Létaní je droga a Ti co to tak praktikují mi jistě dají na 100% za pravdu. Nebyly to ani 3 měsice co jsme se vrátili z mé dosud nejvíce logisticky náročné cesty po Indii (*) a už jsem zase pokukoval po levných letenkách kdekoliv. Asi po měsíčním pokukování na flyertalk jsem narazil na očividně zajímavý (a chybný) tarif ČSA na letenku BKK-AUH- PRG za cca 2500 Kč. Protože jsem povaha dobrodružná a už se asi začal projevovat absťák z dlouhého pobytu na zemi
, neváhal jsem zburcovat naše společníky z předchozí cesty do Indie a Hawaie a 4 letenky ihned koupili. Brali jsme to sportovně, když může lepší prodloužený víkend na horách v ČR stát cca 4-5 tisíce korun, proč bychom si nemohli zaletět za dobrou cenu na pár dnů do Thajska – říkali jsme si tak 7-8 dnů. Mimochodem vybrali jsme economy, cena 189 € za let v business se nám zdál už příliš „ne košer“ a začali ihned plánovat. Podmínka byla ušetřit maximálně dovolenou a proto jsme vybrali datum našeho „prodlouženého víkendu“ přes volné dny v květnu. V Thajsku končí s odchodem dubna sezóna, ceny ubytování padají, moře je teplé, monzun je ještě daleko – prostě všechno do sebe krásně zapadalo a my si libovali jak to máme hezky naplánované. Jen tak pro vysvětlení – od svých mladých let cestuji s Gemou na zádech a nepotřebuji ke své dovolené hotely typu Hilton, Sheraton či jiné. Beru to co se mi zdá čisté, je tam sprcha a cenově se to blíži místním podmínkách. A pokud mám strávit pár hodin na letišti, radši si roztáhnu spacák a ušetřené peníze pak investuji do něčeho jiného. Takže první co bylo třeba udělat, bylo najít let tam za přijatelnou cenu. V první chvíli jsem zkoušel klasické společnosti, ale tam nikdo nic zajímavého neměl (a chybný tarif Qataru z BUD za cca 6000 Kč se objevil až za tři týdny později), následně jsem zkoušel charterové lety z Německa (ale Němci lety právě s nastupujícím monzunem ukončili), až jsem se opět vrátil ke klasice a byl rozhodnutý koupit tak asi za týden – 14 dnů letenku s China Airliners z AMS za 10 tis. Říkal jsme si – musím chvíli počkat, u ČSA je to evidentně chybný tarif, necháme to chvíli vyšumět, jestli to nezruší … ale i tak jsme neustále nervózně pokukoval na jiné alternativy. A tehdy se to zvrtlo….
Na konkurenčním webu mi kdosi poradil právě končící akci SINGAPORE AIRLINERS z MXP za 340 € a to společně s možností letět zpátky z ETIHADEM do AUH mi kompletně zatemnilo mozek a já přestal soudně přemýšlet. Naplánoval jsem rychle let MXP – SIN, den prohlídku Singapore, a další den ráno přískok s jejich levnější verzí Silk Air do Phuketu PHK za necelých 9 tis. Kč komplet a těsně před koncem akce letenky koupil. Odkládal jsme to maximálně, jak jen to nejdéle šlo a to dokonce tak, že vybrané letenky až zmizly z nabídky a já to musel řešit přímo s SQ, ale podařilo se….všichni byli spokojeni, prostě pohoda. Už jsem v duchu plánoval, kde všude v SIN zajdeme, kde si dáme dobou krmi a prostě si to náramně užíval. Všichni to známe – ten pocit z dobře vykonané práce. Letenky u ČSA a SQ potvrzené – vidina prohlídky SIN a BKK před sebou, zbyl čas i na koupání v moři, všechno ideální…. Naneštěstí však ten dobrý pocit trval jen krátce, pouze asi jeden necelý den.
Už odpoledne jsem na netu četl, že ČSA začaly letenky rušit. Ostatním lidem co také koupili, přicházely emaily se zrušením jak na běžícím pásu a mě začalo být pěkně horko. Co teď? Diskuze, že někdo u ČSA zapomněl na jednu nulu v ceně mi moc nepřidávaly, ale pořád jsme se utěšoval, že se to nějak dá řešit. Že přece ostatní společnosti své chyby uznávají a že není možné, aby ČSA letenky bez náhrady zrušila. To přece nejde … to není fér... ale bylo to, to známe - tonoucí se stébla chytá. A teď když už máme nerefundovatelné letenky s SQ to vypadalo na pěkný průšvih. No a samozřejmě se brzy ukázalo, že ČSA není společnost jako Qatar, Alitalia, Air France co v poslední době udělaly stejnou botu a postavili se k tomu čelem a tak nakonec i nám přišel email se zrušením letenek. Samozřejmě jsme volali na linku ČSA, ale už jsme od ostatních věděli, že nepomůže nic – ani pláč, ani výhružky, prostě smůla….
Nebudu to dále natahovat, prostě jsme letenky zpět neměli a kupovat jednosměrnou letenku z BKK do Evropy nemělo smysl, protože opravdu jakékoli kombinace byly tak drahé, že se jako rozumnější jevilo letenky s SQ, prostě odepsat. Mozek, který už mimochodem zase začal fungovat mi říkal že jsem o zkušenost bohatší, abych to už vzdal, ale moje ješitnost mi to nedovolila ukončit - a udělal jsem dobře!!! Už je to pár let, co se všechny letenky snažím kupovat přes jednoho amerického prodejce letenek. Přijde mi to praktičtější – jde tam nakoupit vlastně všechno, od letenky, rezervace hotelu po půjčení auta a i poslední akci Indii, jsem realizoval vlastně přes něho a „pár“ letenek tam koupil. A když prakticky, já nebyl ve smluvním vztahu s ČSA, ale s prodejcem v Americe, tak to přece musím řešit u něho. Sice jsem tomu moc šancí nedával, ale naděje umírá poslední a 9 tisíc není malá částka (18 tis. pro dva).
První telefonát byl klasický, je nám líto ale nejde to. Normální odpověď, která se dala čekat. Opět tedy zpátky na net, pročítání všech možných komentářů na všech možných webech – protože možnost proletět se skoro zadarmo s českým národním přepravcem si zvolilo a zaplatilo spousta lidí z celého světa. Asi po dvou dnech beznaděje a zmaru
jsem objevil komentář jednoho neodbytného američana, kterému se podařilo přesvědčit svého prodejce samozřejmě v zemi za velkou louží, aby s ním komunikoval a poslal ho stejnou trasu s jinou společností a ten prodejce to sice velmi nerad, ale nakonec přece udělal. A tak jsme tedy zkusili druhé kolo. Zase první odpověď – nejde to, ale my na to, že chceme mluvit se supervizorem, opět stejná odpověď, ale už viditelná snaha nějak to vyřešit. A tentokrát jsme už byli neodbytní - čekání na lince než se najde řešení, opět čekání, mezitím vybití mobilu, s kterého jsme volali (manželka na něj má celkem dobrý tarif do Ameriky), abychom asi po 70 minutách uslyšeli, že nás také pošlou jinou společností. Dokonce se pak člověk na lince ptal, jakou bychom chtěli letět (ale navrhovat např. Emirates, nebo SQ mi už přišlo nepatřičné) až nás nakonec přebukovali na let z BKK s Aeroflotem přes SVO a let do PRG operovaný ČSA. Nevím, jestli to nakonec byla naše asertivita, americky strach ze soudních pří, moje historie klienta, nebo cokoliv jiného, ale my nakonec dosáhli svého. Pravdou je, že o jiném případu kdo by dostal náhradní letenky kromě nás a zmíněného američana, jsem už nečetl. Náš prodejce se zachoval úžasně, protože letenky stály asi 5x víc než to co jsme za ně ve skutečnosti zaplatili a jen doufám, že si to ze své pozice dokázal u ČSA vykompenzovat. A opravdu se utěšuji tím, že jeho velikost a síla by na odpovědné lidi v ČSA mohla platit, když jako jednotlivec a klient mám u ČSA takovou malou váhu.
Je pravda, že Aeroflot není Etihad, ale my jsme byli spokojení a mohli jsme doplánovat cestu. Nakoupili tedy letenky s Ryanairem na úsek BRQ – BGY za akční cenu 259 Kč, zarezervovali hotely v Aog Nang a Bangkoku a naplánovali si, co všechno chceme zvládnout a vidět. Teď už to vypadalo opravdu dobře. „Prodloužený víkend“ v Thajsku s dobrým jídlem v Itálii, prohlídkou Singapore, 3 dny na poznávání krás a neřestí Bangkoku, časem na potápění a koupání + dalších 5 letů do našeho flightmemory.com … relativně levně, co víc si přát? Ale jak už to často bývá člověk míní a život mění……
Let 1 – BRQ-BGY Ryanair FR 9242 – 737-800 EI-DLE odlet 18:25, load factor cca 80%
- Letadlo do Milána
Co jde vůbec ještě jde o letech s FR říct? - Asi nic. Rychlý přesun z místa na místo v rámci Evropy, prostě obdoba autobusu ve vzduchu. Krátký let s dlouhým nástupem. U FR mě otravují procedury pře letem. U autobusu přijdeš, nastoupíš a jedeš. Takže odbavit bágl, odnést si ho sám kdesi k ostraze, projít bezpečnostní kontrolou bosý, protože co kdybych měl v lehoulinkých sandálech schovanou bombu a poslední presso před odletem. Na rozdíl od letiště v Praze to kafe aspoň tolik nezhořkne při placení. Pak už jen rychlý přesun pěšky po ploše do letadla a krátký přískok do Bergáma, který nebyl opravdu ničím výjímečný.
Při plánování přesunu na letiště Malpesa jsme původně plánovali půjčit si auto, udělat si výlet do centra Milána a následně auto vrátit před odletem. Ale nakonec při propočtení nejlevnějšího auta, poplatků na dálnicích a 40€ příplatku za vrácení na jiném místě jsme zvolili klasickou osvědčenou cestu autobusem do centra a následně pozdě v noci pak přesun vlakem. V Miláně jsme měli pouze jeden požadavek. Najít si klasickou dobrou restauraci a tam dobrou krmi oslavit výročí svatby našich společníků. A přesně to jsme i udělali. Miluji ty italské restaurace jak z Felliniho filmů, s malými starými číšníky, s majitelem který Vás osobně usadí, rozlévaným místním vínem, zákusky servírovanými z pojízdného stolečku …. místními rodinami, kteří se tam večer schází k večeři, kde se všichni znají jménem …. a neskutečně dobrým jídlem, které tak dobře chutná prostě jen v Itálii, to mě prostě vždycky dokonale dostane a už jen proto se do Itálie budu vždy rád vracet.
Takže po dobrém jídle a rychlém přesunu jsme už jen museli najít místo na letišti, kde se utáboříme, protože odlet linky do SIN byl až druhý den v 11 hodin. Lavičky jsme zavrhli hned, byly buď obsazené nebo nevhodné ke spaní a nakonec si vybrali čistý roh a vybalili své spacáky v té chvíli opuštěné části terminálu. Že jsme si nevybrali zrovna nejlepší místo, jsme zjistili už po cca 3 hodinách spánku, když se do „naší“ části začaly valit davy koupáků letících do Černé Hory, na Kubu atd… Chvíli jsme se snažili ve spánku pokračovat, ale desítky pištících infantů nám v tom moc nepomáhaly. Takže jsme nakonec zapadli na snídani a pomalu se odbavili na let do SIN.
Let 2 – MXP – SIN Singapore Airlines SQ 367 - B773 9V-SWD , odlet 11:00, load factor 90%
Boeing 777-312 ER je nádherné letadlo. Osobně se mi líbí víc než velryba 380 a proletět se s ním v barvách SQ jsem už dávno chtěl. Letadlo necelých 6 let staré, bylo přistaveno už od rána, takže bylo nádherně uklizené a připravené k nástupu.
- Náš krasavec do Singapore
- Piloti
- Posádka 1
- Posádka 2
- Posádka 3 - že by ultrazvuk?
O to víc jsem pak nerozuměl, proč se nástup a odlet opozdil asi o hodinu. Ale to byl jediný menší zádrhel, který jsme během letu zaznamenali. Sedadla jsme si vybrali už při kupování letenky na pravou stranu letadla a jako vždy v zadní části – 53 J. Většinou tam bývá volněji a navíc je blízko k letuškám. A ty u SQ jsou opravdu velmi úslužné a velmi pěkné. Nás obsluhovala nádherná a vysoká slečna, která neměla nikdy s ničím problém. Cokoliv jsme potřebovali, byla vždy ochotná – prostě servis na úrovni. Let probíhal trochu jižněji, než jsme čekal nad Chorvatskem – kdy jsme na pravé straně viděli pobřeží a ostrovy a identifikovali bez problému shora i místo u Zadaru, kde každoročně jezdíme na dovolenou, pak Bosnou, Srbskem, Bulharskem, Černým mořem a ke konci Pákistánem, Indií a podél pobřeží Thajska, Malajsií a samotné přistání bylo od severovýchodu. V letadle si většinou v poslední době volíme jídla speciální, exotická – výběr z „pasta or chicken max. fis“ se mi už přejedla. Takže jsme si dopředu objednali hindu, kosher, muslim a veg.indian meal. A myslím, že jsme udělali dobře. Zaprvé jídlo dostáváme jako první a opravdu vypadá lákavěji než ty ostatní.
- Tak a letíme...
- IFE
- Nezbytné propriety...
- Chorvatské ostrovy 1
- Chorvatské ostrovy 2
- Chorvatské pobřeží naposledy
- Menu
- Oběd 1
- Oběd 2
- Oběd 3
- Menu snídaně
- Snídaně 1
- Snídaně 2 - vypadá tedy dost hustě, ale jíst se to dalo
Systém KrisWorld má tolik možnosti zábavy, že protrpět 11 hodinový let není vůbec problém. A časem mě i to už přestalo bavit, takže jsem si pustil jazz, dla si klapky na oči a na chvíli si zdřímnul. Po celou dobu byly volně dostupné sendviče, buráky, zmrzlina, prostě opravdu nic nechybělo. Pilot nakonec zpoždění na odletu v pohodě dohnal a v SIN jsme přistávali ještě za tmy asi s 20 minut předem. A ještě jedno si neodpustím k singapurským stewardům. Moc se mi líbily jejich uniformy, u dámské posádky – šaty všechny sladěné do stejných vzorů, ale barevné rozdíly ukazují jejich “hodnost“, a u chlapů to zase byla jejich kravata – moc zajímavé a pěkné.
- Singapore 1
- Singapore 2
- Singapore 3
- Singapore 4
- Singapore 5 - noční pohled
- ...a tak Marina Bay fotí profící...
- ...takový nádherný výhled mají hosté hotelu...
Takže bylo sedm hodin ráno a nám začalo cca 27 hodin v Singapore. Nejdříve si nechat vytisknou palubní vstupenky na další let se Silk Air, dále ze sebe shodit nepotřebné oblečení a přizpůsobit se místnímu počasí. A že to stálo opravdu za to – při projití dveřmi z klimatizovaného letiště, jsme skoro odpadli a vlhkost byla taková, že se mi ihned zamžily brýle. No holt je to skoro na rovníku. Pak rychle na SkyTrain do města, kde jsme si za pár dolarů koupili prohlídku města, kterou pořádá SQ, pro své pasažéry. Autobusy jezdí neustále po zajímavých místech celého SIN a vy můžete kdykoli nastoupit a vystoupit. Takže jsme prošli postupně Botanic Garden s jejich orchidejovými zahradami, Chinatown, nákupní Orchard Road, prošli se mezi mrakodrapy okolo Singapore River , prohlídli si Marina Bay (na koupání v bazénu v 55 patře už nezbyl čas), navštívili ostrov Sentosu a jejich podmořský svět se žraloky plujícími metr nad Vaší hlavou, Delfín Lagoon (opravdu nic moc) a již značně zmoženi skončili na Singapore Flyer, kde již za tmy jsme mohli obdivovat nádherné panoramata velkoměsta. A jak jsme se po takovém dnu cítili asi není třeba podrobně popisovat. Singapore je krásné město a rozhodně by na prohlídku nestačily dny tři, ale my ráno odlétali na Phuket. A jak je Singapore megalomanský ve všech ohledech, tak stejně megalomansky je i pojato letiště.
První co bylo, jak jsme na letiště přišli - bylo odbavení do tranzitu a jako druhá věc - rychle do bazénu na střeše letiště. Takový bazén je opravdu velmi zajímavá věc. Bazén, vířivka a to všechno kousek od pojíždějících B747 Qantas, 777 Singapore Airliners nebo 330 Etihad, do toho vůně kerosinu……..prostě nebylo lepšího ukončení dne. Naneštěstí bazén na noc zavírají a my tak kolem jedné, začali hledat volné místečko ke spaní. Že budou všechny odpočinkové zóny obsazené jsme tušili a tak jsme hledali něco jiného a opravdu po chvíli jsme našli klidné místo v kině s celonočním promítáním – tam zalehli dozadu pod promítací okénko na vysoký koberec a do rána rušili diváky našim chrápáním. Ráno pak při čekání na odlet jsme osadili všechny volné bezplatné masážní křesla a nechali si masírovat naše unavené těla. A že to bylo potřeba…..
- ...tak na tom dost ujíždím...
- ...na to se můžu dívat kdykoliv...
- ...a další...
- ...a další...
- ..co k tomu dodat?...
- Sentosa Underwater World
- ...nádherný pohled...
- ...další...
- ...je toho tam opravdu spousta...
Let 3 – SIN – HKT SilkAir MI752 – A320 9V-SLO odlet 8:50, load faktor asi 70%
Co říct k letu do Phuketu. SilkAir je sice jakoby nižší dcerou SQ, ale na službách se to rozhodně nijak neprojevilo. Letadlo ještě vonělo novotou – mělo cca 3 měsíce, letušky měly jiné uniformy, ale byla opět velice pěkné, milé a vstřícné. Servis na cca 100 minutovém letu velice služný – snídaně plná, ne jen nějaké bagety, k pití bylo vše, co si kdo vybral. Naše holky tentokrát zvolily ovocnou snídani a udělaly asi nejlíp, ale ani ty ostatní varianty nebyly úplně nejhorší. Mnou vybrané Hindu jsem už měl i lepší (ale porovnávat restauraci v Indii a jídlo v letadle prostě nejde) a nudle s jakousi omáčkou, opravdu lépe chutnaly než vypadaly. A samozřejmě máslo bylo v pohodě – velice dobře roztíratelné. Navíc po bouřce v SIN se vyčasilo a let nad Malajsií a okolními ostrovy okolo byl skoro jak vyhlídkový. Bohužel vyhlídka brzo skončila a my přistáli na letišti v Phuketu. Na ploše mě příjemně překvapily celkem 3 B747 Thai – asi tam měly rande
– a nebo to bude tím, že Thaici je používají i na domácí lety. - Naše letadlo do Phuketu
- ...ovocná snídaně pro holky...
- ...snídaně na indický způsob...
- ...snídaně na thajský způsob...
Jako další postup jsme měli vymyšlený rychlý přesun do Krabi – původně plánované tři dny na ostrově Phuket jsme na poslední chvíli změnili za pevninu, kde jsme se chtěli podívat na slavnou Railay Beach. Měli jsme tam velké plány koupání a krátký odpočinek, potápění na blízkých ostrovech, vyzkoušet lezení na slavné útesy atd… Přejezd lodí do Krabi jsme na letišti rychle zavrhli – všichni prodejci sice tvrdili, že loď jede přímo a jedná se o rychlé čluny, ale nakonec se vždy ukázalo, že je to pomalá loď která si to nejdřív míří na Ko Phi Phi a až pak zpátky do Krabi. Takže jsme rozumně za cca 1000 Kč zvolili klimatizované taxi, které nás dovezlo cca 180 km přímo před námi objednaný hotel v Ao Nang, což je výchozí městečko pro plavbu lodí na Railay. Takže zbytek prvního dne jsme si dali jako poznávací. Dobře se najíst, podívat se po městě, domluvit si akce jako potápění a vyjížďky na další dny. Samozřejmě nezbytná koupačka a hurá do postele. Tu jsme už opravdu potřebovali.
- ...hotel na Krabi
Druhý den časně ráno rychle půjčit skůtry a vyrazit do nedalekého Krabi na místní tržiště. To jsou ty maličkosti, které pro mne dělají dovolenou tím pravým a originálním. Procházet se mezi stánky pro nás s exotickým zbožím (a že jsme už něco viděli), zkoušet naprosto neznáme druhy ovoce, nebo například dát si za 4 koruny úplně zralý a sladký ananas, abychom si o kus dál po chvíli zase zacpávali nos u stánku s rybami a všelikými mořskými potvorami – to jsou chvíle, na které se vždycky rád těším. Takže po dostatečném nabití našich vnitřních baterek sedáme opět na skůtry, v rychlosti projíždíme Krabi, prohlížíme vše zajímavé, abychom těsně po deváté hodině zamířili k hotelu a vydali se na domluvené potápění. A tehdy – a to jsou ty maličkosti, které dělají život zajímavým, řekl kolega své ženě – „nechceš řídit?“ .
tak snad všechno dobře dopadlo a my se nedočteme nějakou hrůzu...
