Letiště Brno: zisky mohou končit v daňových rájích, stopy vedou do Panamy
Ačkoliv vlastníci firmy Letiště Brno slíbili, že zveřejní majetkovou strukturu společnosti provozující krajské letiště, dosud to neudělali. Část zisků může končit v daňových rájích.
Už před časem upozornila MF DNES, že ve složité vlastnické struktuře pronajímatele brněnského letiště, akciové společnosti Letiště Brno, figuruje firma se sídlem v daňovém ráji na Kypru. Ačkoliv jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) vyzval majitele firmy, aby zveřejnili úplnou vlastnickou strukturu akciovky, ani po půl roce není jasné, komu plyne část zisku z užívání letiště. To přitom každoročně čerpá milionové dotace od kraje. „Chci poděkovat předsedovi představenstva, že vyhoví mé žádosti a zveřejní majetkovou strukturu společnosti,“ uvedl tehdy Hašek. Nájemce krajského majetku to ale ve skutečnosti neudělal.Mezi majiteli Letiště Brno je i stranický kolega bývalého hejtmana a nynějšího druhého muže kraje Stanislava Juránka (KDU-ČSL) Jiří Filip. Ten je zároveň předsedou představenstva letiště. Kraj letiště přiklepl Filipově firmě bez výběrového řízení v roce 2004, kdy byl Juránek hejtmanem.
Kdo ve skutečnosti vlastní Letiště Brno?
MF DNES už dříve zjistila, že jediným vlastníkem akciové společnosti Letiště Brno je jiná firma - B. A. W. D. F. Zhruba třetinu této společnosti s ručením omezeným pak vlastní firma Mueron Jamay Investments, jejíž čtvrtinový majitel, firma Mueron Jamay Limited, sídlí v daňovém ráji na Kypru. Další tři čtvrtiny firmy vlastní Francouz Charles De Giraud d'Agay, který je blízký známý rodiny Filipovy. Vedení letiště nyní ke své majetkové struktuře mlčí a odkazuje na dřívější písemné prohlášení d'Agaye, které poskytl médiím. „Sděluji, že ovládám sto procent podílu ve společnosti Mueron Jamay Investments, a to tak, že jsem i finálním beneficientem kyperské společnosti,“ přečetl už v březnu Francouzovo prohlášení předseda představenstva Letiště Brno Jiří Filip. Samotný d'Agay žije v Praze a redakci MF DNES se ho podařilo kontaktovat až po několika měsících pokusů. „Nechci se s vámi bavit,“ vzkázal nakonec přes svoji přítelkyni. Ve skutečnosti ale není možné březnové prohlášení d'Agaye nijak ověřit. V kyperském rejstříku figurují jako zakladatelé a správci firmy místní právnické firmy Jordan Company Administration Services Limited, Jordan Management Services (Cyprus) Limited a Leman Management LTD se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Všechny tyto firmy se specializují na zakládání off-shorových společností na klíč v daňových rájích. Jak se ale při pátrání v obchodních rejstřících různých zemí ukázalo, ani kyperskou firmu Mueron Jamay Limited nevlastní přímo Francouz Charles d'Agay. Vlastní ji akciová společnost Prisma Integral, která sídlí ve středoamerické Panamě. Z tamního obchodního rejstříku vyplývá, že má akcie na doručitele, tedy že jejich vlastníkem je ten, kdo je má v danou chvíli v držení, a je tím pádem anonymní. Firmu už v roce 2001 založila a spravuje velká právnická kancelář Gala, která se specializuje na mezinárodní obchodní právo. Jako ředitelé a jednatelé firmy Prisma Integral jsou uvedeni právníci z této kanceláře.
Nájemní smlouva je uzavřená na 50 let
A proč zrovna Panama? Je zde nulová firemní daň a země tradičně nespolupracuje s daňovými správami v zahraničí. „Pokud máte nové informace k Letišti Brno, které jsou v rozporu s dřívějšími prohlášeními jeho představitelů, seznámím se s nimi a budu poté adekvátně reagovat,“ uvedl hejtman Hašek. Kraj ale nemá v rozhodovacích orgánech Letiště Brno žádného zástupce, takže jeho vliv na to, co se děje ve firmě, je nulový. Rovněž nájemní smlouva uzavřená na 50 let nedává kraji jako vlastníkovi letiště příliš velký manévrovací prostor. Protikorupční odborníci vidí v propletenci firem kolem brněnského letiště, který končí v daňových rájích, riziko. „Je otázka, kde ten řetěz končí. Problém netransparentní vlastnické struktury je v tom, že může končit u těch, kteří rozhodují a případně zvýhodňují ty firmy, které vydělávají na veřejném majetku, jenž mají pronajatý od kraje,“ vysvětlil Martin Kameník z nevládní organizace Oživení. Ekonom Tomáš Menčík z poradenské firmy Cyrrus připomíná, že sídlo v daňovém ráji není nic nelegálního. „Drtivá většina firem to dělá kvůli daňové optimalizaci. Samozřejmě že existují firmy, které využívají tyto destinace, aby mohly zakrýt svůj původ a vlastníky, ale těch je menšina,“ dodal Menčík.
Letiště vydělává, i tak dostává dotace
Komu tedy plyne ve skutečnosti část výnosů, není jasné. Přitom letiště nemá malé zisky. Ačkoliv loni společnost zaplatila kraji za pronájem letiště a desítek hektarů okolních pozemků přes 31 milionů korun, podle údajů ve sbírce listin v obchodním rejstříku měla v účetním období květen 2012 až duben 2013 zisk 45 milionů korun. Na krajských pozemcích pronajatých firmě Letiště Brno navíc stojí čtvrtá největší solární elektrárna v zemi, jejíž tržby se pohybují kolem 350 milionů korun ročně (více o solárním byznysu čtěte zde). A polovinu firmy Brno Solar Park, která elektrárnu provozuje, vlastní právě Letiště Brno. Této firmě krajští zastupitelé poslali za posledních deset let na dotacích nejméně 43 milionů korun. Naposledy loni na činnost hasičského sboru na letišti přispěl kraj více než osmi miliony korun. Kromě toho financoval v roce 2006 stavbu moderního terminálu za 237 milionů korun, který také patří do pronajatého majetku firmy Letiště Brno. Podle aktivistky Hany Kašpaříkové z Tuřan, která dlouhodobě dění kolem letiště sleduje, by kraj měl žádat vyšší nájemné. „Ačkoliv se zvyšuje cena majetku letiště, nájemné zůstává v posledních letech víceméně konstantní. S klidným svědomím mohu říci, že kraj na pronájmu letiště prodělává,“ tvrdí Kašpaříková, která je v komunálních volbách dvojkou kandidátky Žít Brno. Ze zápisů z jednání krajského zastupitelstva a analýzy nájemní smlouvy, kterou má MF DNES k dispozici, navíc vyplývá, že za posledních deset let kraj vykoupil v okolí přistávací dráhy pozemky nejméně za 40 milionů korun, které dal obratem do pronájmu Letišti Brno.Výkupní cena se pohybovala od 200 do 1 500 korun za metr čtvereční. Některé pozemky jsou přitom víc než kilometr od letiště. „Veškeré pozemky jsou vykoupeny v nezbytném rozsahu dle požadavků leteckých předpisů,“ sdělila mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková. Pochybnosti také vzbudil už samotný převod letiště ze státu na kraj a jeho následný pronájem bez soutěže firmě, již spoluvlastní Jiří Filip, předseda představenstva Letiště Brno a stranický kolega a dobrý známý náměstka jihomoravského hejtmana Juránka. Ten byl v době podpisu nájemní smlouvy hejtmanem. Juránek se k tomu i přes opakované žádosti MF DNES odmítá vyjadřovat.
Autor: Jana Ustohalová
Zdroj:
http://brno.idnes.cz/letiste-brno-stopy ... zpravy_daj
V tuto chvíli je již nejedna věc v dotazníku změněna, přidány otázky, informace, je možné se na to podívat, připomínkovat :
