Vzducholodí Skyship 600B nad Prahou LKLT-LKLT
Napsal: 01. 10. 2009, 22:04
Dovoluji se s Vámi podělit o zážitek, který jsem absoloval 29.7.2006 v Praze.
Nějakou náhodou jsem vyhrál soutěž na stránkách škody-auto a to hlavní cenu a to let vzducholodí.
Datum letu 29.7.2006
Směr: LKLT-LKLT
seat: 2A
Nejdříve než budu uvádět zážitky a fotky uvádním několik technických specifikací o tomto plavidleZeppelin Skyship:
Impozantní vzdušný koráb je 61 metrů dlouhý, 19,2 m široký a 20,3 m vysoký. Každý ze dvou šestiválcových motorů Porsche, kterými je vzducholoď poháněna, disponuje výkonem 255 k, což jí dovoluje dosahovat rychlosti mezi 45 až 80 km/h a umožňuje dolet až 670 km!
Obří doutník o objemu 7 200 m3 je naplněn heliem; vzducholoď létá zpravidla ve výškách od 305 do 915 metrů (maximální výška letu ale může být až 2 135 m).
V závěsné gondole je místo pro 12 pasažerů a dva piloty, v případě nočních letů pak pro osm cestujících a dvoučlennou posádku (vnitřní rozměry gondoly - 11,6 m délka, 2,6 m šířka a 1,9 metrů výška).
Ten den bylo trochu mlhavo a viditelnost nic moc. Bylo 15:00 a já stál na betonové ploše u hangáru na letišti v Letňanech. V ruce svírám skleničku šampusu s logem vzducholodi, pár reklamních předmětů vč. modelu vzducholodi a hlavně palubní vstupenku! Koukám všude a vzdušné plavidlo nikde nevidím. Najednou přijel polepená dodávka logem vzducholodi. Naložil mě a další pasažéry tohoto vyhlídkového letu a už jsme si to frčeli po travnatém letišti.
Za Letňanskou věží u golfové hřiště již stálá uvázaná vzducholoď. Čekal jsem hodně, ale ta velikost mě opravdu zaskočila. Neuvěřitelně velký a macatý doutník. Okolo plavidla pobíhalo spousty lidí v červených tričkách a každý měl přidělený svůj úkol. Docela jsem byl udiven, že tento druh plavidla má pouze jednu podvozkovou nohu.
Boarding proběhl velice rychle a já už seděl u okna, které tam vlastně nebylo. Namísto Okno bylo vymontované, aby se dalo lépe fotografovat. I velikost okna je opravdu zarážející ve srovnání s klasickým letadlem. Je to díra jak do pekel, kterou se nechá bezproblémově vylézt. Lod factor byl 50% tzn. zhruba 6lidí Seděl jsem na velice příjemné sedačce a pozoroval prazvláštní uspořádání kabiny. Přední 4 sedadla byla po dvou naproti sobě (podobně jako u ATR) na druhé straně dvě sedadla jako v tramvaji a vzadu jeden dvousedák a další single sedadla. Interiér gondoly byl v krásném neporušeném stavu a sedadla byla opravdu prostorná.
Safety demo bylo způsobem, tady jsou dveře a pokud to půjde, lze vylézt i oknem. No nic vše bylo jasné a kolem vzducholodi se začali hromadit crew pracovníci. Z plavidla začali sundavat pytlíky s pískem a vyvažovat plavidlo. Pytlíků byla na zemi slušná hromádka a já otevřeným oknem sledoval jak se pomalu roztáčí motor porsche. Byl to velice tichý zvuk, takřka
[/img]neslyšitelný. Ve snaze ušetřit zřejmě každé deko váhy, není oddělen žádným závěsem, ani přepážkou prostor pilotů. Tudíž byl vidět každý pohyb pilotů a každý knoflík, který stiskli. Vzducholoď se vznesla asi o metr do vzduchu a crew ji táhly na příďových lanech od ukotvovací pojízdné věže. 8 lidí odtáhlo plavidlo do bezpečné vzdálenosti a já vůbec netušil co se bude dít a jakou formou vůbec vzducholoď startuje. Každý pasažér byl připoután a většina cestujících čekala, že se plynule vznese do oblak, ale kdepak…
Oba motory se natočily cca do 60° úhlu neskutečně zabrali a vzducholoď se jak raketa drala do letové hladiny. Takové zrychlení nikdo nečekal a kabinou se ozývaly různé vzdechy díky velice silné akceleraci. Během okamžiku jsme si to pod velice strmým úhlem a slušnou rychlostí směřovali do oblak, za zvuku pískajících motorů. Start byl směrem na západ a člověk viděl jak lidé brzdí svá auta a obrací hlavy a pohotoví lidé fotí. Já měl pusu od ucha k uchu a vychutnával si tento straše silný zážitek.
Po vystoupání do letové hladiny (max.500-800m) motory opět utichly a majestátný koráb si to šinul směrem na Bohnice a Prosek. Bylo bezvětří a v kabině bez oken bylo i krásné ticho. Pomalu běžící motor nijak zvlášť nebyl slyšet. Okamžitě jsem si odepnul pás a vyrazil na pokec za kapitánem do jeho otevřené kanceláře.Příď tvoří dvě obrovská skla, z kterých je naprosto neodolatelný pohled. Kapitán mi hned začal vysvětlovat, co je na co, jak vysoko letíme a jakou rychlostí. Naprosto báječný člověk, který se stále usmíval. Myslím, že se mu nikdo nemusí divit. Řídit takový kolos, je dle jeho slov mnohem těžší než proudové letadlo či helikoptéru. Let probíhal velice klidně a zatáčky, při kterých se vzducholoď celkem slušně nahýbá, byly docela legrace. Ono když máte ruku s foťákem venku a musím přiznat i hlavu a kus těla, tak to celkem zaskočí. Varovný štítek, který je před touto dírou, zde zřejmě není pro legraci.
Let dále probíhal na Březiněves, zpět na Prosek, Libeň a pak přes Kbelské letiště do Letňan. Po celou dobu letu všem cvakali fotoaparáty a lidé cestovali po celé palubě. Let trval cca hodinu a žádné občerstvení neprobíhalo a nikomu to ani nevadilo. Každý si vychutnával ten opravdový pocit vzduchoplavce.
Když jsme přelétali Kbelské letiště, kapitán zahájil sestup dolů. Zajímavé bylo, že plavidlo klesalo po přídi a opět po slušným úhlem. Cestou jsem opět pořídil pár fotek letadlového parku ve Kbelích. Pro ustálení rovnováhy a zatavení do klidového stavu se motory otočily do cca 90°směrem vzhůru a vzducholoď tiše vysela nad Letňanským letištěm. Crew se rozestoupilo do tvaru šipky a chytali příďová ukotvovací lana. Jakmile na ně dosáhli, začali se rozestupovat do stran tím vzducholoď stále klesala. Jakmile byla gondola na dosah spodních crew, každý plavidlo chytil do rukou a další crew cpali pytlíky s pískem do připravených kaslíků na bocích gondoly, aby plavidlo ztěžklo a již se nevznášelo. Celý proces přistání trval asi 20min. Jakmile byla vzducholoď ustálena přijel pojízdný pevný ukotvovací stožár a plavidlo bylo pevně na zemi.
Crew otevřel dveře a cestující vystupovali v intervalu 2min, jeden člověk. Vzducholoď se otáčela po směru větru a tak jsme se neustále otáčeli dle středu kotvícího bodu. Po každém vystoupení pasažéra, následovalo vyvážení plavidla. Bylo vcelku úsměvné, jak šéf pozemního personálu neustále posouval plastovou stoličku pro pohodlný výstup, jelikož se každým okamžikem plavidlo neustále posouvalo po větru. Vystupoval jsem skoro jako poslední a stačil jsem se ještě rozloučit s piloty.
Venku jsem stačil udělat pár detailních fotek gondoly a nechal jsem se samozřejmě vyfotip před pilotní kabinou. Vedoucí nás však hned naháněl do přistaveného auta a nebylo moc času na další průzkum tohoto nádherného plavidla. Odjížděl jsem s pocitem totálně šťastného člověka, který si už asi podobný zážitek nezopakuje. Doufám, že jsem Vám alespoň trochu přiblížil jak takový neobyčejný let probíhal. Pokud Vás můj TR zaujal, rád napíšu další zajímavé TR o letech MI-8 s nákladem v podvěsu a montáže stanice mobilního operátora, nebo o letu v mini vrtulníku R22, nebo o klasické cestě koupáka v A320 do SSH v první třídě a návštěvou kokpitu.
Další fotky z letu mohu na vyžádání poslat či dát někam na web. Díky.
Nějakou náhodou jsem vyhrál soutěž na stránkách škody-auto a to hlavní cenu a to let vzducholodí.
Datum letu 29.7.2006
Směr: LKLT-LKLT
seat: 2A
Nejdříve než budu uvádět zážitky a fotky uvádním několik technických specifikací o tomto plavidleZeppelin Skyship:
Impozantní vzdušný koráb je 61 metrů dlouhý, 19,2 m široký a 20,3 m vysoký. Každý ze dvou šestiválcových motorů Porsche, kterými je vzducholoď poháněna, disponuje výkonem 255 k, což jí dovoluje dosahovat rychlosti mezi 45 až 80 km/h a umožňuje dolet až 670 km!
Obří doutník o objemu 7 200 m3 je naplněn heliem; vzducholoď létá zpravidla ve výškách od 305 do 915 metrů (maximální výška letu ale může být až 2 135 m).
V závěsné gondole je místo pro 12 pasažerů a dva piloty, v případě nočních letů pak pro osm cestujících a dvoučlennou posádku (vnitřní rozměry gondoly - 11,6 m délka, 2,6 m šířka a 1,9 metrů výška).
Ten den bylo trochu mlhavo a viditelnost nic moc. Bylo 15:00 a já stál na betonové ploše u hangáru na letišti v Letňanech. V ruce svírám skleničku šampusu s logem vzducholodi, pár reklamních předmětů vč. modelu vzducholodi a hlavně palubní vstupenku! Koukám všude a vzdušné plavidlo nikde nevidím. Najednou přijel polepená dodávka logem vzducholodi. Naložil mě a další pasažéry tohoto vyhlídkového letu a už jsme si to frčeli po travnatém letišti.
Za Letňanskou věží u golfové hřiště již stálá uvázaná vzducholoď. Čekal jsem hodně, ale ta velikost mě opravdu zaskočila. Neuvěřitelně velký a macatý doutník. Okolo plavidla pobíhalo spousty lidí v červených tričkách a každý měl přidělený svůj úkol. Docela jsem byl udiven, že tento druh plavidla má pouze jednu podvozkovou nohu.
Boarding proběhl velice rychle a já už seděl u okna, které tam vlastně nebylo. Namísto Okno bylo vymontované, aby se dalo lépe fotografovat. I velikost okna je opravdu zarážející ve srovnání s klasickým letadlem. Je to díra jak do pekel, kterou se nechá bezproblémově vylézt. Lod factor byl 50% tzn. zhruba 6lidí Seděl jsem na velice příjemné sedačce a pozoroval prazvláštní uspořádání kabiny. Přední 4 sedadla byla po dvou naproti sobě (podobně jako u ATR) na druhé straně dvě sedadla jako v tramvaji a vzadu jeden dvousedák a další single sedadla. Interiér gondoly byl v krásném neporušeném stavu a sedadla byla opravdu prostorná.
Safety demo bylo způsobem, tady jsou dveře a pokud to půjde, lze vylézt i oknem. No nic vše bylo jasné a kolem vzducholodi se začali hromadit crew pracovníci. Z plavidla začali sundavat pytlíky s pískem a vyvažovat plavidlo. Pytlíků byla na zemi slušná hromádka a já otevřeným oknem sledoval jak se pomalu roztáčí motor porsche. Byl to velice tichý zvuk, takřka
Oba motory se natočily cca do 60° úhlu neskutečně zabrali a vzducholoď se jak raketa drala do letové hladiny. Takové zrychlení nikdo nečekal a kabinou se ozývaly různé vzdechy díky velice silné akceleraci. Během okamžiku jsme si to pod velice strmým úhlem a slušnou rychlostí směřovali do oblak, za zvuku pískajících motorů. Start byl směrem na západ a člověk viděl jak lidé brzdí svá auta a obrací hlavy a pohotoví lidé fotí. Já měl pusu od ucha k uchu a vychutnával si tento straše silný zážitek.
Po vystoupání do letové hladiny (max.500-800m) motory opět utichly a majestátný koráb si to šinul směrem na Bohnice a Prosek. Bylo bezvětří a v kabině bez oken bylo i krásné ticho. Pomalu běžící motor nijak zvlášť nebyl slyšet. Okamžitě jsem si odepnul pás a vyrazil na pokec za kapitánem do jeho otevřené kanceláře.Příď tvoří dvě obrovská skla, z kterých je naprosto neodolatelný pohled. Kapitán mi hned začal vysvětlovat, co je na co, jak vysoko letíme a jakou rychlostí. Naprosto báječný člověk, který se stále usmíval. Myslím, že se mu nikdo nemusí divit. Řídit takový kolos, je dle jeho slov mnohem těžší než proudové letadlo či helikoptéru. Let probíhal velice klidně a zatáčky, při kterých se vzducholoď celkem slušně nahýbá, byly docela legrace. Ono když máte ruku s foťákem venku a musím přiznat i hlavu a kus těla, tak to celkem zaskočí. Varovný štítek, který je před touto dírou, zde zřejmě není pro legraci.
Let dále probíhal na Březiněves, zpět na Prosek, Libeň a pak přes Kbelské letiště do Letňan. Po celou dobu letu všem cvakali fotoaparáty a lidé cestovali po celé palubě. Let trval cca hodinu a žádné občerstvení neprobíhalo a nikomu to ani nevadilo. Každý si vychutnával ten opravdový pocit vzduchoplavce.
Když jsme přelétali Kbelské letiště, kapitán zahájil sestup dolů. Zajímavé bylo, že plavidlo klesalo po přídi a opět po slušným úhlem. Cestou jsem opět pořídil pár fotek letadlového parku ve Kbelích. Pro ustálení rovnováhy a zatavení do klidového stavu se motory otočily do cca 90°směrem vzhůru a vzducholoď tiše vysela nad Letňanským letištěm. Crew se rozestoupilo do tvaru šipky a chytali příďová ukotvovací lana. Jakmile na ně dosáhli, začali se rozestupovat do stran tím vzducholoď stále klesala. Jakmile byla gondola na dosah spodních crew, každý plavidlo chytil do rukou a další crew cpali pytlíky s pískem do připravených kaslíků na bocích gondoly, aby plavidlo ztěžklo a již se nevznášelo. Celý proces přistání trval asi 20min. Jakmile byla vzducholoď ustálena přijel pojízdný pevný ukotvovací stožár a plavidlo bylo pevně na zemi.
Crew otevřel dveře a cestující vystupovali v intervalu 2min, jeden člověk. Vzducholoď se otáčela po směru větru a tak jsme se neustále otáčeli dle středu kotvícího bodu. Po každém vystoupení pasažéra, následovalo vyvážení plavidla. Bylo vcelku úsměvné, jak šéf pozemního personálu neustále posouval plastovou stoličku pro pohodlný výstup, jelikož se každým okamžikem plavidlo neustále posouvalo po větru. Vystupoval jsem skoro jako poslední a stačil jsem se ještě rozloučit s piloty.
Venku jsem stačil udělat pár detailních fotek gondoly a nechal jsem se samozřejmě vyfotip před pilotní kabinou. Vedoucí nás však hned naháněl do přistaveného auta a nebylo moc času na další průzkum tohoto nádherného plavidla. Odjížděl jsem s pocitem totálně šťastného člověka, který si už asi podobný zážitek nezopakuje. Doufám, že jsem Vám alespoň trochu přiblížil jak takový neobyčejný let probíhal. Pokud Vás můj TR zaujal, rád napíšu další zajímavé TR o letech MI-8 s nákladem v podvěsu a montáže stanice mobilního operátora, nebo o letu v mini vrtulníku R22, nebo o klasické cestě koupáka v A320 do SSH v první třídě a návštěvou kokpitu.
Další fotky z letu mohu na vyžádání poslat či dát někam na web. Díky.
