Jsem moc rád za skvělé ohlasy na první díl a směle se vrhám do pokračování. Druhý díl bude kombinací vyprávění zážitků a popisu jednotlivých palub na Liberty. Pokusím se vás trochu navnadit. Příští díly by měly být zajímavější, tenhle den jsem totiž strávil většinou chozením po lodi, abych si hned z zkraje zafixoval polohu jednotlivých místností a veřejných prostor na palubě.
Carnival Liberty - Fun Day at sea, popis lodi
Nikdy v životě jsem nespal v pohodlnější posteli než zde na Liberty. Carnival je na své lůžkoviny tak hrdý, že je dokonce i prodává. Můžete si koupit cokoliv od povlečení na polštáře po kompletní postel. Ale představa, že postel dovážím z USA do ČR, mě od takovéto akvizice bohatě odradila. Pohodlná postýlka a absolutní tma v kajutě zapříčinily, že jsem spal do půl desáté. V oficiálním programu jsem si poznačil od 9:30 informace o nákupech v přístavech a v 11:00 Karlovu přenášku o výletech a o tom, jak se dostat z lodi. Oba semináře se odehrávaly v divadle a také jsem se tam skutečně dopravil. První přednášku měl "shopping specialist" Eddie. Ale program mi přišel absolutně nezajímavý. Co jsem se toužil dozvědět, jsem se nedozvěděl. Eddie akorát popisoval jednotlivé obchody v terminálu mexického přístavu. A jelikož diamanty nakupovat nechci a nechtěl jsem, v půlce přednášky jsem se tiše odebral a místnost opustil.
Mezi přednáškami jsem zašel do baru na třetí palubě. Na lodi můžete zdarma konzumovat pouze ne zrovna chutný čaj, citronádu a ovocný punč. Rozhodl jsem se obětovat nějaký ten dolar a pořídit si takzvanou "Fountain Fun Card" opravňující vás k téměř neomezené konzumaci produktů firmy Coca-Cola. Vybral jsem si volnější chvilku, až barmanka nebude mít moc práce a šel se ji na kartu zeptat. Původně jsem totiž na třetí palubu šel proto, že jsem si myslel, že tuto kartu koupím na recepci (guest services), ale velká fronta a matná vzpomínka na cosi o barech a kartě mě přiměla se alespoň zeptat barmanky, kde není fronta. Slečna byla velmi milá. Kartu jsem u baru koupit mohl, dal jsem ji svou Sail & Sign a ona se o vše ostatní postarala. Stálo mě to nakonec 5,50 USD na den, celkem okolo 40 dolarů, ale jelikož podle mých výpočtů poslední den těch nápojů za celý zbytek plavby vypiju 44, tak se mi to bohatě vyplatilo. Barmanka mi nabízela ještě něco, co vypadalo jako červený šejkr, ale moc jsem ji nerozuměl a tak jsem řekl, že mi karta stačí. Nejednalo se o šejkr, ale jakousi termosku na sodovky. Jelikož Fountain fun card vás opravňuje získat pouze nápoje ve skleničce (nikoliv celou plechovku) a pouze jeden kus na jednu kartu, je toto jediné sofistikované zařízení, které vám umožní nápoje přenášet po lodi. S koupí karty máte navíc slevu a stojí to asi 4 dolary. Ale ani tak necítím, že bych nekoupě nějak litoval. Co jsem ale nevěděl je skutečnost, že jsem právě potkal člověka, se kterým na této lodi strávím skoro nejvíce času.
Začala jedna z mých nekonečných procházek po lodi. O prvních dvou palubách se není moc co zmiňovat. Snad jen že první se jmenuje Riviera a druhá Main. Oběma palubami na každé straně prochází chodba. Z jedné strany jsou pak kajuty s výhledem na moře a z druhé kajuty bez výhledu. Celkem tedy čtyři kajuty přes šířku lodi. Na každé palubě jsou troje schodiště a výtahy. Přední má 6 výtahů, ostatní jen 4. Krom toho u předních výtahů jsou i prosklené v Atriu, ale jen od paluby 2 výš.
Třetí paluba, Lobby deck, je už zajímavější.
Paluba 3, bohužel lepší náhled sem dát nejde
Vpředu můžete vidět sál Venetian Palace (divadlo), následují přední výtahy a schodiště, na pravoboku dál najdete Guest services (recepce jako v hotelu), tam bývá fronta i ve dvě v noci, na levoboku pak přepážku, kde je možno koupit exkurze na pobřeží, což tedy lze i interaktivně přes kabinovou TV či v předstihu přes internet. Následuje atrium s Flower lobby barem, kde jsem kupoval tu Fountain fun kartu. Je tu i malé pódium s klavírem. Přes den sem můžete zajít na hodinku s pianistou Sergiyem, v podvečer dvakrát na hodinku klasické hudby s The Simple Trio a večer pak od půl desáté do půl jedné zde koncertují Stephanie & Moses. Pokud bych tohle duo měl k něčemu přirovnat, tak mě napadá snad jen Eva a Vašek. Přestože Bílou orchidej jsem od nich neslyšel, jejich repertoár je velmi pestrý (i když i vcelku moderní proti předtím zmíněným českým Superstars) a hlavně jejich nástrojová skladba mě zarážela. Moses hrál na elektrickou kytaru, zatímco Stephanie jej doprovázela buď na klávesy, to by ještě nebylo až tak podivné, nebo na housle! Z této hudební nabídky jsem několikrát zašel, když hrál Sergiy. Já mám velmi rád moderní věci hrané jen na piano a on hrál skutečně parádně. Jen bych se hádal o vhodnosti hrát "My Heart Will Go On" z Titanicu na výletní lodi.
Na obou stranách jsou dvoje dveře vedoucí na venkovní promenády. Promenády vedou téměř po celé délce lodi, ale jinam se přes ně nedostanete, dveře jsou jen v atriu. Toto je také místo, kudy v Miami nastupujete na loď. Za barem je pak chodbička do první jídelny. Golden Olympian restaurant, kam jsme chodili i my. Na jídelnu navazují dva pokoje, kde ale většinou byly různé výstavy či galerie a za celou plavbu jsem do nich nevkročil. Nejvíce místa na této palubě zabírá kuchyň mezi oběma restauracemi. Tam přirozeně přístup nemáte a pokud chcete do Silver Olympian restaurant na zádi, musíte použít záďové schodiště či výtahy.
Divadlo, Venetian Palace, pohled od jeviště
Stále divadlo
Jedna z venkovních promenád
The Simple Trio hrající v baru na palubě 3
Golden Olympian restaurant
Paluba 4, Atlantic Deck
Přejdeme na 4. palubu, Atlantic Deck. Ani na této palubě nenajdeme jedinou kajutu. Ale kvůli záchranným člunům a shromažďovacím stanovištím, které na této palubě jsou, je využitelný prostor výrazně užší. na přídi pokračuje divadlo Venetian Palace dvoupatrovým balkónem přístupným ze 4. a 5. paluby. Za ním najdeme atrium, podél atria jsou na stěnách rozvěšeny fotografie cestujících, kteří se někdy během plavby nechali vyfotit a ještě si fotografie nepřevzali. K tomu je zde i speciálně určený koutek - The Gallery. Na druhé straně za Atriem je pak knihovna a malý salónek navazující na druhé patro Golden Olympian restaurant. Ještě než vstoupíme do samotné restaurace, vrátím se k jednomu schodišti, na které jsem zapomněl. To spojuje třetí až pátou palubu za barem v atriu. Já osobně jsem jej využíval docela často při svých pochůzkách po lodi. Ale nejednou jsem přišel a bylo zavřené, asi z důvodů fotografování. Restaurací se sice dá projít naskrz, ale po většinu dne je zavřená. Do další části se tedy dostanete hlavně po středním schodišti. Hned u schodů narazíte na malou místnost, Tapestry room. Podle názvu čalouněný pokoj. Když jsem šel kolem tak nejvíce mi připomínal kapli. Ale zřejmě slouží i jako konferenční místnost, kterou je možno zarezervovat. Nyní musíte jít po levé straně, a obejít komín. Minete malé schodiště vedoucí přímo na vnitřní promenádu nad vámi a vstoupíte do dalšího salónku. Jmenuje se The Cabinet, já jsem zde byl pouze jednou na vědomostní soutěži. Místnost ze všeho nejvíc připomíná kuřárnu. Kromě klasické hudby s The Simple Trio v čase, kdy se v Anglii podává čaj. Zde dvakrát denně v podvečer a večer můžete navštívit jazzový koncert Kenny Costa Trio, ale jelikož toto není můj šálek čaje, této příležitosti jsem nevyužil. V rohu místnosti je pak The Web - internetová kavárna, ale vzhledem k vysokým cenám za připojení (0.75 dolaru za minutu) jsem si nechal zajít chuť. Pokud Cabinetem projdete, můžete se po schodišti či výtahem vydat na jinou palubu nebo vstoupit do druhého patra Silver Olympian restaurant.
The Cabinet
Silver Olympian Restaurant
Paluba 5, Promenade deck
Pátá paluba, to je jedno z center lodi! Na přídí opět divadlo Venetian Palace a za ním Atrium jako u předešlých dvou palub, ale tím podobnost končí. Atrium po stranách lemují obchody se suvenýry. Ten na levoboku nabízí zboží jako trička, plyšáky, modely lodě nebo alkohol. Ten na pravoboku potom obleky, šperky, parfémy a jiné luxusní zboží. Kupodivu ten s luxusním zbožím je výrazně větší. Druhý se o místo kolem atria dělí s prvním z mnoha barů na této palubě. Do této místnosti jsem jen krátce nakoukl. Protože je to sportovní bar, Gloves bar, konají se zde každé odpoledne vědomostní soutěže se sportovní tématikou. Ale jelikož mé znalosti amerického fotbalu či baseballu "trumfnou" snad jen znalosti jaderné fyziky či schopnost vařit, nikdy jsem tento druh vědomostních soutěží nepoctil návštěvou a poslední místo s radostí přenechal jiným. Bar je průchozí, dostanete se z něj do kasina. Což lze i prostředkem paluby mezi barem a obchůdkem Formalities, kde prodávají sladkosti či ještě napravo od Formalities přímo po promenádě, jak jsem také vždy chodil já. Jdeme po promenádě směrem od přídě na záď. První co minete, jsou po vaší pravé ruce v koutě dvě přepážky. U jedné muž jménem James nabízí účast v programu SeaMiles, tedy nám známé obdobě frequent flyer programů aerolinií. A u druhé sedí specialista na nakupování Eddie. Jak jdete dále po promenádě máte po pravé ruce kasino Czar´s palace a nalevo stolečky a křesílka. Kasino nabízí spoustu příležitostí, jak snadno přijít k penězům či na mizinu. Od automatů a pokerových automatů přes stoly s ruletou, black jackem, tří karetním pokerem, kostkami a několika dalšími karetními hrami o kterých jsem nikdy předtím neslyšel. Na konci kasina najdete frekventovaný Promenade bar a na druhé straně, přímo u zdi pak pódium s klávesami. Mezi 7:30 a 8:30 odpoledne a od půl desáté do půlnoci zde řádí chlapík jménem Tony Ray. Sice už starší, tak pětačtyřicetiletý, mírně silnější, ale o to lepší muzikant! Škoda, že všechny hudební produkce se vesměs odehrávají ve stejný čas, já si našel jinou oblíbenou produkci, jinak bych zde strávil víc času. Po promenádě projdete do další části, minete požární dveře, po pravé ruce budete mít přepážku, která nabízí další plavby s Carnivalem. Já si tu alespoň vzal katalog, ale bohužel měli jen katalog plaveb na Aljašku, Havaj a Mexickou riviéru. Jen přes malou chodbičku vedoucí k prostřednímu schodišti najdeme malebný kavárenský pult Jardin Café. Zdálo se mi, že slečna tam obsluhující vypadala velmi "česky", nenápadně jsem se přiblížil a koukal na jmenovku. Martina! To by mohlo vyjít....Croatia
No skoro. Kavárna nabízí podle Karla výbornou osvěžující kávu. Mně se spíš líbily různé koláčky a dortíčky, ale udržel jsem se. Za Jardin Café najdeme místnost, kam se většina z nás nedostane. Club O
2 Without Batteries. Tato místnost nijak nesouvisí s naším mobilním operátorem, O
2 je označení klubu pro teenagery ve věku 15-17 let. Místnost obkličuje technickou sekci s komínem a po pár krocích se setkáte s jejím druhým vchodem. A hned za ním s diskotékou Hot & Cool, kde pravidelně hraje DJ Joe. Sem jsem se podíval jen jednou, jelikož tento typ zábavy nevyhledávám. Na konci promenády na úrovni zadního schodiště narazíme na Bar Paparazzi, podle specifikací by se mělo jednat o bar s vínem, ale to nemohu potvrdit ani vyvrátit. Dostáváme se k zadnímu schodišti a do malého třípatrového atria působícího jako jakýsi rozcestník mezi třemi salónky. Na pravoboku můžete vstoupit do baru Pianoman. Pokud není u klavíru v Jardin Café, tak zde odpoledne koncertuje již zmíněný Sergiy, večer pak pianistka Lorraine. Na levoboku najdeme místnost zvanou The Stage. Primárně slouží pro karaoke, které je v Americe velmi populární. Zajímavé je, že vám musí být minimálně 18, abyste se mohli zúčastnit. No a na zádi potom moje velmi oblíbené místo, Victoria Lounge. Velký salónek s barem a jevištěm. Tady strávím skoro každý večer, neboť zde koncertuje úžasná filipínská kapela Music Boardwalk.
Gloves bar, sportovní bar
Promenáda
Hudba na promenádě, Tony Ray
Hot & Cool, diskotéka
Paparazzi, bar s vínem
Piano Man
Victoria Lounge
Můžeme směle přeběhnout 6. až 8. palubu, protože to jsou výhradně obytné paluby. Stačí o nich zmínit, že se jmenují Upper (6.), Empress (7.) a Verandah (8.). Vnitřních kajut oproti spodním palubám trochu ubylo a vnější mají balkón. Verandah deck má pak to štěstí, že na přídi hostí nejdůležitější část lodi, navigační můstek.
No a dostáváme se na první otevřenou palubu, Lido deck
Paluba 9, Lido Deck
Lido znamená anglicky koupaliště, což by vám mělo napovědět, co na této palubě hledat. V přední třetině lodi, až po schodiště na přídi, najdeme ještě kajuty, včetně dvou apartmá. Ale od prvního schodiště dál je paluba neobytná. Projdete dvojími prosklenými dveřmi a dostanete se na čerstvý karibský vzduch. Před vámi budou dvě vířivky a bazén, všude kolem vás pak lehátka a spousta lidí. Je zde také pult, kde si můžete půjčit ručníky či sportovní vybavení pro Sport deck a dva bary, oba ve špičce posílené s minimálně dvěma barmany. Pokud nepřejdeme po jednom ze schodišť na palubu 10, můžeme pokračovat dál buď středem zpět do lodi ke střednímu schodišti či po jednom z boků lodi. Podél oken jsou židle a stolečky, neboť hlavní aktivitou na této palubě je jídlo. Ještě za barem jsou dva grily, které nabízejí hamburgery, smažené kuřecí kousky, hranolky a párky v rohlíku. Můžeme projít skleněnými dveřmi do další části lodě, klimatizované restaurace Emile´s. Rozhodně doporučuji pult hned na začátku restaurace. Prý je to mongolský bufet, já spíš myslel, že čínský. Vezmete si misku, naberete si nudle a zeleninu podle libosti, dáte to kuchaři, vyberete si maso a on vám to na pánvi udělá. Fakt parádní způsob stravování. Naproti je další bufet, Grand bufet, ten nabízí pochutiny podle národnostních kuchyní a každý den jinou (řecká, italská, karibská). Druhý je pak za technickou částí s komínem, ale oba nabízí to samé. Pokud budete obcházet komín, abyste se dostali na záď, půjdete kolem pultů nabízejících buď sendviče (na levoboku) nebo mexickou kuchyni (na pravoboku). Vyjdete-li ven z klimatizované restaurace, dostanete se k dalšímu bazénu. Na pravoboku je další gril, který ale funguje hlavně ve špičce kolem oběda, na levoboku pak pizzerie otevřená 24 hodin denně. Kolem bazénu jsou lehátka, kolem oken pak stoly a židle. Na levoboku pak bar, který se za pár dní stane centrem mého bytí na lodi. Úplně na zádi jsou pak ještě otevřená schodiště vedoucí na 10. palubu.
Pohled na bazén a vířivky na palubě 9 na zádi
V budoucnu můj velmi oblíbený bar
Paluba 10, Panorama Deck
Desátá paluba je poslední souvislou palubou táhnoucí se od přídě po záď. Na přídi najdeme ještě kajuty, ale už od prosklených výtahů v atriu vstupujeme na otevřenou palubu. Za atriem ústí vodní skluzavka, vedle dojezdové dráhy je i jeden bazén a vířivka. Můžeme jít podél obou zábradlí směrem na záď, ačkoliv kolem zábradlí jsou lehátka. Lehátka jsou v této části všude. Střed lodi se systémem pyramida snižuje až na předchozí palubu a de facto tvoří parádní open-air kino, neboť naproti vám na palubě 11 visí obrovská obrazovka Carnival seaside theather. Pod obrazovkou je pódium, většinou vyhrazené skupině hrající karibské hity. To už jsme ale u středního schodiště. Můžeme jít podél obou boků na záď (což jsem také často dělal, hlavně večer při měsíčku, stál jsem třeba půl hodiny u zábradlí, koukal na stranu s měsícem, jak mírně osvětluje temné moře a nechal větřík, aby ofukoval mou tvář), nebo vlézt zpět do lodi, po schodech se vydat na nižší palubu (nahoru je možno jít jen na přídi). V této střední části najdeme Harry´s supper club. Pětihvězdičkovou restauraci, kde si za příplatek 30 USD za osobu a večer můžete objednat večeři. Prý to rozhodně stojí za to, ale pro mě osobně byla i obyčejná čtyřhvězdičková restaurace šok
. Pokud půjdeme směrem na záď, mineme venkovní schodiště vedoucí na 11. palubu, půjdeme kolem sekce s komínem, všude kolem bude lehátek, co se tam jen vejde. A když jsem tam zavítal během dne, tak musím říct, že vesměs bývala z 80% obsazená. No a jsme na zádi, uprostřed je "díra" s výhledem na bazén na zádi 9. paluby, tady najdeme již zmíněnou zatahovací střechu. Na každé straně máme pak schodiště vedoucí nahoru a úplně na zádi pak vedoucí dolů.
Pohled ze zádě, komín a schody na 11. palubu
Tyhle promenády je pro mě naprosto typický prvek, který bych hledal na každé pořádné lodi.
Carnival SeaSide theater
Pohled na příď asi z prostředku lodi.
No a zbytek už asi dokončím bez nákresů. Paluba 11, Spa Deck, už podle názvu napovídá, že někde bude mít lázně. Na přídi, ale je to také poslední obytná paluba. Kromě Spa Carnival najdete na přídi i několik rodinných kajut s výhledem na moře. Lázeňské procedury nejsou zahrnuty v ceně zájezdu! Na této palubě končí atrium, prosklené výtahy i normální výtahy. Je zde ale jeden malý spojující jen 11. a 12. palubu a samozřejmě schodiště. Zadní část 11. paluby se nachází mezi středním a zadním schodištěm. Kolem lodního komína najdeme joggingovou dráhu dlouhou tuším 1/8 míle. Malinko vyvýšená oproti běžecké dráze je Sports deck. Plácek uprostřed běžecké dráhy se streetballovým a volejbalovým kurtem. Odsud se také dostanete na minigolfové hřiště na palubě 12. Minigolf se zde hraje kolem komína. Hole a jiné sportovní náčiní je možno zapůjčit na palubě 9. u hlavního bazénu. Ze Sport deck také vedou schody na takový pěkný malý plácek za tou obrazovkou, opět na palubě 12. Najdeme tam asi 8 lehátek, ale když jsem tam byl, tak jsem tam většinou byl sám a byl tam takový klid, že jsem tam usnul! Tohle místečko rozhodně doporučuji, ale nedostanete se tam po 5. nebo 6. hodině večer, když Sports deck zamykají. Na konci jsou pak schody na palubu 10, ty už jste ostatně mohli vidět na fotkách. Volné místo na zádi ještě vyplňuje několik lehátek a golfová klec.
Streetballové hřiště
Paluba 12, Sun deck. Už jsme skoro u konce, zadní část této paluby jsem popsal výše, takže jen k příďové. O výtahu z 11. paluby jsem se zmínil. Ale neřekl jsem, co je takové gró této paluby. Palubu zabírá jediná místnost, Camp Carnival. Což je taková lodní školka. Mají i vlastní brouzdaliště a plácek na vodní bitvy. Kolem paluby je promenáda s lehátky, na pravoboku dokonce i bar. Dva páry schodišť nás vyvedou na 14. palubu, Sky Deck. To je nejmenší paluba na celé lodi, vede jen kolem antén. Důležitá pro vás bude, pouze pokud jste vyznavači vodních radovánek, tady budete stát frontu na skluzavku, nebo pokud nemáte závrať a chcete navštívit nejvyšší přístupné místo na palubě. No, a pokud jste už neumřeli nudou, tak se můžu vrátit k vypravování!
Na palubě 12 při vyplutí z Kajmanů
Detail radarových zařízení Liberty.
Ale teď honem zpátky do divadla, neboť se blíží jedenáctá dopoledne a Karlova Travel & Adventure Talk. Karl měl na jevišti postavený stoleček a na něm spoustu suvenýrů. Průběžně je rozhazoval mezi diváky (asi aby udržel pozornost některých, protože někteří vypadali, že tam jsou jen kvůli tomu). Dozvěděli jsme se některé detaily o procedurách a organizačních věcech. Předně, z lodi se vystupuje na palubě 0 (pod Riviera deck). Krom lávky tam najdeme i ošetřovnu. Samotné připravení lodi k výstupu pasažérů trvá kolem půl hodiny, takže jsme byli požádání, abychom tam nestepovali už od chvíle, kdy uvidíme Cozumel na obzoru. Minulý večer nám do kajuty byly doručeny vouchery na předobjednané exkurze. Voucher si vezme zástupce operátora. Molo v Cozumelu má tvar F (bez té dolní čárky). Na cestující s exkurzemi po Cozumelu čekají zástupci na konci mola. Nás a ostatní cestující si odchytí někde na molu (nejpravděpodobněji u jejich lodě, která vás poveze na pevninu či třeba na soukromý ostrov). Ve všech přístavech je možno platit americkými dolary. V Mexiku většinou uvádějí ceny v pesos. Převod je jednoduchý - škrtnete poslední číslo (340 pesos = 34 dolarů). Kajmanské ostrovy a Jamajka mívají dvoje ceny nebo jen ceny v USD. Byli jsme varováni, že hlavně na Jamajce čekají už v přístavech místní a snaží se nám něco prodat, většinou něco nelegálního, tak abychom to nedělali! Poslední důležitá informace: Loď na nikoho nečeká, je nutné být zpět na palubě půl hodiny před vyplutím.
Na show mi vytrávilo, tak jsem si šel něco sezobnout na Lido deck. Sice bylo zataženo, ale přesto krásně teplo. Provandroval jsem znovu celou loď, až do kajuty. Vzal jsem si rozečtený román Z rozkazu prezidenta od Toma Clancyho a šel hledat nahoru lehátko a klid na čtení. Nakonec se na mě štěstí usmálo nad tou obrazovkou, jak jsem již zmiňoval. Ale moc klidu jsem ze začátku neměl.
U bazénu na Lido se konala velká show - Hairy chest competition - soutěž chlupatých hrudníků. Sledoval jsem z postraní pány tancující na schodech, předvádějící své svaly a v poslední disciplíně řvoucí z plných plic. Vítěz bral první místo zaslouženě. Nejenže vypadal jako Žvejkal ze Star Wars, ale křikem by ho na lodi překonala snad jen lodní siréna.
Vrátil jsem se ke knize, ale záhy jsem usnul. Na čerstvém vzduchu se spalo parádně a já v cimrmanovské poloze ležící spící strávil hodinu a půl. Probuzen a osvěžen jsem se vrátil na chvíli ke čtení. Knihu jsem brzy vyměnil za vířivku a asi za hodinu (maximální doporučená délka pobytu ve vířivce je 15 minut
) za bazén (se slanou vodou). Jak čas běžel, blížil se první ze zlatých hřebů plavby - Elegant Cocktail Party s kapitánem Marco Nogarou.
Vrátil jsem se do kajuty, abych se hodil do gala. Na tohle jsem se hrozně těšil. Lodní kapitán má u mě obrovskou přirozenou autoritu, respekt a obdiv stejně jako kapitán dopravního letadla. Setkání bylo naplánováno na 7:15 do Victoria Lounge. Bohužel jsem se ale nacpal do špatné fronty a neměl jsem tu čest si s kapitánem potřást rukou. Už při téhle příležitosti mě zaujala skupina Music Boardwalk hrající před samotným setkáním s kapitánem. Číšnice roznášeli koktejly zadarmo. Poslední song s Music Boardwalk zpíval Karl s K. Nasadil Wonderful world od Luise Armstronga a to s dokonalým hlasovým napodobením. Konečně přišel čas představit kapitána. Kapitán ve slavnostní uniformě nastoupil na pódium. Přivítal nás jako nejcennější náklad a představil nám své starší důstojníky. Dvě třetiny z nich byli Italové. Dva Chorvati, šéflékařka z Anglie. Jeden Kostaričan a tuším, že jeden Jamajčan. Tohle setkání bylo moc fajn, ale bohužel krátké. Kapitán měl jiné povinnosti.
Victoria Lounge při setkání s kapitánem
Bohužel jsem za celou plavbu kapitána nevyfotil, tak musíte vzít za vděk fotografii z netu
Vlastně přímo z Victoria Lounge jsme se přesunuli na večeři. Přivítal nás náš číšník Pablo. Přinesl včera načatou láhev vody. Já jsem ale odhalil vlastnictví Fountain Fun Card a čekal, až ke mě přijde nepálský bar waiter. Z jídelního lístku jsem vybral vsázku na jistotu, pokud jde o hlavní jídlo - řídil jsem se populárním heslem: "Hovězím nic nezkazíš.", ale rozhodl jsem se pro experiment u polévky. Miluju jahody a jahodová polévka, to je něco, co jsem musel zkusit. Pablo mě upozornil, že polévka se servíruje ledová, asi aby se mi nestal trapas jedné postavy z britského sit-comu Červený trpaslík. Dotyčný tam k pobavení spolusedících seřval kuchaře za studenou polévku Gazzpacho, mimochodem na jídelním lístku pravidelně každý den (a bohužel jsem se nedostal k příležitosti ji okoštovat). Přiznám se bez mučení, takhle dobrou polévku jsem neměl. Ač teda spíš bych ji přirovnal k jahodovému koktejlu. Servis byl jako tradičně výborný. Překvapení následovalo na závěr. Já kován internetovými diskuzemi jsem to trochu čekal a hodně se toho bál. Showtime! Osazenstvo jídelny baví hosty. Naštěstí zvolili relativně konzervativní způsob, nějaký italský lovesong. Asi jsem zapomněl zmínit včera důležitý fakt. Jídelny a s ní i pasažéři jsou rozděleni na tři týmy. Bílý, modrý a červený. Během celé plavby sbírají body a na konec je vyhlášen nejlepší tým. Něco pro soutěživé Američany, ale něco, co absolutně nezajímalo mě. Pro úplnost ale dodám, že jsme patřili do modrého týmu.
Jahodová polévka.
Ty kolečka jsou smažená cibule
Golen Olympia Restaurant staff
Překvapení v kajutě.
Dnešní program nabízel jednu z nejvelkolepějších show během plavby - Wonderful World. Na tohle jsem do divadla šel zcela dobrovolně. Představení bylo pěkně zpracováno. Zpěváci a tanečníci představovali některé světové kultury a jejich hudbu či tanec. Vše doplněno perfektně pasujícími kulisami. Například Moulin Rogue pro Paříž, dekorace jak z Romea a Julie pro Itálii, či africká step pro Křováky.
Po show, ještě než jsem se šel spát, jsem se vydal do kasina. Můj věk mě sice opravňoval vstoupit na hříšnou půdu a hrát, moje znalosti hazardních her ale ne. Tak jsem postával a koukal chvíli na ruletu, chvíli na blackjack. Zaskočil jsem ještě k baru, že si dám Sprite před spaním. Obsluhoval mě asi dvoumetrový Srb Goran tvářící se, že mi co nevidět dá přes držku. Ale všiml jsem si jeho kolegyně za barem, když se přede mě nakláněla pro led. Zaostřil jsem na jmenovku....PETRA-Bartender-Slovakia! Takže než jsem šel spát, začalo mi býti jasné, koho musím během plavby překvapit.
tak popravdě mě zajímá ta loď víc, než "obyčejný" let s Deltou. 
dotaz: jakou cimru konkrétně jste měli? balkónek? předpokládám, že je to menší, než si člověk dovede představit... 
... oni totiž ty nápoje jsou starej trik. Najíst se v luxusní restauraci v Praze není problém, problém je se napít. Za flašku kyselého českého vína ze sklepů Vládi Železnýho 1000 Kč fakt nedám, zvlášť když hlavní jídlo stojí 700 Kč a předkrm 300 Kč. To si tu lahev může sommelier strčit tam, kam se těžko vejde 
prodejce, za pochopení textu máš pětku 
