Fórum Airways.cz

alesesl píše:

poja píše:Zpáteční jízdenka Brno - Krakov byla zakoupena za 1053 Kč.

zajimavý my jsme kupovali zpatecni Praha-Krakow ani ne za 1000...

kde, a s kym a za jakych podminek.

V Praze s CD sleva most PKP a skup jizndne pro 4 po CR

Zdravím z New Yorku a opravuji se: zpáteční jízdenka Brno - Krakow s ČD byla za 1153 Kč/osoba. Nevlastním žádné slevové kartičky na vlak. Cesta z Brna do Krakova dlouhá cca 6 hodin s přestupem na EC v Bohumíně (raději jsme vyrazili spojem Brno - Bohumín o hodinu dříve, protože přestup není garantován - jen 7 min.). 111 km za 3 hod. na polské straně je skutečně úmorných, vlak jede cca 30 vteřin rychleji a pak dlouho krokem.

Ubytování v Krakově v hotelu Matejko, cca 400 m od nádraží (Dvorec Glowny) s tím, že kousíček od hotelu je největší místní mall (taková větší Vaňkovka v Brně nebo Nový Smíchov v Praze). Hotel velice levný na to, co poskytuje (39 EUR/twin včetně velmi slušné snídaně s horkými míchanými vejci a malými párečky, dostatečný výběr čerstvé zeleniny, šunky i sýra).

Cesta na letiště vlakem za 8PLN trvala 15 min. přesně jak psáno na wiki. Po příjezdu vlaku na "letiště" ještě velmi doporučuji přistoupit na přistavený shuttle bus, který je zdarma a který velmi usnadní zbylých cca 400 m (jinak by to bylo blátem po krajnici vozovky "4. třídy"). Bus zastavuje u domestic terminal a international terminal. Letiště je skutečně velmi malé, poddimenzované, check-in na let Aer Lingus do Dublinu trval naštěstí jen 20 minut (obsluhovány 2 přepážky, fronta začínala u hlavního vchodu do terminálu). Bezpečnostní kontrola velmi důkladná - chtěli vytáhnout i zrcadlovku a trošku větší objektiv (70-210). Poté čekání u gatu (v našem případě č. 2), kde byl je krámek s čokopochutinami a maličké duty-free s parfémy, cigaretami atd přináležející ke gatům 1-4.

Nástup do letadla cca 40 minut před odletem - let poloprázdný a start o 10 minut dříve. Měli jsme místa v exit řadě za příplatek pár desítek PLN. Cena občerstvení: 2.5 EUR káva, 2 EUR voda, 3 EUR pivo, tuším, že alkohol tvrdý 7 EUR. Platba kartou řešená imprintovým stroječkem. Na můj anglický dotaz zda bude v Dublinu výstup na letištní plochu nebo přes nástupní most, odpověděla letuška plynně polsky A za chvíli se přišla ujistit, jestli jsem jí porozuměl.

Přistání v Dublinu asi 20 minut v předstihu. Tranzit proběhl přesně tak, jak tu bylo popsáno dříve (na poněkud utajené přepážce Aer Lingus byly vydány nové palubky pro segment DUB - JKF) - stačí sledovat cedulky Flight Connections. Bezpečáci v Dublinu požádali o vyjmutí deštníků ze zavazadel a pečlivě je překoušeli. Jaksi jim ovšem uniklo, že jsem přes detekční rám prošel i s opaskem s kovovou součástí - to se mi stalo na letišti poprvé (že bych zapomněl a oni si toho nevšimli Letišě v Dublinu mi přišlo drahé (sendvic u gatu bez rozdílu druhu za 5.25 EUR, tall cafe late za 3.20 EUR)

Boarding na let DUB - JKF začal cca 45 min. před odletem, let opět poloprázdný - start cca 5 minut před plánovaným časem. Stroj cca 2 roky stará A330-200 (jak uváděly informace v IFE). 30 minut po startu servírován snack (preclíky a nealko) zdarma. Cca po 2,5 hodinách letu hlavní chod (oběd/večeře): kuře nebo hovězí - zvolili jsme kuře a vcelku jsme byli spokojeni (trvanlivost jídla na alobalovém sáčku ukazovala, že má "jídlo" výdrž ještě 1 rok). Pro další nealko nápoje možnost zajít si do galley, alko za peníze.

Co mě zarazilo byl přístup letušek, které pravidelně neprocházely s nabídkou vody nebo nealka a hlavně to, že si v zadní části letadla udělaly separé a cca 4 hodiny během letu tam měly zatažený prostor látkou (látkový stan). Uprostřed trupu letadle pak byly 3 jiné, které zřejmě měly vyhovět přáním cestujících, ale to jsem zjistil až asi za hodinu. S takovým přístupem jsem se ještě nikde nesetkal. Ale pokud servírovaly jídlo, tak byly vcelku příjemné.

Přistání v JFK o 45 minut dříve (z papírově 7h35 min. letu, na jehož počátku kapitán ohlašoval trvání 6h50 min. se stal přískok 6h05min. dlouhý - a to v západním směru!). 15 minut čekání na uvolnění gatu. Imigrační v pohodě, čekání cca 20 min, úředník sympatický Asiat, otázky běžné (déka pobytu, účel návštěvy, kolikrát předtím v US atd.) - zase jsem si moc nepopovídal, v okamžiku, kdy jsem začal vyprávění o místních galeriích, jsem byl se shovívavým úsměvem přerušen

Naháněče neoficiálních černých taxíků před terminálem jsme ingnorovali a využili registrovaný žlutý NYC taxík. Lidé se na něj rovnají ve frontě, která se koordinovaně a rychle zkracuje u zástupu čekajích aut (podobně jako v Hong Kongu nebo Singapuru). Člověk obdrží lísteček, který mu slouží jako pojistka proti nekorektnímu taxikáři. Šoférovi jsem ukázal adresu hotelu a za 20 minut a 20 dolarů (19.40 USD) jsme byli v Ramada Queens. Cena tedy velice příjemná, jen o pár dolarů převyšující alternativu v podobě MHD.

Pokračování příště, dobré ráno z New York City, kde je ale bohužel třetí den v řadě zataženo a deštivo. Central Park má stále spoustu barev ale žádné větší focení zatím bohužel nebylo. Prognóza na zlepšení je chabá - předpověď hovořící o polojasnu či jasnu byla zrušena. Ale co, člověk tu není naposled a za pár měsíců tu může být zase na výletě.

Persona: Super report, doufam, ze pribydou dalsi info, kdyz uz ja jsem neschopny svuj z poloviny napsany trip report konecne dopsat...

Jinak at koukam, kde koukam, meli byste mit od zitrka docela pekne, zatim hlasi pekne az do ctvrtku.

Persona: To je dobře, že to špatné počasí neberete moc pesimisticky.
Můžeš prosím Tě pak příležitostně napsat, jak dlouho trvá cesta metrem na Manhattan (na nějakou libovolnou konkrétní stanici)? Láká mě na jaro cena, ale přijde mi to dost daleko. Podle jízdního řádu je to časově docela dlouhá cesta, ale tuhle tu někdo dával podstatně jinou informaci o době jízdy, které se mi nechce věřit. Díky

Pokračování zkušeností z New York City:

Dnes cca ve 14 hodin EST došlo k pronikavému zlepšení počasí nad New Yorkem. Nečekaje tak prudký obrat, nedobil jsem svou baterku ve foťáku, tudíž se první obrazové seznámení s podzimním Central Parkem, kde navzdory dvěma dnům vichřice zůstala polovina barevného listí na stromech, omezilo na nějakých 30 snímků. Zbytek se tak odehraje zítra či pozítří. Na předpověď nelze spoléhat, např. na www.wunderground.com se měnila každý den a dnešek a zítřek byl avizován jako zatažený či oblačný. Tak si vyberte! Dneska byl třetí den v galeriích (po MoMA, kde jsem se kromě stálých expozic v úplnosti seznámil s tvrobou Bauhausu a Guggenheima, kde naopak bylo velkým potěšením kontaktovat se s tvorbou Kandinského – stálá expozice nic moc) a zůstali jsme tam od 11.15 do 17.00 s tím, že jsme spoustu věcí museli vypustit (včetně samostané expozice středověkého umění v Cloisters na druhém konci Manhattanu). Zítra zbývá vyjet do 86. patra na Empire State Building, zvolit si jednu ze dvou tras plavby lodí s průvodcem plus slavná cesta free ferry na Staten Island, oběd v retro-fastfoodu 50. let Johnny Rockets, návrat do Cental Parku, případně návštěva možná nejlepšího foto-obchodu BHPhoto. Na vše výše uvedené využíváme New York City Pass, který během 9 dnů za 75 USD umožňuje 1 návštěvu do každého z výše zmiňovaných kulturních podniků a atrakcí. Hodně blbé je, že pouze jednou a dost, protože např. takový Paris Museum Pass vás ve vstupu nijak neomezí a když už člověk jednou vleze do Metropolitan Museum of Art, musí tam vydržet co to dá, protože běžné vstupné je 20 USD/den.

Praktické rady a postřehy:

Jídlo: pokud není člověk náročný, dostane slušné jídlo i v Queensu, jakkoli nějaký supermarket typu Safeway, Quality Food Center nebo alespoň Wall-Mart se mi najít nepodařilo, resp. podařilo přes Google maps nebo weby jednotlivých obchodů, ale Queens je tak velký, že absolvovat kvůli večeři jízdu pár mil taxíkem nebo řadu zastávek metrem se mi nechce. Na 179 ulici poblíž konečně linky metra F na Jamajce je ucházející supermaket Key Food nově nazvaný Food Dynasty, náročnějším lze v klidu doporučit „organic“ supermarkety Whole Food Center na Manhattanu (cca 7 poboček), které, ač dražší, nabízejí nepřebernou směs dobrot všech druhů – tyto obchody existují i v Londýně, kde jsem je také již využil.
Fast-foody člověk samozřejmě najde všude jakož i Starbucks.

Doprava: za 27 USD je týdenní kartička na MHD opravdová výhra. Trochu práce dá pochopit systém metra, který je oproti evropským zvyklostem (Paříž či Londýn) poněkud nelogický (kombinace číslic a písmen) a navíc míchá expresní a pomalé vlaky (local), vše bylo navíc umocněno řadou výluk v posledních dnech, kdy se vyplácelo číst letáčky na stanicích. Kdo je nečetl (jako 2x já) projel se o pěkných pár stanic dál.

Na dotaz Globika ohledně doby jízdy metrem z Jamajky mohu říci tolik, že to není nijak strašné: ze stanice 169th Street, z níž je to k hotelu Ramada Queens cca 3 min. pěšky po Hillside Avenue, je to na dolní část Central Parku (zastávky Lexington Avenue či o kousek dál položené Rockefeller Centre cca 30-33 min.). Je to linka F, která je expresní a polovinu stanic jen projíždí. Z těchto dvou stanic je to na jižní cíp Manhattanu tak dalších 25-30 minut. Je to ale jen tím, že Manhattan i Queens jsou opravdu veké okresy a v malé Praze člověk jede např. z Černého mostu na Zličín taky téměř hodinu.

Ohledně počasí jsem byl trochu deprimován, protože když na potřetí tohle město vyjde, polovina pobytu je ošklivě. Teď se to tedy trochu lepší, ale kdyžtak to vyjde příště nebo přespříště. Se současnými cenami letenek to není tragédie.

Skvělý report! Shodou okolností také uvažuji při mé další návštěvě NY o hotelu Ramada Queens, takže se mi tyto informace dost hodí, protože jsem "zhýčkaná" 7 pobyty přímo v centru Manhattanu ( většinou hotel Pennsylvania), ovšem ten cenový rozdíl mezi Ramadou a Pennsylvanií je tak výrazný, že bych fakt vzala tu Ramadu. Jen mám pár dotazů: Platí klasická metrocard ( 7 dní - 27 USD) i na autobusy z Queensu s označením Q? Mám zkušenost jen s M. Jak jsem zjistila, tak z JFK přímo před hotel má jet bus Q 3, tak kde je možno koupit metrocard, již na letišti? Hotel platíš již při rezervaci kartou nebo možno až na místě ? Jinak , pokud budeš v NY ještě v pátek, tak konkrétně v MOMA je vstup volný každý pátek od 16 hod. Využila jsem to již 3x. A co se týká počasí, v TV mají speciální Weather channel, kde nepřetžitě běží jen info o aktuálním počasí v různých místech NY a samozřejmě i předpovědi, které jsou na rozdíl od našich velice přesné. Předem děkuji za odpovědi .

Pokračování mini trip-reportu z New Yorku od Persony:

Imprese: Dnešek byla s počasím pohádka. Jasno a asi 14-16°C. Hned po osmé ráno jsme vyjeli na Empire State Building do 86 patra, když tam ještě nebyly fronty (další atrakce obsažená v New York City pasu). Po hodince strávené focením a výhledy na fascinující panorama (nemůžu si pomoct, ale po předchozí zkušenosti v Hong Kongu mi už nepřišly zdejší mrakodrapy tak omračující jako dříve). Celou cestu nahoru obklopuje hrozivá americká maškaráda nejhoršího ražení (olivrejovaný personál, který má tu ochotu a zdvořilost viditelně zaplacenou) spojená s některými místy, nad nimiž mi rozum zůstává stát (téměř povinný průchod přes úzké hrdlo dlouhé cesty k výtahům, kde se turisté nechají vyfotit, obsluha je bleskově vyklíčuje a přilepí na pozadí panoramatu New York City a hotové snímky si pak, jak se mi zdálo, mohli lidé za příplatek vyzvednout na odchodu. To jsme rychle obešli a pokračovali expresním výtahem do 80. patra (od 20. se počítají patra po desítkách, od cca 70 do 80 po jednotkách). Pak se přestoupí do „pomalého“ výtahu od ,patra 80 do 86. Samotná vyhlídka je výborná – je možno zůstat jak ve vnitřní prosklené kukani tak vyjít ven na 360° vyhlídku s drátěným plotem, který má pohodlně velká oka i pro velké objektivy u zracadlovek a práci s objektivem (natáčení a naklápení bez problémů). Pohledy NYC jsou běžně k mání 10 i 15 ks za 1 USD, což je výborná cena – sice nejde o nejúchvatnější záběry ale jako pozornost pro známé jistě využitelné.

Důrazně varuji před jízdou na ferry, která je součástí New York City Passu. Hlavní podfuk je v tom, že lodě odpolouvající jak na 2hodinovou okružní jízdku kolem Manhattanu tak na 3 hodiny okolo Sochy svobody a Ellis Island, jedou jen 2 x denně (10 resp. 12.30 a 16.00 hod.) což je na hloupé, protože člověku to rozbije celý den. Takže toto jsem vynechali a kouzelnou procházkou od 12 avenue, která přináleží k Pier 83 se vrátili na Times Square a odtamtud nedalekým metrem č. 1 dojeli za 25 minut k South Ferry a absolvovali snad nejlepší – a mezi fotografy docela provařenou zpáteční jízdu na ostrov Staten Island. Udělal jsem asi 250 záběrů, jen už nemám sílu ne výběr a editaci a je lepší nechat snímky uležet.

Poté již následovala jen návštěva knihkupectví Kinokunya, které je na rozdíl od singapurské pobočky velmi malé a pro mě to taky bylo zklamání. Přece jen Barnes and Noble na Union Square/14th Street bylo velikostně úplně jiná liga. Den zakončila večeře v Johnny Rockets (hamburger slušný jako obvykle, obsluha ovšem odflákla to, čím je tento podnik specifický – tj. např na uvítanou před jídlem namalují kečupem smajlík na tácek, toto zcela vynechali a provedli až na vyžádání) v č. 42 na 8th East Street a ještě předtím jsme stihli prohnilé srdce kapitalismu – ne(slavnou) Wall Street a zpovzdálí zahlédli práce na Ground Zero.

Dotazy k hotelu: jestli platí týdenní Metrocard za 27 USD i na busy v Queensu nevím (jezdíme jen metrem), ale hádal bych, že snad ano (lze určitě dohledat na stránkách MTA New York). Jestli lze kartička koupit již na letišti nevím, zítra ze zkusím podívat. Přes booking.com se hotel vždy pouze rezervuje a karta slouží jen jako garance (její číslo); platí se pak na místě. Accomline.com strhává peníze hned. To o MoMa i dalších muzeích vím, ale nám se vyplatila za 75 USD NYC pas. Jen Metropolitní muzeum je moc velké a za den to určitě nejde stihnout a navíc neumožňují více než jeden vstup do jedné galerie (na rozdíl od Paříže nemluvě o Londýnu). Takže se nestihl ani středověk v Cloisters. Tak příště. Rosničkáře z Weather Channel dobře znám – zvláště to, jak se nechávají bičovat blizzardy v Ohiu (a jejich pořad When Weather Changed The History se mi zaryl do paměti stejně neodvolatelně jako upoutávka CNN na In The Footsteps of Bin Ladin či výzvy dopravních podniků v USA obecně: See Something Say Something).

Co se týká Ramady Queens, lze ji doporučit s tímto hodnocením: hotel je to čistý, cca rok starý, postel má kvalitní a vysokou matraci, jak je ve slušných US hotelích dobrým zvykem. LCD stereo televize cca 80 cm, konvice na překapávaní kávy/čaje, pozor ne rychlovarná, což je trochu blbé, topení výkonnaé klimatizací do 85°F, na toaletě infralampa pro přitopení(?) a jedna z mála sprch, které netečou při zastření závěsu (notorický problém koupelen v hotelích), dále fén i žehlící prkno a žehlička, dokonce slušná lednice, která poněkud neprakticky nesedí a lehce klouže v dřevěné skříni.

Hlavní zápory: jednoduché jednovrstvé okno (byť částečně otevíratelné – hurááá) a i když jsem si vyžádal pokoj výše a stranou od hluku (Could I have a room on an upper floor because of traffic?) v 9. patře, stále je to občas docela znát zvláště, když těžší vozidla přejíždí přes na v této lokalitě na přechodu pro chodce poněkud nešťastně umístěnou kovovou desku, která má asi krýt nějaký výkop, tak to emituje zvuk sklápějícího se návěsu u náklaďáku, což tak do 2 do rána cca 1-2 x za 5 minut ruší. Nechtěl bych bydlet v prvním či druhém patře. Též si vyžádejte pokoj stranou od výtahu, v Londýně to obvykle specifikuji taky – tady jsem na to zapomněl. Proč? Jednak je slyšet přicházející a hlučnější hosty večer/v noci a navíc je na každém patře automat na výrobu ledu, který tak cca 2-3x za noc začne na cca 15 minut hučet. A skoro každou noc se mi ho podařilo alespoň jednou zaslechnout.

Snídaně: automat na „kávu“ a čokládu bych spíše ignoroval – teče z něj nechutná hnědá voda ve třech stupních síly, chemická „čokoláda“, snad jen na horkou vodu to lze využít. Dále automat na jablečný a pomerančový džus – pomeranč celkem ujde byť floridský not from organge concentrate s dužninou to není , v lednici je plno a polotučné mléko, které se vhodně dá využít k zalití cornflakes (obyčejné a čokoládové s rozinkami). Dále toustový chleba světlý a tmavy a hlavní náplň snídaňové sekce tvoří cca 6 druhů donatů a variací na naše větrníky (čoko a růžov poleva s barevným posypem cukrovými tečkami). Čaj velmi prostý sáčkový, máslo pidi takřka nenamazatelné, nějaký tavený sýr z Filadelfie a to je myslím vše. Zelenina, ovoce, šunka či sýry se pochopitelně nekonají. Jak je v USA obvyklé, vše se servíruje v papírových mističkách, talířcích a kelímcích s plastovými příbory takže po každé snídani zbyde hromada nepořádku, který se nacpe do přistavených košů.

Vzhledem k ceně (která je v lednu, únoru, kdy i New York City Pass platí více než 9 dní, tak 2.5 měsíce, viz jejich stránky, velice dobrá – na booking.com okolo 75 USD za 2 vč. daní) i ochotě obsluhy (bez problémů nám zítra nechají po odhlášení kufry na recepci a vyzvedneme je až cestou na letiště) je to dobrá volba a díky časovému posunu to člověk téměř vždy v pohodě zaspí. A NYC je rušné město Snad jsem zodpověděl všechny případné dotazy.

globík: kombinace AirTrain + LIRR obnáší 35-45 min z JFK až na Penn Station - vyzkoušeno celkem 4x - hlavní atrakce je v tom, že mezi Jamaicou a Penn Station vlak zastaví pouze 1x, některé 2x. Ano, je to dražší, než metro (cca 13USD), ale o víkendu se dá propracovat k nějakým slevám (return/off-peak)

Tak taky přidám svůj experience do mlýna.

Odlet 14. listopadu z KRK na čas, klasický evropský lowcost, nic zvláštního, přistání v DUB o něco dříve než se plánovalo, k asi nejvzdálenější bráně (někde kolem A7). Cesta k Transferu dobře značená, trošku chaoz je že se prochází přes odletové brány, takže se hezky míchají přiletivší a odlétající lidi. Na transferu při pohledu na naše pasy se slovy "Czechoslovakia" dodala paní naše letenky do JFK

Odlet o 5 minut pozdě, letadlo A330-300 z roku raz dva, celá "zábava" spočívala v jednom dílu 30 Rock, nějakém dokumentu o zvířatech (nesledoval jsem), solidní dokument/rozhovor s Pink, pak neskutečně blbý díl Harryho Pottera (Half blood prince) a pak Coco Chanel s titulkama. Celý fór byl v tom že obrazovky v sedadlech nebyly, a ty na stropě (CRT) stály za velké kulové (malé, naše měnila všechny světlé odstíny všech barev se měnily na žlutou, titulky se nedaly číst). Na prakticky nejkratší možný TATL mi přišla doba letu 7 hodin neskutečná (zpět jsme letěli snad necelých 6).

Na JFK celkem pohoda, imigračník černoch trochu upovídaný, chtěl vědět jestli už jsem tam někdy byl, kam přesně jedu, co budu dělat (já: Visiting sights, on: What sights exactly?) a pak mě nechal jít. Celkem rychlovka, prakticky bez front (2-3 lidi na chlapíka).

Lowcostovou variantou ve stylu ORY jsme vyrazili busem Q10 na Kew Gardens a odtud rychlíkovým metrem F na Queensboro k hotelu Ramada Long Island City, cena 4,5 za osobu (dvojlístek bus+metro), lístek se dá koupit v trafice pár metrů doleva v příletové hale, cesta trvá cca hodinu, od metra na hotel je to pár bloků pěšky. Počasí londýnské - hnusné pršivé mlžno.

Hotel solidní, nový, osmé patro, naprosto ticho, výhled na Manhattan. Snídaně nic moc, nějaké cereálie. Postele Queen size, srazili jsme dvě a dalo se vyspat ve třech. Pokoj celkem malý, ale dalo se, všechno nové, snídaně od šesti, cereálie, bagels, donuts, spálené toasty a k tomu dva druhy džusu nebo kafe/čokoláda z automatu. Oproti evropským hotelům slabota, ale donuty byly luxusní .

Sli jsme spát po desáté, tj. po čtvré ráno našeho času, vzbudili jsme se svorně o půl osmé, bohužel našeho času, čili o půl druhé místního. Za***** jet lag . Do čtyř jsme se převalovali a pak si dali na TBS maraton Ženatého se závazky.

15. jsme běhali po městě - Socha Svobody (vyplatí se zajistit si lístky do koruny, stojí to za to, nic moc dražšího než normální lístek, ale dvakrát priority výhoda a skvělý zážitek), Ellis Island, Wall Street, Ground Zero, Brooklyn Bridge, K Empire State Building, nahoru na 30 Rock (super výhled) a to už jsme byli tak ušmajdaní že jsme zamířili zpátky na hotel. Oproti většiny evropských hotelů aspoň byly všechny televize v koukatelném jazyce, což se o Paříži, Římě, Rize, Vilniusu nebo kde jsem to různě posledně byl, říct fakt nedá (v Rize byla nejkoukatelnější ruská планета). Tady se fakt bylo vždycky na co dívat. Počasí: zataženo, teplo (19°C)

16. je hlavním bodem Central Park, kouknout aspoň z venku na Plazu, Gugenheim, MET, pak na Times Square, znovu k Empire Statu nakoupit suvenýry a ve dvě hodiny vyrážíme na letiště. Zpátky si je třeba dávat pozor, z Kew Gardens (= Union Turnpike) jezdí busy Q10, ale ne všechny až na letiště, tak je třeba se zeptat řidiče nebo dojet na konečnou a tam přestoupit na ten správný Q10.

Jezdili jsme na lístky 4,5$ a další dny na 8$ a nějaké drobné za celodenní, při delším pobytu se vyplatí týdenní. Narozdíl od evropských metropolí platí na celý systém - žádné zóny tady nejsou, takže M+B+B+Q+SI se dá projet pořád na stejný lístek.

Metro je fakt komplikované, je fajn mít po ruce mapu (sehnat asap), stanic a tras milión, přestupní stanice se nejmenují často stejně, nebo má jedna stanice dva názvy. Čtvercová síť ulic má nesporné výhody, ovšem když vylezete z metra na rohu X a Y, tak stejně nevíte kterým směrem vyrazit , většinou se to pozná až na X+1 rohu.

Let zpátky the best, zase A330-300, ale fungl nová, entertaiment systém par excellence, sedačky pohodlné, místa na nohy dostatek. Potřeboval jsem se vyspat, ale systém mi to dovolil jenom tak na dvě hodiny .

Jídlo na obou letech dobré, tam beef, zpátky chicken plus nějaké ty salátky a zákusečky kolem, škoda jenom že není nějaký ten welcome drink.

V Dublinu jsme byli hodně brzo, asi před půl šestou, odlet v sedm nám posunuli o 24 hodin, čili jsme museli vymyslet program na Irsko, čímž nakonec bylo zapůjčení Nissanu Note a výlet na severní pobřeží (Belfast, Carrickfergus, Carrick-a-rede rope bridge, Giants Causeway a přes Derry zpět (600 km okruh), přespání v Travelodge Swords u letiště a ráno budíček 4:30, snídaně vlastní výroby a tradá na letiště. Odlet z A7 na čas, letadlo A320 s nejmenším legroomem jaký jsem kdy viděl (fakt horší než všechny Ryanair, Sky, Wizz, Easy se kterýma jsem letěl). Naštěstí jsem si pustil mp3 a po pár minutách zabral a vzbudil se až nad polskem.

Letiště v KRK je fakt mini (řekl bych že menší než KTW), je tam ofiko parking a pak dva (Orange a Blue) soukromé s poloviční cenou (platil jsem za 4 dny a pár hodin 66 PLN na Blue).

Možná to ještě doplním jestli mě napadne nějaký postřeh.

Poslední poznámky k New Yorku s Aer Lingus:

Poslední dva dny bylo nádherně (pondělí a úterý) a cesta nazpět proběhla přesně podle plánu autobusem Q3 (ano, platí na něj MetroCard i v Queensu, nejen pro busy na Manhattanu) ze zastávky naproti vchodu do hotelu Ramada Queens (stačí jen přejít ulici, po níž přijíždějí busy MTA k hotelu). Spojení funguje 24 hod denně, od cca 23.30 do 4.30 jednou za půl hodinu, jinak 3x - 4x, ve špičce ranní a odpolední dokonce každých cca 8-12 minut. Autobus Q3 dojel k terminálu č. 4 přesně za 45 minut podle jíždního řádu (vyjeli jsme již lehce po 14 od hotelu na odlet v 17.45). Ochotný personál v hotelu nám na recepci uschoval po odhlášení kufry a tam jsme jen při odjezdu vyzvedli (až budou zpracovány fotky, něco sem nebo jinam na web přihodím).

Odbavení na JFK již bylo popsáno (cca 6 otevřených přepážek), odbavené zavazadlo zanecháno u rentgenu u pásu, odlet z brány A2 (fotil jsem ve zbytcích slunce stroje Singapore, Etihad, El Al a TAM). Občerstvení poněkud dražší (např. bageta londýnských Upper Crast za cca 7 USD), jinak obvyklá směska.

Let nazpět cca 80% obsazenost, v Dublinu jsme byli rychle, za 5h 45 min. Přestup analogickou cestou zpět (Flight Connections cedule) a opět kontrola v tranzitu (velmi důkladná, včetně rozkládání deštníků). Letadlo bylo opět nové, asi 2-3 roky staré. Catering: kuře nebo hovězí, dal jsem kuře, které bylo lepší než cestou do Ameriky. Místo druhého jídla již jen ranní džus - to je slabota, snad proto, že let byl operován jako codeshare s United.

Segment DUB - KRK: opravdu příšerně málo místa na nohy (nejhorší legroom co jsem viděl), viz též výše. Nástup v Dublinu do letadla přes letištní plochu v lijavci - fuj. Na segmentu JFK - DUB jsem se natáhl na prostřední trojsedačce ale nespal jsem díky tomu, že to nebyl noční let. DUB - KRK jsem už na trojsedačce pospával. Krakov prohlédnut v hrubých obrysech celý (historické centrum) od 12 do 17 hod. odpoledne, hezké počasí, hezké historické město s často ušmudlanými podniky. Obraz Leonardův dočasně zapůjčen do Budapešti. Pořízena poměrně podrobná obrazová fotodokumentace architektury. 2 x špatná zkušenost s kávou v místních kavárnách.

Celkový dojem: zajímavý výlet za velmi dobrou cenu - New York (nebo alterantivně Los Angeles) v cenách okolo 4000 - 6000 je opravdu velkým lákladlem. Ještě raději bych to ovšem absolvoval s nějakou holkou - obchody tentokrát navzdory kursu dolaru zůstaly zcela bokem. Musím ovšem říct, že na mě daleko silněji zapůsobil Hong Kong absolvovaný před měsícem.

Pár momentek z tripu:

1) Staten Island Ferry
2) Central Park
3) Mid Manhattan
4) Tematická reklama na Times Square

Moc krásné fotky, hlavně se mi líbí ta první s krásně zabraným sídlem Jehovistů - Watchtower, zkus jim to nabídnout do jejich časopisu . Jo z ferouše na Staten Island se dají pořídit moc fajn fotky, já s ním jedu vždy, když jsem v NY a vždy žasnu, že tak fajn kus plavby je zdarma. A co Central park, dal jsi kytku na pomníček Johna Lennona?

firefly píše:Moc krásné fotky, hlavně se mi líbí ta první s krásně zabraným sídlem Jehovistů - Watchtower, zkus jim to nabídnout do jejich časopisu . Jo z ferouše na Staten Island se dají pořídit moc fajn fotky, já s ním jedu vždy, když jsem v NY a vždy žasnu, že tak fajn kus plavby je zdarma. A co Central park, dal jsi kytku na pomníček Johna Lennona?

Děkuji, příležitostně jim to zkusím nabídnout Ani mi nedošlo, že by se mělo jednat o Svědky Jehovovy, vnímal jsem barvy a kompozici. Ferry na Staten Island je super, bohužel jsem tím jel teď jen 1 x ale pro fotografa skvělá věc. Central Park jsem prošel tak z 1/5: můj doprovod bohužel na tyto věci vůbec nebyl.

UPDATE pro Globik: Ještě jeden snímek téhož tématu z minulého roku (březen 2008), foceno s teleobjektivem 70-210/f4 na ohnisko 210mm (x 1.5 je tedy reálně 315 mm) na těle Minolta 7D.