Fórum Airways.cz

Pro porovnání co podávají italské dráhy v business třídě ve své vlajkové soupravě FRECCIAROSSA na trase Řím - Miláno

.. to vypadá jak u ČSA v Y.

Období železničních neštěstí už doufám pominulo, takže je čas vrátit se k tématu a trochu pokročit dále. Napřed jeden starší článek z idnesu, který sem rozhodně patří:

http://cestovani.idnes.cz/vlakem-do-cho ... vatsko_tom

A přidám i svůj vlastní příběh. Moje dnešní cesta ovšem nebude začínat na pražském Hlavním nádraží, ani v černé Ostravě. Dnes poprvé v tomto vlákně zavítáme do zahraničí - konkrétně do Štýrského Hradce.

Stejně jako řada českých nádraží má i Graz Hauptbanhof čerstvě za sebou rozsáhlou a moderní rekonstrukci. Ovšem ani "tam" v Rakousku nemá rekonstrukce budovy vůbec žádný odpudivý účinek na "lůzu", která nádražní prostředí přímo vyhledává. A tak bez ohledu na architektonické řešení stavby, množství použitého betonu, skla nebo nerezu, se to i v bohatém Rakoskou po nádražích hemží všelijakými závadovými osobami - feťáci, alkoholici, pobudové. Oproti pražskému Hlaváku je tu snad jediný rozdíl: barevný odstín. V Rakousku jsou prostě všichni tihleti nějací tmavší. Alkoholici jsou zarudlejší, narkomani strupovatější a "nepřizpůsobiví" černější. Jakýmsi lidsky světlým elementem po ránu se mi tak stane teprve až dvojice homosexuálů, kteří se vítají po dlouhém odloučení přímo uprostřed haly. Je to scéna jako z německého romantického filmu - napřed si běží naproti, pak jeden z nich odhodí kufr a se slzami v očích si padnou do náručí. Následuje dlouhatánský francouzský polibek. Potom se homosexuálové vezmou za ruce a odcházejí spolu směrem na Keplerstraße - aniž by přitom vzbudili sebemenší pozornost somálských výrostků, kteří kolem nich drandí na skateboardech a riziko srážky s chodcem je jim lhostejné.

Tohle je Rakousko.

***

Ale zpět k vlakům. Dominantou nádražní haly v Grazu je dílo rakouského multimediálního umělce Petera Koglera - plachta o rozměru 2355 m2 s abstraktním motivem, která pokrývá stěny i strop haly. Instalace byla na nádraží umístěna v roce 2003 kdy byl Graz Evropským hlavním městem kultury a pro údajně velký úspěch už to tam nechali. Já osobně jsem si připadal jako Jonáš v břiše velryby, ale asi každý v tom uvidí něco jiného:
A stejně jako v Česku, i na rakouských nádražích proběhla letáčková akce, která má ochránit před Ebolou:
Můj vlak už ale čeká na 5. nástupišti:
.. tedy rychle do Sparu nakoupit nějaké zásoby a hurá k vlaku, protože dnes opravdu to bude stát za to. Mezinárodní rychlík EC164 Graz - Zurich se totiž jmenuje TRANSALPIN. Co do „slávy“ ho lze přirovnat asi k naší bývalé Vindoboně, s tím rozdílem, že Transalpin jezdí - jak název napovídá - poněkud zajímavější trasu. Již od roku 1958 mezi Baselem a Vídní a v současné době (od 15. prosince 2013) mezi Zurichem a Grazem.

V dřevních dobách na tomto rychlíku jezdily soupravy:



.. nicméně dnes je TRANSALPIN klasický vozový rychlík, tažený v části trasy dvěma spřaženými lokomotivami Taurus. Řazeno je obvykle 8 vozů 2. třídy řady Bmz a Bmpz, klasický jídelní vůz WRmz se servisem Henry am Zug, jeden vagon 1. třídy s plošinou pro vozíčkáře a na začátku vlaku se objevuje jedna raritka, kvůli které tento vlak opravdu stojí za hřích.

Na konci (nebo na začátku) vlaku bývá totiž řazen švýcarský vyhlídkový vůz - Panoramawagen - řady Amp:
A protože je těchto vozů málo, stává se, že vůz prostě nejede, popřípadě někdy jsou naopak řazeny dva. Dnes mě potkalo štěstí a Panoramawagen řazen je:
Tyto čtvrt století staré vozy prošly rekonstrukcí myslím někdy v roce 2008. Jak jsem to pochopil já, místenku do Panoramawagenu nelze zakoupit přes web ÖBB, ale jen na pokladnách v Rakousku. Což je pro nás cizince trochu nevýhoda - ono to bývá dost plné. Na mě se ovšem dnes podruhé usmálo štěstí a chytil jsem pro sebe jedinou čtyřsedačku, na které nebyla žádná místenka. A roztahovat se, to já tuze rád

Výhoda Panoramawagenu je jasná - okna až ke stropu:
Transalpin je denní rychlík s dobou jízdy 9h35m.
.. a na trase dvakrát projíždí úvratí - to znamená, že ve stanici se změní směr jízdy. První úvrať je ve stanici Selzthal:
.. kde si to prostě chce přesednout na protější sedačku. V Selzthalu se tedy odděluje zrno od plev: místní a světaznalí si automaticky sednou správným směrem - po budoucím směru jízdy - no a turisti si začnou přesedávat teprve až v okamžiku, kdy se vlak nečekaně rozjede "opačným směrem". To byl ostatně i můj případ.

Od Selzthalu dál potom teprve začíná to správné alpské vlakové dobrodružství.
Na které je nejlepší se posilnit vegetariánskou bagetou ze Sparu
no a potom už konečně hurá do těch Alp..

Člověk by si myslel, že když bude jezdit vlakem po Alpách, tak bude mít od letišť na chvíli pokoj. To je ovšem omyl.
I v alpských údolích jsou letiště

Míjíme Flugplatz Niederöblarn (ICAO: LOGC), na kterém se nachází i jeden z heliportů Österreichischer Bergrettungsdienst - rakouské horské služby. Tyto heliporty se všechny jmenují Christophorus + číslo heliportu od jedničky do šestnátcky. Heliport v Niederöblarnu je Christophorus 14:
A to není vše. Nejenže lidi jezdí Transalpinem, aby mohli pozorovat Alpy, ale lidi dokonce i létají v letadlech, aby z nich mohli pozorovat Transalpin Je to šílené, ale je to tak.

Na náš vlak jsou podniknuty z letiště v Niederöblarn dva nálety, z nichž druhý se mi podaří i vyfotit:

Alpy, to jsou samozřejmě i tunely. Nejdelším na trase Transalpinu je Arlbergtunnel s délkou 10 650 metrů. Na jednom konci tunelu je stanice St. Anton am Arlberg a na druhém Langen am Arlberg - jízda tunelem trvá celkem 8 minut. Vyfotit se toho z tunelu moc nedá, prostě je na chvíli noc:
Pokud použiju Personovu stupnici, tak za design hajzlíků mají u mě Siemens a SBB rovných 20/20. Tlačítko na splachování je nad umyvadlem, ovládá se palcem, pak si člověk pustí vodu a tou umytou rukou nakonec zapne fén. Lépe vymyšlené jsem to zatím neviděl nikde:

A teď k servisu: jako vždy v 1. třídě je to i v Panoramawagenu s obsluhou na místo cestujícího. I když je to do jídelního vozu daleko - personál musí procházet celým vedlejším vozem ADbmpsz - vrchní chodí často a chodí rád. A proto má hodně objednávek. A když už to sám ani nepobere, chodí s kolegyňkou. Plné tácy dovnitř, prázdné nádobí ven. Napřed se všem rozdají jejich objednávky a pak se teprve vrchní vrátí na začátek vozu a začne zvolna kasírovat a žádná křeč, na kterou jsme zvyklí u personálu JLV.

Připravil jsem pro vás dvě fotografické studie servisu Henry am Zug.

Ta první se týká kávy - tzv. Wiener Melange:
.. a pokud by to nestačilo, velmi uklidňující houpání pěny lze sledovat i na videu:

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=0N2xId0NA64[/youtube]

Tak.

Letiště vedle vlaku už jsme viděli, teď by to ještě chtělo přístav. Zell am See:
Je na této fotografii Zellského jezera něco zvláštního?
.. a dál už jsou zase jen rakouské kopce, kopce a kopce ..
.. a rakouské pivo, pivo a zase pivo ..
No, a to je vlastně všechno.

Na závěr musím pochválit admina za hromadné vkládání fotek, bez něhož by tento fotopříběh nikdy nešlo vložit.
Šš šš, hůůů!

velpa.66 píše:Pro porovnání co podávají italské dráhy v business třídě ve své vlajkové soupravě FRECCIAROSSA na trase Řím - Miláno

dá se při nákupu lístku na Feccia Rossa poznat jaká to pojede souprava? teďka někdy dávají do provozu ty nový, ne?

pepa007 píše:

velpa.66 píše:Pro porovnání co podávají italské dráhy v business třídě ve své vlajkové soupravě FRECCIAROSSA na trase Řím - Miláno

dá se při nákupu lístku na Feccia Rossa poznat jaká to pojede souprava? teďka někdy dávají do provozu ty nový, ne?

Nedá se to poznat.Schválně jsme si kupovali jízdenku na spoj který má zastávku u výstaviště EXPO o které psali že tam jezdí ty nejnovější soupravy a mají speciální EXPOservis.Jela starší souprava,nezapli vlakový infosystém který se promítá na obrazovky nebo si ho najdeš na vlatním zařízení.
WIFI připojení i v bussines bylo placené.Podle naší navigace jsme zkoušeli kolik jedeme a ta nám ukazovala max 303km/h.
Můj dojem " je to celé takové ITALSKÉ".

Prodejce: Teda...tady někdo umí dělat chutě. Asi nejkrásnější trip report, kterej jsem tady četl. Hned mi to připomnělo mé dva víkendové výlety na rakouský Sommerticket (nebo jak se to jmenovalo), které jsem podniknul v roce 2005 a pak v roce 2007, během kterých jsem projel rakouskou část zde zmiňované cesty. Ta trasa přes Alpy, to je prostě lahůdka

Pozerám, že vlakové trip reporty začínajú nebezpečne konkurovať tým leteckým Normálne ma prodejce navnadil, aby som si tú trasu cez Rakúsko do Švajcu strihol tiež

prodejce: moc pěkné, opravdu moc - jen podotknu, že systém dvacetibodového hodnocení jsem převzal (a mírně modifikoval) od A. Haylera (http://www.andyhayler.com/food-rating)

ad Frecciarossa - nevím, když jsme v září 2012 jeli z Milána do Bologne, wi-fi chytila dcera (tehdejší) přítelkyně na iPhone zcela bez problémů - a bezplatně.

Fotografická studie servisu excelentní... Díky videu jsem se prokliknul na YouTube a pustil si i prodejcův song - https://www.youtube.com/watch?v=7hCfq0rzFUY ... v první chvíli jsem si myslel, že se zas převlík MOL

Honza Sura testuje tři dny české železnice, iDnes nasadil online reportáž - http://ekonomika.idnes.cz/velky-test-ce ... ne=1005941

Tak jsem přečetl reportáž z prvního dne a gratuluji, s touhle akcí si musel Honza dát dost práce. Chybí mi jen trocha toho gastra - fotka řízku, nebo alespoň čaj v railjetu! [FACE SAVOURING DELICIOUS FOOD] Zdravím do Euronightu a přeji šťastnou cestu.

Zdravím z SC 515 Akurát som využil novinku JLV. On-line objednávka jedla až na miesto tak som zvedavý Gastro photos coming soon

Edit: tak bohužial fotky mi nejdú nahrať ani po tom, čo som ich prehnal kompresiou aký max. veľký súbor sa dá vlastne priložiť?