@ dider
Vsechny tvoje body jsou trefy do cerneho v diskuzi o LCC na long-haul! K nekterym bodum mam (mirne nesouhlasne) komentare, k jinym naopak (vrele) souhlasne. Souhlas nesouhlas, vsechny aspekty, ktere vyjmenovavas, jsou to nejpodstatnejsi, o cem je nutno vest diskuzi v ramci LCC long-haul. (Tedy ne obcerstveni na palube zdarma).
dider píše:
a) na většinu city pairu je potřebuje mít přípojové lety. Není možné trvat jen na vlastní distribuci přes svůj internetový portál
Nevim, jestli to chapu uplne spravne, ale mam pocit, ze tady spojujes dve veci v jednu:
1) Zda jde provozovat long-haul jenom point-to-point nebo jsou pro udrzitelnost linky nutne i pripoje (feeding).
2) Zda je mozna distribuce (prodej) jen pres internet.
ad 1) Mam tendenci souhlasit s tim, ze long-haul postaveny na p2p je velmi obtizny model. Z hlavy lovim pouhe dva az tri, ktere funguji: L'Avion (Pariz-NY) a Air Asia X (Londyn-Kuala) a samozrejme Virgin Atlanic (Londyn-> bývalá říše, nad kterou slunce nikdy nezapada). Posledne jmenovany je postaveny prevazne na p2p, ale precejen neco malo "nasava" za LHR a za naletavane body na jinych kontinentech. Naopak je mozne uvest daleko vic prikladu p2p long-haul aerolinek, ktere sly do kytek. V leisure segmentu Zoom Airlines, Flyglobespan a pamatny Laker Airways, v byznys segmentu Silverjet, Maxjet, EOS.
BTW, zminovane legendarni Laker Airways jsou velmi zajimava pripadova studie. To o cem tady diskutujeme v roce 2010 se poprve zkouselo uz pred 33 lety... Vychozi bod pro samostudium zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Laker_Airways
ad 2) Tady mam spis tendenci nesouhlasit. Nechci se te dotknout, ale nejsem si jist, jestli tvuj nazor na distribuci (prodej) neni profesionalne zakriveny. Zkusme si prestavit svet, ve kterem neexistuje BSP, neexistuji IATA prodejci, neexistuje "malovani" letenek. V tomto svete je mozne koupit letenku pouze primo pres web. Znamena to, ze v tomto svete prestanou existovat klasicti dopravci a long-haul aerolinky? Znamena to, ze si vsichni dosavadni uzivatele klasickych, sitovych a long-haul dopravcu reknou: "Ach jo, skoda, dneska uz si nemuzu koupit letenku od zadneho prodejce jako driv, takze se neda nic delat, ale od teto chvile uz v zivote nikam nepoletim"? Anebo se prizpusobi nove realite a "snizi se" k pouzivani jedineho dostupneho distribucniho kanalu?
A dale: Mozna ne uplne kosher prirovani, ale zkusme to: Kolik % firem davalo papirove prikazy k uhrade na pobocce banky a kolik firem elektronicky v roce 1995? Kolik v roce 2000? A dal 2005 a 2010? A kdyz dneska zrusime papir a pobocky, bude to znamenat, ze ta mensina, ktera dodnes papir a pobocky preferuje, od te chvile prestane podavat veskere prikazy k uhrade? Prestane platit vsem dodavatelum a ukonci cinnost?
A posledni komentar v tomto bode spojuje temata, ktera jsem ze zacatku rozdelil: pripojne lety a prima distribuce. Ze je mozne oboji soucasne jiz dnes doklada napriklad tento link:
http://www.virgin-atlantic.com/en/us/bo ... /index.jsp
Pojdme tedy k tvym dalsim bodum:
b) nepoměrně větší část nákladu na jeden let tvoří palivo
Presne tak. Tady je nulovy prostor pro uspory.
c) jedna linka = jedno letadlo, které stojí mnohem víc, než narrow body. Využití dálkového letadla navíc nejde nijak extra vylepšit. Na lince KUL-LON je letadlo AAX ve vzduchu stejně dlouho jako letadlo MH nebo BA. Na samotné rychlosti "otočky" zdaleka tolik nezáleží
BINGO!!! Toto je podle me klicovy zadrhel, proc nejde jen tak snadno aplikovat LCC model z kratkych a strednich trati na dalkove linky. Denni vyuziti flotily je snad nejdulezitejsi pilir modelu LCC (tedy nikoli obcerstveni zdarma nebo moznost rezervace konkretni sedacky). Pokud Airbus 320 CSA udela za den 6-8 kratkych segmentu za den a ten stejny Airbus 320 easyJetu jich udela 12, tak uz je to znacny rozdil. Mesicni leasingova splatka za A320 je cca 300 tis. USD, tedy denne 10 tis. Je sakra rozdil, kdyz tu splatku rozdelim na 7 letu denne (prumer u CSA) nebo 12 letu denne u easyJetu ($1429 vs. $833). A dalsi rozdil je, kdyz tu vyssi splatku $1429 delim mezi 158 sedacek (CSA) nebo tu nizsi splatku $833 mezi 183 sedacek (easyJet). Komu se nechce vytahovat kalkulacku, tak uvadim vysledky: $1667/158 = $9.04 oproti $833/183 = $4.55. Financni naklady na jednu sedacku tedy u klasicke aerolinky dvojnasobne nez u LCC diky vyssimu vyuziti flotily. Tedy na kratkych linkach! Ale zkuste ten stejny 767, 777, 747, 787, 330, 340, 350 nebo 380 otocit mezi Londynem a New Yorkem dvakrat casteji nez to dokaze konkurence
d) cestující na dalkové lince vyžadují a budou vyžadovat jistý druh komfortu ve všech směrech. Tady to není jen otázka mít/nemít jidlo na palubě.
Tady bych mozna oponoval. Kdyby mel low-end cestujici moznost zakoupit letenku Evropa-USA nebo Evropa-Asie za 99 eur + taxy (one way), tak bychom mozna byli prekvapeni, ceho vseho je ochoten se vzdat. (Dany priklad je pro prvni ctvrtinu 21. stoleti ciste hypoteticky, za 99 babek to zatim neumime vyrobit a jeste dlouho umet nebudem).
e) provozovat dálkové LCC spojení na levnější letiště 100km od centra není mnohokrát moc možné. Výhoda nižších poplatků je tedy taky tabu
A tady si opet dovolim nesouhlasit. Naopak tvrdim, ze rozdil v ceste 11h vs. 12h uz je na mavnuti rukou (pro low-end a mid-market klientelu), pokud to bude znamenat usporu treba $100. Ta jedna hodina navic by mozna hrala deleko mensi roli nez hraje pri cestovani po Evrope - je to 10% casu navic oproti treba 50% navic pri volbe HHN-STN namisto FRA-LHR.
Zaverem dodam, ze prestoze vyjadruju nesouhlas zhruba v polovine bodu, tak vedeme zcela neantagonisticky spor ve veci long-haul LCC
