Ostrava
-
Kamyl
- Kapitán
- Příspěvky: 1644
- Registrován: 20. 01. 2006, 18:49
- Oblíbené typy letadel: B747, A330
- Pohlaví: muž
- Bydliště: OSR
- Stav: Offline
Tak ted uz cekam jen na zpravu, ze se tu presouva montazni hala Boeingu na vyrobu 787ek 
-
oříšková-deli
- Cestující Economy (low-cost)
- Příspěvky: 12
- Registrován: 09. 01. 2007, 16:28
- Bydliště: Ostrava
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Re: změny
Změny jsou minimální, řekl bych, že stránky jsou téměř totožné.Marek.R píše:http://www.airport-ostrava.cz/
udělali tam ňaké změny tak se koukněte
-
Martin
- Cestující Economy (low-cost)
- Příspěvky: 18
- Registrován: 24. 03. 2003, 08:33
- Stav: Offline
Regionální příloha MF DNES 13.2.2007
Brno Mošnovu uniká
Rozdíl mezi počtem lidí, kteří využili letiště v Mošnově a v Brně, je stále větší
Ostrava - Letiště v Mošnově se ani téměř tři roky poté, co jej do svého vlastnictví získal krajský úřad, nemůže dostat do tempa. Vzdušných přístavů v Brně, nebo Katovicích, které měly, podobně jako mošnovské letiště, na začátku desetiletí obdobnou pozici, využilo v loňském roce podstatně více cestujících.
Diametrální rozdíl je hlavně při srovnání počtu pasažérů odbavených v Mošnově a v Katovicích. Zatímco počet cestujících v Katovicích narostl jen v uplynulém roce o více než čtyřista tisíc, mošnovským letištěm, které má podstatně kvalitnější přistávací dráhu, prošlo v meziročním srovnání jen o pětatřicet tisíc lidí více.
Stále dynamičtěji roste také letiště v Brně-Tuřanech. Ještě v roce 2004 odletělo z brněnského letiště o čtyřiačtyřicet tisíc lidí méně než z Mošnova. O rok později už mošnovské letiště o stejný počet lidí zaostávalo, v roce 2006 pak služeb brněnského letiště využilo o téměř sto tisíc lidí více, než kolik jich letělo z Ostravy. O další vývoj letiště již mají strach někteří jeho pracovníci. Redakce MF DNES má k dispozici jejich dopis, v němž poukazují nejen na fakt, že letišti konkurence uniká, ale i na možné příčiny daného stavu.
„Jsme rádi, že si Moravskoslezský kraj dal rozvoj letiště Ostrava jako jednu ze svých priorit, nicméně máme obavy ze zneužívání vynakládaných prostředlů kraje k tomuto účelu,“ píší autoři dopisu, jejichž jména má redakce k dispozici, ale kvůli svému personálnímu propojení s letištěm nechtějí zveřejňovat své jména. Pisatelům dopisu vadí zejména fakt, že kraj bez výběrového řízení podporuje desítkami milionů korun ročně leteckou linku do Vídně, provozovanou soukromou firmou a během tří let nedokázal přilákat do Mošnova nízkonákladového dopravce, který by obyvatelům kraje zajistil levné spojení s některým z evropských velkoměst.
„Je údělem obyvatel regionu cestovat letecky pouze přes Prahu a Vídeň? Není za tímto postupem jen něčí finanční zájem o co nejdelší trvání dotací na podporu linek, které provozuje soukromá letecká společnost Central Connect Airlines? Neukázala by jiná společnost, která provozuje vhodnější typy letadel, že je schopna provozovat linky do jiných míst levněji a bez dotací? S kolika společnostmi managment letiště jednal o možném vstupu na letiště do Ostravy?“ ptají se autoři dopisu.
Podle informací Lubomíra Vavroše, ředitele Letiště Leoše Janáčka, jak se v současnosti mošnovské letiště jmenuje, proběhlo jednání se společností Rynair, jejíž provoz by však kraj měl přijít na devadesát milionů korun ročně. A ty kraj nechce dát, preferuje místního dopravce, kterému dal jen v roce 2006 okolo 40 milionů korun.
Další miliony korun mají z krajského rozpočtu zamířit na vyrovnání ztrát z provozu linky Ostrava - Vídeň i v letošním roce. Původně sice nebyly do krajského rozpočtu zařazeny, ale minimálně do dubna by je měl kraj vyplácet.
Letiště patří kraji, ale vládnou tam jiní
Dalších osmnáct milionů chce kraj, společně s ostravským magistrátem, investovat do propagace nové letecké linky. Zatím se neví, do které, ale jako nejpravděpodobnější se jeví Amsterodam. Tuto linku by měla opět bez výběrového řízení provozovat společnost CCA, vlastněná Danešem Zátorským.
Společnosti vlastněné tímto ostravským podnikatelem mají na letišti stále silnější slovo. Vedle linky do Vídně zde působí například i letecká škola, připravuje se výstavba hangáru za miliardu korun, na který přispěje podstatným dílem také stát.
Na leteckou školu Let's Fly, patřící také pod mateřskou společnost CCG, chce letiště převést část odbavovacích služeb.
„Handlingové služby spojené s odbavováním letadel všeobecného letectví má na mošnovském letišti poskytovat soukromá společnost. Jaký je přínos tohoto kroku pro letiště vlastněné krajem. Není to náhodou další „malá domů“ od managementu letiště?“ ptají se autoři dopisu s tím, že jedním ze zakladatelů společnosti Let's Fly, ale i pozdějším akcionářem společnosti CCG, pod kterou spadá většina soukromých aktivit na ostravském letišti, byl právě současný ředitel letiště Lubomír Vavroš.
Vavroš, který vlastnil akcie společnosti CCG v hodnotě 2,5 milionu korun, ale své současné propojení s vedením společností odmítá. „Skutečně jsem akcie společnosti CCG vlastnil, ale již v době, kdy jsem měl první náznaky, že bych se mohl stát ředitelem letiště, jsem se těchto akcií zbavil,“ vysvětluje Vavroš. „V současné době žádné akcie společnosti CCG nevlastním, takže o nějakém střetu zájmů nemůže být řeč. Letecký svět je tak malý, že by se asi těžko hledal člověk, který by nebyl nějakým způsobem s nějakou firmou na trhu propojen,“ dodal.
Vavroš: Máme dobrý plán
Ve sporu o tom, zda je nastoupená cesta, která by měla letiště v Mošnově oživit, správná, má jeho ředitel Lubomír Vavroš jasno. Nemyslí si, že by z Mošnova měli nízkonákladoví dopravci působit za každou cenu. Naopak. Plánem letiště je podle jeho ředitele vytvoření takového zázemí a podmínek, aby jeho provoz sám o sobě nízkonákladové dopravce přilákal a ti chtěli z Mošnova působit bez toho, že by dostávali na svůj provoz dotace, nebo jinou podporu.
V roce 2015 by mělo letištěm projít 1,5 milionu pasažérů ročně. Jak toho chcete docílit?
Stavu, kdy by letiště Leoše Janáčka využívalo 1,5 milionu lidí ročně, chceme docílit kombinací několika faktorů. Chtěli bychom, aby v té době z letiště létaly pravidelné linky do velkých evropských obchodních center, což by pomohlo i obchodním kontaktům firem z celého regionu. Chceme také rozvíjet nákladní dopravu, jejíž ekonomický přínos nám umožní zlepšit nabídku pro letecké dopravce a tím vyjít vstříc i nízkonákladovým aerolinkám. Nemáte strach, že si lidé do té doby zvyknou létat s nízkonákladovými společnostmi z jiných letišť a naopak, že se nízkonákladové společnosti na těchto letištích zabydlí natolik, že už do Ostravy třeba nebudou chtít jít?
Pokud se nám bude dařit rozvíjet služby regionálního letiště ve všech segmentech letecké dopravy, budeme atraktivnější i pro nízkonákladové společnosti. Nebudeme jim ovšem muset platit nějaké další peníze, což po nás nyní požadují. Nejsme proti nízkonákladovým společnostem jako takovým, jsme proti tomu, že by tady měly jít za zvýhodněných podmínek oproti jiným firmám, které letiště využívají. Nízkonákladové aerolinie musí přijmout naše podmínky, které dáváme všem ostatním, nemůže to být naopak.
Říkáte, že nákladní doprava by měla být v budoucnosti jednou z hlavních činností letiště, je k tomu letiště dostatečně vybaveno?
Pro nás je důležité rozvíjet letiště komplexně, tedy i v přepravě nákladů. Díky tomu, že máme dlouhou dráhu, mohou v Mošnově přistávat i ta největší letadla a toho bychom chtěli využít. V tom případě je pro nás spádový mnohem větší region, než v přepravě cestujících, a letiště může mít mnohem pravděpodobněji nadregionální charakter směrem do Polska, na Slovensko a podobně. To ale znamená, že musíme vybavit letiště tak, aby zde šlo přistávat za každého počasí, abychom mohli zavést přiblížení těžkých letadel za snížené viditelnosti. Až k tomu dojde, budeme zajímaví nejen pro nákladní přepravce, ale také pro letecké společnosti, které létají dlouhé tratě.
Nízkonákladové linky, které létají po Evropě příliš velké letiště nepotřebují, stačí jim kratší dráha, ale letadla, která létají například do Jihovýchodní Asie už dlouhou přistávací dráhu mít musí. A tady vidím příležitost například pro cestovní kanceláře. Ostrava by se mohla stát jedním z letišť, odkud by mohly létat přímé linky například do Thajska, nebo na Bali.
Stačilo by, kdyby se cestovní kanceláře z okolí, ale třeba i z jižní části Polska, nebo ze Slovenska domluvily a jejich charterové lety by létaly z Mošnova. Myslím, že turistů by tady našli dost. A to by byla další výzva pro nízkonákladové aerolinie. Letiště Ostrava by pro ně bylo opět zajímavější destinací.
Lukša: Musíme změnit strukturu akcionářů
Vstup silného strategického partnera, který by dal letišti výrazný impuls, je podle náměstka hejtmana Pavla Lukši jedním z momentů, který by měl letišti pomoci dosáhnout plánovaných výkonů.
„Jsem přesvědčen o tom, že skutečně perspektivní cestou k rozvoji letiště je změna akcionářské struktury Letiště Ostrava nejpozději do roku 2008,“ říká náměstek hejtmana Pavol Lukša. „Tato cesta je podle mého názoru možná na základě politického konsensu napříč stranami zastoupenými v krajském zastupitelstvu,“ dodal náměstek.
V roce 2015 by mělo služeb ostravského letiště využít 1,5 milionu cestujících. To znamená, že každý den by jím mělo projít více než čtyři tisíce lidí. V současnosti je toto číslo daleko nižší, v loňském roce cestovalo z mošnovského letiště 300 736 lidí, což znamená, že jím každý den prošlo v průměru okolo 820 lidí. Aby letiště dosáhlo v průběhu následujících osmi let čísla 1,5 milionu pasažérů, musel by se počet lidí zpětinásobit. Při kapacitě letadla Boeing 747 by tak muselo každý den z Mošnova odletět devět plně obsazených letadel.
„Počet odbavených cestujících v roce 2015 byl stanoven na základě využití prognózovaní metodiky o vývoji počtu cestujících v evropských zemích, kterou používají pro stanovení trendů v osobní letecké dopravě takoví renomovaní výrobci letadel, jako jsou společnosti Airbus a Boeing,“ vysvětlil Pavol Lukša způsob, jak se krajští zastupitelé dobrali odhadovaného počtu cestujících v roce 2015.
„Díky dlouhé startovací dráze, blízkosti průmyslové zóny a dálnice D47, podle mého názoru přesáhne letiště v osobní letecké dopravě i zmiňovaných 1,5 milionu cestujících v roce 2015,“ dokončil Pavol Lukša.
Zatím jsem čekal více
(Jak to vidí Petr Žižka, vedoucí redakce)
Když ostravské letiště v Mošnově předal stát kraji, zaradoval jsem se. Považoval jsem to za první cesta k tomu, aby se letiště stalo vzdušnou bránou do mnoha míst světa. Vždy, když odlétám na dovolenou, považuji za hloupé (až skoro potupné), že se nejdříve musí dostat do Prahy. Jak už to v životě bývá a jak zjistil už slavný Jára Cimrman, fáze očekávání byla brzy nahrazena fází zklamání.
Před pár lety mi vyprávěl místní významný podnikatel, že pokud Ostrava urychleně nechytí dech a nezačne přitahovat pod svá křídla letecké společnosti, zvyknou si lidé létat z nedalekých Katovic. A měl pravdu - tamní letiště nabírá neuvěřitelně strmou vzletovou křivku. Ještě před třemi lety polské letiště přepravilo zhruba stejný počet cestujících jako Mošnov. Dnes přepraví skoro pětkrát více lidí.
O tom, že Poláci to myslí s využitím vzdušného prostoru vážně, svědčí i internetové stránky obou letišť. Ty polské jsou vyvedeny v šesti jazycích (včetně češtiny!), ty mošnovské se s tím nedají srovnat. Zatím dostalo „naše“ letiště nový název. To je ale trochu málo. Lidé v regionu čekají, kdy konečně nabere rychlost a výšku.
Brno Mošnovu uniká
Rozdíl mezi počtem lidí, kteří využili letiště v Mošnově a v Brně, je stále větší
Ostrava - Letiště v Mošnově se ani téměř tři roky poté, co jej do svého vlastnictví získal krajský úřad, nemůže dostat do tempa. Vzdušných přístavů v Brně, nebo Katovicích, které měly, podobně jako mošnovské letiště, na začátku desetiletí obdobnou pozici, využilo v loňském roce podstatně více cestujících.
Diametrální rozdíl je hlavně při srovnání počtu pasažérů odbavených v Mošnově a v Katovicích. Zatímco počet cestujících v Katovicích narostl jen v uplynulém roce o více než čtyřista tisíc, mošnovským letištěm, které má podstatně kvalitnější přistávací dráhu, prošlo v meziročním srovnání jen o pětatřicet tisíc lidí více.
Stále dynamičtěji roste také letiště v Brně-Tuřanech. Ještě v roce 2004 odletělo z brněnského letiště o čtyřiačtyřicet tisíc lidí méně než z Mošnova. O rok později už mošnovské letiště o stejný počet lidí zaostávalo, v roce 2006 pak služeb brněnského letiště využilo o téměř sto tisíc lidí více, než kolik jich letělo z Ostravy. O další vývoj letiště již mají strach někteří jeho pracovníci. Redakce MF DNES má k dispozici jejich dopis, v němž poukazují nejen na fakt, že letišti konkurence uniká, ale i na možné příčiny daného stavu.
„Jsme rádi, že si Moravskoslezský kraj dal rozvoj letiště Ostrava jako jednu ze svých priorit, nicméně máme obavy ze zneužívání vynakládaných prostředlů kraje k tomuto účelu,“ píší autoři dopisu, jejichž jména má redakce k dispozici, ale kvůli svému personálnímu propojení s letištěm nechtějí zveřejňovat své jména. Pisatelům dopisu vadí zejména fakt, že kraj bez výběrového řízení podporuje desítkami milionů korun ročně leteckou linku do Vídně, provozovanou soukromou firmou a během tří let nedokázal přilákat do Mošnova nízkonákladového dopravce, který by obyvatelům kraje zajistil levné spojení s některým z evropských velkoměst.
„Je údělem obyvatel regionu cestovat letecky pouze přes Prahu a Vídeň? Není za tímto postupem jen něčí finanční zájem o co nejdelší trvání dotací na podporu linek, které provozuje soukromá letecká společnost Central Connect Airlines? Neukázala by jiná společnost, která provozuje vhodnější typy letadel, že je schopna provozovat linky do jiných míst levněji a bez dotací? S kolika společnostmi managment letiště jednal o možném vstupu na letiště do Ostravy?“ ptají se autoři dopisu.
Podle informací Lubomíra Vavroše, ředitele Letiště Leoše Janáčka, jak se v současnosti mošnovské letiště jmenuje, proběhlo jednání se společností Rynair, jejíž provoz by však kraj měl přijít na devadesát milionů korun ročně. A ty kraj nechce dát, preferuje místního dopravce, kterému dal jen v roce 2006 okolo 40 milionů korun.
Další miliony korun mají z krajského rozpočtu zamířit na vyrovnání ztrát z provozu linky Ostrava - Vídeň i v letošním roce. Původně sice nebyly do krajského rozpočtu zařazeny, ale minimálně do dubna by je měl kraj vyplácet.
Letiště patří kraji, ale vládnou tam jiní
Dalších osmnáct milionů chce kraj, společně s ostravským magistrátem, investovat do propagace nové letecké linky. Zatím se neví, do které, ale jako nejpravděpodobnější se jeví Amsterodam. Tuto linku by měla opět bez výběrového řízení provozovat společnost CCA, vlastněná Danešem Zátorským.
Společnosti vlastněné tímto ostravským podnikatelem mají na letišti stále silnější slovo. Vedle linky do Vídně zde působí například i letecká škola, připravuje se výstavba hangáru za miliardu korun, na který přispěje podstatným dílem také stát.
Na leteckou školu Let's Fly, patřící také pod mateřskou společnost CCG, chce letiště převést část odbavovacích služeb.
„Handlingové služby spojené s odbavováním letadel všeobecného letectví má na mošnovském letišti poskytovat soukromá společnost. Jaký je přínos tohoto kroku pro letiště vlastněné krajem. Není to náhodou další „malá domů“ od managementu letiště?“ ptají se autoři dopisu s tím, že jedním ze zakladatelů společnosti Let's Fly, ale i pozdějším akcionářem společnosti CCG, pod kterou spadá většina soukromých aktivit na ostravském letišti, byl právě současný ředitel letiště Lubomír Vavroš.
Vavroš, který vlastnil akcie společnosti CCG v hodnotě 2,5 milionu korun, ale své současné propojení s vedením společností odmítá. „Skutečně jsem akcie společnosti CCG vlastnil, ale již v době, kdy jsem měl první náznaky, že bych se mohl stát ředitelem letiště, jsem se těchto akcií zbavil,“ vysvětluje Vavroš. „V současné době žádné akcie společnosti CCG nevlastním, takže o nějakém střetu zájmů nemůže být řeč. Letecký svět je tak malý, že by se asi těžko hledal člověk, který by nebyl nějakým způsobem s nějakou firmou na trhu propojen,“ dodal.
Vavroš: Máme dobrý plán
Ve sporu o tom, zda je nastoupená cesta, která by měla letiště v Mošnově oživit, správná, má jeho ředitel Lubomír Vavroš jasno. Nemyslí si, že by z Mošnova měli nízkonákladoví dopravci působit za každou cenu. Naopak. Plánem letiště je podle jeho ředitele vytvoření takového zázemí a podmínek, aby jeho provoz sám o sobě nízkonákladové dopravce přilákal a ti chtěli z Mošnova působit bez toho, že by dostávali na svůj provoz dotace, nebo jinou podporu.
V roce 2015 by mělo letištěm projít 1,5 milionu pasažérů ročně. Jak toho chcete docílit?
Stavu, kdy by letiště Leoše Janáčka využívalo 1,5 milionu lidí ročně, chceme docílit kombinací několika faktorů. Chtěli bychom, aby v té době z letiště létaly pravidelné linky do velkých evropských obchodních center, což by pomohlo i obchodním kontaktům firem z celého regionu. Chceme také rozvíjet nákladní dopravu, jejíž ekonomický přínos nám umožní zlepšit nabídku pro letecké dopravce a tím vyjít vstříc i nízkonákladovým aerolinkám. Nemáte strach, že si lidé do té doby zvyknou létat s nízkonákladovými společnostmi z jiných letišť a naopak, že se nízkonákladové společnosti na těchto letištích zabydlí natolik, že už do Ostravy třeba nebudou chtít jít?
Pokud se nám bude dařit rozvíjet služby regionálního letiště ve všech segmentech letecké dopravy, budeme atraktivnější i pro nízkonákladové společnosti. Nebudeme jim ovšem muset platit nějaké další peníze, což po nás nyní požadují. Nejsme proti nízkonákladovým společnostem jako takovým, jsme proti tomu, že by tady měly jít za zvýhodněných podmínek oproti jiným firmám, které letiště využívají. Nízkonákladové aerolinie musí přijmout naše podmínky, které dáváme všem ostatním, nemůže to být naopak.
Říkáte, že nákladní doprava by měla být v budoucnosti jednou z hlavních činností letiště, je k tomu letiště dostatečně vybaveno?
Pro nás je důležité rozvíjet letiště komplexně, tedy i v přepravě nákladů. Díky tomu, že máme dlouhou dráhu, mohou v Mošnově přistávat i ta největší letadla a toho bychom chtěli využít. V tom případě je pro nás spádový mnohem větší region, než v přepravě cestujících, a letiště může mít mnohem pravděpodobněji nadregionální charakter směrem do Polska, na Slovensko a podobně. To ale znamená, že musíme vybavit letiště tak, aby zde šlo přistávat za každého počasí, abychom mohli zavést přiblížení těžkých letadel za snížené viditelnosti. Až k tomu dojde, budeme zajímaví nejen pro nákladní přepravce, ale také pro letecké společnosti, které létají dlouhé tratě.
Nízkonákladové linky, které létají po Evropě příliš velké letiště nepotřebují, stačí jim kratší dráha, ale letadla, která létají například do Jihovýchodní Asie už dlouhou přistávací dráhu mít musí. A tady vidím příležitost například pro cestovní kanceláře. Ostrava by se mohla stát jedním z letišť, odkud by mohly létat přímé linky například do Thajska, nebo na Bali.
Stačilo by, kdyby se cestovní kanceláře z okolí, ale třeba i z jižní části Polska, nebo ze Slovenska domluvily a jejich charterové lety by létaly z Mošnova. Myslím, že turistů by tady našli dost. A to by byla další výzva pro nízkonákladové aerolinie. Letiště Ostrava by pro ně bylo opět zajímavější destinací.
Lukša: Musíme změnit strukturu akcionářů
Vstup silného strategického partnera, který by dal letišti výrazný impuls, je podle náměstka hejtmana Pavla Lukši jedním z momentů, který by měl letišti pomoci dosáhnout plánovaných výkonů.
„Jsem přesvědčen o tom, že skutečně perspektivní cestou k rozvoji letiště je změna akcionářské struktury Letiště Ostrava nejpozději do roku 2008,“ říká náměstek hejtmana Pavol Lukša. „Tato cesta je podle mého názoru možná na základě politického konsensu napříč stranami zastoupenými v krajském zastupitelstvu,“ dodal náměstek.
V roce 2015 by mělo služeb ostravského letiště využít 1,5 milionu cestujících. To znamená, že každý den by jím mělo projít více než čtyři tisíce lidí. V současnosti je toto číslo daleko nižší, v loňském roce cestovalo z mošnovského letiště 300 736 lidí, což znamená, že jím každý den prošlo v průměru okolo 820 lidí. Aby letiště dosáhlo v průběhu následujících osmi let čísla 1,5 milionu pasažérů, musel by se počet lidí zpětinásobit. Při kapacitě letadla Boeing 747 by tak muselo každý den z Mošnova odletět devět plně obsazených letadel.
„Počet odbavených cestujících v roce 2015 byl stanoven na základě využití prognózovaní metodiky o vývoji počtu cestujících v evropských zemích, kterou používají pro stanovení trendů v osobní letecké dopravě takoví renomovaní výrobci letadel, jako jsou společnosti Airbus a Boeing,“ vysvětlil Pavol Lukša způsob, jak se krajští zastupitelé dobrali odhadovaného počtu cestujících v roce 2015.
„Díky dlouhé startovací dráze, blízkosti průmyslové zóny a dálnice D47, podle mého názoru přesáhne letiště v osobní letecké dopravě i zmiňovaných 1,5 milionu cestujících v roce 2015,“ dokončil Pavol Lukša.
Zatím jsem čekal více
(Jak to vidí Petr Žižka, vedoucí redakce)
Když ostravské letiště v Mošnově předal stát kraji, zaradoval jsem se. Považoval jsem to za první cesta k tomu, aby se letiště stalo vzdušnou bránou do mnoha míst světa. Vždy, když odlétám na dovolenou, považuji za hloupé (až skoro potupné), že se nejdříve musí dostat do Prahy. Jak už to v životě bývá a jak zjistil už slavný Jára Cimrman, fáze očekávání byla brzy nahrazena fází zklamání.
Před pár lety mi vyprávěl místní významný podnikatel, že pokud Ostrava urychleně nechytí dech a nezačne přitahovat pod svá křídla letecké společnosti, zvyknou si lidé létat z nedalekých Katovic. A měl pravdu - tamní letiště nabírá neuvěřitelně strmou vzletovou křivku. Ještě před třemi lety polské letiště přepravilo zhruba stejný počet cestujících jako Mošnov. Dnes přepraví skoro pětkrát více lidí.
O tom, že Poláci to myslí s využitím vzdušného prostoru vážně, svědčí i internetové stránky obou letišť. Ty polské jsou vyvedeny v šesti jazycích (včetně češtiny!), ty mošnovské se s tím nedají srovnat. Zatím dostalo „naše“ letiště nový název. To je ale trochu málo. Lidé v regionu čekají, kdy konečně nabere rychlost a výšku.
-
David2
- Cestující Economy (low-cost)
- Příspěvky: 75
- Registrován: 24. 07. 2005, 10:54
- Stav: Offline
-
Hansb
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 342
- Registrován: 19. 11. 2006, 16:29
- Bydliště: BRQ/LKTB
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Ale zatímco v Mošnove se pořád chvástají jaké budou nové linky do Amsterdamu, Londýna a prý dokonce do Thajska a na Bali byť pouze jako chartery, tak v Brně zavádění nových linek nabírá o mnoho konkrétnějších rozměrů viz Paříž, Moskva... Ne že bych Mošnovu přál něco zlého, ale jak praví název článku: Brno Mošnovu uniká, tak tomu zatím naštěstí i je.
byť pouze jako chartery, tak v Brně zavádění nových linek nabírá o mnoho konkrétnějších rozměrů viz Paříž, Moskva... Ne že bych Mošnovu přál něco zlého, ale jak praví název článku: Brno Mošnovu uniká, tak tomu zatím naštěstí i je.-
Foxx
- Vedoucí kabiny
- Příspěvky: 854
- Registrován: 11. 02. 2003, 09:15
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Mě nějak unikaj ty konkrétnější rozměryHansb píše:Ale zatímco v Mošnove se pořád chvástají jaké budou nové linky do Amsterdamu, Londýna a prý dokonce do Thajska a na Bali
O Paříži a Moskvě se taky v BRQ jenom mluví, nebo mi něco uteklo ?-
Hansb
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 342
- Registrován: 19. 11. 2006, 16:29
- Bydliště: BRQ/LKTB
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
-
Foxx
- Vedoucí kabiny
- Příspěvky: 854
- Registrován: 11. 02. 2003, 09:15
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
-
Hansb
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 342
- Registrován: 19. 11. 2006, 16:29
- Bydliště: BRQ/LKTB
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=4591 tady je jeden článek ze 3.2. 07, ještě jeden podobný je na letectví.cz, ze stejného nebo blízkého data, ale tam se mi nepodařilo najít archiv článků...
-
Dalibor V.
- Nováček
- Příspěvky: 9
- Registrován: 14. 02. 2007, 18:14
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Brno - Moskva
Foxx: tady je něco k té Moskvě - http://www.letectvi.cz/letectvi/Article63072.html
Sice to není pravidelná linka, ale aspoň je vidět určitý posun dopředu.
Sice to není pravidelná linka, ale aspoň je vidět určitý posun dopředu.
-
Hansb
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 342
- Registrován: 19. 11. 2006, 16:29
- Bydliště: BRQ/LKTB
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
-
Poly
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 369
- Registrován: 18. 12. 2006, 12:08
- Oblíbené typy letadel: B747-400, B777-300, A330-300, A340-600
- Stav: Offline
Je to škoda, Brno plně využívá potenciál letiště a města, zatímco Ostrava vůbec. V Ostravě chybí především nízkonákladoví dopravci, což je vidět na lince z Brna do Londýna. Zatímco linka do Mnichova strádá.
A že se bude z Ostravy létat do Thajska či na Bali, tak tomu se můžu jen smát. Tady nejsou schopni zajistit pravidelnou linku po Evropě a do Asi se bude létat, i když jen charter.
Kdyby v Ostravě byla jen polovina linek, o kterých se zde uvažovalo, tak počet cestujících mohl být o 200 000 větší. To co jsem, kde by se mělo z Ostravy létat, je např: Londýn, Amsterdam, Brusel, Frankfurt, Mnichov, Paříž, Curych, Moskva, prý Riga a Vilnius. Myslím si, že taková linka do Frankfurtu, Londýna, Amsterdamu či Paříže by se klidně uživila, a to možná i všechny. Jo jenže co nejde v Ostravě v jiných městech jde. Takové Katovice, kde poblíž je Krakow, jsou přece jasným příkladem, kterým směrem by se měla Ostrava vydat.
A že se bude z Ostravy létat do Thajska či na Bali, tak tomu se můžu jen smát. Tady nejsou schopni zajistit pravidelnou linku po Evropě a do Asi se bude létat, i když jen charter.
Kdyby v Ostravě byla jen polovina linek, o kterých se zde uvažovalo, tak počet cestujících mohl být o 200 000 větší. To co jsem, kde by se mělo z Ostravy létat, je např: Londýn, Amsterdam, Brusel, Frankfurt, Mnichov, Paříž, Curych, Moskva, prý Riga a Vilnius. Myslím si, že taková linka do Frankfurtu, Londýna, Amsterdamu či Paříže by se klidně uživila, a to možná i všechny. Jo jenže co nejde v Ostravě v jiných městech jde. Takové Katovice, kde poblíž je Krakow, jsou přece jasným příkladem, kterým směrem by se měla Ostrava vydat.
