Také vám připadá, že se v poslední době na idnesu roztrhl s letectvím pytel?

Dnes článek o Pardubicích + tento seriál, včera o Ostravě.. a to mi toho asi dost ještě uniká. Nevím, ale přijde mi, že dřív to tak intenzivní nebylo. A hlavně se divím proč zrovna letectví, v těsném závěsu následované železnicí. Například na téma byznysových a technologických novinek v autobusové dopravě jsem ještě žádný analytický článek na idnesu nečetl.
No nic, mám krátký komentář k výše citovaným dvěma článkům o Lesku a bídě a letectví.
idnes píše:Desetitisícové sumy za letenku do Londýna nebo Barcelony jsou dnes už minulostí, respektive stále existují, ale jen u specifických letenek pro úzký segment obchodní klientely. Běžný cestující dnes létá do Londýna za pár tisíc. Má na výběr desítky možností, stačí, když začne hledat letenky na internetu.
Já nevím, ale mě tato formulace přijde trochu zavádějící. Já bych spíše rozdělil klienty na následující dvě skupiny:
1) na ty první, kteří potřebují někam někdy letět
2) a na ty druhé, kteří mohou letět kdykoliv kamkoliv.
A pokud to napíšu ještě jinak: je jedna skupina lidí, kteří potřebují letět za určitým účelem a je druhá skupina lidí, kteří potřebují letět za neurčitým účelem.
Pokud patříte k té druhé skupině, tak máte skutečně desítky možností a je skvělé, že někdo pro tuto konkrétní cílovku dělá na míru šité webové stránky. Ovšem první skupinu bych nenazýval "úzkým segementem obchodní klientely". Lidé, kteří cestují za určitým účelem a v předem ohraničeném čase, to přeci nejsou jen "obchodníci"... ?
Pokud se potřebujete někam dostat v určený den, třeba i do velkých aglomerací, tak se nejspíše setkáte s tím, že na internetu sice budete mít také na výběr z desítek možností - ale desítek PODOBNĚ DRAHÝCH MOŽNOSTÍ. S lowcostem nebo bez. A právě například letenky do toho zpropadeného Londýna za plus mínus deset tisíc nejsou vůbec žádným "úzkým segmentem", ale naopak každodenním chlebem. Jsou dny a časy kdy to i Easyjet zkusí za 7 tisíc one way...
Samozřejmě ovšem, když namísto přístí týden z Prahy do Londýna "potřebujete" letět 7. listopadu Brna do Bergáma, tak to už je ale úplně
jiná pohádka. Pak to jsou stokoruny.
Já ovšem odmítám představu, že ta skutečná masovka, kvůli které celý ten cirkus zvaný letecká doprava vůbec vznikl, že tato masovka létá zcela nazdařbůh bezúčelně kamkoliv, kde jsou zrovna levné letenky za podnákladovou cenu. Nezlobte se na mě, ale pokud by to byla pravda, tak ani Ryanair by přece nemohl existovat.
A tím se dostáváme k druhé, zásadní námitce, kterou mám připravenou již od zveřejnění prvního dílu. A to, že autor sice košatě hovoří o řízení nákladů u leteckých společností, ale ani jediným slůvkem se nezmiňuje o
řízení výnosů.
A to je právě vidět, že přes tu monstrózní lobotomii mozků, kterou (nejen) novinářům provedl pan O´Leary nadužíváním slovíčka "nízko-nákladový", se opravdu v dohledné době jen tak nepřeneseme.
Sorry, ale aerolinku
dělají výnosy a nikoliv náklady.
Napřed musím vědět, za kolik nejvíc jsem schopný letenky na trhu prodat. A pak teprve řeším osekávání nákladů. A ještě to řeknu jinak: řízení výnosů, cizím slovem revenue management mě má napřed dostat na nulu a řízením nákladů z té nuly pak vytluču zisk. V ideálním případě samozřejmě. Ale ani dohánět špatný revenue management řízením nákladů prostě nefunguje, to je pak jen holé trápení, nikoliv aerolinie.
Důvod, proč o řízení výnosů nikdo neví a nepíše je jednoduchý: revenue management je - jako ostatně mnoho dalšího v tomto oboru - přísně tajná záležitost. Černá magie, která se nezveřejňuje. Neslyšel jsem nikdy od MOLa ani slovo o tom, že má nějaký revenue management. A že ho KUR*A má!!! Ne, on místo toho jen roky lobotomoval slůvky náklady nízké náklady nízké náklady...
A co že to vlastně ten revenue management je? No to je určování cen. Těch nejvyšších možných cen, jaké je za daných okolností trh ochoten spolknout. Revenue management má tyto tržní okolnosti za úkol sledovat a maximálně pružně nastavovat ceny podle těchto zjištěných momentálních okolností. Příklad výstupu RM: zjištěná situace na českém trhu umožňuje v pondělí 13.7. mezi sedmou a osmou hodinou ranní vyhodit letenku za 12500 Kč, mezi devátou a desátou hodinou ranní 8750 Kč atd.
Rozdíly v cenách, o kterých třeba vy osobně si myslíte, že trh je ochoten maximálně zaplatit - a reálnou maximální cenou, po jejímž překročení kritický počet cestujících řekne "to si raději strčte do p****e" - jsou obrovské. Při dobrém revenue managementu lze prodat za x-násobné, než průměrné částky.
Dalším dobrým příkladem práce reveneue managementu jsou ceny v letní sezóně u letenek do USA a Kanady. Trh nyní dovoluje prodávat letenky na červenec do USA až kolem 40ti, do Kanady i na hranici 50ti tisíc. Pokud se nezmění tržní okolnosti, budou ceny ve špičkách mým odhadem až na 60ti tisících. Přes tuto hranici už je pak u economy class letenek těžké najít člověka, který je ochotný to zaplatit. Pak už se raději ruší cestovní plány. Jestli jsou tyto moje osobní dojmy správné, se dozvím v červnu.
Z mého pohledu nejhorší RM v historii lidstva měla společnost FlyBaboo, která svého času prodávala letenky za fixní cenu bez ohledu na tržní okolnosti. Společnost zkrachovala.
Druhá nejhorší airline v mém pomyslném žebříčku byla SkyEurope (vždy se překrývaly dvě promoakce). ČSA se dlouhodobě pohybují v lehkém podprůměru a naopak na absolutní špici jsou Lufthansa a British Airways. IAG má mít za loňský rok tuším miliardu EUR zisku. A ta miliarda rozhodně nepřiplula z levných letenek a osekaného občerstvení na palubě. To v první řadě přišlo z úspěšného řízení výnosů, přičemž řízení nákladů si dalo pozor, aby se ta miliarda zase zbytečně někde jinde nerozdala lidem.