Michal 737-800 píše:Myslím, že bezpečně přistát na vodu je nemožné.
Např. Tu-124 na Něvu někdy v 60.letech, to přežili všichni, u dnešních prodouvých motorů pod křídlem je to fakt ale prakticky vyloučené.
VictorK píše:Kazda company si dela svoje nouzove postupy a tak se ngb nesmejme, aj ked iste specifika by sa tam dali najst. Nicmene ngb ma pravdu v tom, ze obcas byvaji cluny pod stropem na zacatku (a na konci?) kabiny. Na nekterych B737 ve flotile CSA je videt „bublina” mezi galley a druhou radou, ktera slouzila k jeho uschove.
Kdyz se vratim na zacatek debaty, boty se sundavaji nejen kvuli lepsimu pohybu ve vode, ale jak jiz bzlo receno, po evakuaci se nektere skluzy pouzivaji jako cluny, je to tedy za ucelem zachovani celistvosti takoveho clunu a bezpecnosti vsech, kteri se tam nachazeji.
A ditching rozhodne neni teorie nebo sci-fi. Nevim, kolik bylo provedeno pokusu celkem, ale vim jiste o jednom, ze ktereho se zachranili vsichni - v 50. letech kdesi v Pacifiku US Navy tahalo lidi z letadla, ktere pro poruchu motoru delalo ditching blizko jakehosi krizniku. Je to i nafocene.
Michal 737-800 píše:Ta 767 ETIOPIAN přistávala na moře, protože jim došlo palivo díky teroristům, kteří chtěli letadlo unést do Austrálie.
Přistával rychlostí přes 200 km/ h bez klapek. Kdyby se při druhém dosednutí nenaklonil, věřím, že by to " možná" ustál, ale to je těžké určit co by vyvedly motory. Jestli by se nevytrhly i s kusama křídel. Ačkoliv, byl o tom natočený jeden z dílů LETECKÉ KATASTROFY.
Třeba MD-80 by to měl, myslím jednodušší.
Papinak73 píše:VictorK píše:Kazda company si dela svoje nouzove postupy a tak se ngb nesmejme, aj ked iste specifika by sa tam dali najst. Nicmene ngb ma pravdu v tom, ze obcas byvaji cluny pod stropem na zacatku (a na konci?) kabiny. Na nekterych B737 ve flotile CSA je videt „bublina” mezi galley a druhou radou, ktera slouzila k jeho uschove.
Kdyz se vratim na zacatek debaty, boty se sundavaji nejen kvuli lepsimu pohybu ve vode, ale jak jiz bzlo receno, po evakuaci se nektere skluzy pouzivaji jako cluny, je to tedy za ucelem zachovani celistvosti takoveho clunu a bezpecnosti vsech, kteri se tam nachazeji.
A ditching rozhodne neni teorie nebo sci-fi. Nevim, kolik bylo provedeno pokusu celkem, ale vim jiste o jednom, ze ktereho se zachranili vsichni - v 50. letech kdesi v Pacifiku US Navy tahalo lidi z letadla, ktere pro poruchu motoru delalo ditching blizko jakehosi krizniku. Je to i nafocene.
Uvedená událost se stala 16.10.1956 na lince z Honolulu do San Francisca, letoun byl Boeing Stratocruiser společnosti PAA, imatrikulace N90943.
Zhruba v polovině trati došlo k poruše na motoru č.1 a poté k jeho zadření, nepodařilo se však zapraporovat vrtuli a ta se protáčela v ložiscích reduktoru. To zvyšovalo značně odpor letadla a po několika minutách letu bylo jasné, že letadlo ze zvýšenou spotřebou nedoletí do cíle.
Kapitán Richard N. Ogg se rozhodl pro nouzové přistání na moře, ačkoliv věděl že se to do té doby s takto velkým letadlem nikdy bezpečně nepodařilo. Na palubě bylo 24 cestujících a 7 členů posádky. Na rádiové volání o pomoc reagoval kutr US Coast Guard Pontchartrain, který se nacházel 60 km před letadlem. V té době začal také vysazovat přetížený motor č. 4, tak měl kapitán plné ruce práce. Navíc byla ještě tma a hladina Pacifiku byla těžko rozeznatelná. Letoun byl k cíli veden radiomajákem kutru. Pak nad ním vyčkával do rozednění.
Přistávací manévr probíhal na rychlosti 170 km/h s vysunutýma vztlakama se zavřeným podvozkem. Přistával v mírném natažení, po dotyku s mořskou hladinou došlo k ponoření přídě a ulomení ocasu, s čímž ale kapitán počítal a cestující ze zadní části byli přesunuti ke křídlu a to i kvůli těžišti. Po zastavení letounu byli všichni na palubě v pořádku, kutr je vylovil a stihli i zachránit většinu zavazadel, než se Boeing potopil.
Všechna čest kapitánovi letounu.