Widebody po Evropě: VIE-TXL-AGP s Air Berlin
Napsal: 29. 09. 2009, 16:50
Naši letošní "druhou" dovolenou jsme se rozhodli strávit v Andalusii. Nejsem plážový typ, takže jsem měl v úmyslu navštívit Cordobu, Granadu, Sevillu a Gibraltar. Jako základnu jsme zvolili Malagu, která nám přišla nejvhodnější z hlediska dostupnosti i polohy (výše uvedená města jsou z Malagy přibližně stejně daleko a dobře dostupná autem). Termín i cíl byl tedy pevně daný a mohl jsem hledat nejvhodnější letenky z hlediska času a ceny.
Ve finále jsem vybíral ze tří variant - Brussels Airlines z Prahy přes Brusel za necelých 6000 Kč, SkyEurope přímo z Bratislavy za cca 6500 Kč nebo Air Berlin z Vídně přes Berlín za 7000 Kč (vše komplet cena za zpáteční let za osobu). Letenky jsem kupoval v červenci a něco mi říkalo, abych SkyEurope nebral
. U zbývajících dvou možností byly podobné časy odletu i příletu a stejná celková doba letu. Brussels Airlines měly výhodu v nižší ceně a příjemnějším letišti na přestupu, Air Berlin zase bodoval odletem z Vídně, servisem během letu a pro mě překvapivým nasazením A330 na úsek TXL-AGP. Hlavně díky odletu z Vídně (po minulé cestě z Ruzyně na nádraží do Holešovic jsme si tak jako obvykle řekli, že z Prahy už nikdy ) jsme nakonec vybrali Air Berlin. Vyšší cena nám stála za mnohem pohodlnější variatu odletu z Vídně, občerstvení během letu a (očekávané) pohodlnější letadlo na navazujícím tříhodinovém letu do Malagy. S Air Berlin jsem navíc nikdy neletěl, takže jsem byl zvědavý na služby a porovnání s NIKI (se kterými už zkušenost mám).
VIE-TXL
12.9.2009
let AB8763
odlet 12:25
typ Airbus 319 (reg. D-ABGC)
místo 22E
Na check-in jsme dorazili necelé 2 hodiny před odletem a odbavili se. Jelikož jsem kupoval letenky přes odkaz na akcniletenky.com (spojení směrem tam nebylo vůbec přes airberlin.com nalezeno), nešlo mi najít rezervaci na webu Air Berlin a udělat online check-in s předstihem. Nebyl ale problém dostat požadovaná místa.
Po hodině poflakování se po Víděňském letišti jsme zamířili k autobusovým gatům k nástupu, který začal poměrně brzy (asi 30 minut před odletem), což je ale pochopitelné vzhledem k dlouhé jízdě autobusem k letadlu.
Let nebyl plně obsazen, takže třetí sedadlo zůstalo volné a měli jsme víc místa. Air Berlin (stejně jako NIKI) používá sedadla Recaro, která mám moc rád - jsou pohodlná a je víc místa na nohy. Překvapilo mě, že (narozdíl od NIKI) nebyly v letadle LCD, takže během cesty chyběly informace o letu.
Krátce po startu začal servis občerstvení - nealko nápoje zdarma, k tomu na výběr buď (celkem velký) pytlík oříšků nebo "sandwich", což bylo něco jako slané sušenky s bylinkovou pomazánkou. Zvolil jsem druhou možnost a kupodivu to bylo celkem chutné a dostatečné na zasycení během hodinového letu. Do Berlína jsme dorazili včas s mírnými turbulencemi během přistání. Letadlo zastavilo hned vedle vchodu do příletové haly, takže po výstupu na plochu jsme pěšky přešli do terminálu.
TXL-AGP
12.9.2009
let AB1268
odlet 14:40
typ Airbus 330-300 (reg. D-AERS)
místo 47H
Na letišti Berlin-Tegel jsem znal zatím jenom hlavní terminál. Air Berlin však používá hlavně nový terminál C, což je spíš provizorní hala bez nástupních mostů. Neexistuje možnost, jak se z příletové haly přemístit přímo k odletovým gatům, takže je nutné vyjít ven do veřejné části a znovu projít security. Přišli jsme tedy o lahev s vodou, bohužel nás nenapadlo si ji prázdnou schovat. Ceny za vodu jsou na TXL snad nejvyšší, co jsem kdy viděl. Půllitrová lahev obyčejné vody stojí v automatu 3,50 EUR, v restauraci 3,20 EUR. V tomto případě jsme s láskou vzpomínali na Prahu, kde stojí v automatu lahev vody 20 Kč (a i v zahraničí ji běžně kupujeme za 1 - 1,50 EUR).
Po příchodu ke gatu nás čekal oznam, že let bude opožděn asi o 30 minut. Usadili jsme se tedy nedaleko a čekali jsme. Půl hodiny po plánovaném odletu přišlo další hlášení, že v letadle je problém s toaletou a zpoždění se bohužel nedá odhadnout. Naštěstí po dalších asi 5 minutách začal boarding. S německou precizností (včetně hlášení které řady mají nastupovat kterými dveřmi do letadla; informace byla i na monitorech) bylo všech téměř 400 cestujících odvezeno poměrně rychle přistavenými autobusy k letadlu a s asi hodinovým zpožděním jsme mohli startovat. U vstupu do letadla byl k dispozici velký výběr novin a časopisů, všechno bohužel pouze německy. Myslím, že s ohledem na počet cestujících z jiných zemí by mohli mít něco i anglicky, případně španělsky
I když byla naše letenka koupena na pravidelný let, ve skutečnosti se jednalo spíše o charter - většina cestujících měla cestovní dokumenty v obálkách různých cestovních kanceláří (TUI apod.) a bylo zcela plno. Zdálo se nám, že hodně lidí jsme viděli už v letadle z Vídně. Kolem se ozývala i slovenština, sem tam i čeština, mezi cestujícími nechyběli Španělé a Američané.
Letadlo bylo v "all economy" úpravě s udávanou kapacitou 387 cestujících. Nad prostředními sedadly úplně chyběl bin, což na jednu stranu opticky hodně zvětšovalo prostor, na druhou stranu to ale znamenalo občasnou bitku o místo v binech nad krajními sedadly
Měl jsem obavu z pohodlí během letu, hlavně s ohledem na místo na nohy. Prostor mě ale příjemně překvapil. Místa na kolena bylo dost, také díky chybějící klasické kapse ne předcházejícím sedadle; byla tam jenom jednoduchá síťka. Dokážu si představit let v tomto letadle i na delší vzdálenost (místo je srovnatelné s jinými aerolinkami, které jsem v poslední době použil na dálkové lety - AirFrance, KLM, ČSA...).
Asi hodinu po startu začal servis občerstvení. Opět byla nabídka nealko nápojů zdarma, na jídlo byl obložený sandwich (na výběr krůtí nebo se sýrem; vzhledem k tomu, že jsme seděli až vzadu, na nás zbyl už jenom se sýrem), chutí i velikostí lepší než např. u Lufthansy. Původně jsem uvažoval, že si předem objednám i nějaké teplé jídlo z nabídky "Sansibar Menu" (je třeba objednávat předem online), nakonec jsem se ale rozhodl nic neobjednávat. Na palubě byly ale k dispozici (na objednávku) i některá jídla z této nabídky. Dali jsme si tedy asijské vegetariánské jídlo za 9 EUR. Vcelku nám chutnalo, řekl bych že chuťově určitě nadprůměr toho, co je běžně v letadlech k dispozici.
Během letu byla na monitorech střídavě airshow a krátké seriály (Mr.Bean, Přátelé, něco kresleného od Disneyho), sluchátka se prodávaly za 3 EUR.
Letiště Malaga
Let poměrně rychle uběhl a po necelých 3 hodinách jsme přistávali v Malaze. Výstup byl tentokrát nástupním mostem přímo do terminálu. U zavazadlových pásů ale nastala velká tlačenice, protože v krátké době přistálo několik letů z celé Evropy. V tomto místě má letiště v Malaze jednoznačně vyčerpanou (řekl bych, že snad až několikanásobně přečerpanou) svou kapacitu. Pásy navíc nemají po obvodu žádné zábrany proti padání zavazadel a náš kufr samozřejmě skončil na zemi uprostřed mezi pásy. Musel jsem tedy přeskočit pás a dostat se s ním zpátky byl celkem problém - jednak přeskočit s 16 kg kufrem přes pohybující se pás plný zavazadel není žádná hračka, jednak na druhé straně byl dav lidí, kteří zjevně neměli v úmyslu mi udělat trochu místa, kam bych mohl přeskočit, nebo snad dokonce pomoct. Nakonec se jeden pán nabídl, že mu mám podat kufr a pak už jsem se na druhou stranu dostal snadno. První dojem z letiště v Malaze byl tedy dost smíšený...
Po příhodě s kufrem jsem se vydal vyzvednout rezervované auto. Rezervoval jsem (jako obvykle ve Španělsku nebo v Portugalsku) přes http://www.en.cars4holidays.com, autopůjčovna byla Sixt. Tam se objevila další komplikace, když slečna u přepážky odmítla uznat můj český řidičák (EU vzor) a dožadovala se mezinárodního. Dohadovali jsme se asi půl hodiny, během které strávila nějaký čas na telefonu s nadřízeným a nakonec můj řidičák musela uznat (navíc když jsem ji upozornil, že kolegyně u vedlejší přepážky bez problémů uznala úplně stejný řidičák Němcům).
AGP-TXL
19.9.2009
let AB1269
odlet 10:10
typ Airbus 330-300 (reg. D-AERQ)
sedadlo 15C
Po skvělém týdnu stráveném v Andalusii jsme v sobotu ráno dorazili na letiště k odletu zpět domů. Před osmou hodinou ráno ještě nebyla přiřazená check-in přepážka pro náš let, ale už se vytvářela fronta u přepážky, na které svítil let Air Berlin do Kolína nad Rýnem z předchozího večera. Nevypadalo to, že by lety Air Berlin byly odbavovány i někde jinde (byl tam i rám pro kontrolu velikosti zavazadel s logem AB), zařadili jsme se tedy do fronty taky. Naštěstí to byla ta správná fronta a chvíli po tom, co se na monitoru nad přepážkou skutečně objevilo "Berlin", vytvořila se za námi fronta napříč celou halou (nakonec byly pro tento let otevřené 4 přepážky). Opět jsme dostali bez problémů požadovaná místa.
Když jsme prošli bezpečnostní kontrolou, nebyl našemu letu ještě přiřazený gate. Z okna jsme ale uviděli právě přistávající A330 Air Berlin a zamířili jsme ke gatu, kde jsme ji viděli zaparkovat. Až za několik minut se číslo gatu objevilo i na monitorech. Před odletem jsme si ještě dali ranní horkou čokoládu a koupili láhev vody (za podstatně nižší ceny než v Berlíně - voda v automatu stála 1,20 EUR).
Po nástupu jsme zabrali naše místa, tentokrát v přední části nedaleko vchodu do letadla. Bylo celkem zábavné sledovat boj stewardů a letušek (průběžně se střídali), kteří vítali cestující na palubě a směrovali je na místa - většina Španělů se tvářila, že neumí nijak jinak než španělsky, což zas neovládala posádka. Na tomto letu byla navíc hodně slyšet i ruština.
Krátce po startu začal servis občerstvení. Nabídka byla úplně stejná jako na letu do Malagy před týdnem - krůtí nebo sýrový sandwich a nealko nápoje zdarma. Ze "Sansibar Menu" tentokrát nabízeli snídaně, my jsme si ale nakonec nic dalšího neobjednali.
Let byl klidný a po třech hodinách jsme přistáli v Berlíně. Protože jsme seděli hned u dveří, dostali jsme se hned do prvního autobusu (na přestup jsme měli hodinu) a byli odvezeni k terminálu. Opět jsme museli vyjít až do veřejné části a jít znovu na security. Tentokrát jsme si ale schovali prázdnou láhev od vody, abychom ji mohli znovu naplnit na záchodě.
TXL-VIE
19.9.2009
let AB8752
odlet 14:25
typ Airbus 319 (reg. D-ABGO)
sedadlo 19E
Zanedlouho potom, co jsme dorazili ke gatu začal boarding na náš poslední let. Autobusy jsme byli odvezeni několik metrů k letadlu (myslím, že se to dalo dojít pěšky). I když byli všichni usazeni s předstihem před časem odletu, čekali jsme ještě na nějaká transfer zavazadla. Naštěstí - byl mezi nimi i náš kufr
Po startu se nám naskytl nádherný výhled na celý Berlín.
Tentokrát byl let plný, neviděl jsem žádné volné sedadlo. Letadlo bylo o něco novější a mělo i LCD, kde byly promítány údaje o letu. Air Berlin má i pěknou 3D airshow (stejnou jako NIKI), bohužel nemá data o České republice, takže během letu byl na mapě jediný nápis - "Czech" (a to se průběžně mění pohledy doprava, doleva apod.). Občerstvení bylo stejné jako během letu z Vídně do Berlína.
Ve Vídni jsme přistáli s předstihem a autobus nás opět odvezl do terminálu. Na kufr jsme museli chvíli čekat, ale vzhledem k dřívějšímu příletu jsme pohodlně stihli vlak do Brna.
Shrnutí:
Air Berlin splnil mé očekávání, co se týče pohodlí, servisu, návazností apod., cena odpovídá kvalitě. Letadla pro krátké tratě jsou nová a pohodlná. S A333 bych si dokázal představit i delší let, protože místa na nohy byl relativně dostatek (měl jsem obavy, že tato all economy verze bude spíš "dobytčák"). Jediná záporná zkušenost byla při příletu na letišti v Malaze (přelidněnost a problém s autopůjčovnou). Celkově ale z mé strany s cestou spokojenost.
Ve finále jsem vybíral ze tří variant - Brussels Airlines z Prahy přes Brusel za necelých 6000 Kč, SkyEurope přímo z Bratislavy za cca 6500 Kč nebo Air Berlin z Vídně přes Berlín za 7000 Kč (vše komplet cena za zpáteční let za osobu). Letenky jsem kupoval v červenci a něco mi říkalo, abych SkyEurope nebral
. U zbývajících dvou možností byly podobné časy odletu i příletu a stejná celková doba letu. Brussels Airlines měly výhodu v nižší ceně a příjemnějším letišti na přestupu, Air Berlin zase bodoval odletem z Vídně, servisem během letu a pro mě překvapivým nasazením A330 na úsek TXL-AGP. Hlavně díky odletu z Vídně (po minulé cestě z Ruzyně na nádraží do Holešovic jsme si tak jako obvykle řekli, že z Prahy už nikdy ) jsme nakonec vybrali Air Berlin. Vyšší cena nám stála za mnohem pohodlnější variatu odletu z Vídně, občerstvení během letu a (očekávané) pohodlnější letadlo na navazujícím tříhodinovém letu do Malagy. S Air Berlin jsem navíc nikdy neletěl, takže jsem byl zvědavý na služby a porovnání s NIKI (se kterými už zkušenost mám).VIE-TXL
12.9.2009
let AB8763
odlet 12:25
typ Airbus 319 (reg. D-ABGC)
místo 22E
Na check-in jsme dorazili necelé 2 hodiny před odletem a odbavili se. Jelikož jsem kupoval letenky přes odkaz na akcniletenky.com (spojení směrem tam nebylo vůbec přes airberlin.com nalezeno), nešlo mi najít rezervaci na webu Air Berlin a udělat online check-in s předstihem. Nebyl ale problém dostat požadovaná místa.
Po hodině poflakování se po Víděňském letišti jsme zamířili k autobusovým gatům k nástupu, který začal poměrně brzy (asi 30 minut před odletem), což je ale pochopitelné vzhledem k dlouhé jízdě autobusem k letadlu.
Krátce po startu začal servis občerstvení - nealko nápoje zdarma, k tomu na výběr buď (celkem velký) pytlík oříšků nebo "sandwich", což bylo něco jako slané sušenky s bylinkovou pomazánkou. Zvolil jsem druhou možnost a kupodivu to bylo celkem chutné a dostatečné na zasycení během hodinového letu. Do Berlína jsme dorazili včas s mírnými turbulencemi během přistání. Letadlo zastavilo hned vedle vchodu do příletové haly, takže po výstupu na plochu jsme pěšky přešli do terminálu.
TXL-AGP
12.9.2009
let AB1268
odlet 14:40
typ Airbus 330-300 (reg. D-AERS)
místo 47H
Na letišti Berlin-Tegel jsem znal zatím jenom hlavní terminál. Air Berlin však používá hlavně nový terminál C, což je spíš provizorní hala bez nástupních mostů. Neexistuje možnost, jak se z příletové haly přemístit přímo k odletovým gatům, takže je nutné vyjít ven do veřejné části a znovu projít security. Přišli jsme tedy o lahev s vodou, bohužel nás nenapadlo si ji prázdnou schovat. Ceny za vodu jsou na TXL snad nejvyšší, co jsem kdy viděl. Půllitrová lahev obyčejné vody stojí v automatu 3,50 EUR, v restauraci 3,20 EUR. V tomto případě jsme s láskou vzpomínali na Prahu, kde stojí v automatu lahev vody 20 Kč (a i v zahraničí ji běžně kupujeme za 1 - 1,50 EUR).
Letadlo bylo v "all economy" úpravě s udávanou kapacitou 387 cestujících. Nad prostředními sedadly úplně chyběl bin, což na jednu stranu opticky hodně zvětšovalo prostor, na druhou stranu to ale znamenalo občasnou bitku o místo v binech nad krajními sedadly
Asi hodinu po startu začal servis občerstvení. Opět byla nabídka nealko nápojů zdarma, na jídlo byl obložený sandwich (na výběr krůtí nebo se sýrem; vzhledem k tomu, že jsme seděli až vzadu, na nás zbyl už jenom se sýrem), chutí i velikostí lepší než např. u Lufthansy. Původně jsem uvažoval, že si předem objednám i nějaké teplé jídlo z nabídky "Sansibar Menu" (je třeba objednávat předem online), nakonec jsem se ale rozhodl nic neobjednávat. Na palubě byly ale k dispozici (na objednávku) i některá jídla z této nabídky. Dali jsme si tedy asijské vegetariánské jídlo za 9 EUR. Vcelku nám chutnalo, řekl bych že chuťově určitě nadprůměr toho, co je běžně v letadlech k dispozici.
Let poměrně rychle uběhl a po necelých 3 hodinách jsme přistávali v Malaze. Výstup byl tentokrát nástupním mostem přímo do terminálu. U zavazadlových pásů ale nastala velká tlačenice, protože v krátké době přistálo několik letů z celé Evropy. V tomto místě má letiště v Malaze jednoznačně vyčerpanou (řekl bych, že snad až několikanásobně přečerpanou) svou kapacitu. Pásy navíc nemají po obvodu žádné zábrany proti padání zavazadel a náš kufr samozřejmě skončil na zemi uprostřed mezi pásy. Musel jsem tedy přeskočit pás a dostat se s ním zpátky byl celkem problém - jednak přeskočit s 16 kg kufrem přes pohybující se pás plný zavazadel není žádná hračka, jednak na druhé straně byl dav lidí, kteří zjevně neměli v úmyslu mi udělat trochu místa, kam bych mohl přeskočit, nebo snad dokonce pomoct. Nakonec se jeden pán nabídl, že mu mám podat kufr a pak už jsem se na druhou stranu dostal snadno. První dojem z letiště v Malaze byl tedy dost smíšený...
Po příhodě s kufrem jsem se vydal vyzvednout rezervované auto. Rezervoval jsem (jako obvykle ve Španělsku nebo v Portugalsku) přes http://www.en.cars4holidays.com, autopůjčovna byla Sixt. Tam se objevila další komplikace, když slečna u přepážky odmítla uznat můj český řidičák (EU vzor) a dožadovala se mezinárodního. Dohadovali jsme se asi půl hodiny, během které strávila nějaký čas na telefonu s nadřízeným a nakonec můj řidičák musela uznat (navíc když jsem ji upozornil, že kolegyně u vedlejší přepážky bez problémů uznala úplně stejný řidičák Němcům).
AGP-TXL
19.9.2009
let AB1269
odlet 10:10
typ Airbus 330-300 (reg. D-AERQ)
sedadlo 15C
Po skvělém týdnu stráveném v Andalusii jsme v sobotu ráno dorazili na letiště k odletu zpět domů. Před osmou hodinou ráno ještě nebyla přiřazená check-in přepážka pro náš let, ale už se vytvářela fronta u přepážky, na které svítil let Air Berlin do Kolína nad Rýnem z předchozího večera. Nevypadalo to, že by lety Air Berlin byly odbavovány i někde jinde (byl tam i rám pro kontrolu velikosti zavazadel s logem AB), zařadili jsme se tedy do fronty taky. Naštěstí to byla ta správná fronta a chvíli po tom, co se na monitoru nad přepážkou skutečně objevilo "Berlin", vytvořila se za námi fronta napříč celou halou (nakonec byly pro tento let otevřené 4 přepážky). Opět jsme dostali bez problémů požadovaná místa.
Krátce po startu začal servis občerstvení. Nabídka byla úplně stejná jako na letu do Malagy před týdnem - krůtí nebo sýrový sandwich a nealko nápoje zdarma. Ze "Sansibar Menu" tentokrát nabízeli snídaně, my jsme si ale nakonec nic dalšího neobjednali.
Let byl klidný a po třech hodinách jsme přistáli v Berlíně. Protože jsme seděli hned u dveří, dostali jsme se hned do prvního autobusu (na přestup jsme měli hodinu) a byli odvezeni k terminálu. Opět jsme museli vyjít až do veřejné části a jít znovu na security. Tentokrát jsme si ale schovali prázdnou láhev od vody, abychom ji mohli znovu naplnit na záchodě.
TXL-VIE
19.9.2009
let AB8752
odlet 14:25
typ Airbus 319 (reg. D-ABGO)
sedadlo 19E
Zanedlouho potom, co jsme dorazili ke gatu začal boarding na náš poslední let. Autobusy jsme byli odvezeni několik metrů k letadlu (myslím, že se to dalo dojít pěšky). I když byli všichni usazeni s předstihem před časem odletu, čekali jsme ještě na nějaká transfer zavazadla. Naštěstí - byl mezi nimi i náš kufr
Ve Vídni jsme přistáli s předstihem a autobus nás opět odvezl do terminálu. Na kufr jsme museli chvíli čekat, ale vzhledem k dřívějšímu příletu jsme pohodlně stihli vlak do Brna.
Shrnutí:
Air Berlin splnil mé očekávání, co se týče pohodlí, servisu, návazností apod., cena odpovídá kvalitě. Letadla pro krátké tratě jsou nová a pohodlná. S A333 bych si dokázal představit i delší let, protože místa na nohy byl relativně dostatek (měl jsem obavy, že tato all economy verze bude spíš "dobytčák"). Jediná záporná zkušenost byla při příletu na letišti v Malaze (přelidněnost a problém s autopůjčovnou). Celkově ale z mé strany s cestou spokojenost.
