kopce v pozadí, poté už jen dráha a nakonec jen neprůhledný liják usuzujeme, že brzký odlet nehrozí. To také pár dalších hodin čekání potvrzuje.

U brány se konečně dozvídáme, že boarding opět začíná a máme tedy nastoupit. Usedáme zpět na svoje místa, po několika desítkách minut vyčkávání se letadlo konečně dává do pohybu a blížíme se k RWY. Ale počasí se zhoršuje, takže zpět na stojánku. Po dalším čekání opět přesun směrem k RWY, načež se jedna rodina rozhoduje, že chce z letadla vystoupit. Vracíme se zpátky na stojánku, rodina vystupuje, dveře se zavírají, přesouváme se k RWY a po pár minutách startujeme. Celá tato neplánovaná zastávka nám trvala zhruba 6 hodin, takže nezbývá než doufat, že JFK sice už přijímá, ale že letadlo do PRG stále ještě neodletělo.

12 hodin na cestě.

Přilétáme na JFK kolem 21:00, zhruba hodinu po plánovaném odletu spoje do PRG. Ale let stále svítí jako zpožděný, doufáme, že je ještě na letišti a neodletěl. Agent Delty nás vyvádí z omylu a stroze nám oznamuje, že mezinárodní lety mají prioritu a že už odletěl. Co teď? Posílá nás do 4. patra v rozestavěném terminálu 4, kam přicházíme a zjišťujeme, že podobně postižených jsou zde desítky, spíš stovky. Po vysvětlení situace přítomnému agentovi jsme přesunuti na začátek fronty u supervizora. Ten jediný nám je prý schopný pomoci.

Po hodině čekání a totálního zmatku, kdy nikdo z Delty nebyl schopný nám dát žádné relevantní informace, kromě toho, že se nás několikrát dotázali, proč stojíme v této frontě, se vydávám na volnou přepážku. Zde mi pán sděluje, že mi nemůže pomoci. Nakonec ho přesvědčím, že po hodině čekání bych už opravdu nějakou pomoc potřeboval a tak se mi věnuje. Konečně. Vysvětluji mu situaci, kouká do počítače a oznamuje, že nám samozřejmě dají novou letenku, ale nejbližší volný let je za tři dny přes AMS. Ptám se ho, jestli to opravdu myslí vážně, že přece letů přes Atlantik je poměrně dost, ale jsem ujištěn, že žádná jiná varianta není dostupná. OK, ptám se tedy, jestli existuje někdo, kdo je schopen nám zajistit dřívější letenku. Přece jen jsme plánovali, že budeme doma v sobotu dopoledne a místo toho to vypadá na úterní večer. Posílá mě opět za supervizorem, tentokrát v ženském vydání. Vysvětluji jí náš příběh, načež mě odkazuje k prvnímu supervizorovi, kde jsme už strávili hodinu zbytečným čekáním. Takže přesun odmítám a žádám ji o kontrolu a návrh nějakého pro nás přijatelnějšího řešení. Po dlouhém hledání potvrzuje, že žádný dřívější let není a že nás zcela nestandardně může dát na waiting list na další let do Prahy v sobotu. Několikrát nezapomene zopakovat, že zdržení je kvůli počasí a že můžu být rád, že se mi vůbec věnuje. Na můj argument, že já jsem jim zaplatil za letenky ne úplně malý obnos a že tedy čekám, že mi za to poskytnou odpovídající servis, mi není schopna nijak odpovědět, pouze opět odkazuje na počasí. Když se ptám na nějaké kompenzace, tak se její odpověď s počasím opět opakuje.

Celý tento proces nám zabral zhruba 2,5 hodiny, takže kolem 23:30 se dostáváme k tomu, že budeme muset začít řešit ubytování. Zapínám internet na telefonu, v kterém mám prozíravě lokální kartu s neomezenými hovory a internetem. Hledám hotely co nejblíže k letišti, obvolávám jich minimálně 20, ale všude stejná odpověď. Bohužel, dnes máme kompletně plno. Vzdávám okolí letiště, zkusím Manhattan. Na několikátý pokus se mi daří sehnat volný pokoj v Grand Hyatt na 42. ulici. Baterie v telefonu se průzkumem a voláním vybila natolik, že už na ní svítí jen 1 %. Paní na rezervacích chce nadiktovat všechny údaje, včetně adresy bydliště, čísla karty a dalších údajů. V té části terminálu, kde jsme, není ani žádný salonek, kde bych si telefon mohl připojit do zásuvky, takže s vypětím všech sil a energie rezervaci dokončuji, paní na druhém konci mi ji potvrzuje.

Je po půlnoci, hledáme volný taxík, ale vzhledem k situaci na letišti je fronta na taxi taková, že ji vzdáváme a vyrážíme AirTrainem na Jamaicu a poté metrem. Po zhruba hodinové jízdě vystupujeme z metra, stopujeme první taxi a přesouváme se před Grand Hyatt. Recepční je ochotný, předává nám karty od pokoje a přeje příjemný pobyt. Vstupujeme na pokoj v 1:35, rychlá sprcha a padáme únavou.

24 hodin na cestě.

Ráno se budím první a zkouším zákaznickou linku Delty s tím, zda by nebylo možné zajistit nějaký potvrzený let do Prahy na dřívější termín. Po dlouhém hovoru a několikerém ujištění, že žádný let není, nabízím paní, že jsme ochotni se i přesunout, třeba do Bostonu. Bingo, z Bostonu by bylo možné odletět v neděli, přílet do Prahy v pondělí. Alespoň o jeden den méně na cestě. Stále samozřejmě žijeme v naději, že se večer dostaneme do letu do Prahy a letenky z Bostonu nebudeme muset vůbec využít. Naše odbavená zavazadla jsou stále na letišti, takže se večer zkusíme přesunout na letiště, nastoupit do letu do PRG nebo v horším případě vyzvednout zavazadla a vyrazit přes noc do Bostonu. Rezervuji v Hertz auto, cena za jednosměrné půjčení je překvapivě nízká. Ještě řeším, kde cestou přespat a vyrážíme na prohlídku NY. Příruční zavazadla necháváme v hotelu, přes Grand Central Terminal vyrážíme metrem na jih, projdeme si Battery Park, zkontrolujeme, zda je Socha svobody stále na svém místě, býk u Wall Street je také tam, kde byl před třemi lety, výstavba One World Trade Center evidentně letos neskončí (když jsme byli na Ground Zero v roce 2009, tak jsme plánovali, že se na novou věž v roce 2012 vydáme, takhle jsme ji poněkud neplánovaně pouze zkontrolovali zvenku). Pokračujeme dál metrem na 88. ulici a vyrážíme přes Central Park na Pátou Avenue, po které se dostáváme na 42. ulici a po ní až zpět k hotelu. Vyzvedáváme zavazadla, objednáváme taxi a vyrážíme na letiště.

Po průchodu kontrolou se dostáváme na gate, odkud letí linka do Prahy. Na tabuli jsme na waiting listu na 1. a 2. místě, aktuální informace o obsazenosti letadla zatím ukazuje ještě nějaká místa volná. Naděje stále žije. S tím, jak se blíží čas odletu, se začínají volná místa zaplňovat, až nakonec nezbývá žádné. Komunikace s další neochotnou agentkou Delty vede k tomu, že si máme jít pro zavazadla na pás číslo 4 a tam si vyřešit, co dál. Že ona nám nepomůže. Obdobnou informaci sděluje i všem ostatním, jednu paní na chvíli uvádí v radost tím, že jí sdělí, že se do letadla dostane, načež jí po chvíli oznamuje, že v letadle ani pro ni opravdu žádné místo není.

36 hodin na cestě.

Nacházíme konečně pás, u kterého bychom měli dostat svá zavazadla. Hlásím dalšímu agentovi Delty čísla zavazadel, oznamuje mi, že to bude trvat hodinu a půl až dvě. Říkám mu, že vzhledem k tomu, že se musíme přesunout do Bostonu, nám stejně nezbývá než počkat. Po dvou hodinách už mi dochází trpělivost, nacházím jiného agenta, který mi oznamuje, že zavazadel je hodně, třídí se ručně a že to mže trvat také dalších 5 – 6 hodin. Ptám se ho tedy, co máme dělat, když se potřebujeme přesunout do Bostonu na nedělní let. Je sobota, cca 23:00. Poté, co si vyslechl celý náš příběh, který ho evidentně zaujal, začne zkoumat, co s námi. Po chvíli hledání se mu daří najít volný spoj v neděli z JFK do Bostonu, tím by nám odpadla nutnost přesunu autem a čekání na zavazadla. OK, beru, ještě mi otáčí monitor tak, abych viděl, co přesně dělá. Společně kontrolujeme celý routing, dostaneme další palubní vstupenky a můžeme začít shánět ubytování na další noc. V Hertzu ruším pronájem auta a obvolávám hotely. Situace od včera se nezměnila, kolem letiště všude plno. Grand Hyatt, kde jsme trávili předchozí noc, má také plno. Nakonec objevujeme volný Millenium Hilton u Ground Zero, potvrzujeme přes booking.com rezervaci, bereme taxi, dokonce dostáváme vodu na cestu a vyrážíme. V 0:30 jsme v hotelu, rychlý check-in, přesun na pokoj a hurá do postele. Ještě se podíváme na noční stavbu One World Trade Center a spíme. Stěny hotelu jsou snad z papíru, ráno slyšíme opravdu všechno. Za 250 dolarů na noc, zvlášť s porovnáním s naším Penthouse Suite ve FLL, který měl přes 300 metrů čtverečních a stál 450 dolarů, je to bída, ale pořád lepší, než trávit noc na letišti.

48 hodin na cestě.

Ještě nějaké drobné nákupy a kolem 11 hodiny přesun taxíkem na letiště. Taxík je snad nejhorší, kterým jsme kdy jeli. Máme obavy, zda dojede a v případě, že ano, tak v jakém stavu budeme. Neuvěřitelně to skáče, skoro mě chytá mořská nemoc (na tu opravdu netrpím, při potápěčských výletech už jsem zažil leccos, ale tohle bylo i pro mě hodně náročné). Konečně zastavujeme před terminálem, opět procházíme nezbytnou kontrolou, ještě se najíme a jdeme na gate. Let by měl odletět včas, takže na přestup v Bostonu budeme mít dostatek času a v klidu ho zvládneme.

Přistáváme v Bostonu, centrum města je kousek od letiště, tak si ho jak z letadla, tak i z letiště prohlédneme. Přesouváme se do salonku, kde bychom měli strávit asi tři hodiny do odletu. Salonek klasický americký, preclíky, arašídy, sýr, alko a nealko. Nic víc. Konečně se blíží čas boardingu, takže pomalu vyrážíme na gate. Nastupujeme do letadla, bohužel na nás v Economy Comfort zbyla už pouze dvě místa uprostřed. Ale jsme v letadle do Evropy, tak to nějak přežijeme. Zavírají se dveře, pomalu se loučíme s americkou půdou, najednou stop, posádka hlásí problém, který je potřeba zkontrolovat. Po asi 40 minutách čekání posádka oznamuje, že buď závadu opraví nebo bude potřeba vyměnit letadlo. Všichni si mají vzít příruční zavazadla a vystoupit. Vracíme se tedy zpět do salonku, zabíráme několik křesel v tiché zóně a čekáme. Stále ještě to vypadá, že stihneme další spoj v AMS. Dostáváme vouchery na jídlo za 20 USD pro každého (to bude asi díky Elite Plus statusu, ostatní dostávají jen 10 USD). Jelikož jsme měli oběd v NY, tak si říkáme, že je využijeme později.

Po třech hodinách čekání se konečně objevuje informace, že letadlo je připraveno. Je něco po 20:00, letiště v Bostonu evidentně svůj hlavní provoz odbavilo a poukázky nemáme šanci za nic vyměnit, protože všude už je zavřeno. Ale to nás nijak zásadně netrápí. Dostáváme se do letadla, startujeme, ale už je jasné, že další spoj z AMS do PRG nemůžeme stihnout. IFE na palubě občas stávkuje, několikrát byl potřeba restart. Vzhledem k tomu, že jsem nepřišel za celou cestu na to, jak monitor vypnout, protože ten se občas vypínal a zapínal sám, vyrobil jsem dva improvizované kryty a oba monitory přikryl. Od doby, kdy mám iPad, tak mě IFE v podstatě otravuje. Snad kromě možnosti sledování záběrů z kamer, které tady ale stejně nebyly.

68 hodin na cestě.

Blížíme se k Amsterdamu. Je jasné, že náš let nestihneme. Po příletu tedy jdeme na transfer desk, kde nám paní vydává nové letenky. Přes Paříž. Chceme jiné, přímo, ale nemůže nám pomoci, jiné volné nejsou. Přesouváme se tedy na jiný transfer desk. Bereme si přednostní odbavení pro Elite Plus, ale když vidím, kolik je lidí před námi, beru i standardní. Vyplatilo se, jdeme na řadu na standardní přepážku. Vysvětluji agentovi náš příběh, nabízí nám variantu večerního letu přímo s tím, že na odpolední by nás mohl dát na waiting list. Bereme. Sice nechápe, proč nechceme přes Paříž, že bychom byli doma dřív, ale tomu my už nevěříme a trváme na přímém letu. Dostáváme navíc za zpoždění dva vouchery po 50 EUR na nákup letenek. Přesouváme se do salonku, strávíme zde asi 6 hodin. Pohodlí nic moc, ale lepší, než standardní sedačky v hale. Blíží se odlet letu, na kterém jsme na waiting listu, čekáme, až se všichni odbaví a zjišťujeme, že pro nás zbylo místo. Hurá. Nastupujeme tedy do letadla a vyrážíme směr Praha.

76 hodin na cestě.

Jsme v Praze. Jdeme pro zavazadla, vyjíždí náš první kufr. Vyjíždí další zavazadla, ale žádné není naše. Výdej zavazadel končí, chybí nám dva kufry. Přesun na reklamace. Zde je paní ochotná, vysvětluji jí problém, sepisuje reklamaci a zjišťuje, odkud jsme přiletěli. Vytahuji tedy všechny boarding pasy za celou cestu, je z toho poněkud překvapená. Sděluji jí, že naposledy jsme zavazadla viděli v pátek ráno ve FLL, poté přestupovali po dvou dnech na JFK,
a dále v BOS a AMS a teď je pondělí večer a jsme v naší finální destinaci. Dostáváme voucher 25 EUR na nákup letenek a ujištění, že zavazadla se určitě najdou, že si můžeme na webu ověřit stav nebo zavolat.

77 hodin na cestě. Cestu taxíkem jsme skoro nevnímali, otevíráme dveře od bytu. Hurá, jsme doma.

Dále už pokračuje jen příběh ztracených zavazadel.

79 hodin. Zavazadla jsou dle stránek KLM na letišti v Praze, infolinka o tom ale nic neví.

91 hodin. V úterý ráno volá kurýr, nestihl jsem to vzít, volám zpět, nebere to. Odpoledne volá znovu, že přijede během pár hodin. Ve 21:30 už jsem poněkud nejistý, volám na infolinku, tam mi vysvětlují, že jedno zavazadlo je na cestě k nám a určitě ještě dnes dorazí a druhé je na letišti a dorazí zítra. Nechápu, ale už nemám sílu to řešit.

105 hodin. Ve 23:54 telefon, kurýr je u nás před domem. Stále hlásí jedno zavazadlo, ale když mu říkám, že by měla být dvě, tak je nakonec najde. Odnáším je domů, kontrolujeme obsah. Nic nechybí. Z tagů zjišťuji, že jeden kufr přiletěl pozdějším letem z AMS, druhý si sám vyrazil přes CDG.

Náš výlet definitivně končí.

Celé tohle prodloužení nás stálo skoro 1.000 USD za ubytování, dopravu a na dalších výdajích. Ano, mohli jsme zůstat tři dny na letišti v salonku, ale to pro nás nebyla přijatelná varianta. V kompenzacích jsme dostali od KLM 125 EUR, po pár týdnech nám ještě Delta vrátila 2x750 CZK za Economy comfort, který jsme neměli na celé trase.

Poučil jsem se v několika věcech: Nouzové oblečení do příručního zavazadla je lepší si brát na tři noci, na jednu to nemusí stačit. Baterie se vybije většinou v době, kdy není k dispozici žádná zásuvka a nutně musíte volat. Takže už mám Gorillu, která by to měla vyřešit. Agenti Delty se střídají takovou rychlostí, že musíte vždy odvyprávět vše znovu a v případě, že se odvoláte na předchozího kolegu, tak vám to je k ničemu. Jejich neochota je děsivá. To, že jsme se minulý rok stihli dostat za 23 hodin z Prahy do HNL, od dveří bytu ke dveřím hotelu na Waikiki ještě neznamená, že kratší trasa je zárukou také kratší doby na cestě.

Ale na letectví jsem nijak nezanevřel, naopak jsem v rámci likvidace OK Plus mil zarezervoval dvě business class letenky na příští rok s Korean Air na Fiji.


whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4146
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od whiskey »

Nadhera. Fotecky by neboli nejake?

xmurphy
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 122
Registrován: 18. 01. 2011, 16:02
Stav: Offline

Re: Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od xmurphy »

Moc pěkné....
Měl bych dotaz ohledně statusu, který máš a u kterého FFP.

whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4146
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od whiskey »

xmurphy píše:Měl bych dotaz ohledně statusu, který máš a u kterého FFP.

to som si tajne tipol na FB gold/platinum alebo OK gold. Som zvedavy, ci som trafil :wink:

xmurphy
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 122
Registrován: 18. 01. 2011, 16:02
Stav: Offline

Re: Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od xmurphy »

whiskey píše:
xmurphy píše:Měl bych dotaz ohledně statusu, který máš a u kterého FFP.

to som si tajne tipol na FB gold/platinum alebo OK gold. Som zvedavy, ci som trafil :wink:


Tak ono těch dalších možností moc reálně není :)
Delta při problémech s počasím dává hotel jenom SkyMiles Platinum a Diamond (i když to není veřejně psaný benefit)


kowal
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 252
Registrován: 17. 04. 2012, 23:35
Stav: Offline

Re: Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od kowal »

Tip byl správný, OK gold. S fotkami je to horší, zkusím nějaké letecké vypátrat, jsem v tom stresu nestíhal moc fotit :D

flyingblue
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5478
Registrován: 16. 12. 2008, 14:31
Bydliště: up in the air
Stav: Offline

Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od flyingblue »

xmurphy píše:
whiskey píše:
xmurphy píše:Měl bych dotaz ohledně statusu, který máš a u kterého FFP.

to som si tajne tipol na FB gold/platinum alebo OK gold. Som zvedavy, ci som trafil :wink:


Tak ono těch dalších možností moc reálně není :)
Delta při problémech s počasím dává hotel jenom SkyMiles Platinum a Diamond (i když to není veřejně psaný benefit)


To si musim pamatovat. Nastesti me to zatim nepotkalo :-) Jenom sopka, ale to sem se ze svy destinace fakt nehnal a sedel sem na zadku, dokavad to nelitalo ...

Marr3wk
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 123
Registrován: 11. 05. 2012, 09:24
Stav: Offline

Re: Z FLL do PRG za 77 hodin

Příspěvek od Marr3wk »

To teda byla cesta. :crazy: Pro nás ostatní zase parádní počtení. 8)


Odpovědět