Fórum Airways.cz

Street Food Festival - brněnská varianta (31. 8. 2014) - vítaná příležitost, jak prověřit produkci lokálních artisanálních cukrářství, která v Brně v posledních několika letech zaznamenávají malý boom (Kokino, Buch Ta, Republika, cukrářství Martinák a z méně známých Děvče u plotny či Makronky od Hanky atd.).

V Brně se akce koná v areálu/kavárně Industra a na přilehlém nádvoří. Po sladké snídani (vanilkový jogurt od Hollandie s rohlíkem) jsem vyrazil "něco ochutnat". Abych se po ránu nakopl a navnadil chuťové pohárky na dezerty, zkusil jsem během druhé návštěvy Industry jejich cappuccino (minule espresso). Vzhledem k festivalu se "stáčelo" do kelímků, ale i tak začínám mít silný pocit, že tohle bude v současnosti nejlépe připravovaná káva v Brně (vážení porce/shotu v hrníčku během extrakce se v Česku tak často nevidí, textura mléka byla perfektní); s hodnocením ještě počkám na třetí návštěvu a klasickou degustační kombinaci espresso - cappuccino do porcelánu) a zatím mi tedy vadí jen kávový nacismus (projevoval se i dnes v projevu baristy) a rozhodnutí vést Facebook i Twitter v angličtině. Je to skutečně v Brně nutné, když odhadem 90% jsou místní a lidi z CEITECu nebo ERASMu to nevytrhnou? Anebo je to zaměřeno na cca 18 - 25leté, pro něž je dneska epic leccos? Také úvodní pozdrav baristy Jak se máte? mi připomněl některé jazykové neduhy typu Vemte místo nebo Roxette se šlágrem How do you do? (do you do)

Ale zpět k dezertům.

Výhodou podobných akcí je, že většinou výrobci nasadí o cca 50% nižší cenu, než za kterou se jejich výrobky dostanou v kavárně (s příslušnou marží) a také to, že si člověk může přímo popovídat s producentem a vznést všetečné dotazy.

Macaron je v Česku na vzestupu a na výrobu této francouzské cukrovinky se, podle všeho, vrhlo dost lidí. Měl jsem to štěstí a v Paříži jsem svého času pár kousků ochutnal a zdá se mi, že to tady pořád není ono. Ano, cena je v tuzemsku daleko nižší, ale hlavní problém vidím v ochucené náplni, která zřídkakdy chutná dle názvu dotyčného kousku. Před časem jsem zkusil pistáciovou od vychvalované Republiky v kavárně Zastávka, ale pistácie jsem necítil ani ve vůni ani v chuti.
Dnes jsem ochutnal levandulovou makronku z dílny děvčat Makronky od Hanky (čokoládovou jsem zavrhl, když mi cukrářka řekla, že je v ní 50% čokoláda), která má prý v náplni domácí levandulový extrakt. Levandulová bábovička od Kokina patří k nejlepším kouskům z tuzemské produkce (silná vůně levandule při očichání i po nakousnutí) a tak jsem očekával něco podobného i zde. Vůně žádná, po nakousnutí korpusu také nic. Od Republiky pak máslovou sušenku, která prý je údajně pouze z másla a obsahuje vanilku z tobolky (při ceně, ehm, 10 Kč za kus?). Sušenka tvrdá jak peklo (hádal bych to na třené linecké, které nejenže neodleželo, ale kromě másla tam možná byl i nějaký rostlinný tuk?), po vůni a chuti vanilky ani stopy! Skandál. Půlku jsem vyhodil... No nic, jdeme dál.
Cheesecake patří k mým oblíbeným dezertům (byť preferuji spíše lehčí až střední stupeň těžkosti; těžký až velmi těžký je klasický cheesecake v New Yorku) a citronový cheesecake za 21 Kč jsem nemohl neochutnat. No, zvládl jsem opět polovinu nikterak velkého klínku a zbytek hodil do koše (pár známých, kterým bych dal z druhé strany ochutnat pro získání názoru, se bohužel objevilo až o 20 minut později).
Před pár dny jsem náhodou narazil na web http://www.devceuplotny.cz/a protože jde o web graficky čistý, s transparentním složením výrobků, vyrazil jsem za Děvčetem na malou ochutnávku. Po 2 zklamáních jsem zvolil to nejzákladnější - máslovou sušenku (či spíše linecký kousek) za 12 Kč. Upečeno včera, tudíž poněkud tvrdší, neodleželé, ale ano, máslo tam bylo rozhodně cítit, už se to blížilo lineckému, co si člověk upeče doma. Za tuto cenu nelze nic namítat. Pochválil jsem a vydal se dál.
Kolik znáte českých řemeslných výrobců čokolád? Já moc ne a tak jsem s radostí zavítal na stánek manufaktury Ajala Chocolate (https://www.facebook.com/ajalachocolate/photos_stream) - zkusil jsem čistou sedmdesátiprocentní a totéž s mořskou solí. Obojí bohužel podprůměrné s mizivou intenzitou a hloubkou chuti. Vzhledem k (nejen na místní poměry) absurdní ceně 85 Kč za 43 g tabulku (proti tomu je i spičková Valrhona láce). Obaly jsou ovšem povedené. To je ale za takovou cenu trochu málo.
Nejlepším zážitkem se pak stala, zcela překvapivě, ochutnávka obyčejné čokoládové buchty (někdo tomu také říká kefírová buchta a jen z vlastní rodiny znám několik různých názvů), kterou jsem nalezl na nejzastrčenějším, nejmenším a nijak nepojmenovaném stánku mladého páru (s žádným webem ani profilem v sociálních sítích), který údajně zjistil, že má doma hodně potravinářské fólie, včera tedy upekl pár plechů a vydal se na akci s jedním výrobkem, čtverečky čokoládové buchty o velikosti průměrné dlaně za 10 Kč (pocukrovanými nebo bez cukru). Velmi rustikální provedení (schválně jsem ještě zvolil hodně nepravidelný kus), ale ta vůně a hlavně chuť. Vzhledem k ceně určitě 19/20 a velké komplimenty z mé strany pro dvojici (údajně byla použita 70% čokoláda na vaření z Tesca a samotné výrobce překvapil výsledek).
Na odchodu z akce mne pobavil pán, který vedle ochutnávky lineckého s marmeládou (na můj dotaz zda je linecké z másla pravil, že je to určitě z Hery a že manželka včera nadávala, když se dlouho marně snažila tuk spojit s moukou a vejci), nabízel i pronájem aut.

Pokud tam někdo z Brna zavítáte a ochutnáte něco jiného, dejte vědět. Chléb z údajně 60 let obnovovaného italského kvasu, veganské záležitosti, různé raw kuličky atd. jsem po tom sladkém již neriskoval.

Pár fotek evokujících letní atmosféru, jen tak pro chuť:

Napřed je třeba odborně "narazit" (vyrobeno v DE): .. a šup s tím na oheň: Trvá to dlouho.. pořád syrové: Přílohy čekají.. Červená se, line záře.. .. a už to bude. Hlavně pomalu, pěkně ze všech stran. Hotovo! Ke stolu! .. a je po všem. Díky, čuníku, byl jsi tak šťavnatý! Všechny fotografie lze rozkliknout pro větší detail.

V poslední době mi nějak nestačí bratwursty jenom na výletech a tak si je musím tahat i domů. Dneska se mi nechtělo vařit nic zdlouhavýho, tak jsem vytáhl bratwursty (91% čuník) + nějaký šťouchaný brambory s cibulkou a tymiánem. Bohužel tymián je sušenej, ale brambory a cibule domácí.

Tenhle dnešní úlovek vzbuzuje následující úvahy:
a) jde o lenost podnikatele, resp. pověřené obsluhy?
b) jde o poctivost či blbost anebo obojí dohromady?
c) vypila se včera večer pětina nabídky rumů?
d) jde o nový marketingový postup (méně je více/negativní působení na zákazníka)?

Každopádně jsem zíral s otevřenou pusou.

happyna píše:V poslední době mi nějak nestačí bratwursty jenom na výletech a tak si je musím tahat i domů. Dneska se mi nechtělo vařit nic zdlouhavýho, tak jsem vytáhl bratwursty (91% čuník) + nějaký šťouchaný brambory s cibulkou a tymiánem. Bohužel tymián je sušenej, ale brambory a cibule domácí.

Pěkně detailní fotografická koláž, díky za ní!

Musím říct, že bych si dal také, vypadá to moc dobře. Cibulka vidím byla hezky do hněda, což se mi líbí. Jen ten tymián ve šťouchaných bramborách (navíc sušený) - možná jestli se to už chuťově netluče s tím wurstem? Jako myslím jestli to není moc chuti zleva i zprava.

Jen bohužel nevíme jaké jsi použil máslo do těch brambor a že ho asi nebylo málo..

.. a ještě zde jsem našel nějaké recenze na to pivo Bergadler Premium Pils:
http://www.ratebeer.com/beer/bergadler- ... ils/22051/

Tato recenze mě zaujala:
.. a clear yellow beer with good head and retention. Nose is very low, aroma is on grassy and metallic hops, body is a bit watery, light sweet malt notes at the finish. Not great but even better than expected.

prodejce píše:

happyna píše:V poslední době mi nějak nestačí bratwursty jenom na výletech a tak si je musím tahat i domů. Dneska se mi nechtělo vařit nic zdlouhavýho, tak jsem vytáhl bratwursty (91% čuník) + nějaký šťouchaný brambory s cibulkou a tymiánem. Bohužel tymián je sušenej, ale brambory a cibule domácí.

Pěkně detailní fotografická koláž, díky za ní!

Musím říct, že bych si dal také, vypadá to moc dobře. Cibulka vidím byla hezky do hněda, což se mi líbí. Jen ten tymián ve šťouchaných bramborách (navíc sušený) - možná jestli se to už chuťově netluče s tím wurstem? Jako myslím jestli to není moc chuti zleva i zprava.

Jen bohužel nevíme jaké jsi použil máslo do těch brambor a že ho asi nebylo málo..

.. a ještě zde jsem našel nějaké recenze na to pivo Bergadler Premium Pils:
http://www.ratebeer.com/beer/bergadler- ... ils/22051/

Tato recenze mě zaujala:
.. a clear yellow beer with good head and retention. Nose is very low, aroma is on grassy and metallic hops, body is a bit watery, light sweet malt notes at the finish. Not great but even better than expected.

Pravda susenej tymian nic moc, ale jen jsem ho trosku hodil do masla abych ho ovonel. A tim se vlastne dostavame k maslu, bylo pouzito Jihoceske maslo a moc ho nebylo jinak chutove mi to docela ladilo, zadny prebijeni chuti se nekonalo jo a na horcici jsme uplne zapomneli, obycejna plnotucna.

Pivo kupovano naslepo v nemeckem Lidlu a spatny neni, i kdyz je pravda ze na 12 malo horkosti. Takze zitra k obedu volim Klaster.

happyna píše:Pravda susenej tymian nic moc, ale jen jsem ho trosku hodil do masla abych ho ovonel.

Já ti dám "ovoněl" až ti bude fórum malé. Co to je za slovo - OVONĚT? To se dá použít snad jen v situaci, kdy marně voláš na psa, který pak za půl hodiny sám přiběhne, řádně vyválený v hovně a celý září štěstím jak se pěkně ovoněl.

prodejce píše:

happyna píše:Pravda susenej tymian nic moc, ale jen jsem ho trosku hodil do masla abych ho ovonel.

Já ti dám "ovoněl" až ti bude fórum malé. Co to je za slovo - OVONĚT? To se dá použít snad jen v situaci, kdy marně voláš na psa, který pak za půl hodiny sám přiběhne, řádně vyválený v hovně a celý září štěstím jak se pěkně ovoněl.

Termín "ovonět" jsem slyšel běžně používat ve vaření i na baru. Např. při přípravě rajčatové omáčky na těstoviny "dáme stroužky česneku jen na chvíli do olivového oleje, abychom jej ovoněli (jeden z televizních kuchařů)" a "postříkám drink jen zlehka pomerančovou esencí, abych ho ovoněl"

Ať si říká kdo chce co chce, ovonět je fuj!

Ale pryč od toho a jdeme do finále:

Letošní sezóna zralých rajčat pomalu končí. Ještě než skončí definitivně, chtěl jsem se stylově rozloučit tak, abych na to vzpomínal ještě v prosinci. Cestou do nákupáku jsem dal druhou šanci podniku "La Formaggeria", abych se podíval, zda-li už jim konečně přišlo nějaké zboží z Itálie.

Přišlo.

V chlaďáku měli tři modely. Na rozloučenou s létem jsem vybral ten nejdražší: 143 Kč za 250g.
Fabrika Cilento se nachází kousek nad Neapolí v městečku Cellole. Nic moc jsem o tom nezjišťoval, jen že mají pěkný facebook, kde jsou k vidění zajímavé fotky z výroby. Je lákavá představa, že třeba právě to moje balení mozzarelly pochází zrovna od této fešandy:



.. ale kdo ví. Tento produkt je samozřejmě D.O.P. a já nevím co ještě:
Doporučená teplota skladování je 4-8 stupňů. Když jsem se chvíli laskal se sáčkem, pojal jsem podezřejní, že chlaďáky v La Formaggeria možná malinko mrazí. Bylo to opravdu studené. Ale na stisk byla mozzarella měkká a v sáčku nebyl žádný zmrazek. Nicméně víc jak 3 stupně v lednici určitě nebylo. Nakonec se vše ukázalo více než v pořádku.
Z čeho jsem opravdu jelen (či spíše buvol) je pařená a nepařená mozzarella. Opět jsem si samozřejmě nepřečetl v křámě etiketu, takže až doma jsem se zděsil, že se jedná o "pařenou mozarrellu", nikoliv o "čerstvý nezrající sýr". Že jsem si za ty peníze místo nadýchanécho bochánku koupil tuhovou dělovou kouli. Tato mozzarella ovšem byla víc než čerstvá, takže už opravdu nevím, co znamená "pařená" mozzarella. V čem je ten rozdíl.. i na konci sezony mi to zůstává otevřenou záhadou.

Jako přílohu jsem zakoupil kilo mírně přezrálých rajčat, praskajících u stonku:
a pak už nezbylo, než balení otevřít. Narozdíl od jiných mozzarell, které plavou v bílé vodě, v tomto balení byl "lák" téměř čirý a zcela bez zápachu:
A uvnitř se skrývalo toto:
Konzistence byla zcela odlišná od všeho, co jsem doposud zažil (vč. Galbani). To, co vidíte na obrázku je jakýsi kožnatý kokon (zcela jedlý), který v sobě skrývá svůj kyprý obsah:
Při krájení na plátky jsem zjistil, že uvnitř jsou jakési mikrokapsičky, ze kterých vytéká buvolí mléko (či spíše smetana). Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Chuť této buvolí mozzarelly byla opravdu intenzivní, zcela nesrovnatelná s "prázdnou čerstvou chutí" kravské mozzarelly. A zatímco sežrat k večeři dvě balení Galbani po 125 g mi nedělá žádný problém (však je to taky "hladové jídlo"), u této Mozzarelly s velkým M jsem se už v půlce bochníku začínal potit. Chuti bylo až moc!!! Však je to taky mastné jako prase + ještě olivový olej na rajčatech, no prostě kousek za půlkou promluvilo moje druhá já a uslyšel jsem z ničeho nic následující větu:

"Prodejče, ty se posereš."

Tak jsem chvíli na ten nedojedený bochníček koukal, ale moje první já (tedy to, které píše tento text) odpovědělo jasně:

"Tak ať!"

Ano, sežral jsem to celé. A ještě jsem si přidal rajčata. Příště bych si už ale tak velké balení tak kvalitní mozzarelly nekoupil. Bylo toho moc!
Takže SBOHEM, LÉTO! Uvidíme se zase za rok.

P.S.: Blíží se podzimní sezóna a to je období, kdy je v celém roce ta největší chuť na tlačenku. A několik pašíků letošní podzim nepřežije, to už je jisté.

persona píše:

prodejce píše:

happyna píše:Pravda susenej tymian nic moc, ale jen jsem ho trosku hodil do masla abych ho ovonel.

Já ti dám "ovoněl" až ti bude fórum malé. Co to je za slovo - OVONĚT? To se dá použít snad jen v situaci, kdy marně voláš na psa, který pak za půl hodiny sám přiběhne, řádně vyválený v hovně a celý září štěstím jak se pěkně ovoněl.

Termín "ovonět" jsem slyšel běžně používat ve vaření i na baru. Např. při přípravě rajčatové omáčky na těstoviny "dáme stroužky česneku jen na chvíli do olivového oleje, abychom jej ovoněli (jeden z televizních kuchařů)" a "postříkám drink jen zlehka pomerančovou esencí, abych ho ovoněl"

Jsem s Tebou! Nenech se tim provozovatelem kolonialu s letenkama srazit z vysin vysoke kulinarie!

prodejce píše:Při krájení na plátky se stalo, že uvnitř byly mikrokapsičky ze kterých vytékalo buvolí mléko (či spíše smetana). Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Chuť této buvolí mozzarelly byla opravdu intenzivní, zcela nesrovnatelná s "prázdnou čerstvou chutí" kravské mozzarelly. A zatímco sežrat k večeři dvě balení Galbani po 125 g mi nedělá žádný problém (však je to taky "hladové jídlo"), u této Mozzarelly s velkým M jsem se už v půlce bochníku začínal potit. Chuti už bylo moc!!! Však je to taky mastné jako prase (pardon - jako buvol) + ještě olivový olej na rajčatech, no prostě kousek za půlkou moje druhá já promluvilo a uslyšel jsem z ničeho nic následující větu:

Bleda zavist.

Co se tlacenky tejce, bude zajem o fotoreport z jeji pripravy + jako bonus prejt a jitrnice? Tchan me varoval, ze se cosi chysta.

prodejce: skvělý příspěvek, který dovádí pozitivní obsesi "mozzarella" zase o stupínek dál. Inspiroval mne k budoucímu nákupu více druhů (včetně Zottarelly) pro další test. Některé, byť méně intenzivní, charakteristiky shodné s Tvým ultra-prémiovým kouskem vykazuje i buvolí m. Galbani (v maloobchodní ceně okolo 75 Kč/125 g, pokud tedy je vůbec k mání, tu a tam v Bille, já za ni dal nejvíc 15 - 19 Kč ) - tj. na řezu jsou vidět vzduchem naplněná místa, kožovitý povrch také, čirý nálev rovněž - jen ta chuť mi přišla velmi fádní; čekal jsem, že buvol bude více cítit, byla tam ale nakyslost, a to jak v třešinkové, tak valounkové verzi.

Mimochodem: ten termín pařená s největší pravděpodobností značí jednu etapu výrobního postupu:

"Dnes je proces výroby jednodušší. Používá se čerstvé mléko, které se nechá vysrážet, aby se sýřenina oddělila od syrovátky. Potom se sýr přepaří v horké vodě, hmota se začne táhnout a tvoří se v ní vrstvy. Proto se míchá, jednotlivé vrstvy se oddělují a stáčejí a nakonec porcují na kuličky či koule, které se ponořují do studené vody, aby sýr dostal pevnější konzistenci. Takto připravené se mohou ihned podávat. Když jdou do distribuce, zalévají se slaným nálevem."

Celý článek zde: http://www.abecedazdravi.cz/zdrava-vyzi ... mozzarella

No, o nějaké takové mozzarelle jsem tu onehdy hovořil. Výborné, prodejce!!! Taky na ni stále vzpomínám. Jen možná jestli trochu nepřehodnotit oslovování sebe sama tvarem "prodejče".

Nejméně týden jsem schovával dvě balení vysoce jakostního bavorského šunkového kabanosu Houdek pro dobrého kamaráda, ale snad se bál, že by mu můj objev narušil stávající české uzeninové paradigma a tak činím dle jeho pokynů a úložku konzumuji na jeho zdraví. Víno jsem zapomněl koupit, ředkvičky jsem snědl z talíře ještě před focením (nějak mi nepasovaly do food stylingu), volské oko jsem nakonec nedělal, protože by byl problém vměstnat to do chlebů, salát v obchodě i na trhu byl nevalného vzhledu, a tak z toho vzešla toliko velice rustikální a minimalistická variace na newyorské pastrami sendviče (plnotučnou hořčicí jemně pomazaný chléb výražkový, bílovický, údajně z přírodního kvasu - bohužel nespecifikováno zda jde o klasický třístupňově vedený, na místě udržovaný a množený kvas, též specifikace neuvádí podíl pšeničné a žitné mouky - chuťově bych to viděl na pšenično-žitný, asi nejlepší co se dá běžně koupit v Brně - v závislosti na šarži, někdy má dílčí učebnicové nedostatky).

Použil jsem dvě balení á 80 g a tak náplň tvořila, věřte nevěřte, téměř šestina kilogramu uzeniny!
Cena: 15.80 Kč šunkový kabanos, 3 Kč chleba

flyingblue píše:Co se tlacenky tejce, bude zajem o fotoreport z jeji pripravy + jako bonus
prejt a jitrnice? Tchan me varoval, ze se cosi chysta.

Na nic se neptej a nic neříkej a nech za sebe mluvit své činy, ty jeden kecale internetový!