aneb
Pět dní v Moskvě.
Na úvod malé self-promo v podobě seznamu trip reportů, kde se nováčkům poučnou a poutavou formou objasní vznik zdejšího kultu másla:
- Phoenix s BA v prvním patře
- Vegas s Virgin
- LAX v prvním patře
- Houstone, skoro žádný problém!
- Vězněm na zkoušku
- Snídaně u Caponeho
- Kulinářský trip report
Poprvé v životě mi bylo nařídit si hodinky o více než hodinu napřed, a byl jsem tedy trochu zvědavý. Protože prozatím úspěšně pokračuji v přetváření své schrány (aktuálně minus 46 kg za 15 měsíců), nebudu moci podat plné máselné detaily. Věřím však, že vstanou noví apoštolové pokrmových tuků.
Kliknutím na popisek fotky ji otevřete ve větším rozlišení.
PRG-VIE | 31-Mar-14 | 8:10-9:10 CEST | OS 704 | Fokker 100 | Seat 1A
MasterCard Lounge není právě narvaný.
Vzpomínka na vůni mrtvé milenky.
A ovšem také zde na fóru tolik oblíbený Ahmad.
Na tohle po ránu nemám chuť. Vlastně ani nikdy jindy.
I když v zásadě rozumně by se posnídat dalo.
Zdá se, že čtou Airways.cz.
Fokker je vždy příjemná změna.
Přehánějí. Až taková tyrana to nebyla.
Mé sedadlo 1A. Kvituji blokaci 1C, u takového LX to zdaleka nebývá zvykem.
Copak to máme za BLML sendvič?
Vypadá lákavě, ale i tak se spokojím jen s trochou ovoce.
Jakási louže před Vídní.
VIE-DME | 31-Mar-14 | 10:00 CEST-14:45 MST | OS 601 | Airbus A320 | Seat 4F
Rychlý přeběh přes letiště a už tu máme sedadlo 4F.
Na tak krátkém letu nabízí OS dokonce na výběr!
Západní verzi…
…i východní.
Já mám ovšem vybráno předem - opět BLML.
Širá matička Rus.
Pár dní v Moskvě
Hotel je pěknou ukázkou stalinské architektury, umístěn v jedné ze „sedmi sester“,
jak se nazývají nejstarší moskevské mrakodrapy.
Několik rohových oken v nejvyšším obytném patře má tu čest mě hostit.
Výhled na Moskvu s jednou ze spolusester.
Výhledu z jiného okna stíní rohová věžička.
Po cestě jednomu vyhládne, je čas dát si nějakou chobotničku se sušenými banány
a trochou čerstvé radioaktivní vody.
A jdeme od práce. Z dálky kostel, zblízka nádraží.
Cestou se dají koupit třeba ryby nebo ovoce.
Případně kontaktní čočky z automatu
Nejen nádraží, ale i stanice metra nesou sakrální prvky.
Večeře šampionů - ptačí mléko a sušené kalamáry.
Brambůrky normálně nejím, ale tyhle s příchutí láku od okurek jsem vyzkoušet musel.
Potvrzuji, že jsou tak hnusné, jak hnusně to zní. Viz poděkování na konci reportu.
Chinatown!
Nejspíš přijel starej Henry. Vypadá to tedy zase na nějaký pěkný pogrom.
„Garáž“ jako na Žižkově (viz zde). Že by i v Moskvě měli svého uprchlého vrchního?
Государственный Универсальный Магазин - dětské oddělení.
Krásný kůň, vlastně chci říct Rudé náměstí.
Bez raketových nosičů a buršáckého kroku tisíců působí dost prázdně.
Sušené vrahy moc nemusím, proto jen zdálky. Jestli tam teda vůbec ještě je
Chrám Vasila Blaženého překvapil svou kompaktností.
Nebo je to zase nádraží čí stanice metra? Nene, tentokrát opravdu chrám.
Něco jako Big Ben, jen v obrázkovém písmu.
Dravé peřeje řeky Moskvy.
Bývalá správa rekreačních zařízení na Lubjance. Je načase jet domů.
DME-FRA | 05-Apr-14 | 7:05 MST-8:30 CEST | LH 1451 | Airbus 320-200 | Seat 3F
Lego pán není ze slečen zrovna dvakrát odvázaný.
Ani zde se nezdá být salónek přecpaný.
I tak si ovšem drží First Class sekci.
Sendviče nevypadají zle, ale bohužel je nejím.
Zato borščem nepohrdnu.
Svítání nad Domodědovem.
Vinou spánkové deprivace se mi všechno naklánělo, i 3F.
V itineráři psali sharklets. Tak nevím.
Tykadla nás za chvíli rozmrazí.
Kličkujeme nad ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Co máme dnes pod BLML pokličkou?
Není to špatné, jen tu solamylovou šulišajdu si mohli odpustit.
FRA-PRG | 05-Apr-14 | 10:10-11:10 CEST | LH 1394 | Boeing 737-300 | Seat 2F
Salónek ve FRA je naopak plný dost.
Mé dnešní poslední sedadlo - 2F.
Pěkné mraky, odborně zvané beránky.
Snídani jsem nechal skoro netknutou, ale nevypadala špatně.
Tady ještě přistávat nebudeme, až o kousek dál.
Moskva mě celkem mile překvapila. Lidé jsou tam sice v běžné interakci poněkud bezohlední, ale dalo se to snést. Příště si musím vyčlenit trochu více času na osobní program a hlavně objednat lepší počasí.
Děkuji Evě z blogu Vývařovna.com, především za tento článek, který mi byl velkou inspirací.