Na podzim jsem se potřeboval dopravit do Žiliny, a protože jsem se vždy chtěl proletět s ATR ČSA, poznat celkový servis národního dopravce na krátké trase v malém letadle a samozřejmě též vyzkoušet provoz na malém regionálním letišti v Žilině, zvolil jsem pro dopravu letadlo.
Protože jsem kupoval letenky dost na poslední chvíli, ceny již byly vyšší a tak jsem se rozhodl využít trochu nastřádaných bodů z OK Plus programu. Bohužel však byly všechny bonusové letenky v economy již vyprodané a tak jsem byl nucen zvolit business třídu. Poté, co jsem vyzkoušel business třídu na letu z Londýna jsem byl opravdu zvědavý, co ČSA předvedou na krátké lince vrtuláčkem.
- 17.10.2008
Linka: OK 954
Odlet: 11:20 (skutečný odlet 11:10)
Přílet: 12:25 (skutečný přílet 12:13)
Letadlo: ATR 43-500 OK-JFL (rok výroby 2004)
Load factor: 70% economy/50% business
Je slunečné páteční ráno a já opět mířím tou známou trasou na pražské letiště Ruzyně. Na rozdíl od mého prvního „business tripu“ do Londýna odlétám z terminálu 2, takže se těším na porovnání salonku v novém terminálu s tím starým. Neomylně mířím k business přepážce a nenechávám si zabalit ani zavazadla, i když je tato služba pro cestující ČSA zdarma. Pokud letím na druhý konec světa, zavazadla vždy balím, ale kvůli hodinovému „hop –letu“ je to opravdu zbytečné, říkám si.
- Letiště Ruzyně
Odbavení, Crystal Lounge
Vzhledem k tomu, že mám bonusovou letenku vystavenou do business třídy, nemusím procházet procedurou upgradu. Příjemná pracovnice mi svižně odbaví kufry, nalepí mi na boarding pass fast track nálepku a na kufry priority cedulku. Stejně si ale s těmi zavazadly dělají, co chtějí a záleží hlavně na letišti, zda priority nálepka opravdu zaváží. Jak později poznám v Žilině, na této lince je priority nálepka opravdu k ničemu
- Letiště Ruzyně
Díky nálepce fast track procházím kontrolou palubních vstupenek a občanského průkazu svižně a předbíhám též desítky lidí, kteří čekají na bezpečnostní prohlídku. Po prohlídce mířím do salonku Crystal Lounge, který je umístěn jen kousek od bezpečnostní kontroly. Naproti němu nalézám ještě salonek, který používají aerolinky ze Star Alliance, ale já patřím do Sky Teamu a proto rád vstupuji do designově povedeného salonku Crystal Lounge. Výběr novin, časopisů, alkoholu a občerstvení je podobný, jako v salonku v Terminálu 1, který je o něco starší. Uspořádáním se mi ale víc líbil salonek v Terminálu 1. Vzápětí také přicházím na velkou nevýhodu, kterou Crystal Lounge v novém Terminálu 2 má. Pro mě, jako milovníka letadel, je absence výhledu na letišní plochu a letadla neospravedlnitelná. Osazenstvu salonku, kteří tvoří převážně businessmani, to je však, zdá se, upřímně jedno a všichni si spokojeně vychutnávají kávu, dívají se na CNN news na LCD obrazovkách nebo si čtou noviny. Rozhodl jsem se pouze krátce využít bezplatného wi-fi internetu, pěkných toalet a pak jsem zamířil do tranzitního prostoru.
Stále znovu a znovu zjišťuji, že i když jsem v tomto roce nalétal desítky tisíc mil, letadla mě neomrzela a na (jinak poměrně nudný) provoz na Ruzyni se rád podívám. Zaujal mě pěkný pohled na několik letadel ČSA s novou livery vedle sebe. Nové zbarvení se myslím povedlo a je radost se na něj dívat. Poté již kráčím k prstu C.
- Letiště Ruzyně
Protože se do letadel ATR nastupuje z autobusu, sjíždím do přízemí prstu C, kde jsou umístěny gaty pro nástup do autobusu. Lidí před naším gatem je opravdu poskrovnu a na jejich spočítání mi stačí prsty dvou rukou. Pomalu se to však začíná plnit a odhadem bude nastupovat 35 lidí. Přemýšlím, jaký typ lidí létá z Prahy do Žiliny. Pozorováním cestujících vysleduji, že většina z nich jsou transferoví cestující, kteří do Prahy přiletěli ranními linkami a tímto letem pokračují na Slovensko, co nejblíže svým domovům. Seznámil jsem se například s dělníkem, pracujícím v Norsku na ropné plošině, který tuto linku používá několikrát ročně. Prý jsou všechny lety celkem obsazené (70-80%) a pro mnoho lidí ze středního Slovenska se jedná o atraktivní způsob, jak se rychle dopravit do Evropy. Díky tomu, že ceny letenek pro transferové cestující, kteří letí ze Žiliny přes Prahu dále do světa jsou jen o pár stovek dražší, než při letu z Prahy, jako počátečního bodu, jedná se i o poměrně výhodný spoj.
Boarding – business class? K čemu?
Dost úvah a pojďme nastupovat. Samozřejmě žádný boarding podle tříd se nekoná, všem jsou postupně zkontrolovány letenky a nastupujeme do autobusu, kde asi 15 minut čekám. Napadá mě, proč se při nástupu do letadla z autobusu nesnaží ČSA business cestujícím s tak drahou letenkou tento způsob nástupu nějak zpříjemnit. Proč musí někdo, kdo si za hodinový let zaplatí 17 tisíc, čekat v zimě a smradu v autobuse? Chápu, že vozit business cestující k letadlu zvlášť autem je dražší, ale nezasloužili by si to za tu cenu? Alespoň by se mohlo udělat to, že jsou cestující vyzvání v salonku k nástupu jako poslední cestující, takže se ihned po nástupu do autobusu může jet.
- ATR 42-500 ČSA
Pár minut jezdíme po letištní ploše a již parkujeme u malého letadélka ATR 42. Naposledy jsem tímto typem letěl z ostrova Cayo Largo do Havany na Kubě minulý rok, takže se těším na další let. Do letadla se nastupuje zadními dveřmi, kde již čekají dvě letušky. Letadlo má jen 12 řad, přičemž business class je netradičně v zadní části, aby mohli cestující vystoupit jako první. Spíše se ale jedná o parodii na business class. Sedačky jsou stejně úzké, jako v Economy class, téměř je nelze sklopit a ani místa na nohy není více. Člověk se zde cítí jako sardinka. Kabát letušky na ramínko nepověsí, protože není kam. Přemýšlím, k čemu je tedy příplatek 10 000 Kč oproti Economy class, když člověk nedostane nic navíc? Počkám na in-flight servis, tam se to možná napraví…
Startují motory a ozývá se typický příjemný „vrtulovitý“ zvuk. Kabina při startování trochu vibruje, což je u tohoto typu normální. Zatím probíhá safety demonstration a nemůžu si nevšimnout trochu napruzeného a otráveného výrazu letušek. Vím, že je asi monotónnost některých úkonů nebaví, ale alespoň usmívat by se mohly. Úsměv dělá mnohé a letušky jsou součást prezentace společnosti, kterou si cestující zapamatují,
Let a přistání – malý svižník, obložený chlebíček a nezdařené přiblížení
Na letu s ATR je nejlepší rychlost, jakou jsou prováděny úkony na zemi. Vytlačování ze stojánky? K čemu, vždyť si vycouváme sami. Pilotka (nepamatuji si její jméno) si v průběhu pár sekund svižně vycouvala a za moment již jedeme na runway. Zatímco proudová letadla startují z runwaye 06/24, my si to vesele míříme na runway 13 a hned startujeme. Od nahození motoru neuplynuly snad ani 3 minuty a už hopsáme po runwayi vstříc obloze. Za moment vidíme barrandovský most a stoupáme nad mraky.
Ve vrtulovém letadle jsou vždy cítit turbulence a vzdušné nestability více. Člověk nemá pocit letícího autobusu a skutečně si let vychutnává. Chvilku po startu odděluje letuška naši pseudobusiness class s obsazeností dvou lidí záclonkou a začíná se servis. Zatímco cestující v economy class dostávali, pokud jsem dobře viděl, bagetku v igelitu a vodu, v business class opět nechybí bílý ubrus, porcelán a sklo. Podávají se obložené toustové chleby (poměrně dobré, ale samozřejmě studené a trochu suché), nápoje, čaj/káva a čokoládové bonbony. Ocenil bych spíše nějaké teplé jídlo. Jsou vůbec v ATR mikrovlnné trouby? Posádka ochotné několikrát dolévá studené nápoje i čaj. Celkově bych hodnotil servis jako dobrý, v rámci možností tohoto malého letadla a krátkého letu. Samozřejmě to ale za těch 10 tisíc nestojí.
- Občerstvení v business třídě v ATR 42-500 na lince PRG-ILZ
To už se ale pomalu začíná klesat na přistání. Noříme se do řídkých oblak a za chvíli vidíme kopce Malé a velké Fatry a dále klesáme. Najednou se však klesání přeruší, přecházíme do vodorovného letu a vlevo míjíme letiště, na které máme přistát. Spolucestující říkají, že to není standardní postup a žertují na účet pilotky, že se netrefila na runway. Skutečně děláme znovu nestandardní oblouk a přiblížení opakujeme. Přitom se nám naskýtá pěkný pohled na vrcholky kopců v naší výšce a hází s námi turbulence, a to hlavně kvůli členitému terénu a řece.
- Pohled na letiště Žilina
Tentokrát se zdá být přiblížení v pořádku a přelétáme ponad políčky s traktory, u kterých dělníci stojí a zírají na náš krásný stroj v barvách ČSA. Na můj vkus dosedáme poměrně daleko za prahem dráhy, a to celkem tvrdě. Vzápětí velmi prudce brzdíme a zastavujeme až na úplném konci dráhy. Divné přistání, říkám si a spolucestující to potvrzují. Na konci dráhy se otáčíme a míříme k terminálu (či spíše terminálku
)- Před přistáním v Žilině
Vystupování a závěr
Netrvá to dlouho a letušky již otevírají dveře. Díky schůdkům ve dveřích je možné okamžitě vystupovat a já opět oceňuji rychlost, se kterou vše na ATR probíhá. Nejdříve se však musím vysoukat z malé sedačky, poděkuji letuškám a jako první z letadla mířím do budovy. Dostávám se do malé místnosti, uprostřed které je pár beden spojených lištami. Uvědomuji si, že to představuji baggage claim. Žádný pojízdný pás, jednoduše se zavazadla přenesou ručně z letadla na tyto krabice a lidé si je vyzvednou. Na zavazadla ale čekám opravdu dlouho. Uplyne ale jen pár minut a už mohu vyjít do miniaturní odbavovací haly s jednou přepážkou, kavárnou a malým displejem, na kterém se zobrazují oba lety ČSA do Prahy, které tvoří veškerý běžný provoz letiště. Interiér terminálu je ale moderní a příjemný.
- Po přistání v Žilině
- Po přistání v Žilině
Před terminálem čeká pár taxíků a také minibus, který spojuje letiště s žilinským nádražím. Autobus sice má navazovat na přílety, ale v reálu čekáme na odjezd téměř půl hodiny, protože náš let přiletěl dříve. Když se ptám řidiče, na co zde čeká, když jediní možní pasažéři široko daleko stojí před ním, a za tu půl hodinu stoprocentně nikdo další nepřibude, odpovídá jen, že možná odjede dříve, ať přijdu za 25 minut. Paráda...
Mohu tak alespoň sledovat odlet letadla zpět do Prahy a ochranku již opuštěného letiště, která s Ladou Niva a dalekohledem úporně hlídá areál letiště před nekalými živly a vypadá při tom poněkud komicky. Sleduji také billboard, propagující linku do Prahy a návazné lety ČSA do „celého světa“.
- Terminál letiště Žilina
- Terminál letiště Žilina
Let hodnotím pozitivně, zase něco méně běžného, než klasické evropské či dálkové lety. Na druhou stranu nechápu cenu, kterou ČSA chtějí za business class produkt na této lince. Kromě dvou toastů, čokolády a čaje nedostane business cestující žádnou službu navíc, což je při ceně 17 tisíc na pováženou. Business třída ne této lince je tedy určena zejména lidem, kteří letí v této třídě do Prahy a automaticky tak za mizivý příplatek pokračují v business třídě do Žiliny. Jen blázen by si však koupil samostatnou business letenku z Prahy do Žiliny, protože za to servis opravdu nestojí.
Mé celkové hodnocení tohoto letu v business class:
- CELKEM: 6 / 10
o Služby na letišti v Praze: 8 / 10
(body strhávám za horší salonek v porovnání s terminálem 1, zejména pak za horší uspořádání a absenci výhledu na letadla )
o Služby při nástupu do letadla a před vzletem: 3 / 10
- (čekání v autobuse je dost otravné)
o Kabina, sedadla: 5 / 10
- (sedadla v business class nemají žádné výhody oproti economy class, ani větší legroom)
o Služby v průběhu letu: 7 / 10
- (Vzhledem k povaze a délce letu bylo studené občerstvené pochopitelné, ale kvalita toastů mohla být lepší)
o Přistání a služby po přistání: 7 / 10
- (Podivné přistání a dlouhé vykládání kufrů)
Doufám, že se trip report alespoň trochu líbil. Dejte vědět svůj názor, zda má cenu psát další trip reporty z business class ČSA po Evropě a trip reporty z dálkových letů (v plánu mám napsat a zveřejnit trip reporty z letů z tohoto roku - Kuba, Mexiko, Thajsko, USA, Havaj, Čína, Japonsko a samozřejmě krátké evropské lety). Vím, že je trip report dost podrobný, ale nabyl jsem dojmu, že by se zde podrobný popis služeb ČSA hodil. Další trip reporty snad budou stručnější . A omluvte prosím kvalitu fotek, jedná se pouze o screenshoty z videa z mojí HD kamery.
