Gastrofotografický koutek (。・・)_旦 (ಠ_ರೃ)

[dejavu]

Nikoli, všechny věci od Galbani jsou opravdu z Itálie (ověřováno i na rovině šarží); prý vozí i přebytky z Vídně a o tom, že Makro má jiné zboží než maloobchod se asi netřeba rozepisovat

Mozzarellu Galbani jsem študoval (Makro i běžná sít) a bylo na ní, že je vyrobena v Klatovech. Na další produkty jsem nekoukal.

Z webu firmy:
Jsme světová jednička ve vývozu italských sýrů: v Evropě, v Japonsku. Máme zastoupení v Polsku, České republice a ve Spojených státech amerických; dále 3 100 spolupracovníků včetně SpA Egidio Galbani; v Itálii máme 4 výrobní závody – v Casale Cremasco (Cremona), Corteoloně (Pavia), Melzu (Milán) a Certose (Pavia) – všechny získaly certifikáty ISO 9002 a ISO 14001. Jeden výrobní závod se nachází v České republice a obdržel certifikáty ISO 9001 a IFS.

[persona]

Nikoli, všechny věci od Galbani jsou opravdu z Itálie (ověřováno i na rovině šarží); prý vozí i přebytky z Vídně a o tom, že Makro má jiné zboží než maloobchod se asi netřeba rozepisovat

Mozzarellu Galbani jsem študoval (Makro i běžná sít) a bylo na ní, že je vyrobena v Klatovech. Na další produkty jsem nekoukal.

Z webu firmy:
Jsme světová jednička ve vývozu italských sýrů: v Evropě, v Japonsku. Máme zastoupení v Polsku, České republice a ve Spojených státech amerických; dále 3 100 spolupracovníků včetně SpA Egidio Galbani; v Itálii máme 4 výrobní závody – v Casale Cremasco (Cremona), Corteoloně (Pavia), Melzu (Milán) a Certose (Pavia) – všechny získaly certifikáty ISO 9002 a ISO 14001. Jeden výrobní závod se nachází v České republice a obdržel certifikáty ISO 9001 a IFS.

Nechci se mýlit, ale myslím, že místo výroby byla právě ta Certosa (a určitě Itálie). Hned jak dostanu do ruky další várku, ofotím to a ověřím. Z toho plyne, že to asi nebylo z českého Makra ani maloobchodu. Proč by Klatovy nemohly vyrábět pro český a polský trh?

flyingblue: ad vepřovost tlačenky - ano, ovšem, příště použiju označení kousky krůtího masa v rosolu, ale v době, kdy supermarkety běžné nabízejí i vaječnou tlačenku, vegetariánskou tlačenku, masovou tlačenku atd. je to snad prominutelné

prodejce: krásná báseň - taková hodně stravitelná, řekl bych

[persona]

Dnešní úlovky:

Gordon Blue specielně pro globika :-) Hranolky k omeletě?

Kavárna se jménem podle dvouoké zrcadlovky - to je hezké. Škoda, že mi brigádník nebyl schopen nic říct k 9° speciálu

Presso - coffe to go - tak tohle jsem dnes viděl poprvé :-(

Nabídka kavárny "Presso" uvnitř...

[persona]

Ještě k tlačence (a pivu): dal jsem si dnes opět větší díl kousků krůtího masa v kulatém sulcovém obalu a pak ještě syreček z Madety a přímo to volalo po trošce piva. I odhodlal jsem se k návštěvě Cafe Loundry (Lidická ul.), kde jeden výčepní točí excelentního Poutníka 12°(nádherně středně plné tělo a zároveň určitá lehkost, komplexní chuť vč. uleželosti i dochuť, příjemná hořkost, krásný říz).

Jenže i coby nepivař jsem si po několika návštěvách všiml, že se sice točí na hladinku na jeden zátah z výčepního kohoutu Nostalgie a do propláchnuté a nachlazené sklenice a i teplota piva je v pořádku, ale že každý (2 kluci a 2 holky do 25 let) to umí načepovat jinak. Bohužel jen jeden je špičkou v tomto řemesle a profík (jednou řekl, že mi 12°Poutníka dnes nenatočí, protože není schopen zaručit optimální kvalitu a nabídl alternativu) a každý další je o stupínek horší. Dnes jsem dorazil deset minut po otvíračce, ale ještě nebylo nic připraveno. Nu dobrá, viděl jsem nervózního chlapíka (zas někdo jiný) a tak říkám, že přijdu za chvíli. O 50 minut později jsem v kavárně opět a vše bylo připraveno, ale dostal jsem malé pivo, které po 5 minutách "docházení" vypadalo takto:

Dejte mi "dobrou" míru, příteli! :-(

Nu což, při čepování na hladinku je určitá tolerance v množství piva (Na stojáka má dokonce deklarované mínus 0.04 l). Napiju se a chutná to úplně jinak. Kde je mé středně plné a komplexní tělo, říz atd.?

Upiju pár loků a zbytek jdu vrátit (platil jsem - jako vždy zde - předem, protože si beru pivo na zahrádku) a v komentáři si neberu servítky: "Pardon, ale jste si jist, že jste mi natočil Poutníka 12°, kterého jsem tu pár posledních dní měl?"
Výčepní: "Jasně, to víte že jo."
Persona: "A proč to má jiné tělo, je to lehčí a říz je, promiňte mi, slabý jako čaj - to i holky to natočily včera a předevčírem lépe"
Výčepní: "A jste si jist, že to nebylo těma holkama, že jste se na ně koukal?"
Závozák, který skládá a fakturuje sudy s pivem Poutník: "A nemáš tam dneska místo dvojitě chmeleného běžného Poutníka?"
Výčepní: "Jo, vlastně jo, dneska máme výjimečně běžnej"
Persona: "Takže vy máte vždy extra chmelené a dnes ne, tak?"
Výčepní: "Jo, to jo"
Závozák: "Vidíte pane, prý nejste pivař, ale tohle by normální člověk nepoznal"

Poněkud naštvaně pokládám sklenici a s pozdravem na shledanou odcházím. Stránky pivovaru uvádí 3 druhy sudové 12° (ale to zjišťuji až doma, kdy píšu tyto řádky):

Světlý ležák 12%
Světlý hořký ležák 12%
Světlý kvasnicový ležák 12%

Někde se též používá ještě rozlišený "špinavý"/"nefiltrovaný" - který z těch tří to ale je? Kvasnicový zřejmě.

Na ceduli Cafe Laundry ale je napsáno pouze 12° Poutník a nic dalšího.


Ech...

[dydzej]

jen si tak rikam, jestli ten pelhrimovsky Poutnik neni natoceny do sklenice od piva z Policky

[dejavu]

Nechci se mýlit, ale myslím, že místo výroby byla právě ta Certosa (a určitě Itálie). Hned jak dostanu do ruky další várku, ofotím to a ověřím. Z toho plyne, že to asi nebylo z českého Makra ani maloobchodu. Proč by Klatovy nemohly vyrábět pro český a polský trh?

Já to ověřoval a dva kousky, co mám doma, jsou vyrobené v ČR. Sleduju to dlouhodobě a snad při vstupu na trh jsem zaregistroval italský původ, jinak vždy výroba ČR.
Ale přijde mi to fuk, chuťově je to stejné. Buvolí to není, tak co

[persona]

dydzej: velmi správně, opravdu je to sklenice od Poličky, která se ovšem také potýká (v Brně) s velkou inkozistencí v kvalitě čepování a ošetření - je to k zbláznění; vedle baristů a kuchařů musí člověk kontrolovat i toho, kdo je zrovna za kohouty, protože rozptyl v kvalitě je obrovský.

dejavu: no, otázka je, zdali ta vyráběná v Česku se časem nezhorší (také jsem se dnes díval - v Bille - a je to rozlišeno číslicí 1 nebo 2, kde jedno je Itálie a druhé ČR a tato číslice je umístěna u data spotřeby). Osobně mě buvolí od Galbani moc neoslovila (za tu cenu co tady za to chtějí, 75 Kč za 125 g, jsem měl daleko lepší v Itálii).

[persona]

Kdo je tady vlastně inspektor aneb Krátký a smutný příběh o jednom farmářském řetězci.

Současná oblíbenost adjektiv farmářský, babiččino* a domácí začíná nabývat obřích a obludných podob:

Jak jsem zjistil, v Brně otevřel 2. pobočku obchod Náš grunt (web má podtitulek Proč zvolit poctivé farmářské potraviny?), který - a to jsem do tohoto okamžiku nevěděl - můžete najít v řadě větších českých měst (farmářský řetězec). V nové pobočce neměli před pár měsíci na vyžádání složení uzenin a sýrů a tak jsem dnes cestou na pracovní schůzku zavítal na 15 minut v čase oběda do pobočky na ul. Vídeňská v naději, že tam třeba bude nějaká dobrá šunka. Pro jistotu jsem si ale vyžádal složení uzenin, které usměvavá prodavačka ochotně poskytla.

Listuji dvěma složkami a je to peklo. Značná část párků, klobás (včetně kuřecích, debrecínských párků) obsahuje bramborový škrob a Glutaman sodný (E621) a další látky, které nahánějí objem uzenin na úkor masa. Ve farmářském obchodu!!? Přemýšlím jestli to třeba není nějaká legrace, když tu ke mně přistoupí sympatický skorošedesátník s bílým vousem a strčí mi před obličej kartičku SZPI se slovy:

"Dobrý den, tady Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Vy jste prosím kdo?"
"Dobrý den, já jsem náročný a informovaný spotřebitel" (chtěl jsem sice říct, že jsem z nového Úřadu vyššího inspektora potravin EU, ale nechal jsem si to pro sebe)
"Fakt? Vedoucí říkala, že jste tu na inspekci. Pokud ano, nemá smysl, abychom se tu, kolego, motali dva zároveň"
"Ale já nejsem od vás - já se jen ptal na složení uzenin - kdo vám řekl, že jsem z inspekce, to bych se Vám legitimoval, nemyslíte?"
"No mně to řekla vedoucí, které to prý řekla prodavačka"
"Tak to prodavačka nemluvila pravdu - jediným slovem jsem nenaznačoval, že jsem součástí jakéhokoli kontrolního orgánu - mne skutečně jen zajímalo složení uzenin, na což mám jako spotřebitel právo, že ano?"
"To zcela určitě, to ano"

Asi si fakt začnu brát tu kravatu a složku a vytisknu kartičku Jenže co z toho vydávat se za inspektora? Vždyť by mě ani neměli čím dobrým uplatit...

* zapomeňte na babiččiny nudle, buchty, bábovku atd. Je čas na dědečka:

Dědečkovo drůbeží rizoto sypané strouhaným sýrem, - jedna z hospod na Kotlářské.

P. S.: Když vidím paní, která si kupuje ve stejném obchodě farmářský borůvkový "jogurt" (silnostěnná sklenička implikuje kvalitní produkt - balení 250 g za 34 Kč), který mj. obsahuje kukuřičný škrob, řepný a jablečný koncentrát a blíže nespecifikované aroma, mám chuť říct jí venku o produktu borůvkový jogurt od Hollandie, který Billa prodává pod privátní značkou Clever za 6.90 Kč. Ale co, třeba někdy příště - na etiketě to mohla přečíst.

[prodejce]

Dnes trochu z jiného soudku. Tedy pokud jste po večeři, máte asi 10 minut času na zábavu a můžete si pustit youtube. Téma: Gastronomie ve filmu.

Chtěl bych vám pro srovnání pustit dvě velmi podobné "jídelní scény". Jednu z italského filmu Knězova manželka a druhou z české Vraždy Ing. Čerta. A ono nepůjde moc o vtip. Oba tyto filmy nejenže vznikly ve stejné době (1971/1970), ale kupodivu se v obou nachází i jedna obsahově prakticky identická scéna s tímto scénářem:

- romantická večeře pro dva
- podává se italská kuchyně
- on je nenažraný labužník
- ona chce klofnout jeho
- on nakonec uteče.

Ztvárnění této zápletky zabere oběma režisérům také stejně: asi 5 minut. V italské verzi hrají Marcello Mastroianni a Sophia Lorenová, v české verzi Vladimír Menšík s Jiřinou Bohdalovou.

Napřed bych se podíval na italskou verzi. Předpokládám, že místní světáci bez váhání poznají, co si Mastroianni objednává i proč se rozčiluje nad polévkou Tak to jsem na vás zvědav. Jinak opravdu doporučuji se napřed najíst, jinak vzápětí dostanete ukrutný hlad na něco dobrého (já bezpečně podlehnu pokaždé když to vidím):

http://www.youtube.com/watch?v=gskJi0tt ... e&t=30m47s

No a nyní pro srovnání česká verze téhož:

http://www.youtube.com/watch?v=v_TLV7macUo

Bude-li to někdo komentovat, očekávám odsudky, ale za sebe musím říct, že já umím obojí a každé má něco do sebe. Není nad domácí kuchyni - a představuji si jí přesně tak, jak jí "předvádí" Vladimír Menšík. Jinak ten rozdíl v mentalitě a odlišný přístup k témuž je při srovnání těchto dvou ukázek vidět dokonale. Tak dobrou chuť

[salamio]

Dovolenkovou nudu jsem si dnes zpestřil jednou malou zvrhlostí - dal jsem si čokoládovou pizzu. Kombinace slaného těsta a nutelly s čokoládou, oříškama a M&Ms byla rozhodně zajímavá!

[persona]

Aby to nevypadalo, že mám jen negativní zkušenosti, přidám něco ze včerejšího výletu do Prahy (a prvního dne ze 14 ve vlacích ČD). S kamarádkou jsem se domluvil, že se podělíme (cenově i konzumačně/kaloricky) o zmrzlinu Marks & Spencer, kterou pozitivně hodnotilo několik recenzí v britském a irském seriózním tisku (vyhrála), protože v ČR jsou pouze kopečkové a točené hrůzy (kdo ví o něčem srovnatelném s italským gelatem, sem s podnětem prosím), které odmítám konzumovat a rostlinné mražené krémy v supermarketech jsou na tom stejně. Zdůrazňuji, že mě neuspokojilo ani složení Häagen-Dazs či Ben & Jerry's, neboť v (jakoby) prémiově se tvářící zmrzlině nechci glukózo-fruktózový sirup ani zahušťovadla. Zvolili jsme vanilkovou a cena 100 Kč/500 ml. vychází velmi příznivě, když si uvědomíme, že běžný kopeček o 30 - 50 ml stojí na ulici v průměru 12 - 15 Kč.

Ještě před zmrzlinou jsem se neovládl a spořádal u téhož prodejce bagetu (označeno jako francouzská bageta a třebaže z dopeku, tak chutí, profilem po nakrojení i texturou a délkou to byla nejlepší bageta, co jsem tu v Česku za poslední rok měl) s kelímkem hummusu a na zpáteční cestě vlakem i BLT sendvič a ovocný salát.

Hmm....

na těch běžných "vanilkových" je hezké snad jen to, že jsou tak zářivě žluté...

Složení podle mého gusta: je tam i clotted cream(!)

Kamarádka přinesla adekvátní mističky ;-)

Těsně před konzumací...

A pak že u obchodníků altruismus neexistuje :-) A je dokonce žlutý :-)

Závěr dvoučlenné komise (kamarádka má VŠ na jakost a chemii potravin a k tomu ještě VOŠ nutriční terapeutka): bylo to velmi dobré, ba výborné, klidně mohlo být i o něco méně sladké, ale italské gelato to pořád není. I tak ale s přehledem nejlepší zmrzlina, jakou jsem v Česku za poslední roky měl. Pokud tedy nejsou vaše očekávání extrémně vysoká, lze doporučit (16/20). Na druhé balení je navíc 50% sleva.

[happyna]

Persono, doufam ze kdyz uz jsi byl v Praze na zmrzline, tak ses stavil do Angelata

[persona]

Děkuji za tip. V Praze se ještě několikrát do 15. 7. otočím a tak možná vyzkouším. Má s tím ale osobní zkušenost někdo, kdo měl gelato v Itálii? V jednom z článků, na které odkazují, jsem se dočetl: "Naše gelato má jen 6% tuku, protože k jeho výrobě používáme především mléko," vysvětluje Jelena Dmitrijevic Tesic, spolumajitelka zmrzlinárny Angelato v pražské Rytířské ulici Moje gelatová reference je zatím toto: http://www.shockolat.it/index_en.html (taky o tom píšou v tisku, jen v poněkud jiných novinách )

[persona]

S včerejší návštěvou Šumperka (před rokem i předloni navštívený a na kávu doporučeníhodný podnik U Bílého psa měl bohužel otevřeno až od 10.30), Zábřehu na Moravě (Vzpomínáte na slavný dopis podepsaný "Břetislav Břeh, Zábřeh"? ) a Olomouce jsme se vrátili do gastronomické reality.

Trend, který spojuje trafiku s "kavárnou" mne vůbec neoslovuje (dopadá to podobně nešťastně jako trafika/"vinotéka" a Stres Cafe v Zábřehu předznamenalo dění v Olomouci. Po 13 navštívených kavárnách cestou do středu města jsem se nikde nedočkal odpovědí, které by mě uspokojily (z nejvtipnějších úletů zmíním aspoň "Extrakce, jó panéé, to máme přesně na 5 vteřin, to bude rychle, nebojte se, čekat nebudete"; "Extrakce? Nebojte, naše káva má výdrž do listopadu 2014, podívejte se na balení" či chyb v názvech kávových nápojů "Cafe Luongo v Cafe Henri) jsem se rozhodl pro perverzní řešení a zakoupil za 20 Kč v nádražním řetězci tzv. kávu s mlékem z plastového automatu, který viditelně zobrazuje v plastových trubicích kávová zrna). No, 16 min. při přesunu z Olomouce do Přerova bylo tak akorát, aby se vřelý nápoj dal vůbec ochutnat. A co říct? "Espresso" bylo značně spálené a mléko podivné chuti, ale pár doušků jsem dal a se dvěma cukry by se to asi dalo v případě ohrožení života vypít.

[Night fly]

Angelato potvrzuju jako zatim nejlepsi zmrzlinu v Praze, a muzu srovnavat i s Italii. V nejblizsi dobe se pak chystam na studijni cestu do Straze pod Ralskem na ochutnavku svickove nebo uzene zmrzliny