VIE => DOH
QR 94
Airbus A320
Obsazenost: 80 %
Qatar Airways – 5 star airline. Tuhle reklamu jsem už viděl hodněkrát, dnes to tedy zažiji na vlastní kůži. Před samotným letem chci udělat pre-seating, bohužel přímo na stránkách Katarů tahle věc nefunguje a systém hází error. 36 hodin před odletem dělám check-in, éro z půlky obsazené, na první let do Dohá se lze odbavit v pohodě, na druhý let mi ale systém rozhází spolucestující po letadle s tím, že musím kontaktovat transfer desk v Dohá. A to jsem označil místa u sebe. Ach jo… Snad to půjde změnit na letišti ve Vídni.
Na letiště přijíždíme 3 hodiny před odletem, Kataři má vyhrazené 4 check-in přepážky. Je to ale OK, žádná fronta, přeci jenom poletíme „miniletadýlkem“ A320. Vycvičený z x desítek přískoků po Evropě na palubě W6 či FR má moje kabinové zavazadlo slabých 10kg. To se agentce, pracující s německou přesností, vůbec nelíbí. Ačkoliv toto omezení chápu jako další zdroj příjmu pro aerolinky a ne jako něco, díky čemu by stoupla spotřeba paliva, vyndávám bez diskuze počítač, plním kapsy, OK, spokojenost, 7 kg, podle přepisů. Změna seatingu na lince z Dohá do Bangkoku prý nejde, že mi to udělají na transfer desk v Dohá.
Bezpečnostní kontrola na Vídni zřejmě měla teambuilding na letišti pana Bena Guriona v Tel Avivu – rakouským bezpečákům se nelíbilo i to, když v druhém průhledném pytlíčku byla jedna 50 ml flaštička s antibakteriálním gelem. Sice se vytvořila delší fronta, ale i tuhle malou flaštičku jsem narval spolu s ostatními tekutinami do jednoho pytlíčku a bezpečáci byli spokojeni.
A honem do letadla. Nástup probíhal civilizovaně, push-back, levá otočka a směr blízký východ.
Musím říct, že interiér se Katarům opravdu povedl na výbornou, krásně sladěná fialová barva včetně sedaček, spousta místa na nohy a logo aerolinky na bezpečnostním pásu se také nevidí tak často. Velmi bohaté IFE, pestrý výběr filmů, bohužel jsem vůbec nepřišel na to, jak se vypínají arabské titulky. Zapínám nato airshow, kde se naskýtá volba čtyř map. Co mi tu ale děsně chybí, je pohled kamer ven z letadla, který je velice zajímavý, jak při startu, tak při přistání. Kromě toho má IFE v A320 jednu pořádnou vadu – dá se ovládat pouze na dotykové obrazovce a nemá ovládání. Při hraní her mě po chvilce začala bolet ruka, a pokud jsem jen mírně zatlačil na obrazovku, spolucestující sedící přede mnou se mě začala ptát, proč pořád drkám do její sedačky.
Nechávám se kochat airshow a přichází na řadu warm-up s buráky a nápojem. Dávám si víno, ovšem stewardka mi ho nalévá do sklenice a odmítá mi k tomu dát vodu s tím, že během tohoto servisu se víc nápojů nerozdává. Hned vzpomínám na první desítky minut po startu EK z Prahy, kdy jsem dostával whisky s Coca-Colou a vodu k tomu. Dobře, bude mi stačit jen to víno.
Za dalších několik set kilometrů a pár desítek minut dále přichází na řadu večeře. Stále čekám, kdy dostanu papírové menu a budu si moci vybrat z nabídky, ovšem i tato drobnost je u Katarů řešena nešťastně – menu jsem nakonec našel v elektronické podobě jako součást IFE. Je to úplně stejné, jako když že přijdete do restaurace a číšník vám řekne, ať si stáhnete z internetových stránek jejich nabídku jídel v PDF… Přesto se koukám do IFE, co bude k večeři a stejnak dostávám na výběr z úplně něčeho jiného.
Výběr je mezi klasickým kuřetem a typickou sázkou do loterie – rybou. Říkám si, že Kataři mají pět hvězd, tak že i ta ryba musí být dobrá. Vsázím all-in na rybu. Rozbaluji příbor, a co to nevidím? Klasický plasťák. Ano, plastový příbor a pětihvězdičková aerolinka. Nevěřím svým očím. Místo luxusní restaurace se z kulinářského požitku stává nudný oběd, jako kdybych byl v lepším fastfoodu. Chápu, že musí odlišit C class a dobytčák, ale klasický kovový příbor jsem dostal i na lince aerolinky „možná-to-poletí-když-to-nezrušíme“ ČSA z Prahy do Toronta. Nehledě na to, že u EK jsem dostal klasický příbor i na tříhodinovém přískoku.
K večeři si objednávám pivo. Už mi to nedá a ptám se stewardky, proč mi nechce dát celou plechovku vína. Přichází s něčím, co jsem nečekal – Qatar Airways tímto symbolickým způsobem uctívají islámský svátek Ramadán (zákaz konzumace veškerých nápojů a jídla od úsvitu do soumraku).
Přiznám se, že nevím, jak to funguje na palubách EK (vím jen, že brunejské aerolinky během Ramadánu zakázaly konzumaci alkoholu úplně), ale přijde mi to jako opravdu nešťastné řešení. Osobně bych to řešil způsobem „to Alláh nevidí“ a neomezoval všechny (ne)věřící pasažéry.
Po jídle na chviličku usínám ve velmi pohodlné sedačce a lehce před devátou začíná přiblížení, poušť, poušť, poušť, začátek runwaye, bum, vítejte v Dohá. Ačkoliv jsem kdysi dávno zaslechl, že se od letadel QR jezdí k terminálu busem, doufal jsem, že Kataři už mají postavený supermoderní terminál s choboty. Opak byl pravdou - čekaly na nás autobusy, jak na nějakém low-cost widláckém letišti uprostřed lesů kdesi v Evropě. Jediný rozdíl byl v tom, že v okolí nebyly lesy nýbrž poušť a velmi příjemných 39°C. Naštěstí alespoň připravený autobusy byly klimatizované.
Terminál QR byl zaplněn podobně jako ten EK mimo špičku v Dubaji, místa na sezení dost, stabilní internet zdarma. Hned mířím na transfer desk, abych změnil seating na další let, ovšem otrávená agentka mi hned tvrdí, že let je plný až po střechu, že nemůže posadit ani dva lidi k sobě…. Grrrr…
Check-in přepážky QR ve VIE bez fronty
Naše éro do Dohá
Na palubě Qatarů
Dotyková IFE, kde při hraní budíte cestující před vámi
Zajímavý detail bezpečnostního pásu
Trasa letu
Menu, které jsme stejně nedostali
Večeře, ryba číslo jedna. Máslo dobře roztíratelné
Přiblížení a přistání v DOH
Poušť, poušť, a osvětlená dálnice
DOH => BKK
QR 612
Boeing 777-300ER
Obsazenost: 100 %
Za chviličku se rozsvítil boarding na náš další let QR 612 do Bangkoku. Nevím, jestli tuhle chybu dávat za vinu QR nebo povaze národností, které se na letišti v DOH mísí, ale gaty k autobusům jsou umístěny dost u sebe a spousta Pákistánců, Indů čekající netrpělivě na další lety úspěšně blokovala vstup k probíhajícím boardingům. Lokty tedy dopředu a hurá, za chvilku stojím v překlimatizovaném autobuse.
Nástup do letadla probíhá pouze zadními dveřmi a vzhledem k tomu, že před námi už odjel první autobus, nechávají nás zavřené v „lednici“ dalších deset minut.
Dostávám systémem přidělené výborné místo 43A, čili poslední dvojsedačku u okýnka, umístěnou šikmo vůči předchozí trojsedačce. IFE rovněž šikmo, lepší místo jsem si opravdu nemohl přát. Alespoň vedle mě neseděl smradlavý Číňan či tlustý Američan ale sympatická Španělka, která neuměla jediné slovo anglicky. V uličce mezitím probíhá hra „škatulata hýbejte se“ – evidentně bylo vidět, že seating nešel udělat jenom mě a dost lidí bylo rozházeno po letadle, včetně rodinky s dětma. Pár lidí se nakonec obětovalo a rodinka nakonec seděla pospolu.
Na tomhle letu pro změnu menu v IFE nefungovalo vůbec a k jídlu byl opět výběr mezi rybou a kuřetem. Opět all-in na rybu. Tentokrát jsem ale nezvolil dobře. Ryba se ještě jíst dala, ale s opečenou zeleninou to už bylo mnohem horší. Ačkoliv nejsem na jídlo tolik vybíravý, tak salát jsem nesnědl, protože chutnal jak navlhlé osolené žužu.
Zbytek letu jsem prospal a probudil jsem se lehce hladový kdesi nad nikobarskými ostrovy. Začal jsem mít hlad a chtěl jsem tedy vyzkoušet dodatečný servis Katarů. Na sedačce mě ale až do přistání přišpendlily turbulence. Celý hladový jsem tedy opustil triplsedmu a přemýšlel, za co mají Kataři tu pátou hvězdičku…
Boarding v DOH
Přelet přes konkurenci
Zajímavá noční kabina. Chyběly mi tu trošku hvězdičky na stropě, ale OK.
Ryba číslo dvě, zelenina vážně sníst nešla. Máslo rovněž dobře roztíratelné.
Ranní probuzení blízko Nicobarských ostrovů
Těsně před BKK
Shrnutí:
- Kataři mají hezký interiér a pohodlné sedačky
- Rozložení v triplsedmě 3-3-3 je pocitově úplně stejné jako v EK 3-4-3
- Plastové příbory pod pětihvězdami? No to si děláte pr…!
- Terminál i transfer v Dohá je o chlup lepší, než přestup Bergamu či Hahnu na linky FR, ale nedá se srovnat s EK terminálem v DXB
- Pokud příště nebude tak markantní cenový rozdíl, beru na 100 % EK
PS: Možná vám přijde, že si stěžuju na blbosti – chybějící kamery, nepapírové menu, plastové příbory… Ale přesně tyhle detaily jsem u pětihvězdy čekal, že budou minimálně na stejné úrovni, anebo ještě více vymakané. A ono ne…
Těšim se na report!
