Gastrofotografický koutek (。・・)_旦 (ಠ_ರೃ)

[Globik]

Tak to je nářez!
Mimochodem - jaké máš zkušenosti s Cafe Art a baristou M.Křižkem?

[persona]

V Café Art (dva nebo tři provozovatelé za posledních cca 15 let) jsem neměl kávu dobře 7 let a u posledního majitele určitě ne, takže nemohu nic říct. Ale barista tam má ty základní certifikáty, byť ne na nejvyšší úrovni, takže by měl vědět co dělá. Snad je to nadšenec, který pochopil, že Tchibo byla mylná cesta

K baristům: tenhle člověk vedl tým ve fakultním bufetu - měl jsem jen od něj min. 50 cappuccin a pár desítek espress: http://brno.idnes.cz/barista-michal-ste ... domaci_aba - bohužel jsem však jeho směs zatím ještě neměl možnost ochutnat

A je tu další varianta "kouče", tentokrát coffee coach: http://dokonalakava.cz/, který video-recenzuje brněnské kavárny, viz první epizoda: https://www.facebook.com/permalink.php? ... 3706976296 - a jak tak vidím, má dlouhá konstruktivní připomínka (není vidět do šálků, proč líčí současný stav tak tristně, prkenný projev, dlouhá minutáž, proč si objednávají lungo) byla po pár dnech z Facebooku vymazána, když předtím byla kvitována s povděkem. )

Měl jsem ale asi před 14 dny jedno espresso od nové barmanky v Jedné básni v Bohunicích, která se prý učila u něj a bylo to velmi kompetentní espresso - určitě 15/20.

[prodejce]

No nic, zeptal jsem se na denní nabídku jídla a odpověď zněla:
"Máme domácí játrovou paštiku".

"Z husích nebo kachních jater?"
"Z kuřecích"
"A jaké je to kuře prosím - nějaké z farmy?"
"Ne, je to Vodňanské kuře" (ehm)

"A kromě té paštiky máte ještě něco?"
"Ještě sezónní zeleninu s bramborem"

Dřív jsem to vůbec nevnímal, ale od doby co existuje toto vlákno si všímám více, že zřejmě pod vlivem Pohlreichových a Vaňkových pořadů vzniká jistá plíživá tendence dělat v hospodách a obchodech z lidí čím dál větší blbce. Něco ve smyslu "když to ty čur*ci chtěj domácí a sezónní, tak jim to holt naděláme domácí a sezónní".

A hospodští, které by to samotné nikdy dřív nenapadlo, začínaj vymýšlet absurdní slovní hříčky na dané téma.

Další nešvar s tímto spojený, který vnímám stále naléhavěji, jsou jakési pokusy o starosvětskou žoviálnost v komunikaci se zákazníkem - a to jak v hospodě, tak na krámě. Co si pod tím představit? Například když dvacetileté jelito za pultem, mužského pohlaví, které neumí ani ukrojit rovně salám, snaží se vyjadřovat a tvářit jako bodrý, zcela lokální, vesnicko-komunitní militantně heterosexuální biořezník s padesátiletou praxí:

"A vopravdu todleto jo, a nechcete radši todleto za těch 750? Sice to něco stojí, ale to si pochutnáte, to je italský domácí jó."

No nechci.

Na mysl mi teď ještě přišel jeden pokladní-brigádník v supermarketu, který si napřed prohlédl každý nákup na pásu a pak se kupujícího zeptal:

"Tak co bude dneska k večeři?"

A když se tak zeptal potřetí, vyklonil jsem se z fronty před pokladnou a povídám:

"Markuj, kriple."

.. a kupodivu to tak zůstalo bez jakýchkoliv dalších otázek či komplikací.

Snad nejčerstvější zážitek je z pátka, kdy jsem nakupoval v lahůdkách větší množství prodejčího mléka (čti šampaňského) spolu se sortimentem drobných delikates. Když jsem položil zbožím překypující košík na pult, slečna povídá:

"No ježkovy voči, to bude ale párty, chi. Můžu přijít takyy?"

Napřed jsem se z toho musel oklepat, protože jediné, k čemu se moje šokovaná mysl v tu chvíli vzchopila, bylo pomyšlení no ty vole. A teprve po druhé namarkované položce povídám:

"To je na swingers párty."

... nakloním se mírně nad pult a dodám polohlasem ..

" .. ale tak vy klidně přijďte i sama."

Budete se divit, ale nepřišla.

[persona]

Vzal jsi mi to z klávesnice, neboť jsem se k tomu chtěl vyjádřit v dalším obsáhlejším příspěvku o moru bister (a blogů, které je vychvalují), kam chodí zásadně jen food-loveři, všechno je tam home-made, pečené a vařené s láskou apod.

Zvláště mi pak pije krev označení farmářský ve všech variantách. V Prostřeno jsem tuhle viděl, že soutěžící - osmnáctiletá dívenka - studuje na farmářku ---- ??? http://www.szesby.cz/?q=node/381

Dnes ráno jsem si pak všiml v Albertovi slavobrány u turniketu: http://farma.albert.cz/?utm_source=goog ... a%20Albert

Žoviálnost osobně pozoruji ve "farmářských obchodech", které se pyšní tradicí (since 2014 apod.); ve včerejším magazínu MF Dnes famářské posedlosti věnovali článek - notně zjednodušený a plný obtížně uvěřitelných komických příhod (mj. jak pražští manažeři běhají z "open spejsů" nakupovat farmářské mléko, když anton pustí z amplionu "Bů, bů", jak není in v určitých pracovních kolektivech říkat, že nejíš vše domácí apod.)

Začíná to být pěknej humus...

Za lepší zítřky a nikdy jinak!

Add.jpg (52.54 KiB) Zobrazeno 8070 x

Před cca 3 týdny jsem dělal jeden cvičný grant směřovaný k této problematice

[Globik]

Snad je to nadšenec, který pochopil, že Tchibo byla mylná cesta

Dělal "poradce" v Pekle na talíři, tak jsem si říkal, že bych k němu zašel ochutnat jeho výtvory.
https://www.stream.cz/peklonataliri/684722-kava

tenhle člověk vedl tým ve fakultním bufetu - měl jsem jen od něj min. 50 cappuccin a pár desítek espress: http://brno.idnes.cz/barista-michal-ste ... domaci_aba - bohužel jsem však jeho směs zatím ještě neměl možnost ochutnat

Chci to zkusit koupit při cestě do Brna - jestli jsem to z webu pochopil dobře, prodávají to v Mitte (byť tam "vaří" od jiných pražíren)?

[persona]

Bez komentáře

Apaprika zeleninova.jpg (19.46 KiB) Zobrazeno 8021 x

[persona]

Jsem stále tu. Jen sbírám síly na napsání hóoodně dlouhého příspěvku (ponovoroční bilancování II.), protože za poslední měsíc jsem dostal tolik gastro(foto)pecek mezi oči, že to musím "vydýchat".

Tak aspoň zatím na ochutnávku dvě věci: http://life.ihned.cz/c1-63735390-podive ... mazeny-syr a http://archiv.ihned.cz/c1-63636400-gran ... at-flakotu

Nová kavárna, nový marketingový postup...

[persona]

I když už je v kalendáři pár dní jaro, je potřeba zúčtovat se zimou a proto je tady druhá a poslední část ponovoročního gastrobilancování.

Boom kaváren, restaurací, bister, lepších hospod a barů v Brně pokračuje a zdá se, že trend stále ještě nabírá – ač je to stěží uvěřitelné – na síle. A jsem moc zvědav, kdy tento dosáhne vrcholu a začne pokles. Prakticky nemine den, abych někde neviděl nový podnik buďto již otevřený, připravovaný k otevřený, anonci na jeho budoucí otevření a pochopitelně také prázdnou výlohu s tak oblíbenou cedulkou „z technických důvodů zavřeno“. A ač chodím každý den prakticky celé dopoledne po ranní kávě po městě, neustále narážím na nové a nové podniky (musím se někdy vydat na průzkum na předměstí či do pásu sídlišť kolem města).

Je až neuvěřitelné, jaké množství těchto vzniká v areálu širšího centra. Co provede plánované zavedení on-line evidence tržeb si raději ani nepředstavuji, ale kvalifikované odhady hovoří o tom, že zkrachuje cca 40 – 50% provozoven. Zdůrazňuji, že to není jen můj dojem, ale potvrzují mi to i provozovatelé a barmani z mnou oblíbených podniků. Mnozí to pochopitelně vnímají s nemalou existenční úzkostí. Někteří si jednoduše neberou servítky a svou naštvanost vyjadřují slovy – cituji: „Dneska si otvírá kavárnu každý, kdo má díru v prdeli na sraní peněz“ Přesto v naprostě většině restaurací a bister přetrvává z pohledu náročnějšího zákazníka spousta neduhů, daří se šlendriánu v řemesle a pro mne stále výraznějšímu cynismu ve vztahu „hospodský – zákazník“. Co mám na mysli?

Ani v nejmenším mě nepohoršuje, že cena jídla v restauraci je zhruba pětinásobkem ceny surovin pro domácí vaření. Je potřeba umořit nemalou investici do kuchyně (v případě skutečně kvalitní restaurace, řada bister vaří na dvou domácích sporácích, varných deskách, nic nákladného), přestavby nebo návrhu a provedení interiéru, každý měsíc pak zaplatit personál včetně odvodů (v té ideální variantě), dále uhradit často brutální nájem, odvést DPH, zaplatit energie, zaplatit reklamu a samozřejmě vytvořit přiměřený zisk, aby si majitel mohl dát výplatu a případně vydělat něco navíc pro další investice.

Jenže jsou typy podniků a jídla (zejména pizzerie a těstoviny anebo bistra), kde jsou vstupní náklady extrémně nízké a ceny vzhledem k nákladům na suroviny přemrštěné a tyto podniky obvykle nevyžadují sofistikovanou kuchyň, kde pracuje celá brigáda, ale spíše (na jedné směně) jeden kuchař, jeden pomocný kuchař a pomocnice na mytí nádobí a polévky/saláty. A když pak vidím nacenění pokrmů v některých pizzeriích nebo bistrech, říkám si, že to dotyční skutečně přehánějí.

http://www.lastrada-brno.cz/jidelni-a-n ... stek#pizza –
269 Kč za Margheritu (č. 1) nebo 329 Kč za jen o málo „složitější“ pizzu (č. 2.). A to přitom podnik není ve vnitřním centru. Cenově blízko ke třem stům má i pizza http://www.pizzadigusto.cz/, ale ta je na samé periferii města (Líseň). Je to koneckonců jen pizza, tenká placka z těsta, které stojí do 10 Kč a bohužel v 99% případů obsahuje i suroviny, jejichž cena je v nákupu minimální (pizza šunka, pizza nářez, příšerná základní mozzarella z Makra apod.). Přitom za srovnatelné nebo i menší peníze (cca 200 - 250 Kč) může mít jeden tříchodové obědové menu v Pavillonu, La Bouchée, Noem Arch, Valorii atd., což jsou restaurace dbající na jistou kvalitu surovin a mající nakročeno směrem k zážitkové gastronomii.

Surovinový cynismus se dále projevuje pro mne v tom, že jsou podniky, které na svém webu uvádí, že si denně připravují čerstvou složku pro svůj klíčový produkt („Naším stěžejním jídlem jsou hamburgery připravované ze 100% hovězího masa od místního dodavatele a domácích bulek pečených denně podle vlastního receptu“ – viz http://eastvillage.cz/), ale když se 5 minut potloukáte po podniku a dokonce nakukujte pod ruce kuchaři (v módním slangu určitých kruhů grill-masterovi), aniž by si Vás jak kuchař tak barman jakkoli povšimli, pozdravili nebo se zeptali zda máte nějaké přání a vidíte, že bulky na burger jsou vytahovány zmražené z pytlíku a hranolky jsou mražené z Makra (http://sortiment.makro.cz/cs/hs-hranolk ... a/132929p/), říkáte si, že podnik má zřejmě dost peněz, když si může dovolit tohle v čase, kdy kilo brambor stojí 5 Kč. A domácí dvojité hranolky? Asi jsem naivní…

Zajímavým příkladem je i nacenění velmi módního bistra Franz (vybírám nabídku z 24. 2: https://www.facebook.com/bistrofranz/po ... 5618696596). Polenta, tagliatelle, plecko s bramborovým pyré, kuřecí kousky s rýží – to vše jsou velmi jednoduchá, surovinově levná a rychlá jídla. Ceny jsou ovšem zajímavé. A často i porce, které mají degustační velikost. Vrcholem cynismu v tomto směru a absurdním vyvrcholením „farmářské posedlosti“ je pak tento pokrm: https://www.facebook.com/jakodoma.resta ... 7700179827

Paradoxy (re)prezentace

To že je podoba meníček všelijaká asi nepřekvapí - koneckonců jsou to velmi úsporné varianty, které se často musí vejít do jedné stravenky. Něco jiného jsou ovšem speciální menu vztahující se k různým příležitostem.

Tak si říkám zda bych chtěl dát 388 Kč (pánská varianta valentýnského menu) za jídlo této úrovně (dva chody ze tří)? https://www.facebook.com/the.cat.cafe.b ... 4702216532

Vybavuje se mi v této souvislosti skvělý vtip z posledního „food issue“ magazínu The New Yorker

_A dreadful The New Yorker.jpg (24.31 KiB) Zobrazeno 7712 x

Causa čokoláda

Pokud mohu doporučit, nedávejte si (skoro nikde) čokoládový dort s čokoládovou omáčkou nebo cappuccino s čokoládou. Téměř vždy se na baru nachází bandaska s názvem čokoládový topping (ev. jahodový či karamelový topping) - http://sortiment.makro.cz/cs/hs-cokolad ... g/104989p/

Shodou okolností MF Dnes přinesla před 3 týdny ve své úterní spotřebitelské příloze test horkých čokolád v kavárnách a podobných zařízeních (http://ekonomika.idnes.cz/test-cokolada ... 6_test_nio). No, dopadlo to – dle očekávání? – neslavně. Neměl jsem horkou čokoládu v nějakém podniku cca 6 let (od té doby, co jsme si se slečnou dali v Paříži čokoládu ve slavné Angelině, viz http://www.angelina-paris.fr/en/ - pravda, také to stálo 8 EUR, takže tam by člověk kvalitu čekal – byli tak hodní, že nám to rozpůlili a i se šlehačkou jsme měli co dělat, abychom vůbec tu jednu porci zvládli) a tak jsem se inspirován testem vypravil do pár brněnských podniků, které zdůrazňují kvalitu horké čokolády. Všude mě zajímal nápoj označený jako horká čokoláda (nikoli mlčená, bez dalších příchutí, šlehačky atd.). Výsledek: čokoládovna Minach: Death by Chocolate v Alfa pasáži – 50% čokoláda s polotučným trvanlivým mlékem, Cafe Savoy: 55% čokoláda s polotučným trvanlivým mlékem, Cafe Placzek (nejlepší nová kavárna roku dle Czech Bar Awards – jak je to možné?) s poněkud diskutabilním billboardem Placzek – jediná káva, která Vás nerozpláče): 70% čokoláda s plnotučným trvanlivým mlékem. V méně „noblesních podnicích“ jsem to raději nezkoušel.

A k čokoládě ještě jedna zkušenost: Cukrářství Martinák (http://brno.idnes.cz/cukrarstvi-martina ... pravy_mich) se honosí svým sachrem a čokoládovým dortem Těžká Paříž. Třebaže mi linecká kolečka třená s marmeládou, která jsem zde před rokem ochutnal, přišla lehce podprůměrná (máslo tam nebylo moc cítit), zkusil jsem to ještě jednou. Sice mě trochu odradila lehce nakvašeně působící slečna v obsluze, která na mé dotazy na složení čokoládové polevy na obou dortech nakvašeně řekla, že je tam samozřejmě 35% živočišná slehačka (proč ne 40%, kterou mám v lednici?) - obsah kakaa v použité čokoládě neuveden, ale zjevně to bylo méně než 55% v dražší a luxusnější „paříži“ (vlastně tom nejdražším, co tam je k mání), jinak by se snad pochlubili (beru čokoládu a polevu z ní od 70%; btw: všimli jste si vy, co máte děti, že Nutella pro český trh nahradila slunečnicový olej ve složení levnějším palmovým?), ale zkusil jsem tedy sachr.

Neměl jsem bohužel zatím verzi ve Vídni či Salzburgu, ale velmi dobré čokoládové dorty s meruňkovou marmeládou dělala kdysi maminka jisté slečny. Poleva tenká, čokoláda evidentně laciná, štiplavě sladká, piškotový korpus nepříjemně vysušený a bez obsahu čokolády, vrstvy meruňkového sirupu spíše než džemu/marmelády extrémně tenké a prakticky neznatelné. Šlehačka sice živočišná, ale evidentně ne moc čerstvá, už hodně povadlá, uleželá, což potvrdila slova majitele, který říkal, že ji musel trochu oživit (tak proto byl asi 3 minuty kdesi v přípravně).

Klínek sachru Martinák a unavená šlehačka...

Textura a struktura

Ta čokoládová poleva byl skandál... (celkově 10/20)

Abychom v čokoládě skončili na optimistickou notu, vřele doporučuji čokoládový dortík s mořskou solí od Kokina. Nevím jak je k dostání mimo Brno (asi špatně), ale určitě jej v Brně dodávají do Falku, Tungsramu, Cafe do Vany aj. ev. zkuste na nějakém jarmarku v Praze. Lepší dezert jsem v Brně od r. 2011 neměl.

Na kávové frontě klid

Pro ty, co dočetli až sem, přidávám stručný výběr z káv posledních týdnů. Původně jsem chtěl fotit každé espresso a cappuccino, ale často jsem zapomněl, nebyly ideální světelné podmínky nebo se mi nechtělo. Čili vybírám typické ukázky reprezentující jednotlivé styly přípravy a případné neduhy nebo přednosti. Za zmínku stojí, že kromě běžných káv (v rozmezí 12 - 13/20) jsem se dočkal i dvou "sedmnáctek" (jedno ristretto a jedno espresso) - obojí od mého oblíbeného baristy v Jedné básni (Bohunice), za kterým tak 2 - 3x týdně jezdím.

Park Lane Cafe (návrat po více než roce, Filicori Zecchini Delicata) - bohužel jen 12/20

Espresso Park Lane v detailu - nepříjemná směs hořké a kyselé chuti, vodnaté tělo

Typické espresso v Jedné básni-Sukova (crema sice ok, ale zdaleka už to není tak jako kdysi)

Typické espresso v Jedné básni-Sukova v těchto dnech (12/20)

Fatálně upadá i káva v Krmítku na FF MU (Gorkého ul.) - espresso dostal kamarád

a moje cappuccino bylo vskutku na štíru s bublinami (špatné slehání mléka)

Cappuccino Jedna báseň-Sukova

Cappuccino Jedna báseň-Sukova

Po dlouhé době změna (Hario V60 - 2 dcl z 12 g) v Coffee and Fusion (majitel 2x barista roku)

Cappuccino Jedna báseň-Sukova (od chlapce, co trochu přepaluje mléko a dělá je tradičnější, ale malovat - medvídky - v latte artu umí)

Zatím nejlepší káva roku 2015: ristretto v Jedné básni-Bohunice (pan Ivo) - 17/20 - malé wow :-)

a sedmnáctkové espresso stejného baristy - značný vliv má i kávovar - válcová Elektra, na Sukově La Spaziale

trochu "rozjeté" cappuccino v Jedné básni-Sukova, ale velmi krémové aniž by bylo přehnaně mléčné

Espresso v Cafe Laundry (26 Kč) - barmanka s piercingem "všude možně" mi řekla: "Já to nechávám týct delší a dávám do cappuccino šálku." Hm, ehm :-(

Jedna z místnůstek bufetu Krmítko na FF MU a na stole je?

...Personovo espresso - bohužel jen 12/20. Neproškolená brigádnice...sice půvabná ale...

Takhle dělá cappuccino majitel dvou podniků Jedna báseň. Za barem zaskakoval...

lehce poetické cappuccino v Jedné básni-Sukova (krátkovlasá dívka)

Úpadek další pobočky Krmítka (FSS MU), respektiva podoba první zkušební kávy nového provozovatele bufetu

po prvním srku se crema začala trhat...

...aby po druhém srku doško k její naprosté destrukci (všimněte si různých úrovní pěny) - 12/20

S hrůzou zjišťuji, že jsem pojednal jen asi polovinu poznámek, které jsem si připravil. Nezbývá než to dokončit - zase - příště. Mezitím zkusím taky napsat něco o letadlech (poslední z avizované čtveřice trip-reportů).

[neuromancer]

Neměl jsem horkou čokoládu v nějakém podniku cca 6 let (od té doby, co jsme si se slečnou dali v Paříži čokoládu ve slavné Angelině, viz http://www.angelina-paris.fr/en/ - pravda, také to stálo 8 EUR, takže tam by člověk kvalitu čekal – byli tak hodní, že nám to rozpůlili a i se šlehačkou jsme měli co dělat, abychom vůbec tu jednu porci zvládli) a tak jsem se inspirován testem vypravil do pár brněnských podniků, které zdůrazňují kvalitu horké čokolády.

Všude mě zajímal nápoj označený jako horká čokoláda (nikoli mléčená, bez dalších příchutí, šlehačky atd.). Výsledek: čokoládovna Minach: Death by Chocolate v Alfa pasáži – 50% čokoláda s polotučným trvanlivým mlékem, Cafe Savoy: 55% čokoláda s polotučným trvanlivým mlékem, Cafe Placzek (nejlepší nová kavárna roku dle Czech Bar Awards – jak je to možné?) s poněkud diskutabilním billboardem Placzek – jediná káva, která Vás nerozpláče): 70% čokoláda s plnotučným trvanlivým mlékem. V méně „noblesních podnicích“ jsem to raději nezkoušel.

Se vším bych souhlasil, akorát hledání té pravé horké čokolády bez mléka nějak nerozumím. Drtivá většina i těch nejlepších a nejznámějších horkých čokolád po světě je připravena s mlékem či smetanou, i ta v Angelině.

[persona]

Myslel jsem pochopitelně čokoládu rozpuštěnou ve 31, 33 či 40% smetaně a pokud to vyznělo jinak, tímto to zpřesňuji - asi to nebylo jednoznačně zřejmé (automaticky to doma udělám tak, že tabulku rozpustím a rozmíchám v téměř vařící smetaně).

Jak mi ovšem napsal kamarád, původní a pravá horká čokoláda se skutečně obešla bez jakéhokoli mléčného tuku ("nic z tohoto nema spolecnyho s puvodni (pravou) horkou cokoladou, kterou jsme si dovezli z Guadeloupe, coz jsou rozemlete, propasirovane prazene kakaove boby, rozpustene a opet ztuhle do kusu, ktery se strouha a pak vari. ZADNE MLEKO se tam nedava.)

[neuromancer]

OK, smetana je určitě lepší než mléko, nicméně třeba v té Angelině se s tím zřejmě zase tak nemažou. http://www.julienbinz.com/Recette-du-Ch ... a1555.html

[persona]

Vskutku. Děkuji za nalezení receptu. Dnes jsem zakoupil pár tabulek čokolády "na vaření" (http://www.tesco.com/groceries/product/ ... =279302360), nejprve jsem zkusil jednu raději znova ochutnat (již před rokem se mi zdála celkem ok), snědl půlku, vlastně skoro celou (stále uspokojivé) a pak koupil další. Na polevu, na palačinky, na pokusy, takový ten nejnižší přijatelný standard.

[prodejce]

Nedá se nic dělat, čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani vy..

Jaro je neodbytné a tlačenková sezona než se stihla pořádně rozjet .. tak už zase pomalu končí. Co chvíli přijde čas a budeme opět všichni vespolek chroupat omaštěnou, předraženou trávu a sugerovat si, jak moc je to zdravé. Sbohem kachnám, sbohem husím, sbohem moravským vrabcům se špenátem, sbohem i tobě, tlačenko... setkáme se opět až den se bude krátit a dloužit noc. To jest na podzim.

Loučení má být důstojné. A to nejlepší má přijít na konec.

A tedy ještě než letošní tlačenkovou sezonu oficiálně prohlásím za ukončenou, představím vám vůbec to nejlepší, co se v této sezoně na poli tlačenek urodilo, vítězku soutěže Tlačenka of the Universe 2014/2015. A upozorňuji předem, že vrcholem sezony se opravdu, ale opravdu nestane žádná z komerčních tlačenek, které jsem zde v průběhu zimy představil. Hitem sezóny se stává, stejně jako ve všech minulých sezonách, tlačenka nekomerční, tlačenka domácí. A to dokonce domácí v tom nejlepším slova smyslu.

Tedy sice doma vyrobená, ale nikoliv amatérskou svépomocí. To ne. Tam ty desítky let zkušeností s masnou výrobou vždy jsou a musejí být znát. Pokud jde o tlačenku, pro amaterismus opravdu není místa.

Klenot, který mám za čest zde dnes presentovat, tedy pochází z rukou bodrého, zcela lokálního, vesnicko-komunitního militantně heterosexuálního řezníka s padesátiletou praxí. A nenechte se mýlit, takový skutečně existuje.

A když mluvím o tlačence nekomerční, je to taková, která se za peníze prostě koupit nedá. Která se neprodává. A člověk si buď musí sám prase vykrmit (na balkoně, ve vaně), nechat od Mistra porazit, a pak teprve se dostane k lizu, anebo: se k lizu dostane zadarmo. Ale neříkal bych "darem", ono je to spíš "donation". Jakýsi dobrovolný dar ze soucitu, oběť pro dobro světa, něco, čeho se napřed jeden musí v bolestech vzdát, aby to druhý mohl přijmout. Je to na první pohled docela nenápadný balíček:

Který ukrývá bochníček:

A teď už si nasaďte klobouky, dál nás čeká jen a jen divoká jízda. Horská dráha chutí a vůní.

Jak jsme se v průběhu roku naučili, nejdůležitější na tlačence je mozaika, masová vůně a poréznost, tedy schopnost absorbovat ocet. Níže uvidíte něco, s čím se u žádné komerční tlačenky nikdy nesetkáte. Nikdy. Je to mozaika snů, archetyp dokonalosti:

Překvapením pro začínajícího konzumenta bude u nekomerčních tlačenek zejména střízlivá vůně. Nekomerční tlačenky aromaticky nejásají, nemají totiž z čeho. Neobsahují nic e-e, nic nemusí něco překrývat a hlavně podíl libového masa dosahuje tolika procent, že na to komerční řezníci nemají ani kolonku. Tam to prostě neexistuje.

A je samozřejmostí, že tato tlačenka je vyrobena z ultra-organického čunka, který dostal ránu mezi oči v okamžiku, kdy jednoho rána zvědavě vykoukl z chlívku. O kvalitě suroviny není v tomto případě pochyb a je to taková kvalita, jaká je v komerčních podmínkách zcela nedostupná.

Naneseme ocet a hned víme, že vše, co Bůh stvořil, je dobré. Možná lepší, než jsme čekali. Následující fotografie jasně ukazují, jak se ocet dokonale váže do textury:

Po třiceti sekundách je již všechen ocet uvnitř, povrch tlačenky je nelesklý, ale zároveň velmi šťavnatý:

Pohled na mozaiku této many nebeské mi nedovolil zakrýt ho vrstvou cibule. V tomto mimořádném případě jsem cibuli dal stranou, abych se mohl do poslední chvíle kochat pohledem. A pak došlo ke spojení, naše těla splynula v jedno. Přiznám se: slzel jsem, pocity štěstí a skutečné vyjímečnosti. Dodnes nechápu, jak je něco takového vůbec možné, ale zato vím bezpečně, že Bůh stvořil svět dobrý. To jen komerční řezníci ho kazí.

A tak letošní tlačenkovou sezonu zamykám na dva západy, zahazuji klíč a kráčím létu a jahodám se šlehačkou vstříc.

[dejavu]

Jen detail k Nutelle. Nejím to, ale koukal jsem nedávno v Lidlu na nějaký ultra balení v akci, které bylo německého původu a byl tam také palmový olej....

[Pan Am]

Jen detail k Nutelle. Nejím to, ale koukal jsem nedávno v Lidlu na nějaký ultra balení v akci, které bylo německého původu a byl tam také palmový olej....

Je to tak, v německé Nutelle je taky palmový olej - http://www.nutella.de/zutaten