Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2208
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od pavelpmi »

Když loni vešla ve známost zpráva, že se budou US Airways slučovat s American Airlines a že vystoupí ze Star Alliance, začal jsem přemýšlet, co s mílemi, které jsem u nich měl. Původně jsem totiž měl takovou ideu, že dám třeba časem postupně dohromady dost mil na jižní Pacifik v business třídě, ale slučování mě v tom zarazilo a získal jsem pocit, že bych nashromážděné míle měl co nejdřív využít.

Nejlépe tedy vycházela Afrika (60 k mil v Y a jen 75 v C) a tak jsem inspirován fórem pomýšlel na nějaké to safari v Jihoafrické republice plus třeba Mauritius. Loni se mi ale už nechtělo nikam daleko letět, ale nakonec jsem se stejně podíval na dostupnost bonusových letenek do Johannesburgu, která byla naprosto žalostná, a směřoval cestu spíš na březen. Kvůli počasí jsem pak zavrhl Mauritius a nadchnul se pro Zahradní cestu na jižním pobřeží JAR a Kapské Město. Řada cestovatelů totiž psala, že už viděli hodně, ale že toto byla jejich nejkrásnější dovolená. Navíc se výlet dá spojit se safari pro začátečníky v oblasti bez malárie, a tak bylo rozhodnuto.

Dokoupil jsem zbývající míle, vypracoval domácí úlohu a volal do US Airways do oddělení US Dividend Miles. Po své předcházející zkušenosti, kdy jsem vinou ne zcela profesionálního přístupu pracovníků telefonního centra strávil na telefonu několik hodin, jsem se trochu děsil, jaké to bude tentokrát, ale nakonec proběhlo vše celkem v pohodě. Sice jsem si našel, že by měl mít Swiss volná místa na třech středečních letech v březnu, ale paní mi sdělila, že mají volný až ten poslední. To zase nebyly volné lety z Palmy, a tak jsem se rozhodl vzít celou bonusovou letenku z Barcelony. V dalším telefonátu už proběhla rezervace svižně během třiceti minut. Borec sice nevypadal, že by byl zcela v obraze, vyptával se na kódy letišť a společností a divil se jim, ale nakonec byly letenky podle mých představ. Jen mi u jedné zaúčtovali poplatek 75 dolarů, který se vybírá v případě, že do odletu zbývá krátká doba, a který mi po jednom mailu s omluvou vrátili. A tak jsem měl loni 1. června nakoupeno na konec března a začátek dubna takto:

BCN-ZRH Swiss 321
ZRH-JNB Swiss 343
JNB-PLZ South African 738
CPT-(JNB)-IST Turkish 330
IST-BCN Turkish 321

v business; let z Kapského města do Istanbulu byl bohužel v economy, protože v business byla nulová dostupnost a s Egypt Air se mi letět nechtělo. Z Palmy do Barcelony a zpátky jsem pak dokoupil lety s Air Europa a jejich E195.

Obrázek
Maps generated by the Great Circle Mapper - copyright ® Karl L. Swartz.

A když jsme u map, tak naše cesta v Jižní Africe vypadala následovně:

mapa.jpg

Na přibližovacím letu z Palmy bylo zajímavé jen to, že jsme v Barceloně napoprvé netrefili na naši stojánku, museli jsme udělat kolečko kolem blízkého sloupu letištního osvětlení a zkusit to znovu a lépe.


BCN-ZRH, Swiss International Air Lines (LX1955)
857 km, 1:27 h
Airbus A321, HB-IOF


Do odletu zbývaly víc jak tři hodiny, ale Swiss už naštěstí odbavoval, a tak jsme se mohli zbavit kufrů a vrátit se zpátky do prostorů za kontrolou. Jen nám pán na check-inu vytiskl znovu palubní vstupenky, takže jsem doma zbytečně tiskl dvanáct papírů.

Chtěl jsem počkat na přílet Airbusu A380 Emirates, který do Barcelony létá denně, zrovna byla jeho doba. AENA na svých stránkách pořád hlásila přílet včas, tak jsme čekali nalepení v terminálu u okna, ale nakonec se ukázalo, že let bude mít skoro hodinové zpoždění, a tak jsme se raději vydali do salónku.

P1210651.jpg

Salónek, anebo jak říkají Španělé Sala VIP, Pau Casals nabízel klid a příjemné přítmí oproti světlému terminálu T1. Letiště je ale stejně i tak hezké, nijak hektické, mám ho rád, rád přes něj létám a samozřejmě si rád zaskočím i do samotné Barcelony. Pau či Pablo Casals byl mimochodem slavný katalánský violoncellista a dirigent.

V salónku jsme si dali lákavě vypadající a chutné tapas a výborné víno z vinařství LAN v oblasti Rioja a vydrželi tam až do příletu našeho letadla. Ze salónku jsme měli přehled, a tak jsme přišli k bráně až těsně před nástupem. Letadlo se nám ale mezitím schovalo, tak aspoň jeho zadek a věž barcelonského letiště.

P1210657.jpg

Swiss má v businessu tenké sedačky Recaro v uspořádání 3-3 s většími rozestupy mezi řadami s tím, že prostřední sedačky zůstávají prázdné. Na krátký let pohoda.

Odstartovali jsme jako obvykle z dráhy 25L a hned po odlepení se od země provedli kvůli hluku předepsanou ostrou zatáčku nad moře; po chvilce jsme tak měli hezký výhled z ptačí perspektivy na celé barcelonské letiště i město. A taky se o nás začali starat. Měli jsme příjemného mladého stevarda, který nám přinesl lehký oběd.

P1210672.jpg

A ten byl úžasný. Oba chody - jak losos s chřestem, tak dezert - byly naprosto vynikající. Dokonce jsem po každém soustu nemohl pár vteřin mluvit, i když jsem chtěl zrovna něco říct, jak jsem se rozplýval blahem. Asi moje nejlepší jídlo v letadle.

Po přistání v Curychu už byla příležitost vyfotit si přes okno naše letadlo. Normální třistajednadvacítka Swissu.

P1210680.jpg

V Curychu jsme měli na přestup šest hodin (s pozdějším letem by to byla jen hodina, tak jsem vzal ten předcházející), které jsme chtěli využít k návštěvě města. A zatímco předcházející i následující víkend bylo v Curychu kolem dvaceti stupňů, uprostřed týdne, kdy jsme tam byli my, odpolední teploty dosáhly jen sedmi stupňů, i když svítilo sluníčko.

Při nákupu jízdenek se mi povedlo malé foyer – stáli jsme ve frontě, do automatu pořád něco ťukala blondýna a já říkám něco ve smyslu: „Podívej, i tlusťoch už je z toho nervózní.“ Mladík si přestal poklepávat nohou a otočil se; to by se samozřejmě dalo vysvětlit i jen tím, že za ním někdo promluvil. Ale ve vlaku jsme stáli vedle sebe a on nám sám od sebe začal lámanou češtinou vysvětlovat, kde vystoupit, i když to samozřejmě nebylo nic, co by zasluhovalo nějakého vysvětlování. A tak jsem byl rád, když jsme zanedlouho vystoupili na hlavním nádraží. Došli jsme k Curyšskému jezeru a jen proběhli centrem,

P1210686.jpg

P1210697.jpg

protože se začalo smrákat a ochladilo se. Ačkoli jsme byli navlečení, pořád to s naším oblečením do teplých krajin bylo málo na místní březnový chlad.

A tak jsme se vrátili vlakem zpátky na letiště a trávili čas po salóncích – nejdřív jsme byli ve Swiss Business Lounge v hlavní budově, kde nás to vůbec nezaujalo, a tak jsme se vydali vláčkem k bránám E do Panorama Lounge, kde už jsme byli před pár lety. Jízda vláčkem byla tentokrát nezajímavá, nějak jsem nezaregistroval pohyblivé obrázky na zdi, bučení krav, zvonění zvonců a jódlování. V Panorama Lounge byl aspoň výhled na plochu a větší klid.


ZRH-JNB, Swiss International Air Lines (LX288)
8 426 km, 10:14 h
Airbus A340-300, HB-JMO


Do Johannesburgu jsme letěli Airbusem A340-300.

P1210707.jpg

Když jsem letenky rezervoval, tak bývala volná místa na bonusové letenky jen ve středy, kdy létal A340, zatímco ostatní dny měl Swiss létat s novějším typem ve své flotile, s třistatřicítkou. V průběhu času se ale typ letadla měnil a třistačtyřicítka zajišťovala mnohem víc letů než původně plánovanou jednu týdenní frekvenci.

Těšili jsme se na náš první dálkový let, a tak jsme nastoupili a čekali, čím nás Swiss ohromí. Posadili jsme se na sedadla 5A a 5B, která jsem vybral v přední části business třídy, která se nachází za záclonkou první třídy a která nabízí celkem soukromí, protože jsou v ní jen dvě řady sedadel, zatímco business třída pokračuje za kuchyňkou dalšími 38 místy. Přivítali nás bublinkami, uložili bundy a za chvilku už jsme startovali. Po startu nám rozdali menu.

img096.jpg
img096.jpg (87.84 KiB) Zobrazeno 7234 x

A měli jsme na výběr následující vína:

img098.jpg

V praxi to pak vypadalo takto:

P1210720.jpg

Krevetový talíř byl vynikající, stejně tak zálivka na salát. Vína jsem vybral italská - bílé k předkrmu a červené k hlavnímu jídlu; připadlo mi, že podle popisu budou nejlepší. A taky byla. Protože se pak dlouho nic nedělo, snědli jsme sýrový talíř ještě před hlavním chodem.

P1210725.jpg

Maso bylo výborné, křehké, ale na můj vkus příliš udělané. Po dezertu jsem si řekl, že ještě vyzkouším po trošce od zbylých dvou červených vín, a to jsem asi neměl dělat. Švýcarský Pinot Noir minimálně křivil ústa, když rovnou nelámal vaz, a francouzský Merlot nebyl o moc lepší.

Po večeři jsme sjeli se sedadlem do vodorovné polohy a uložili se tak do „rakve“. Spalo se nám ale výborně, probudili jsme se po šesti hodinách odpočatí a vyspaní, a taky připravení něco posnídat.

P1210732.jpg

Sice v menu slibovali teplou i studenou snídani, nám ale dali vybrat z vozíku, kde měli jen studená jídla. Nekonalo se ani to, jak na jiných letech Swissu, že si člověk u večeře vybere a objedná, co bude chtít ráno snídat.

O naši část kabiny se staraly dvě letušky – jedna starší, šedovlasá, profesionální a příjemná, a druhá mladší, ale taky už ve středním věku, která byla strohá a u které bychom rozhodně uvítali, kdyby byla aspoň trochu milejší.

Tady je pak naše kabina po přistání, na fotce je vidět ještě poslední spáč.

P1210736.jpg

Letiště v Johannesburgu, kterým loni prošlo téměř 19 milionů cestujících, pojmenované po bývalém prezidentovi Afrického národního kongresu Oliveru Tambovi, má dvě rovnoběžné dráhy – jednu delší, a to kvůli nadmořské výšce letiště takřka 1 700 metrů, ta má přes 4 400 metrů, ta druhá je pak o kilometr kratší. My jsme přistáli pochopitelně na tu kratší, a protože dráhy jsou od sebe vzdáleny asi 1,8 kilometru a terminál je u té delší, čekalo nás dlouhé pojíždění. Nakonec jsme dorazili k terminálu, který měl zajímavě řešené prostory pro čekající a odlétající cestující.

P1210759.jpg


JNB-PLZ, South African Airways (SA417)
909 km, 1:18 h
Boeing 737-800, ZS-SJM


Na přestup jsme měli něco přes dvě hodiny, což byla naštěstí jediná změna v našem itineráři od rezervace – původně jsme měli mít necelé tři. Přes pasovou kontrolu jsme prošli plynule, dostali jsme nenápadité razítko do pasu, počkali si na kufry a odnesli je na přepážku South African Airways pro domácí lety. Rychle ještě přes bezpečnostní kontrolu a pak zamířit do salónku Baobab.

P1210783.jpg

Ten byl ale velmi hezký,

P1210778.jpg

a byl odtud výhled na plochu a obě dráhy.

P1210776.jpg

(Za zelené letadlo je bod.) Jezdila jim tam velmi barevná letadla.

P1210768.jpg

P1210769.jpg

Ještě byla přechodná změna v typu letadla, napřed byl plánován Boeing 737-800, který byl letos zhruba měsíc nahrazen Airbusem A319. Těšil jsem se na nejnovější produkt South African, ale pak zase typ letadla vrátili zpět. Ne, že bych považoval 738 za starý typ, ale nakonec mělo naše letadlo třináct let a na interiéru to bylo vidět.

Projeli jsme kolem terminálu,

P1210795.jpg

pak kolem těch visutých čekáren, poté jsme minuli všechny tři „velryby“, které v současnosti do Johannesburgu létají,

P1210808.jpg

taky pro nás méně (včetně toho, kterým jsme přiletěli)

P1210813.jpg

či více exotická letadla (tady Air Mauritius a Zimbabwe)

P1210819.jpg

a i nějaké „náklaďáky“.

P1210821.jpg

Sedačky v přední části letadla byly v zajímavé konfiguraci 2-3, byly široké a pohodlné, ale nevypadaly už nejnověji a nejmoderněji. Protože business třída byla poloprázdná (nebo by se snad až dalo říct, že skoro třičtvrtěprázdná), jedna černoška se tam zezadu přesadila. Když se ale podávalo jídlo, tak to ohlásila a dostala stravu ekonomickou. My jsme dostali na tomto krátkém letu studený kuřecí (aspoň doufám) špíz.

P1210833.jpg

Z bílých vín jsem měl na výběr Chenin Blanc buď z Franschhoeku, anebo Stellenbosche. Obě vinařská centra jsme pak během naší cesty navštívili.

Letušky byly mladé sympatické holky. A celkově nám bylo sympatické i naše krátké cestování s jihoafrickým národním dopravcem. Teď jsem se ještě dozvěděl, že South African Airways mají volací znak Springbok, což je antilopa skákavá.

Na letiště v Port Elizabeth jsme přistávali od moře, byl hezký výhled na bílé pláže a pak i na město. Zde je pak náš stroj po přistání,

P1210860.jpg

a vyfotil jsem si i letiště. Takové úplně normální.

P1210862.jpg

P1210865.jpg


Addo NP

Po příletu jsme si půjčili auto a hned se vydali do národního parku Addo, který je rozlohou třetím největším národním parkem v JAR. První zvířata jsme viděli už z balkónu našeho domku, když jsme se ubytovali v hlavním kempu – vesničce připravené pro návštěvníky parku.

P1210892.jpg

P1210906.jpg

Jen jsem byl dost na nervy z rezervace ubytování – nejvíce tam doporučují rondavely, malé kulaté domečky situované nad jezírkem, kam se chodí ráno a večer napájet zvěř. Rezervoval jsem si tedy jeden se sedmiměsíčním předstihem, abych ho měl jistý, ale když jsem si necelých čtrnáct dní před cestou tiskl podklady, najednou jsem zjistil, že naše rezervace je posunutá o den dopředu a že je jinak v kempu úplně plno. Týden jsem si psal se správou jihoafrických národních parků, odepsali mi, že někdo změnil rezervaci v parku telefonicky a že je plno; termín se blížil, až jsem si nakonec dva dny před odjezdem našel, že se uvolnil jeden domek, a napsal jim, ať mi laskavě rezervaci vrátí na můj termín a dají mi ten uvolněný domek, když už nemůžu mít rondavel, který jsem si rezervoval.

Národní park Addo se oficiálně jmenuje Addo Elephant National Park, a tak byla otázka spíše kratšího než delšího času, kdy při naší vyjížďce na nějakého slona narazíme. Uviděli jsme jednoho u auta, které stálo tak padesát metrů před námi, bylo to velmi působivé a zajímavé první setkání, ale přestalo se nám líbit v momentě, když se slon vydal směrem k nám.

P1210951.jpg

Přiznám se, že nás trochu popadla panika, navíc když kus za námi stálo další auto a my tak slonovi nemohli ujet. Slon ale naštěstí prošel kolem našeho auta bez většího zájmu, ale vidět obrovské kly hned vedle okýnka v nás zanechalo zážitek.

Zřejmě druhým nejznámějším obyvatelem národního parku je ohrožený endemický druh brouka Circellium bacchus (česky by se snad měl jmenovat chrobák bezkřídlý) živící se trusem, nejlépe sloním (či buvolím), kterého je pochopitelně v parku dostatek.

P1210978.jpg

Na brouka upozorňují řidiče i dopravní značky v parku.

P1220072.jpg

Omlouvám se, ale když už jsme tedy u takového tématu, zaujala mě jedna zebra, která se tvářila, jako by se k jedné hromadě hrdě hlásila, a druhá se na ni s údivem dívala.

P1210973.jpg

Viděli jsme ovšem celou řadu dalších, někdy i roztodivných zvířat.

P1220035.jpg

P1220043.jpg

P1210975.jpg

P1220039.jpg

P1220155.jpg
Naposledy upravil(a) pavelpmi dne 26. 04. 2014, 21:23, celkem upraveno 1 x.


pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2208
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Na samý jih Afriky – Zahradní cestou až do Kapského Měst

Příspěvek od pavelpmi »

Sloní národní park Addo ovšem nejvíc splnil to, co sliboval ve svém názvu – slony. A že jsme jich viděli… V současnosti jich tam mají přes 450.

P1220076.jpg

P1220130.jpg

P1220183.jpg

Bylo tam nádherně a ještě jednu krásnou věc, která nás tam dostala, musím zmínit – noční oblohu se spoustou hvězd a výraznou Mléčnou dráhou.


Zahradní cesta

Zahradní cesta (Garden Route) je necelých 300 km dlouhý pás území na jižním pobřeží Jihoafrické republiky mezi městem Mossel Bay a řekou Storms River. Nazývá se tak pro krásnou krajinu s bohatou vegetací a množstvím jezer a zátok. Má prý po Havaji druhé nejmírnější klima na světě.

My jsme začali naši putování po Zahradní cestě v národním parku Tsitsikamma, u ústí řeky Storms River.

P1220249.jpg

P1220262.jpg

Procházka vede přes nádherný prales až k visutým mostům přes ústí řeky a pláži na druhé straně.

P1220240.jpg

Začíná tam i 41 km dlouhá Vydří stezka – prý jedna z nejkrásnějších pěších túr na světě.

P1220280.jpg

My jsme tam sice žádnou vydru nezahlédli, ale jeden živočišný druh tam byl opravdu v nadbytku.

P1220278.jpg

Jedná se o damana skalního, též kapského či jihoafrického. Ačkoli vypadá trochu jako králík nebo hlodavec, je prý nejvíc příbuzný slonům, což mi stále činí potíže pochopit.


Pak jsme pokračovali do městečka Knysna, které je známé svou lagunou

P1220437.jpg

a také ústřicemi, které se zde chovají. Byly vynikající.

P1220438.jpg

A ačkoli byl v Africe začátek podzimu, trochu podzimní barvy jsme viděli až v Kapském městě a jenom tam. Zahradní cesta byla krásně zelená a potěšilo mě, že i v tomto období spousta rostlin kvetla.

P1220520.jpg

Moc se mi líbila rostlina se jménem Erica (tady asi E. versicolor), česky vřesovec, jejíž kvítky používali k dekoraci.

P1220505.jpg

Ještě nás čekal pobyt a safari v jedné soukromé rezervaci u Zahradní cesty, kam jsme se moc těšili, ale už cesta tam a okolní krajina byly nádherné.

P1220448.jpg


P1220547.jpg

P1220558.jpg

Když jsme do rezervace přijížděli, jen tak jsme u cesty spatřili skupinku pěti mladých lvů. Byl to zvláštní pocit. Odpoledne jsme pak měli první safari a ze všeho nejdřív nás vezli tam, kde jsme viděli ty lvy juniory. Tentokrát jsme se ale dostali až k dospělému samci, kterému jsme se zprvu asi moc nelíbili,

P1220646.jpg

ale pak se trochu uklidnil.

P1220651.jpg

I když to fakt nebylo kdovíco, když se pak majestátně prošel těsně kolem našeho otevřeného auta. Myslím, že tam měl i potomky.

P1220671.jpg

Měli jsme štěstí i na další zvířata,

P1220693.jpg

P1220712.jpg

P1220770.jpg

ale žirafy jsme viděli za rozbřesku při naší ranní vyhlídce, pak začalo pršet, zvířata se schovala a my jsme při jejich hledání zmokli a promrzli. Ale i takto jsme byli z pobytu v rezervaci naprosto nadšení.


Po snídani se začalo vyčasovat,

P1220792.jpg

P1220797.jpg

a my jsme mohli vyrazit víc do vnitrozemí, do městečka Oudtshoorn. Vzali jsme to přes Robinsonův průsmyk přes pohoří Outeniqua, kde byly nádherné výhledy.

P1220810.jpg

P1220822.jpg

P1220829.jpg

Oudtshoorn a celá oblast jsou známy chovem pštrosů.

P1220799.jpg

Samozřejmě, že jsme měli k večeři pštrosí steak. :D Byl vynikající.

Ráno jsme měli za úsvitu rezervovanou exkurzi za surikatami do volné přírody, která asi bývá zážitkem; je tam chlápek, který si na nich založil živnost – večer je hledá a ráno pak ukazuje lidem. Že ale asi bylo zima a po dvou hodinách nakonec začalo i pršet, nakonec se objevila asi na tři vteřiny jen jedna jediná a zase hned zmizela, byla ale nádherná. Pak jsme exkurzi pro neúspěch rozpustili. Ještě, že jsme nějaké surikaty viděli i v národním parku Addo.

Den jsme věnovali přejezdu do našeho dalšího cíle po silnici R62.

P1220906.jpg

Silnice prochází krásnou krajinou, která se neustále mění, a tak se člověk vůbec nenudí.

P1220837.jpg

P1220887.jpg

P1220914.jpg

P1220946.jpg

Po cestě jsme se osvěžili, jestli se to tak dá říct, koupelí v teplých pramenech. Našim dalším cílem bylo vinařské městečko Franschhoek. V malebném údolí mají vinice

P1220967.jpg

i vinařství.

P1220981.jpg

Kromě toho tam prý jsou i nejlepší jihoafrické restaurace. Jak dobře jsme tam jedli! Ale to ostatně všude. Vinařství mají i ve svazích,

P1230004.jpg

a vůbec to bylo nádherné místo.

P1230014.jpg

Naše cesta se blížila do své závěrečné části, blížili jsme se ke Kapskému Městu. Vzali jsme to po úchvatném pobřeží zátoky False Bay (cestou jsme míjeli obrovský slum) a první místo, kde jsme se v Kapském Městě zastavili, mělo shodou okolností velmi blízko k letecké tématice.

P1230106.jpg
Naposledy upravil(a) pavelpmi dne 26. 04. 2014, 15:54, celkem upraveno 1 x.

pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2208
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Na samý jih Afriky – Zahradní cestou až do Kapského Měst

Příspěvek od pavelpmi »

Kapské Město a mys Dobré naděje

Dominantou města a velkou turistickou atrakcí je samozřejmě známá 1 085 metrů vysoká Stolová hora. Pro návštěvníky tam mají i rám s instrukcemi, jak se s ní vyfotit.

P1230336.jpg

Nevím ale, jestli to bez rámečku není lepší.

P1230354.jpg

Žádný návštěvník Kapského Města si nemůže nechat ujít návštěvu mysu Dobré naděje. Prvním Evropanem, který jej obeplul, byl portugalský mořeplavec Bartolomeo Dias v roce 1488, který ho pojmenoval mys Bouří. Později jej Jan II. Portugalský přejmenoval mys Dobré naděje, protože otevíral cestu na východ.

Po cestě tam jsme se zastavili v Boulders, kde žije kolonie tučňáků.

P1230162.jpg

A hned po vjezdu do národního parku se nám naskytl pohled na protější pobřeží Falešné (?) zátoky (od toho, že si ji námořníci pletli s nedalekou Stolovou zátokou) a taky na fynbos v popředí.

P1230178.jpg

Fynbos je jihoafrická vegetace tvořená nízkými stálezelenými křovinatými porosty adaptovanými na katastrofický nedostatek živin. Evidentně si ale s tím málem vystačí velmi dobře.

P1230364.jpg

P1230366.jpg

Udělali jsme si vycházku kolem mysu,

P1230184.jpg

a zastavili se i u zřejmě nejfotografovanější cedule v Jihoafrické republice.

P1230225.jpg

Předposlední den jsme si ještě vyjeli na Stolovou horu.

P1230295.jpg

Byly tam krásné výhledy, hezká procházka i zajímavá vegetace.

P1230310.jpg

I když Erica tam byla pouze jednobarevná.

P1230322.jpg

A odpoledne jsme ještě relaxovali na krásném pobřeží s hezkou pláží.

P1230282.jpg

A naši návštěvu JAR jsme poslední den zakončili cestou na letiště zastávkou v krásné národní botanické zahradě Kristenbosch,

P1230384.jpg

kde mají samozřejmě i národní květinu – proteu královskou.

P1230398.jpg

Zbývalo už jen vrátit auto a vydat se do letištní budovy.

P1230412.jpg


CPT-JNB, Turkish Airlines (TK41)
1 272 km, 1:39 h
Airbus A330-300, TC-JNI


Odbavení jsem nechal až na letištní přepážku bláhově doufaje, že by třeba snad možná nějakou úplnou náhodou mohl vyjít upgrade, ale jak se ukázalo, mohl bych se asi snažit motivovat pracovníka jakkoli, a stejně bych neuspěl – letadlo bylo úplně plné. Tak jsme se aspoň bez fronty odbavili na přepážce pro business třídu, když už jsme měli aspoň navazující let v businessu. Chtěl jsem sedadla na dvojce u okna a on mi povídá, že mi dá dvě sedadla A za sebou, já říkám, že to nechci, že chceme sedět vedle sebe, on na to, že taková sedadla nemá, a dal nám skutečně dvě áčka za sebou. A na navazující let z Istanbulu do Barcelony nás posadil přes uličku a ke všemu ještě ob řadu, přitom pak bylo volno a my si mohli přesednout. Tak nevím.

Letiště, které ročně obslouží asi 8 a půl milionu cestujících, bylo hezké a příjemné,

P1230448.jpg

před odletem jsme ještě poobědvali ne v salónku, nýbrž v jedné z letištních restaurací, a to plastovým příborem, protože kovové mají na letišti z bezpečnostních důvodů zakázané.

P1230423.jpg
P1230423.jpg (33.49 KiB) Zobrazeno 7369 x

Měli jsme odtam i výhled na plochu a naše letadlo.

P1230422.jpg

Kromě Singapurců odstartoval i Boeing 777-300ER Emirates, přistála elegantní A340-600 South African, exotické ATR 42-500 Air Botswana, ale na letišti přistávala i startovala i úplně malá letadélka. Boarding začal nějak brzo, nastupovali jsme mezi posledními a to zbývalo ještě víc jak půl hodiny do odletu. Usadili jsme se,

P1230456.jpg

a pak se dlouho nic nedělo. Tak jsme se aspoň dívali z okna.

P1230461.jpg

Po startu jsme ještě naposledy v oparu zahlédli Stolovou horu

P1230481.jpg

a pak se vydali směrem na Johannesburg, kde má let Turkish Airlines do Istanbulu mezipřistání. Dostali jsme malou svačinku a já jsem asi poprvé vyzkoušel turecké víno. Na výběr měli i francouzské.

P1230487.jpg

Turkish Airlines mají v A330 kamery, a tak jsme mohli nejzajímavější momenty letu sledovat i na obrazovce.

P1230491.jpg

V Johannesburgu se už smrákalo, bylo hodně poznat, že jsme východněji; v Kapském Městě bývalo tou dobou ještě úplně světlo.

P1230503.jpg

Při mezipřistání jsme museli zůstat v letadle.


JNB-IST, Turkish Airlines (TK41)
7 472 km, 8:51 h
Airbus A330-300, TC-JNI


Naším rozsazením se ztratily veškeré výhody, pro které rád létám A330 nebo A340, když letí člověk ve dvou. Já jsem seděl na první části letu sám, ale v Johannesburgu se letadlo zřejmě do posledního místa zaplnilo. Přistoupily mimo jiné i dvě bytosti, o kterých jsem byl přesvědčen, že to byli transsexuálové M-F v raném stadiu přeměny, vedle mě si sedla naštěstí ta méně navoněná; ale opět to byla jedna z dalších dvojic či skupinek, které neseděly spolu.

Po startu nám slíbili nápoje a pak večeři, ale všechno přišlo zaráz a po dlouhém čekání. Na výběr bylo „beef or pasta“. Dostali jsme předtím tištěné menu a podle něj to bylo dušené hovězí s karotkou, brokolicí a rýží basmati, anebo rigatoni s tomatovo-parmezánovou omáčkou, smaženým lilkem a cherry rajčátky.

P1230509.jpg

Nějak nezvládali roznášet objednaná speciální jídla – přes uličku se chlapík s jarmulkou dožadoval svého košer jídla a třeba paní za mnou dostala jídlo až hodinu po nás. Vůbec se mi zdálo, že mají nějak málo palubního personálu, protože vůbec nestíhali. Ono je třeba dost opruz sedět tři čtvrtě hodiny s dojedeným tácem, který pak už jen zavazí na stolku. Když nám je konečně sebrali, zase jsem se nemohl sklopit, abych si zdříml, protože paní za mnou zrovna začínala jíst. Mezitím jsem si objednal ještě jednu skleničku vína, ale slečna tuto myšlenku jaksi neudržela. Když jsem se pak znovu připomenul, nalila mi zřejmě něco, co zbylo z business třídy.

Na spánek bylo kvůli extrémně pomalému servisu méně času, než by bylo žádoucí. Ráno jsme dostali letadlovou snídani s velmi řídkými vajíčky.

P1230512.jpg

Do Istanbulu jsme ráno přiletěli asi jako jedno z prvních letadel, protože na kontrole nebyla žádná fronta a některá stanoviště teprve otevírala. Zamířili jsme do okázalého salónku Turkish Airlines CIP Lounge,

P1230532.jpg

který má dvě patra.

P1230534.jpg

Udělal dojem a dali jsme si tam sprchu, která přišla vhod po nočním letu.


IST-BCN, Turkish Airlines (TK1853)
2 233 km, 3:06 h
Airbus A321, TC-JMI


Z terminálu jsme nastupovali do autobusu a udělali si pak projížďku po Atatürkově mezinárodním letišti.

Náš Airbus A321 byl jen pět let starý, jak teď zjišťuju, ale vypadal vevnitř značně opotřebovaně. Sedačky vepředu nebyl žádný euro pseudobusiness, ale byly v konfiguraci 2-2,

P1230558.jpg

a současný český novinář by je rozhodně nemohl nazvat jinak než obřími. Až mi to přišlo jako plýtvání místem.

P1230560.jpg

Když jsme odjížděli, byla v Istanbulu zrovna ranní špička, z rovnoběžných drah startovalo jedno letadlo za druhým, i my jsme pojížděli na start asi čtvrt hodiny, ale za námi se tvořila pěkná fronta.

P1230569.jpg

Kromě letušek jsme měli na palubě kuchtíka, který byl velmi sympatický, ale asi trochu nahluchlý. Po startu nám dal tištěné menu, ale stejně jsme si už nemohli vybrat, když došel k nám. Zapisoval si naši objednávku, ale nakonec pak přinesl úplně jiné pití. Začínali jsme studenou snídaní, měli to hezky nachystané,

P1230584.jpg

a když donesl teplou, už jsme skoro nemohli.

P1230585.jpg

Bylo to míchané vajíčko v palačince. Snídani měli výbornou, překvapilo mě ale, že mi přinesl jen bílé víno, že bylo španělské a ještě takové, které si můžu koupit v Barceloně na letišti za tři eura. Říkal jsem pak letušce o vodu, ale taky zřejmě měla problém tuto myšlenku udržet, než přešla pár řad dopředu.

Sedačky byly velmi pohodlné, krásně jsme se dospali. Dokonce jsme měli i airshow na obrazovečce na tyčce, kterou jsme si mohli vytáhnout ze sedadla. Jen měli hlavní město na Mallorce označené jako La Palma, což je ale jeden z Kanárských ostrovů. Ale už jsem se s tím někdy dřív setkal.

P1230608.jpg

No a pak už následovalo oblíbené přiblížení na letiště El Prat s Barcelonou na pravé straně

P1230613.jpg

a náš výlet byl skoro u konce. Nakonec jsme v Barceloně viděli i přistávat i tu třistaosmdesátku, kterou jsme čtrnáct dní předtím nestihli.


A jak to celé hodnotím? Cestování bylo velmi pohodlné, dalo by se na to určitě zvyknout, ale přesto jsem měl od dálkového business produktu Swissu, jeho salónků i o Turkish Airlines asi malinko vyšší očekávání. Ta část Jihoafrické republiky, kterou jsme viděli, mě naprosto okouzlila. Když k tomu připočteme vynikající jídlo a výborná vína, ke všemu vše za velmi přijatelné ceny, myslím, že můžu takovou dovolenou jedině doporučit. Já jsem se vrátil nadšený a asi se budu chtít někdy vrátit.
Naposledy upravil(a) pavelpmi dne 26. 04. 2014, 16:33, celkem upraveno 1 x.

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou až do Kapského Měst

Příspěvek od Lkprak »

Zatím dobrý :) Mám rád trip reporty z bussines class, nejspíš proto, že jsem v ní ještě nikdy neletěl a v dohledné době se na tomto faktu pravděpodobně nic nezmění. A velmi, opravdu velmi, se mi v tomto trip reportu líbí fotky ze safari. Moc se těším se na pokračování.

j-rich23
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 45
Registrován: 06. 09. 2011, 15:06
Oblíbené typy letadel: 744 G-VWOW
Bydliště: BRNO, LEVICE (SR)
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou až do Kapského Měst

Příspěvek od j-rich23 »

Zaujímavá destinácia a dobrý TIP na TO DO LIST.
S pokračovaním nás dlho nenapínaj, prosím :)
Fotky sú :thumbup:


pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2208
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od pavelpmi »

Tak hotovo.

happyna
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 872
Registrován: 09. 09. 2008, 18:37
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG, YVR
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od happyna »

Super, i když v takovýchto destinací se dělají fotky samy, tak je máš fakt pěkný :wink: Ty africký safari mě hodně lákaj.

A ještě tu mám takový dilema, furt nevím jestli se ústřice chovají nebo pěstujou :lol: :silent:

pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2208
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od pavelpmi »

Díky!
happyna píše:A ještě tu mám takový dilema, furt nevím jestli se ústřice chovají nebo pěstujou :lol: :silent:

To já jsem měl taky, ale že je ústřice živočich a že mám za to, že se pěstují rostliny a chovají živočichové, tak jsem nakonec napsal, že se chovají. :D

alesesl
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2862
Registrován: 27. 02. 2004, 05:55
Oblíbené typy letadel: vrtulove letadla
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha Zapad
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od alesesl »

Vyborny TR s JAR a jeste lepsi fotky. Diky za tento velmi zajimavy TR. Krasne se cte a dalsi kanditat na jeden z nej TRtu. Skoda, ze nevyslo Cko na CPT-IST taky. To C po Evrope vypada uzasne.

flyingblue
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5478
Registrován: 16. 12. 2008, 14:31
Bydliště: up in the air
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od flyingblue »

Myslim, ze mame jednoho z favoritu na trip report roku 2014!

Tonda 2
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 657
Registrován: 16. 08. 2004, 20:54
Bydliště: Praha a Rožnov p/R
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od Tonda 2 »

super, díky za pěkné čtení k nedělnímu podvečeru :)

dejavu
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 980
Registrován: 09. 10. 2004, 04:24
Pohlaví: muž
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od dejavu »

Krasa strida nadheru, doslova. Super fotky, super report!

MK
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 947
Registrován: 21. 02. 2006, 17:48
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od MK »

Díky za krásný TR, a ty fotky - jsou prostě úžasné!

whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4146
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od whiskey »

Juznu Afriku kedykolvek mozem! Vyborny report. Jedina chybicka krasy je, ze si vynechal v CPT toto. To ti naozaj neodpustim :))

jjj
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 277
Registrován: 11. 04. 2005, 13:49
Stav: Offline

Re: Na samý jih Afriky – Zahradní cestou do Kapského Města

Příspěvek od jjj »

Klobouk dolu. Vynikajici.


Odpovědět