S British Airways do jižní Afriky

Odpovědět
koppak
Vítěz kategorie Po přistání... 2015
Vítěz kategorie Po přistání... 2015
Příspěvky: 74
Registrován: 23. 04. 2012, 20:00
Stav: Offline

S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od koppak »

Nápad podniknout cestu do jižní Afriky vznikl jako logický postup seznamem must-see lokalit, který má každý cestovatel dostatečně dlouhý a jednotlivé cesty jsou pak důsledkem dohody s potenciálními spolucestovateli na cíli a datu. V našem případě se z diskusí a nabídek vynořila cesta ze zambijského Livingstone, u nějž leží zambijská strana Victoria Falls, do jihoafrického Cape Town. Nastala otázka, jak se tam dostat....

Dostat se z Evropy do Johannesburgu a zpět z Cape Town není žádný problém. Ten se zjeví v momentě, kdy potřebujete přepravit 15 lidí do Livingstone v Zambii… Na LVI létá pravidelně jen South African Airways a Comair, frančíza British Airways. Kvůli problémům v komunikaci mezi mnou, agenturou zajišťující cestu a prodejcem letenek nakonec padla volba na BA s routingem PRG-LHR-JNB-LVI a zpět CPT-LHR-PRG. Obecně velmi vychvalované SAA a jejich A346 zůstaly na příští cestu…

Obrázek

Krátká epizoda s BA se odehrála ještě v momentě, kdy jsem zbylým členům rodiny zařizoval členství v FFP One Worldu, respektive Executive clubu BA a provedl jsem překlep ve jméně, čehož jsem si všiml v momentě, kdy mi to daného člena nechtělo přiřadit k jeho letence, aby se načetly míle. Telefonát na BA, který měl ono jedno písmenko navíc ukázal paní příjemnou jako osina v sedací části, která řekla, že to mám podat písemně a za nějaké dva týdny se to snad povede změnit… Registrace toho samého člověka na sekundární e-mail trvala asi dvě minuty… V daný moment jsem si říkal, jestli tak příjemní, jako ona paní na infolince budou u British všichni, tak se mám na co těšit.

Vzhledem k počtu lidí jsem chtěl alespoň část z nás usadit na long-haul letu dohromady, což mi web BA sdělil, že buď mohu udělat asi za 960 CZK/osoba/segment nebo 24 hodin před odletem prvního segmentu na klasickém on-line check-inu. První varianta byla zavržena (už tak letenka nebyla ani zdaleka z nejlevnějších), shromáždil jsem tedy údaje těch, o něž mi šlo. Vyplnit kompletní údaje 8 lidí není záležitost dvou minut, ale stále mne hřálo vědomí, že mi přískok dává nějaké čtyři hodiny navíc proti těm, kdož letí jen z Londýna. Bohužel v momentě, kdy jsem se dostal k části, kde se měla vybírat sedadla, vyhodil web hlášku ve smyslu „Sorry, you can’t do this at the moment, please try again later.“ V ten moment jsem začal tušit problém, a když jsem to o pár desítek minut zkusil znovu, sedadla byla již přiřazena (a to zcela nesmyslně rozházená po celé economy části britského Jumba) a nešla změnit. Přes výše zmiňovanou možnost placené volby jsem zjistil, že sedadla jsou volná. Vzal jsem telefon, na němž svítil čas 16:58 a jal se vytáčet číslo do BA, tentokrát na číslo obecné podpory a prodeje. „Omlouváme se, ale momentálně je zavřeno. Jsme Vám k dispozici od devíti do pěti.“ Když se tato věta ozvala se sluchátka, měl jsem sto chutí letenku zrušit a zakoupit ji třeba od žabožroutů nebo německých Lufťáků, kteří oba nalétávají JNB svými A380. To nicméně nebylo možné, navíc mne tlačil čas, tak jsem to vzdal a ráno netrpělivě čekal na devátou. Sympatická Katarína na lince vyslechla můj problém, sdělila mi, že není možné mi přidělit nějak rozumně jediné okénko a vybrala nám dvě čtyřky za sebou v zadní části letadla. Seat guru hlásil standard World Traveller seat, tak jsem volbu odsouhlasil.

PRG-LHR
BA861
A320 (G-TTOE)
Roztíratelnost másla: Rozetřené


U check-in kiosku se nás sešla celá skupina, s níž jsme měli strávit následující tři týdny a nechali se po částech odbavit. Slečna na check-inu nám napravila i místa na zbylých dvou letech, na nichž nás systém BA rovněž rozházel velmi nesmyslně i po A320 operující linku na Heathrow a pomalu jsme se odebrali přes pasovou kontrolu do prostoru před bezpečnostní kontrolou. Po dopití vod jsme ji bez větších problémů prošli a po pár minutách čekání se vcelku efektivním boardingem dostali do letadla. Na vedlejším gatu, respektive dvou, probíhal boarding 772 linky EK 140 do Dubaje, která startovala deset minut po našem letu. Odtlačení ze stojánky proběhlo na čas a po pětiminutovém čekání s výhledem na „tripl“ jsme odrolovali a odlet z dráhy 24 proběhl hladce. Rozestupy sedaček byly dostatečné, jako občerstvení byla kromě nápojů podávána bageta, výběr až do zadní části letadla nedošel, ale chutnala dobře. Obloha nad Evropou byla lehce zatažena a dobrý výhled byl až při přiblížení a obligátním londýnském vyčkávacím kolečku, při němž jsme měli v ceně vyhlídkový let nad městem, toho času hostícím olympiádu. Vzhledem k trase, již jsme nad Londýnem udělali, mne napadlo, zda Britové nad centrem města nechají kroužit jen „své“ piloty nebo zda měl Mitt Romney při svém popíchnutí o bezpečnosti olympiády pravdu.

Obrázek
Letadlo do Londýna v Praze

Obrázek
Bageta k svačině

BA55 LHR-JNB
Boeing 747-400 (G-BNLK)
Roztíratelnost másla: Perfektní

Výstup na T3 proběhl autobusem a následoval přesun na T5. Poté, co jsme prošli všemi nezbytnými kontrolami a přesunuli se na gate. Přesun zabral více než hodinu a na cílovém gatu bylo asi pět lidí. Na to, že do odletu zbývalo něco lehce přes hodinu, mi to na přistavenou 747 přišlo celkem málo. U vedlejších gatů se mezitím boardovaly lety do Hong Kongu a Cape Town, po nějaké chvíli naskočilo naše číslo u nápisu BA55 Johannesburg a lidé se začali trousit. Po chvíli proběhl boarding tak efektivní, že takto rychlý si jej nepamatuji ani u nástupu do Jumba Singapore Airlines létajícího linku na JFK via FRA. Vytlačení i odlet proběhly s pár minutami zpoždění, nicméně ohlášená doba letu byla asi 10:15, tedy o půl hodiny méně, než uváděl letový řád a tak nebylo kam spěchat.

Po vzletu se začaly servírovat nápoje a večeře. Z klasické volby chicken or pasta jsem zvolil chicken a byl jsem nejenže spokojen, ale dokonce velmi pozitivně překvapen. Kuře na houbách bylo výborné, těstovinový salát rovněž a na jogurt, podávaný jako dezert budu ještě chvíli vzpomínat. I máslo bylo poctivé a skvěle roztiratelné. Byl jsem zvědav na britské IFE, které nicméně zklamalo. Nejenže výběr hudby byl tristní (překvapilo mne zcela minimální množství britských interpretů, mnohonásobně více jich měla i Delta), ale co bylo nezměrně horší, byla třesoucí se mapa letu. Vše ostatní šlo zcela v pořádku, jen mapa se třásla o pár pixelů nahoru a dolů, takže se na ní nedalo koukat. Ostatním sedadlům šla bez problémů, ale mně nepomohl ani restart IFE na mém sedadle, takže jsem zvolil variantu red wine + Johnnie Walker, který mne docela úspěšně přivedl na pár hodin do spánku. Nutno zde vyzdvihnout velmi povedené hlavové opěrky, díky nimž jsem usnul i já, který se v letadle bez okénka mívá velký problém vyspat. Jediným nepřítelem se tak stala bedna od IFE pod sedadlem přede mnou, o jejíž otravnosti se přesvědčil každý, kdo ji někdy zažil.

Rovníkové turbulence byly relativně malé, ty větší přišly při podávání snídaně přesně při přeletu Livingstone, naší cílové destinace. Turbulence byly takové, že konzumace english breakfest byla něčím mezi adrenalinovým zážitkem a motorickým testem. Až na akrobacii s příborem byla dobrá. Chvíli po sklizení následovalo přiblížení na letiště v Johannesburgu, které hlásilo v půl sedmé ráno dva stupně nad nulou.

Vzhledem k tomu, že jsem seděl v řadě 50 a tudíž vystupoval mezi posledními a na přestup bylo asi 4 a půl hodiny, požádal jsem posádku o nahlédnutí do upper decku. Bylo mi vyhověno a po vkročení jsem byl otázán, zda nechci pozdravit kapitána, stojícího jen pár kroků od nás na druhé straně horní paluby. To se neodmítá a tak jsem prohodil pár slov s téměř dvoumetrovým kapitánem, který se mi smál, že jsem si pro cestu do Afriky vybral nejlepší čas, vzhledem k tomu, že den před naším příletem ve městě sněžilo. Na mé ujištění, že letím zpět kus na sever, zareagoval nadšeným souhlasem. V ten moment jsem položil dotaz, zda bych mohl nakouknout do kabiny. „No problem,“ zazněla odpověď a byl jsem předán druhému pilotovi, který mne usadil na místo kapitána, pozapínal, co šlo a dal mi 15 minutové povídání o tom, „jak se s tím lítá.“ Vynikající zážitek.

Obrázek
Jumbo připravené k boardingu

Obrázek
Večeře

Obrázek
Full English Breakfast v podání BA

Obrázek
Tak odkud je ten jogurt!?

BA 6291 JNB-LVI
Boeing 737-300 (ZS-OKB)
Roztíratelnost: nula, máslo nebylo


Tranzitní prostor, respektive international departures, jsou jedna velká chodba plná nejrůznějších krámků od klasických dufry s alkoholem po krámy s místními suvenýry, kde zaujala vydělaná kůže ze zebry v přepočtu za lidových 55 tisíc korun. Po chvíli procházení obchodů jsme strávili zbytek čekání v Menzies salonku, kam se nás na jednu partnerskou kartu dostalo 6 pod záminkou family. Inu, africké pojetí rodiny má své výhody. Po snídani a ochutnávce prvního jihoafrického piva jsme se odebrali na gate, z něhož měl mít nástup náš let do Zambie. Od pohledu gates pro autobusový boarding obsluhovaly lety do destinací jako Maun v Botswaně, Victoria Falls v Zimbabwe a mnoha dalších, o nichž jsem nikdy do té doby neslyšel. Všechny ostatní lety nastupovaly po pořadě, jen fronta u našeho gatu ne a ne se pohnout. Po chvíli černoch, obsluhující náš gate začal povídat co si o zpoždění a o tom, že nemá posádku. Na tabuli naskočilo zpoždění 30 minut, což jsme využili ke stmelení naší party dvěma lahvemi afrického tlamolepu, které navzdory předpisům do dna okolovaly. Mezi tím se opět objevil člověk, který tentokrát povídal cosi o „unknown reason and indefinite delay“ a mezitím se 30 minut na tabuli změnilo na 60. Uklidňoval nás jen let AF na CDG, který měl odletět minulý den navečer a zpoždění bylo kolem 20 hodin. Po chvíli opravdu začal boarding do autobusů, které nás odvezly k 737-300 v livery BA s nápisem „Operated by Comair“. Odlet opravdu proběhl téměř přesně hodinu po odletů plánovaném a tak jsme si mohli turbulence, které byly po celé délce trasy, užít znovu. Překvapením na hodinu a půl dlouhém letu bylo teplé a chutné občerstvení. Jediný moment, který výrazně zkazil dojem z jinak pozitivně překvapivého cateringu Comairu byl salát s kuskusem, který jsem zažil na 3 ze 4 letů s AF a který osobně považuji za vrchol úpadku cateringu – kuskus ať si jedí hipíci v čajovnách, ne já na palubách letadel… Téměř většina cestujících byli běloši letící na Victoria Falls, kteří si začali hromadně objednávat gin s tonicem, kteréhožto drinku bylo na palubě evidentně hodně, vzhledem k tomu, že jsem si jej objednal jen chvíli před přistáním a dostal jej.

Přiblížení na polní letiště v Livingstone proběhlo téměř nad hranou vodopádů, které jsme si z dálky spletli s několikasetmetrovými sloupy kouře vycházejícího z hořící savany nedaleko nich. Letiště byla jedna oprýskaná budova, do níž se šlo z letadla rovnou pěšky a na kterém kromě našeho Boeingu nebylo jediné větší letadlo. Po zaplacení příslušného množství USD za vízum jsme vstoupili na půdu Zambie a naše cesta po Africe mohla po nějakých 27 hodinách na cestě začít…

Obrázek
Salónek na JNB

Obrázek
Snídaně

Obrázek
Na stěně u vstupu do lounge je vyfoceno hodně známých tváří, ale takhle vypadá jen jedna... :)

Obrázek
Nástup do letadla Comairu... Kdyby člověk nevěděl, že je to 737-300, které "velké" BA nemají, zvenku by nepoznal rozdíl.

Obrázek
Na dvouhodinovém letu nevídaná porce

Obrázek
Přiblížení podél Zambezi poprvé...

Obrázek
... a podruhé přímo kolem vodopádů

Obrázek
Letiště v Livingstone

Během cesty jsme podnikli ještě dva letecké zážitky...

Prvním byl třicetiminutový vyhlídkový let nad Viktoriinými vodopády vrtulníkem typu Helibras HB-350BA Esquilo, což bylo mé první osobní setkání s vrtulníkem. Volba mezi patnáctiminutovým letem jen nad vodopády a třicetiminutovým skončila volbou delší trasy, která zahrnovala i průlet kaňonem pod vodopády. Poněkud nás překvapilo, že dopředu avizovaná cena letu byla kolem 150 USD, náš průvodce nám sdělil, že dva dny před naším příletem minulá skupina, již provázel, platila 280 USD a po nás chtěli 320 USD za osobu a let. Inu, byl začátek srpna, začátek hlavní turistické sezony v oblasti a turisty je potřeba pořádně natáhnout...


Odlet probíhal z letišťátka "kdesi za kempem", kde bylo cosi mezi loukou a nezpevněnou RWY, z níž k podobným letům, jako jsme letěli my vrtulníkem, vzlétala dvoumístná rogala. Celé letiště pak mělo jeden malý hangár, dva heliporty pro dvě helikoptéry místní společnosti a klasickou africkou kruhovou chýši, která byla spíše než terminálem (což je opravdu silný výraz) prodejnou nejrůznějších suvenýrů a cetek, s velkou částí vyhrazenou prodeji DVD s videem ze samotného letu. Doteď jsem nicméně nepochopil, proč se vám za 60 USD snaží prodat video z letu... se záběry výhradně z vnitřku kabiny... Samotný let byl zážitkem zcela úchvatným, ať z důvodu krásy samotných vodopádů (na jejichž hraně se mimochodem dá koupat vykoupat v jezírku, které se tam utvořilo ve skále; sedět na hraně vodopádu, kdy přes člověka teče voda a hned za ním padá více než 80 metrů do propasti, je jeden z největších zážitků z celé cesty; Google it), letu jako takového i prvním větším setkání s africkou zvířenou, která nás od té chvíle provázela celé tři týdny...


Obrázek
I do vrtulníku je třeba boarding pass...

Obrázek
Vrtulník

Obrázek
Victoria Falls shora

SWP-SWP
Cessna 210


Druhou avionickou vložkou do cesty byl pak dvě a čtvrt hodiny dlouhý okružní vyhlídkový let nad pouští Namib, který vylétal z letiště ve městě Swakopmund na pobřeží Atlanského oceánu. Letiště jednoho z posledních měst v Africe, kde se člověk opravdu domluví německy, bylo za městem, mezi městem samotným a jemu přilehlým slumem. Při dojetí na letiště si nás vyzvedl mladý, odhadem třicetiletý bílý pilot, vysvětlil nám u mapy trasu s odůvodněním, že je potřeba informace přijmout v klidu, protože během letu nebudou na žádné vysvětlování z důvodu hluku podmínky. Nasedli jsme do šestimístné Cessny a na mne zbylo místo na pozici druhého pilota. Po startu z nezpevněné dráhy jsme podél pobřeží doletěli asi 40 kilometrů jižně, kde se za hranicí podzemní řeky začínaly až do výše 300 metrů vypínat písečné duny. Pilot předváděl z hlediska laika úžasné věci, jako let pár metrů nad zemí nad stády zeber, aby se vzápětí pod letadlem "propadla země", když jsme vletěli nad oblast kaňonu. Po zakroužení nad známými údolími Sossusvlei a Deadvlei jsem se začali přibližovat k pobřeží. Během asi 20 minutového přeletu nad dunami, kde nebylo k vidění nic specifického, do mne pilot drbl a vyzval mne, abych dal ruce na řízení. Během několikasekundové instruktáže, co to s tím letadlem dělá, jsem pochopil základní princip ovládání letadla a v ten moment pilot sundal ruce ze své části a oznámil mi, že je to mé. Musím přiznat, že těch 10 minut letu "za kniplem" bylo větším zážitkem, než to, když pilot chtěl zapůsobit na dvě mladé blondýny, které byly s námi a dělal s námi různé výkruty a vývrtky, případě předváděl paralelní let s druhým letadlem, v němž byla druhá polovina výpravy. Po shlédnutí zbytků vraků lodí, zlatokopeckých vozů a chatrčí, které stojí v suché poušti opuštěně a nedotčeně i více, než sto let, jsme nabrali kurz letiště Swakopmund, kam jsme přilétli nad mořem, ve kterém se dala pozorovat zdánlivě nespočetná hejna plameňáků. Po obletu města jsme zakroužili nad slumem a bez problému přistáli od severu na hrbolaté RWY... Zážitek z tohoto letu ve mne zůstane ještě hodně dlouho.

Obrázek
Cessna 210

Obrázek
Passenger/pilot seat

Obrázek
Vzlet z nezpevněné dráhy

Obrázek
Někteří po přistání přiznávali, že se báli, jak jsme letěli blízko

Obrázek
Duny ze vzduchu

Dovolím si přidat ještě pár náladovek z cesty


Obrázek
Mapa cesty

Obrázek
Žirafy v přírodě...

Obrázek
... i v namibijském Sparu... (Jo, opravdu je pravá a vycpaná :) )

Obrázek
"Impala - the only antelope with McDonald's sign on its butt"

Obrázek
NP Etosha

Obrázek
Cape cross - nejsmradlavější místo celé Namibie (a dost možná i celé jižní Afriky)

Obrázek
Západ slunce nad horou Spitzkoppe

Obrázek
"Hotelbus" je velmi zajímavý způsob, jak strávit takovouto dovolenou - zvlášť, pokud vám jednoho ze dvou řidičů/průvodců/kuchařů čtvrtý den zájezdu odvezou s malárií a celé se to jede jen s jedním řidičem, dobrou partou a spoustou jihoafrického vína :)

BA 58 CPT-JNB
Boeing 747-400, reg. G-CIVB
Máslo faktor: Nepamatuji si :(


Návrat probíhal opět na křídlech BA z letiště ve městě pod Stolovou horou, Kapského města. Po příjezdu na letiště, poslední večeři v našem hotelbuse a přesunu do terminálu jsme si nechali zabalit zavazadla a odebrali se na check-in, který proběhl překvapivě v pořádku, povedlo se nám získat tři trojky za sebou po levé straně letadla. Čekání v na gatu částečně vyplnili jihoafričtí tazatelé, kteří zjišťovali podrobnosti o pobytu a zdáli se být zklamáni, že naše doma pobytu na území JAR se scvrkla na 4 dny... Rovněž se mi líbila tamní reklama na jihoafrickou obdobu Vodafonu, zvanou Vodacom, v podobě sloupu na nabíjení s evropskými zástrčkami. Množství letů, které odlétalo z mezinárodních odletů bylo překvapivě malé - do Evropy jen LHR a AMS, o to více překvapil SIN. Boarding probíhal klasicky chumlově, kdy se čtvrt hodiny před začátkem boardingu zvedlo několik cestujících, kteří spustili davovou psychózu. Po vzletu, který proběhl o pár minut později proti plánu, jsem zvolil osvědčenou variantu únava + večeře + panák + víno + okýnko + hudba, která mne spokojeně uspala na většinu letu, takže kromě pár cest mezi toaletou a galley pro něco k pití a svačině (v galley u economy třídy byla neustále doplňovaná krabička s nejrůznějšími minibaleními sladkých tyčinek, slaných krekrů a podobných jednohubek) jsem prospal většinu letu. Probudil jsem se někde nad Středozemním mořem, kdy se podávala snídaně ve formě klasické full english, jíž jsem si nemohl odepřít ani tentokrát. Nad pevninskou Evropou bylo zajímavé pozorovat bouřku na levoboku, bohužel se mi ji nepovedlo nějak rozumně vyfotit. Přiblížení k Londýnu proběhlo od východu, kroužení nad městem bylo snad ještě delší, než je obvyklé...

Po přistání jsme se jali vyzkoušet, kolik lidí pustí na jednu kartu do salonku. Salonek nás nakonec na jednu kartu pojal 4, takže jsme se postupně začali připravovat na realitu. Nejlepším na celém salonku byla bezpochyby sprcha (svítící podle teploty vody), následovaná snídaní s točenou Plzní a výhledem na A380 Malaysia Airlines. Připojil jsem se na internet, kde jsem zjistil, že přesně v době, kdy budeme přistávat, má kamarádka odlétat spojem AF do MRS, tak jsem byl zvědav, zda se uvidíme. Po asi hodině a čtvrt strávené v lounge se nám konečně objevil gate, takže jsme rychle sbalili věci a vyrazili směrem k relativně vzdálené bráně. Zde se teprve boarding připravoval, nakonec proběhl autobusy. Na skoku do Prahy nebylo nic extrémně zajímavého, snad kromě toho, že podávaná bageta byla nachlup stejná, jako na letu z Prahy. Na letišti v Praze jsem vyzkoušel samoodbavovací pasovou kontrolu, které nevadilo ani mé třítýdenní strniště :-) Po vyzvednutí zavazadel jen dočkat taxíku, zamávat letišti, které mne za 3 dny bude očekávat znova a po dvou hodinách vystoupit doma...

Obrázek
Předimenzované stání na pasovku na CPT

Obrázek
Moc sem toho nelítá

Obrázek
Takováhle reklama potěší

Obrázek
Večeře

Obrázek
Cesta je dlouhá

Obrázek
Opět full english....

Obrázek
Kroužení nad Londýnem

Obrázek
Někteří zuřivě mačkali červené...

Obrázek
Výhled ze salonku na A380 Malaysia...

Obrázek
Cedule v salónku na LHR

Obrázek
Kamarádce jsem akorát zamával :)

Celkové zhodnocení? BA příjemně potěšily a jižní Afrika je naprosto úchvatná :)

P.S. Omlouvám se za kvalitu některých fotek, nemám teď k dispozici fotky kvalitnější. Rovněž cesta probíhala v srpnu a část textu vznikla již v té době a dokončit to jsem stihl až nyní, takže některé věci se mohou nyní zdát ne zcela aktuální :)
Naposledy upravil(a) koppak dne 10. 11. 2012, 19:16, celkem upraveno 3 x.


firefly
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 601
Registrován: 17. 06. 2009, 20:15
Pohlaví: žena
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od firefly »

Velmi zajímavé, čtivě napsané a pěkné fotky! :clap: :clap: :clap:

happyna
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 872
Registrován: 09. 09. 2008, 18:37
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG, YVR
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od happyna »

Parádní report, zajímavá destinace a fotky super :wink: Zvládl bych jich víc :D

Po chvíli procházení obchodů jsme strávili zbytek čekání v Menzies salonku, kam se nás na jednu partnerskou kartu dostalo 6 pod záminkou family. Inu, africké pojetí rodiny má své výhody.
A tohle mě fakt dostalo :lol:

Burito
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 88
Registrován: 17. 06. 2009, 23:30
Bydliště: Země
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od Burito »

Krásný, díky! Nechceš ještě zmínit víc o vlastní cestě po africké půdě...?
K vodopádům jsme jeli autem na přelomu tisíciletí z JNB jako součást prvního segmentu RTW rovněž s BA a vždy s nimi rád létám, až na to IFE a některé britsky "pohledné" letušky.

salamio
Cestující Business Class
Cestující Business Class
Příspěvky: 490
Registrován: 22. 07. 2010, 09:43
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od salamio »

Bezva report! Obzvlášť samozřejmě hodnotím zhodnocení másla :)


whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4145
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od whiskey »

Burito píše:Krásný, díky! Nechceš ještě zmínit víc o vlastní cestě po africké půdě...?
K vodopádům jsme jeli autem na přelomu tisíciletí z JNB jako součást prvního segmentu RTW rovněž s BA a vždy s nimi rád létám, až na to IFE a některé britsky "pohledné" letušky.

V 2001 som mal tiez tu cest s BA v 744 LHR-JNB ret. Kdeze lanske snehy su... Osobne sa mi IFE celkom pozdavalo, kedze to boli displeje v kazdej Y sedacke, cize nieco, k comu sa uz pomalicky dopracovava aj LH :)

MarekT
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 98
Registrován: 13. 11. 2011, 09:45
Oblíbené typy letadel: B738, A380, A320, B744, A321
Pohlaví: muž
Bydliště: KLV
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od MarekT »

Super :). Pěkně se četl :clap:

prodejce
Prodejce
Prodejce
Příspěvky: 4294
Registrován: 14. 12. 2004, 11:51
Bydliště: na vejminku
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od prodejce »

Dobré, dobré.

koppak píše:Obrázek


a toto zajímavé, zajímavé... vy jste měli full english a řekl bych, že velcí kluci v C měli jogurt, musli a chleba s eidamem. Nebo na letech do Afriky je v C teplá snídaně? Někdo zde na fóru by snad tuto hádanku mohl rozseknout...

koppak píše:Obrázek

:D co všechno velké korporace nevymyslí.. SSSR™ - Self-Service Stress Reliever.
R you pissed off? Don´t tell our staff!! Press button of your choice instead!!!
(civilizace je vážně v úpadku)

rpet
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 712
Registrován: 21. 02. 2010, 00:55
Bydliště: LHR
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od rpet »

...Výstup na T3 proběhl autobusem...

Ach ne..., i Ty, Brutte? Tohle bych cekal od W6 a spol., dokonce i 4U pouzivaj prsty. ale ze uz i BA zacne vy**rat s BUSem, to by me fakt nenapadlo. a to jsem si chtel v prosinci u BA rezervovat let... achjo.

jinak report hodne dobry! :clap:

Night fly
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3039
Registrován: 13. 05. 2005, 09:25
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od Night fly »

Pekny report, zrovna letos v cervenci jsem hodne podobny (kazdopadne cesky) hotelbus zahledl na argentinsko-brazilske hranici u vodopadu Iguazu.

koppak
Vítěz kategorie Po přistání... 2015
Vítěz kategorie Po přistání... 2015
Příspěvky: 74
Registrován: 23. 04. 2012, 20:00
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od koppak »

Díky za pozitivní reakce :)

Jak vidím zájem, přemýšlím, že bych konečně začal z těch desítek giga fotek vybírat ty, které za to stojí a následně zkusil ještě sepsat rozšíření cestovatelsko-fotografické části...

Zajímavé bylo, že letušky byly na BA docela ucházející a na segmentu s Comairem byla cela CC složená z černošek s copánky, což vypadalo taky velmi neobvykle :)

Co se podávalo k jídlu v C se mi bohužel zjistit nepovedlo :)

A hotel bus u Iguazu je velmi možný, CK, s níž jsme jeli má kromě jednoho afrického ještě jeden (konstrukčně odlišný od těch v Africe a Evropě) v Jižní Americe...

neobchodni_cestujici
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 36
Registrován: 21. 06. 2007, 16:35
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od neobchodni_cestujici »

Bus na T3: ano, bohužel jak PRG, tak VIE, jsou na T3 (de)boardovány busem. Pro C pax je při výstupu extra bus (co na to LKPR:)?).

Full english breakfast: jestli je podávána v C, to nevím, v Fku posledně byla;-).

Comair: v C standardně výběr ze tří teplých jídel (hovězí, kuřecí, ryba), všechno velmi jedlé a kromě sedaček (ekonomy s bloklou středovou) je standard služeb 100x lepší než C po Evropě s BA (LH, OS, o AF ani nehovoře:-().

prodejce
Prodejce
Prodejce
Příspěvky: 4294
Registrován: 14. 12. 2004, 11:51
Bydliště: na vejminku
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od prodejce »

neobchodni_cestujici píše:Full english breakfast: jestli je podávána v C, to nevím, v Fku posledně byla;-)

Že je v Fku to ví všichni;-)

Jestli je ale v C na této konkrétní lince a na jiných ne, to neví nikdo.

Lanbub
Cestující Business Class
Cestující Business Class
Příspěvky: 431
Registrován: 15. 08. 2006, 06:12
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: S British Airways do jižní Afriky

Příspěvek od Lanbub »

Super trip report ale ohledně kuskusového salatu:
Kuskusovy salat neexistuje. :?
A kdo by ho vyrobyl tak je hříšník! :x
My milovnícy kuskusu taky nesnašíme to co jsi dostal: Tabouleh. :oops:
Tabouleh je pěkny hnus a vyrabi se z Burgulu a ne z Kuskusu! :confused:

Takovy pravy berbersky jehněčí kuskus nic lepšího na světě není! :)


Odpovědět