Fórum Airways.cz

Tak dneska se pokusim vlozit novy trip report s Emirates. Vzhledem k nezkusenosti s vkladanim fotek omluvte tu pomalost. Jinak jako obvykle pripojuju anketu, at vim, jestli mam takhle psat i dal.

Emirates EK050, Mnichov 14:25 – 23:15 Dubaj, čas letu: 5:50, A330-200 A6-EAI
Kdyz jsme prijizdeli na mnichovske letiste, první letadlo, které jsem zahledl bylo LH A330-300. V tu chvili jsem si uvedomil, jak moc my uz chybi letani na dlouhe trasy. Od prvního letu s Emirates uz uplynuly dva roky a ja byl opravdu trochu „v abstaku“. Pro další cestu jsem si vybral opet tuhle společnost vzhledem k maximalni spokojenosti, milim na ucte a dobře cene, kterou nabizeli. Navíc se mi hodne hodil routing MUC – DXB – BKK – SYD s mesicnim „stop.overem“.

Na letiste jsem svou pritelkyni pod nalepkou nutne casove rezervy donutil prijet jiz v 10:00 na odlet ve 14:25. Check-in je v Mnichove oteviran tri a vice hodin pred odletem. Prepazek je hodne (5 – 6), takze se nastesti v malinkem prostoru terminalu 1C nekonaji u letu Emirates fronty. Jejich check-inu jesem zazil uz přes deset a nikdy nedoslo na cekani delsi nez pet minut. Viva Emirates. To je také jeden z duvodu, proc si jich tak vazim (umerne tomu, jak nesnasim fronty). Dokud k tomu budou poskytovat fantasticke IFE a fajn catering, tak budu povazovat jejich produkt za velmi dobry a nemusi se o mou prizen bat.

Jen musim podotknout a trochu vytknout, ze jsem dvakrat za kratke obdobi mel v MUC smulu na vcelku nezkuseny personal. Rodice na odletu sice meli problem s vizem, nicmene holcina zachazela s pocitacem takovou rychlosti, ze okolo stacili ostatni odbavit snad ¾ letadla . My jsme v lednu zase cekali na to, nez vyjede spravny zavazadlovy listek. Nicmene vsechno se delo s usmevem, a jelikoz kazdy nekdy zacina, nemam duvod to Emirates vycitat. Trochu bych se tady ale vyvztekal na mnichovske letiste. Terminal jedna je proste hrozny. Nechapu, jak se nekomu mohlo podarit naprojektovat letiste s chodbami sirokymi tak, ze by nima projel maly Airbus a zaroven odletove a priletove prostory pro cestujici vytvoril zcela miniaturni. Jeste vice nechapu, jak tohle letiste mohlo fungovat pred otevrenim T2 a pritom nezkolabovat.

Pasova kontrola byla dalsi krize. Odletala tri letadla. EK do Dubaje, Sibir a Aeroflot do Moskvy. Nevim, jakym stylem pristupuji tamni Gunteri k zakaznikum z vychodu, ale zda se mi to velmi podezrele. Otevrene byly dve prepazky a dva manici tam pracovali rychlosti maleho ditete. Prislo mi, ze se vse delo pod heslem „Hlavne se kvuli tem cmoudum z vychodu nepretrhnout“. Fronta zhruba 30 lidi trvala neuveritelnych 50 minut…naprosta bezmoc a beznadej. Lide tam obedvali, docetli knihy atd. Tranzitni prostor za pasovkou byl omezeny a jestli jsem za tu cestu potkal letiste s omezenymi moznostmi stravovani a nakupu, pak to byl prave Mnichov. Jsem trochu rozhorcen, ze prave tohle letiste je vyhlasovano jako jedno z nejlepsich v Evrope, nicmene je pravda, ze 70 procent vykonu zajistuje T2, ktery je naprosto jiny kafe.

Nastesti letadlo A330-200 A6-EAI dorazilo ke gatu na cas a zpozdeni se i pres pozdni nastup nekonalo. Musim rict, ze Praha je z trojuhelniku Mnichov, Viden, Praha jednoznacne nejpratelstejsi a nejlepe resene letiste, ale samozrejme kope jinou ligu. Nastup probehl velmi poklidne, ale je pravda, ze do letadla jsme nastupovali az mezi poslednimi, takze v te dobe jiz byli vsichni usazeni. Po usazeni do sedadel 32A,B zbyvalo do pushbacku uz jen par minut. Vedle z okenka se dal zahlednout B757 BA, A330 LTU a B753 Condor (impozantni letadlo),. Bylo to asi popre, co jsem mel tu cest, ho videt. Zatimco letusky rozdavaly horke ubrousky a usmevy, letadlo se zacalo pomalu sunout k RWY. Na start jsme sli asi jako cislo dve, ale cekali jsme jeste na pristani dalsich dvou letadel, z nichz jedno bylo LH 735.
Trasa letu nas chvili po startu zavedla primo nad Alpy. Pohledu na ne se nikdy nemuzu nabazit, ale tresnicka na dortu tentokrat spocivala v Karpatech zahalenych do ruzoveho oparu při zapadu Slunce (viz. foto). Servis na palube zacal velmi brzo. Nejdrive nasledoval bar service (orisky a vyber napoju). Ja jiz tradicne beru bile vino, vodu a mangovy juice. Pritelkyne pozadala o mangovy dzus a Baileys. Stevard trochu nechtel verit tomu, ze chce opravdu jen jednoho panaka. Tohle jsou drobnosti, kvuli kterym tak rad letam! K servisu mam ale jednu vyhradu. Hlavni obcerstveni, které bylo rozepsano jako obed, bylo podavano spise v case vecere. Jidla bylo nasledne ale dost, v tomto ohledu zadny problem nebyl, nicmene nikdo poradne přes dve hodiny nevedel, kdy to konecne prijde. Na druhé strane musim jako plus zminit obsluhu. Cely let se o nas staral opravdu velky sympatak, ktery rozhodne nesetril při podavani alkoholu.
Oba pokrmy servirovane v rámci večeře byly vyborne (mango chicken a duo fish filet). Dokonce se v ramci cateringu udrzela na vychodnich letech do Dubaje s pristanim kolem pulnoci i vecerni zrmrlina, která je k filmu na posledni dve hodiny letu naprosto genialni touch. Trochu otravni vsak touto dobou zacala byt skupinka cestujicich. Zhruba tri rady za nami si tak 10 lidi usporadalo debatni krouzek, ze ktereho kazdou chvili nekdo odchazel nebo prichazel dopredu. Nemam nic proti pohybu lidi na palube, ale po hodine, kdy se kolem Vas nekdo vecne tlaci, uz toho ma clovek dost. V tento moment mi doslo, jak moc mohou spolucestujici ovlivnit nahled na let a v mnoha pripadech i na aerolinii. Pri chatu o absolvovanych letech se svou sestrou jsme dosli k zaveru, ze ji se stalo na letu z Nemecka podobna zalezitost, takze vsem doporucuje dat si sedadlo tak alespon deset rad od zadi letadla.
Prilet do Dubaje byl velmi poklidny, pristani ukazkove. Letadlo zaparkovalo u noveho concourse two a vystup bridgem 203, ktery je uzpůsoben pro A380. V Dubaji jsem poprve zahledl tyhle obri letadla. Dokonce jsem mel stesti a „edove“ tam byly rovnou dva. Bohuzel vzhledem k ohromnosti terminalu a jeho vysce mi letadla neprisla nikterak obrovska. Navic jsem je za skly videl opravdu jen matne, ale uz tehdy jsem se zamiloval do zakriveni kridel tohohle monstra. Další A380 jsem videl az v Sydney ale tentokrat z paluby B773ER, takze zase jsem nebyl uchvacen jeho velikosti. Tavysla najevo az kdyz jsem stal na slavne Airport Beach vedle taxiway k draze 16L. Bohuzel jsem A380 i tak dostal proste po kouskach, takze neda se rict ze bych z tohohle letadla nejak udivenej.

Emirates EK384, Dubaj 3:15 - 12:05 Bangkok, čas letu 5:50, B777-300ER

Nove prostory (Emirates Terminal a Concourse 2) v Dubaji jsou velmi okazale. Je videt, narozdil od BKK, ze sem pri vystavbe bylo nalito o hodne a hodne milionu euro. Letiste je prostorne, navigace naprosto bezchybna. To uznali i mi rodice, kteri mají obvykle z prestupu nocni muru. Negativni na letisti je, ze se tvori fronty na bezpecnostni kontrole. To rozhodne po priletu ve 23:15 nebo v 5:30 rano neni nic prijemneho….ale kdyz muze byt Mnichov se svym servisem patym nejlepsim letistem na svete, pak se vubec ostycham toto Dubaji vycitat. Po absolvovani bezpecnostni kontroly vejdete do raje duty free. Priznivost cen se lisi podle artiklu. Například ceny vodnich dymek a tabaku jako takoveho jsou smesne. Priznive jsou take ceny elektroniky a obleceni. Alkohol jsem nezkoumal (měli jsme jiz z Mnichova ).
Co se tyce moznosti stravovani, tak ty rozhodne nebyly nepreberne. Sve kafe jsme nasli az v irske hospode v blizke casti T1. Ta byla vyborna, ceny ale vyssi. Nicmene, kdo je zvykly na Evropu, tak je to porovnatelne. V novem terminalu se da najit i low-costove obcerstveni jako McDonalds, KingBurger a podobne. Vzhledem k jeho obrovitosti je ale musite doslova natrefit. Food Courty jsme bohuzel nezkusili. Nestihli jsme ani ten hamburger jelikoz nam rozhlas ve 2:25 vyrazil dech s tim, ze nase linka EK384 je uz na last-call. Zacatek nastupu byl pritom planovan na 2:30. Neplanovali jsme ale v Dubaji zkejsnout, takze jsme rozhlas poslechli a sli rovnou ke gatu 202. Nastup opet silene efektivni. V tomhle se Emirates od roku 2006 zmenili k nepoznani. Nekona se dav stylu silnejsi jde první ale letadlo je rozdeleno na nekolik zon a nastupuje se podle nich, takze na palube minimum tlaceni, strkani atd. Pesronal to cti a je v tomhle neustupny.
Letadlo bylo prijemnym prekvapenim, protoze u gatu byl pripraven letoun B773ER místo planovane obycejne verze B773. ICE system se velmi hodil, protoze pritelkyne se chystala okamzite pos snidani prospat az do Bangkoku. Nakonec usnula jeste pred startem a pak jeste jednou pred tou snidani  Nepamatuji si registraci, ale vubec bych se nedivil, kdyby to byl A6-EBI. Na tohle ero jsem mel strasne stesti, vezlo me potom z BKK do Sydney a z DXB do Mnichova. Pushback se odehral ve 3:07 ale pojizdeni na RWY xxx trvalo vecnost. Start az tak kolem pul ctvrte. Emirates ale casy letu umele prodluzuji, takze v Bangkoku jsme si sedli stale vice nez na cas v 11:52.
Posadka tohoto letu byla i na druhy pokus nejslabsi ze všech letu z Emirates vubec. Poprve to byla teorie, nicmene ted si opravdu myslim, ze to vezi v naprosto nekrestanske dobe tohoto letu. Pokud budete mit tu moznost vybirejte si nejlepe linky s odletem v 8:50 (EK418) nebo v 9:40 (EK372). Bohuzel casovani tohoto letu je proste pro lidi neprijemne a je to videt i na posadce. My meli jeste tu smulu, ze nas obsluhoval strohy Evropan. Tento clovek je jediny clen personalu Emirates, ktery se proste odmital usmat a když uz se mu to povedlo, tak to bylo tak umely, ze by bylo lepsi, kdyby byl dal vaznej…. Tak to abych personal jenom nechvalil…dal ale bohuzel uz nemam jinou moznost 

Take musim posadce vytknout naprosto debilni volbu casu servirovani snidane. Jestlize na predchozim letu doslo k zamene obeda a vecere, nevidim v tom problem, servirovat ale snidani na letu s odletem ve 3.15 a trváním 5.50 dve hodiny po startu je nonsense. Posadka mela snidani odservirovat bud okamzite nebo alespon tak ctyri hodiny pockat. Takhle ti lide, co chteli spat, meli dost smulu.Mne to bylo samozrejme opet jedno, v urcitych ohledech jsem strasne vdecnej cestujici . Nastesti tohle se Vam stane jen s nekterymi posadkami. Na zpatecnim letu z Bangkoku (časy 1:35 – 4:35 doba 6:40) byla jiz snidane odservirovana okamzite a pak nasledoval nocni lid (tak, jak si podle me preje naprosta vestina cestujicich).
Trasa letu vedla oproti minule dost severne pres cast Pakistanu, severni cip Indie nad Kalkatu. Pote se letadlo stocilo na jih, smer Bangkok. Pozitivni bylo, ze posadka v druhé casti letu poctive obchazela s napoji. Tady bych jim na druhou stranu rad procetl k dobru. Kdyz jsem s Emirates letel poprve, tak se tehdejsi posadka na cestujici tak trochu vykaslala i v tomto ohledu. Pristani v Bangkoku bylo prijemne…spousta zatacek, vyhled na město, otocka nad morem, final approach na RWY xxx a touch-down v 11:52. Cas taxi ke gatu naprosto minimalni. V sousedni bay tou dobou jiz parkoval MS B777, na druhé strane pak Eva Air se svou pychou B7773ER.


O letisti v Bangkoku pojednam v ramci odletu do Sydney. Nicmene predesilam, ze zadny zazrak to rozhodne neni, ale na Thajsko vice nez slusne. Mezi tim me cekaly take dva lety s Thai v C, ale tem casem venuju samostatny report. A samotne Thajsko, to je na dlouhe vypraveni, nicmene k srdci mi trochu prirostlo.

Emirates EK418, Bangkok 19:30 – 8:45 Sydney, čas letu 9:15, B777-300ER A6-EBI 9:15

Tady ten let nezacal pro me uplne stastne. Pri online-check-inu jsem zjistil, ze jsem byl nedobrovolne presazen ze sedadla 42A do sedadla 25A. Pravdepodobne tak ucinil nejaky check-inar, kteremu se proste hodilo moje místo vzadu. EK sice respektovaly muj pozadavek na sedadlo u okna, nicmene to bylo nad kridlem. To se dalo ale vzhledem k nocnimu casu letu tolerovat. Co uz se respektovat ale nedalo, byl fakt, ze to bylo dve rady za basinet seats. Ja plne respektuju pravo rozmazlenych dvouletych fracku na cestovani, nicmene do budoucna budou muset Emirates respektovat moje pravo na to, se od nich separovat do zadni casti letadla. Zmenu mesice rezervovaneho sedadla beru u Emirates jako ulet. Pokud by se tak melo ale dit i v budoucnu, dost to zamava s moji loajalitou.

Nicmene ted se musim vratit jeste k letisti BKK. Je sice pomerne dobre resene, nicmene po trech letech provozu uz casto najdete rozparane lino, popraskane dlazdice atd. Znamka odflaknute prace….velmi rychle to tam starne. Na pisoary na panskych zachodech je casto videt „z ulice“….to je opravdu vtipny. Z praktickych veci mi vadila predevsim pasova kontrola. To byla proste zoufalost…nicmene ne vetsi nez v Mnichove!!!! Za druhe navigace snad v peti patrech na sebe kolmych concoursu je nesnadna. Zkuste najit v tranzitni casti internetovou kavarnu…..to je na hodinu. Duty-free pouze o predrazenych zapadnich znackach….Thajsko by melo na vic.
Velke minus je i organizace v jednotlivych concoursech (každý cca 6 kontaktnich vychodu). Nejsou v nich umisteny tabule o Vasem odletu, takze se musite spolehnout na informace bezpecaka, co ma naskrabany cisla letu na nejakem papirku. V celem arealu uz take nesezenete vodu, ani z automatu!!!. Jakmile tam vlezete uz tam neni co delat. Na druhou stranu v casti s duty-free obchody je katastrofalne malo sedadel. Zapomente na nejaka kresla pro tranzitni cestujici. Letiste je velmi dobre architektonicky resene, ale ani v nejmensim zde neni venovana pozornost detailu. Jako tresnicku na dortu povazuju to, kdyz na velkych LCD monitorech bezi ukazky na Seconds to Disaster, kde se mala letadla tristi o zem. Na letisti pred odletem pro mnoho lidi opravdova vzpruha!!! Ja osobne jeste trpim fobii na hady. Co myslite, ze bezelo na obrazovce vedle

Zpet ale k Emirates. Jak jsem jiz uvedl, se zmenou sedadla mi udelaly caru pres rozpocet, ale od te doby jako by se to nevedomky snazili furt napravovat. Early check-in pro odlet v 19:30 otevren jiz ve 13:30. Na prepazce meli sice snahu moji situaci resit, nicmene po odletu temer plneho letadla z Dubaje, kdy vsichni cestujici pokracovali az do Sydney, jen tezko mohli nekoho presazovat. V Bangkoku ten den do letadla pristoupilo pouhych 7 lidi. Check-in profesionalni, ale nechali me prebalit si dve kila do prirucniho zavazadla. Ohledne akceptovani nadvahy se Emirates z pohledu cestujiciho zhorsily. Cestovni smlouva je ale jednoznacne dana, takze jim to vycitat nemohu. Jen nechapu proc nechavaj lidi prebalovat dve kila do prirucniho, kdyz to to letadlo v konecnem duledku stejne veze. Prijde mi to jako pouha byrokracie, mnohem efektivnejsi by bylo, kdyby proste zvazili kufr s prirucnim a pokud to vyhovuje, tak nema problema.

Pri prichodu do gatu G4 tam jiz cekala trojice ohromne sympatickych lidi. Vtipkovali se mnou behem kontroly palubni vstupenky o vsem moznym - jelikoz jsem tam samozrejme zase byl mezi prvnimi a jinak nikde nikdo. Musim rict, ze mi strasne zvedli ten den naladu. Po brobdene noci a pobihani po letisti uz mi moc sil ten den nezbyvalo, ale oni mi je preci jenom dodali. Vsimal jsem si jich i dal a nahlas se tam s nimi smalo mnohem vic cestujicich. Opravdu skveli ambasadori spolecnosti!!!! Stejne tak dole personal nesetril usmevy a pobidkami k brani novin. V 18:15 ke gatu dorazila slecna A6-EBI. Catering nam na ten let zajistily Bangkok Airways… trochu prekvapeni vzhledem ke spolupraci Emirates s Thai Airways.
Nastup se odehral trochu pozde. Zacalo se nastupovat az kolem 19:10, posadka jiz od zacatku velmi sympaticka. Pushback v 19:50 na start z drahy xxx, takze opet dlouhe pojizdeni…huraa. Samotny start pak po dvacate. Po startu se zacalo odehravat to, co se dalo cekat. Zhruba dvoulete dite vpredu zacalo vriskat. Dalo by se to tolerovat, ale to by musely rodice vyvinout alespon minimalni snahu dite uklidnit. Misto toho jsem mel pocit, ze tam za rodice asistuje letuska, která byla bezvadna a na chvili se ji i podarilo zjednat klid. Musim rict, ze v ramci tohoto udelala posadka mnohem vic, nez bylo jeji povinnosti. V prubehu letu jsme nastesti mi v okoli zjistily, ze turbulence take mohou suplovat rodicovskou vychovu a ze jsme si jich pri preletu rovniku a Bornea uzili .

Pul hodiny po startu zacal bar service. Nejakym nedopatrenim dosla uz ve 25. rade voda, ale co, stevard mi s omluvou podal bile vino, mangovy dzus a colu…..s tim se da spokojit….na chvili Jedine body, které posadka ztratila bylo nerozdani Menu. Pri stoprocentni obsazenosti Y a presu v jakem se odehral start, aby let nebyl zpozdeny, se to vsak da pochopit. Servirovani jidla se tak odehralo po evropsku stylem chicken or beef. Jidlo bylo nicmene vyborne, posadka usmevava a velmi stedra. K predkrmu z kralovskych krevet a lososa jsem tak do sebe lamal uz druhé vino. Cekal na mne další mangovy dzus a kafe. Spolucestujici Thajka byla velka sympatacka, coz situaci taky na 100 % zaplnenem letu hodne pomohlo.

Po veceri, coz uz bylo vice jak dve hodiny po startu, jsem svoji pozornost otocil k ICE. Tentokrat jsem si vybral další zmeskane filmy jako Vicky Cristina Barcelona nebo Man on the Wire. Nad Borneem prisly docela drsne turbulence a na hodinu se museli vsichni vcetne posadky usadit. Dost ale obdivuju odvahu nekterych duchodcu, kteri i presto vstavaji a i pres upozorneni posadky jdou na zachod. Jednoznacne tim davaji prednost uvolneni před moznou frakturou lebky . Po preletu vychodnich ostrovu Indonesie se vsechno uklidnilo a zbytek letu byl velmi poklidny. Posadka stale chodila kolem pravidelne kazdou hodiny s pitim, dite spalo a turbulence ustaly.
A6-EBI tentokrát následoval severní trasu takze se pokracovalo východně od Alice Springs k Sydney. Nad Sydney ovsem panovalo hrozny pocasi. Oblacno misty bourky. Ve meste pak destivo a 20 stupnu Celsia. Trochu chladno na Austrálii v únoru. Před pristanim jsme ale asi pet minut zustali v sestupove spirale, ktera mi umoznila udelat ty nadherne fotky mraku…viz. foto. Ten zbytek po vstupu do oblacnosti uz tak idylicky nebyl a pristani vzhledem k bocnimu vetru uz vubec ne. Na RWY 34R jsem dosedli v 8:33 mistniho. Po opusteni drahy 34R jsem podruhé v zivote a nyni mnohem jasneji videl super krivky A380 tentokrat od SQ. Letadlo bylo pristaveno ke gatu 61, ze ktereho jsem minule australskou pudu opoustel. Posadka i po devitihodinovem letu maximalne vstricna az starostliva. Ja kdyz odchazim z letadla, kontroluju, jestli mam vsechno hned trikrat. Stevard, kterz zpozoroval, jak potreti prolezam sedacku se prisel okamzite zeptat, jestli neco nehledam a jestli mi muze pomoct. Nice touch!
Celkove hodnoceni letu…vzhledem ke stoprocentni obsazenosti Y to nebyl muj nejlepsi let zivota. V roce 206 jsem takhle s Emirates do Sydney dorazil roztazeny na celem trojsedadle. Nicmene servis i navzdory tomu davu lidi velmi dobry a hlavne bych zde opravdu ocenil posadku, která byla profesionalni, sehrana a pratelska.

Pěkné Těším se na další ...

Emirates EK413, Sydney 21:45 – 5:30 Dubaj, čas letu 14:45, B777-200LR A6-EWD

Tak tenhle let měl puvodne obsluhovat zbrusu novy Airbus 380, ale asi tak tri mesice pred odletem prisla hroziva zprava, že let nakonec poletí Boeing 777-200LR. Nejdriv mi to dost, jako spravnemu fandovi letadel, vadilo, nicmene komfort ekonomicke tridy je v obou typech na stejne urovni. Obe letadla mají novy ICE Digital IFE systém a nova sedadla Weber. Po prvotnim soku se musim priznat, ze jsem byl se zmenou spokojen. Musim rict, ze na dlouhe linky zacinam preferovat mensi stroje z duvodu urcite „komornosti“ letu.

Cesta na letiste byla vcelku dobrodruzna. Poprve v zivote jsem si rekl, ze na letiste pojedu jako normalni clovek pouze tri hodiny pred odletem – jen proto, ze na Sydney Airport po 19:00 ma odlet naplanovano tak sest linek a radsi zde travim poslední chvile s pribuznymi nez litanim po letisti. V centru mesta jsem se za tenhle napad proklinal, protoze prave tento patek zacinal tradicni svatek gayu a lesbicek, coz totalne ucpalo stred mesta. Nastesti jsme ale na letiste dorazily jeste vcas.

Check-in Emirates byl opet velmi efektivni. Mam pocit, ze trochu plati, cim vice letu z letiste Emirates provozuji, tim mensi jsou tam fronty. Obvykle se jede na common temer behem celeho dne. Personal na check-inu velmi prijemny, nicmene musim podotknout, ze si opet neodpustili me donutit prebalit dve kila ze zavazadla do prirucního batohu. Ten byl pak tak narvany, ze pri otevirani mohl mit na sobe nalepku „ustupte“ . Check-inari obvykle delaji, jako kdyz ty dve kila zmizi a letadlo je vůbec neveze. Tuto praxi check-inaru opravdu nechapu, ale nezbyva mi nez to respektovat. Zaklady servisu = zadna fronta, zdvorile jednani a rychle odbaveni, ale bylo dodrzeno na sto procent.
Pasova a bezpecnostni kontrola v Sydney byly minimalne tento vecer organizovany velmi dobre. Staly se minimalni fronty, ale trochu mi vrta hlavou, jak to tam vypada v odpoledni spicce. Okamzite po odbaveni letiste zmenilo gate 60 na branu 54, kam jsem se pomalu ubiral. Tentokrat jsem zaznamenal i duty-free zonu, která vypadala lakave a co je vyborne, vzhledem ke trojuhelnikove tvaru této casti terminalu bylo vse pomerne blizko gatum. Nastup do letadla byl ohlasen presne na cas ve 21:00. To uz pod okny stalo ero A6-EWD, které bylo dodano jako ctvrty stroj B772LR - stari letadla tedy maximalne dva roky. Nastup se odehraval velmi poklidne, ale na muj vkus trochu pomalu. Personal u gatu byl velmi vsimavy. Palubka pred vstupem na palubu zkontrolovana celkem trikrat.
Za sedadlo jsem si tentokrat vybral 37K uplne v zadu. Je to ta cast letadla, kde se sedi 2-4-2. Musim rict, ze jsou to super sedadla a vrele doporucuju. Jsou sice od steny, ale to vam dava jeste vice prostoru. Kdyz si nevezmete hned první lajnu 2-4-2, tak mate i IFE obrazovku primo pred sebou a k tomu pouze jednoho souseda. Navic sedadlo vedle bylo velmi dlouho neobsazene asi jako jedine na palube, takze to vypadalo, ze budu mit celkem luxusni let. Pak se ale ukazalo, ze pouze jedna pani trochu bloudila po letadle. V rozmezich pouhych minut od casu odletu se ozvalo typicke „The doors are closed and since now the plane is bound for Dubai.“ Po vytlaceni ze stojanky ve 21:50 letadlo zamirilo na vzlet z drahy 16L jako jeden z poslednich odletu toho dne.

Bohuzel odlet nakonec nebyl ani zdaleka tak klidny, jak se zpocatku zdalo. Ve chvili, kdy bylo letadlo ve fazi pojizdeni na start, zhruba pet rad pred mym sedadlem totalne zkolaboval jeden starsi pasazer. O chvili pozdeji se dostavila zastava srdce, takze na nej musela nabehnout jednat z letusek a spolu s jednim z cestujicich a zacit ozivovat. V tu chvili se letadlo nachazelo na miste, kde jiz nebylo jiné cesty, nez dojet na konec runwaye a po pospichat zpet k terminalu. Muzu rict, ze i presto, ze se k terminalu jelo pomerne hodne sviznym tempem, mi nikdy neprislo pojizdeni tak pomale. Muz mezitim jeste dvakrat naskocil a opet zkolaboval. Potom, co na nej nabehli medici, se ho konecne podarilo stabilizovat a vynest z letadla. Doted nevim, jestli nakonec prezil, nicmene uprimne doufam, ze ano. Mel vlastne stesti v nestesti. Pokud by se mu prihoda stala o pet minut pozdeji, byli bychom uz ve vzduchu a vubec nechci ani hadat, po jak dlouhe dobe muze plne obsazene letadlo pripravene na 15 hodinovy let zase sednout na zem.

Nasledoval velmi svizny pushback cislo dve zhruba ve 22:55. Letusky v ten moment doslova letaly po letadle a pripravovaly kabinu na start. Duvodem spechu byl fakt, ze Sydney Airport mezi 23:00 a 5:00 zavira. Letadlo se pak jak jinak nez velmi svizne rozjelo tentokrat k runwayi 34R. Museli jsme jit na tuto drahu, protoze 16L, která byla sice proti vetru, byla vzhledem k casovemu omezeni nedostupna. Po vstupu na drahu nasledoval okamzity a velmi dlouhy rozjezd po vetru. A6-EWD se od drahy odlepilo presne ve 23:01. I pres zpozdeni hodinu patnact na odletu byl predpokladany cas priletu stanoven na 5:32. Vzhledem k vetrum a zakomponovane rezerve byl ten den skutecny letovy cas pouhych 13:47. Atmosfera letu byla i přes „infarktovy“ start velmi poklidna. Mam takovy pocit, ze tato udalost, jeste vice podporila ohleduplnost mezi cestujicimi a vsimavost mezi letuskami.

Posadku tohoto letu hodnotim z této sady peti letu naprosto nejlepe. Starali se o nas naprosto bravurne po celou dobu toho dlouheho letu. Bylo jedno, kdo za Vami prisel, vzdycky prisel s usmevem a navic byly všechny velmi bezprostredni. Jen jednou mi zapomnely prinest slibene vino. Kdyz jsem si o nej ale po 20 minutach rekl znovu, slecna si me ocividne pamatovala a se zdesenim v oci a omluvami pro nej doslova bezela, takze vino u me pristalo do minuty pro jistotu i s vodou. Piloty, jsme moc po startu neslyseli, ale o cem by taky meli informovat, když je vsechno v AirShow.
Na veceri se i pres pozdni start nespechalo. Nejdriv se udal „bar service“. Pak malinka prestavka a asi neco malo hodinu a pul po startu veca. Ta byla jako vzdy vyborna. Tentokrat vyzdvihuju především dezert – Passion Fruit Cheesecake with Raspberry sauce. Kupodivu nevim proc, ale na tomto letu chybel v menu tradicni salat. Nenapada me, proc zrovna na lince EK413 chybi jedna cast obvykleho chodu. Pak az do snidane…to je stale zhruba deset hodin je on-demand servis. Ve skutecnosti však letusky vozikyvemou jeste jednou a „vyjedou“. Když jsem poprve letel timto letem a rekl si o sandwiche dostal jsem dva. Steward se tehdy tvaril zhruba jako „Ale dyt ty to snis“. Nyni jsem byl prekvapen jeste vice. Objednano bile vino a sandwiche – doneseno bile vino, voda, dva sandwiche, Kit Kat a Mars tycinky….. myslim, ze ke cateringu a ochote tady není, co dodat.
Letadlo B772LR se vzhledem k pouhym dvoum motorum a ETOPS omezenim nemuze vydat jizni cestou pres osu Adelaide – Perth – Maledivy - Dubaj jako to nekdy delaji A380 nebo A340, takze se tentokrat letelo na Alice Springs – Port Hedland – Sri Lanka – Thiruvanantaphuram – Muscat - Dubaj. Turbulence nastesti pouze mirne a pouze nekdy.

IFE s nazvem ICE Digital me totalne dostalo. K dispozici byli jiz 6. brezna filmy jako Slamdog Millonaire a Changeling. Mne se Emirates totalne trefili do vyberu uz v ramci „Recent Release“, takze tyhle dva jsem doplnil filmy Madagascar 2, The Duchess, The Dark Knight. Ke skokovemu zlepseni doslo u Air Show. To zobrazuje trikrat tolik informaci a grafika vyborna. Dokonce byli zarazeny i spotterske informace jako registrace nebo az odborne info jako prava vzdusna rychlost

Po veceri, peti filmech a sesti bilych, snidani jsme se uz tak po ruznu tocily nad Strednim Vychodem a sestupovali na pristani. Jeste ted se divim, jak mi tyhle ultra-dlouhe lety prijdou stále kratsi a kratsi. Budu priste muset zkusit nejakou 17 hodinovku . Pristani v Dubaji se nam vsak trochu protahlo, takze jsme dosedli az v 5:46….de facto stale téměř jeste na cas.

Emirates EK049, Dubaj 9:05 – 12:45 Mnichov, čas letu 6:40, B777-300ER A6-EBI

Vzhledem k pozdnimu casu priletu ze Sydney a fronte na bezpecnostni kontrole, která se behem toho, co jsem tam stal, jeste vice prodluzovala, se mi cas na prestup zkratil z puvodnich tri hodin (cas do nastupu na dalsi let) pouze na neco malo pres hodinu a pul. V Dubaji je to bohuzel ze spotterskeho hlediska naprosto jedno. Z tohoto uhlu pohledu je terminal tri resen jeste hure nez jednicka a navic na sklech jsou nalepeny nejake bile arabske ozdobne mozaiky, takze letadla vidite opravdu jen v obrysech.

Chci Vas vsechny upozornit na zajimavej stanek s Emirates fetisem v terminalu jedna. Daji se tam pomerne levne koupit nositelna trika (cca 300) a co vic i modely vetsiny letadel Emirates v rozmezi 300 – 600 Kč. Můj plastovej model A340-500 meri dobrej 35 centaku a stal me neco malo přes tri stovky. Za dvojnasobek jsou tam k dispozici i vymazlenejsi modely, které podezrivam, ze jsou z kovu!!!!!! Krome toho jsou am hrnicky atp. Vsechno za vyborny ceny. Například model letadla na palube koupite v duty-free za několik stovek dolaru!!!

Na letisti se mi nelibily take fronty na zachodech, ale zase kdyz se tam jednou dostanete, tak jsou resene tak, ze na tam neni z ostatnich prostor terminalu videt… jako tomu je v Bangkoku . Nicmene ja jsem toalety otevrene nebo bez front objevil az v T1!!!! Automaticka hlaseni jsou trochu na budku. Ale hodne prozivana arabstina vas potesi. Jejich predrikavani cisel zni tak trochu jako eroticka linka . Jinak ale na druhé strane ocenuji prostor v gatech, které jsou reseny dvoupatrove a velmi velkoryse. Velke pozitivum je take to, ze se na terminalu jako v Bangkoku ocividne nesetrilo a cistota byla na velmi vysoke urovni.
Muj let EK049 odletal z terminalu jedna a navíc to nebylo ani ze stojanky s chobotem. Doma jsem si pak zpetne uvedomil, ze jsem nastupoval ze stejneho gatu 127 jako pri první ceste s Emirates, tentokrat jsem vsak z Dubaje odletal do Vidne. Takze zacatek letu jako pres kopirak. Nastup zacal presne v 8:20, ale ja nastoupil az mezi poslednimi, protoze jsem opodal fotil A380 na odletu do Londyna, nasledovala jizda autobusem. Ve svem frequent-flyer profilu snad musim mit nekde napsano, ze preferuji dlouhe projizdky po letisti, protoze k nasemu letadlu jsem jeli kolem celeho T1 a dal kolem letiste nejmene deset minut. Chapu, ze nektere lidi to odrazuje, ale ja jsem ve svém zivlu .
Kratce potom, co jsem nastoupil, ohlasil se kapitan s tim, ze vsichni cestujici jsou na palube a ceka se pouze na poslední cargo. Taky nam vsem oznamil odlet na cas a venkovni teplotu v Mnichove (1 stupeň Celsia)… to pravdepodobne udelal naschval. Me i obema Nemcum vedle v tu chvili tak trochu zamrzl usmev. Tak, jak bylo receno, tak se taky udalo, takze do deseti minut jsme jiz pojizdeli a letusky sbiraly horke ubrousky. Na start byla urcena draha 12R, rozhodne jsme ale na ni nesli jako cislo jedna. Start se odehral az tak ve 9:17, ale musim se priznat, ze na minutu presne v tomhle pripade nevim.
Posadka tohoto letu byla asi neprekvapive slozena z nadmerneho poctu blondynek, není se tak co divit, ze vetsina hlaseni byla dvoj az trojjazycna (AJ, NJ nekdy i ArJ). Kratce po nastoupani do nasi letove hladiny 36 000 posadka vyjela s první vlnou cateringu. Ta se sklada z lehke snidane. Obsahuje to muffin, ovocny salat, croissant a vyber napoju. Letadlo pokracovalo na sever vychodne od Kataru. Za chvili jsme jiz preletavaly tesne Kuvajt City. Prekvapujici bylo, ze letadlo neuhlo z trasy a pokracovalo se primo vzdusnym prostorem Iraku pres Basru a vychodne od Bagdadu do vychodniho Turecka. Nevim, jestli to znamena, ze se bezpecnostni situace v Iraku zlepsila nebo UAE proste jen konecne vyjednaly preletova prava.
Od Turecka se pod nami zatahla obloha a to se nezmenilo az do pristani v Mnichove, kde se doslova zenili certi (lehce nad nulou a smiseny dest se snehem). To zrovna není počasí, které si clovek preje po mesici v Thajsku a trech tydnech v Australii. Jen abych opet zminil posadku byla asi vyhradne v milem zenskem slozeni. Z hlediska servisu se postaraly o naprosto bezproblemovy prubeh. Servirovani obeda bylo dokonce i rychle, coz nekdy byva problem. Obed se skladal opet z nekolika chodu. K obedu jsem si tentokrat vybral z rekordnich tri moznych jidel nasledujici: Parsley and mustard roast chicken (marinated with parsley and mustard and slow roasted, topped with light smoked cheese sauce, mixed spaetzle and vegetable caserole. Ten dezert, co je na fotografie je Elderberry brownie…..opet vybornej, ale co si budem povidat, mne se ohledne dezertu da zavdecit velmi snadno
Po shlednuti filmu Australie (kterej mi osobne prisel trochu tezkopadnej) jsem se jeste vyburcoval k dalsimu filmu (How to Lose Your Friends and Alliens). Ani jeden z nich uz Slamdog Millionaire nebo Chengelling neprekonal, nicmene splnily úkol a po skonceni jsme se nalezaly jiz, myslim, nad Madarskem a do Mnichova zbyvala poslední hodina letu. Tuhle fazi svych cest opravdu ze srdce nesnasim….mam na mysli ten pocit, kdy vam ze vsech tech zazitku zbyva maximalne krusne pristani, ktere se v tomto pripade i přes neprizen počasí stejne nekonalo. Po pristani na RWY xxx jsme zhruba dalsich pet deset minut pojizdeli k terminalu T1C. Myslim, ze tentokrat letadlo natahly k vychodu C3. Vydej zavazadel byl ukrutne pomaly, ale tenhle nesvar bych opet prisoudil mnichovskemu letisti, ktere pominu-li T2, kde si to Lufthansa sefuje asi drobet jinak, je dost neefektivni.

Mnichovske letiste po priletu opet nezklamalo. 350 lidi se nahrnulo do prostoru dvou vetsich obyvaku a cekalo na pasovou kontrolu. Prepazky pro evropske pasy pracovaly priblizne stejnou rychlosti jako ty urcene pro Non-EU pasy. Na cely terminal je jeden pas, takze lidi musi na kufr stat ve dvou radach. Kufr mi prijel asi po dvaceti minutach od prichodu k pasu a myslim, ze jsem byl jeste v první polovine lidi, která ho dostala. Celej terminal jedna je podle meho nazoru projektovy pruser. Není divu, ze LH velmi brzo otevrela svoje vlastní prostory. Jedine stesti v mem pripade tohle letiste ma, ze spousta spolecnosti odsud nabizi velmi dobre ceny a z jiznich Cech se sem da dojet za priblizne stejnou dobu jako na Ruzyn.

Aby produkt letiste Mnichov byl opravdu dokonaly tak samozrejme (jiz pravidelne) jsem byl vybran celnikem k dukladnemu prohlidnuti kufru. Tentokrat jsem uz byl opravdu ****sranej. Kdykoliv priletim jako obcan EU do tohoto prostoru (kteremu mam rikat domov) jsem podroben prohlidce jako nekdo, u koho se predpoklada, ze pasuje deset tisíc fotoaparatu a tri kila C4. Uz jenom z principu jsem si dal predsevzeti, ze to tem oficirum, budu i nadale co nejvice zneprijemnovat, jak jen to pujde.

Svou druhou journey s Emirates bych shrnul asi nasledovne. Spolecnost si vede stale velmi dobre. U palubnich sluzeb jsem vubec nepoznal rozdil a nadale je hodnotim velmi vysoko. Pate misto na svete Emirates podle meho po pravu patri. Kde jsem zaznamenal propastny rozdil je pristup k nastupu do letadla a nadvaze. Nastup nyni neprobiha stylem chaos, ale velmi poklidne a sporadane. Je to vysledkem poctive snahy personalu a zhruba nekolika tisicu ruznych ceduli a upozorneni. Pripravte se take na to, ze Emirates jiz nepousteji nadvahy. Ani jednou se mi nepodarilo do kufru propasovat vice nez 22 kilo. Obcas ale staci pred prepazkou delat, ze prebalujete, a pak podobnou vahu stejne pusti, protoze vetsine check-inaru je blbe Vas otravovat podruhe .

Personal je napric spolecnosti velmi prijemny, slusny, taktni a upraveny. Rozhodne není pravda, co se velmi casto omyla na ruznych forech Letadla jsou stale cista a mlada. ICE Digital je bezkonkurencni. V mem vnimani tvori jeden ze tri poliru kvality produktu Emirates. Ostatní dva pak zmineny catering a check-in. Krome rozsirene nabidky filmua spol. ma i intuitivnejsi ovladani. Catering mnam… stále se rozdavaji Menu, ktere zboznuju… podporuje to zazitek z cesty.

Mel jsem tentokrat smulu na 100 % obsazene lety, ale v dobe kdy Cathay Pacific, Singapore a další vehlasne aerolinie omezuji lety mam na druhou stranu velkou radost z toho, ze Emirates plnily sva letadla napric hustym zacatkem roku. Všechny absolvovane lety mely v Y téměř 100 vytizeni. Pritelkyne zpatky letela na mile z Dubaje do Mnichova v business a sama tam také rozhodne nebyla.

Fly Emirates!

Uff... doufam, ze se libilo. Jeste pripojim nejaky vyber ze spottingu ze Sydney, jestli nepadnu a on-line divakum dekuju za sledovani

Tak tady je prvni sada ze Sydney Botany Bay. Je tezke se na tuhehle plazicku bez auta dostat, ale odmena je sladka

A vyber se Sydney Airport Observation Deck. Nepatri mezi nejlepsi, ale ani nejhorsi. Enjoy.

velmi pekne!
Ten vcasny prilet NZ bol mozno NZ741 z WLG, snad sa dokopem k vytriedeniu fotiek a reportu uz aj ja po 2 mesiacoch, potom ho uvidis aj zvnutra, tak isto ako 738 Air Vanuatu
Nemal som tolko casu v SYD ako ty, tie fotky su fakt dobre! A skoda, ze sme sa tam len tesne obisli.

Trip report a fotky prostě jedným slovem luxus. Navíc obohaceno o fotky ze spottingu v SYD, není co dodat.

Trip report jedním slovem paráda. Krásné fotky ze Sydney. Zajímalo by mě na kolik takový výlet vyjde? Já si našel na listopad za nějakých 23tis.Kč, no v akci to asi musí být méně, ne?

Díky moc za reakce, cenim si jich!

Whiskey, ty si se svym reportem chvatni... jsem zvedavej!!

Caky.....Sydney za 23 tacu je samo o sobe jiz sleva. Minuly rok priblizne touto dobou pohybovaly ceny od 29 do 35 tisic. 20 tisic je pro mne hodne psychologicka hranice. Pokud by to slo pod, coz si nemyslim, tak tam poletim na prodlouzeny vikend .

Jinak predchozi TR s Emirates, kdyby nekdo mel chut na dalsi cteni, je tady

http://forum.airways.cz/viewtopic.php?f=42&t=2264