Cesta do Asie PRG-LTN/LHR-MCT-BKK s Wizz a Oman Air
Napsal: 21. 02. 2010, 03:34
Po cestě kolem světa jsem se rozhodl sepsat další TR – tentokrát se týká cesty do Thajska. Jelikož se už nejedná o výlet na zaměstnanecké letenky, vybíral jsem letenky podle ceny. Svou nabídkou mě zaujala společnost Oman Air, nakoupil jsem tedy letenky na tyto segmenty:
Wizz Air PRG-LTN-PRG … 2024 CZK
Oman Air LHR-MCT-BKK-MCT-LHR … 11125 CZK
Thai AirAsia BKK-SIN … 2147 CZK
Tyger Airways SIN-KUL … 482 CZK
Lufthansa KUL-BKK … 1276 CZK
Celkově jsem tedy dal za letenky 17054 CZK (u lowcost společností placeno odbavení 1 kufru á 15kg)
16JAN
W6811 PRG-LTN
A320 HA-LPJ
Obsazenost 60%
Vzhledem k vydatné zimě a k minulým zkušenostem s Wizz Air (2 lety zakoupeny, 2 lety zrušeny) jsem měl trochu obavu, abych vůbec do Londýna doletěl. Předpověď na sobotní ráno nakonec byla příznivá, sněžit nemělo. Na ruzyňské letiště přicházím hodinu a půl před odletem, na check-inu nikdo není, dostávám palubku a pomalu mířím do svého gatu. Připojuji se ještě na internet, abych se podíval, že letí letadlo registrace HA-LPJ, na Facebook se také dostanu, ale na email na seznam.cz se stále dostat nedá. Boarding je samozřejmě autobusem, to znamená nástup z gatů v dolním patře. Ačkoliv náš let je dole jediný, fronta na security je neuvěřitelná a čekáme dlouho, je to dáno laxností pracovníků security a také díky nechápavosti cestujících. Někteří Češi letí evidentně poprvé a vůbec nevědí, co mají dělat a také se míní hádat o tekutiny umístěné v příručních zavazadlech. Já si čekání krátím tím, že na ploše sleduji kolegu odbavující linku do Moskvy s A319 a také B767 Travel Service, který je právě vytlačován ze stojánky. Sotva projdu kontrolou, začíná nástup do autobusu. Nastává neuvěřitelná tlačenice, všichni spěchají, aby se dostali do prvního autobusu. Já to vzdávám a počkám si několik minut ve druhém. Když doběhnou poslední opozdilci, autobus nás doveze k A320 registrace HA-LPJ. Boarding je pomalý, a to proto, že každý cestující bere hned tu nejbližší volnou sedačku, kterou vidí a než si svá kabinová zavazadla nandá do binu, ostatní musí čekat. Díky tomu, ačkoliv nastupuji mezi posledními, trhnu volnou trojsedačku ve střední části letadla. Letadlo vypadá relativně nově, interiér příjemně, dojem kazí jen sedačka přede mnou, která je polepená žvýkačkou. Z palubní posádky letí jedna Češka, zbytek (včetně VK) jsou cizinky, tipoval bych Polky, pan kapitán je podle příjmení Maďar. Proběhne rychlá safety demo v angličtině a v rychlém překladu i v češtině (česká letuška mluví velmi rychle a špatně vyslovuje, takže jsem rozuměl instrukcím více v angličtině než v češtině). Přestože je docela velká zima, deice neabsolvujeme a jedeme k dráze 06, odkud na čas vzlétáme. Za mnou sedí skupinka mírně opilých Čechů (přestože je ráno, objednávají si několik plechovek piva), a vedou typické koupácké řeči o letadlech. Váhám, zda se vložit do jejich diskuze a říct jim, co všechno říkají špatně, ale nakonec to zavrhnu, listuji palubním časopisem a snažím se usnout. V Lutonu sedáme na čas, vládne zde klasické mlhavé počasí a docela intenzivně prší. Pasová kontrola proběhne rychle, kufr také dorazí během několika minut. Lístek na vlak chci zaplatit kreditkou v automatu vedle zastávky shuttle busu. Dotykový displej je od deště pokrytý vrstvou vody a na dotyk vůbec nereaguje. Nechce se mi vracet zpět do terminálu, volím jízdu na černo na nádraží, kde si lístek bez problému koupím. Vlaky tu jezdí každou chvíli, nasedám do jednoho z nich a vezu se až na stanici King's Cross.
nástup do A320 registrace HA-LPJ
vzlet z dráhy 06
kabina A320 společnosti Wizz Air
přistání na letišti London - Luton
Hodnocení letu: Na Wizzair mám poměrně negativní názor po zrušení dvou letů v prosinci 2009 a po náročném vymáhání peněz zpět. Let samotný nebyl ničím výjimečný od ostatních lowcostů, bodík strhávám za velmi chaotický nástup a mírnou neprofesionalitu posádky. -1 celkově.
16JAN
WY102 LHR-MCT
A330-300 A4O-DB
Obsazenost 70% v Y
Jelikož deštivé počasí v Londýně přetrvává po celý den, na letiště Heathrow vyrážím poměrně brzy. Cesta Piccadilly line je úmorná, ale platit vyšší jízdné za Heathrow Express se mi nechtělo. Nakonec jsem se alespoň v podzemce hezky prospal. Cestou k terminálu 3 si ještě kupuji ke svačině těstovinový salát. Po terminálu hledám místo k sezení, ale žádnou lavičku nenacházím. Venku před terminálem se sednout dá, ale chuť mi kazili kuřáci, kterých bylo před terminálem požehnaně. Dojídám a jdu se odbavit. Terminál 3 mě opravdu nenadchl, všude málo místa a strašný chaos, celkově nemám letiště Heathrow moc v oblibě. Ačkoli je více jak 3 hodiny do odletu, check-in je již otevřený. Fronta není velká, ale co cestující, to nějaký problém – hodně kufrů, doplácení váhy, nadrozměrná zavazadla, infanti, … Není kam spěchat, takže mi čekání ani tak nevadí. Já jsem odbavený poměrně rychle, dostávám palubní vstupenky na let LHR-MCT i na přípoj MCT-BKK. O zavazadla se starat nemusím, jsou odbavena až do Bangkoku. Kde mi ale začne docházet trpělivost je neuvěřitelná fronta na security. Kromě toho, že nejsou otevřeny všechny rentgeny, frontu brzdí nechápavost a paličatost cestujících z Asie a Blízkého východu. Skoro každý má u sebe nějaké tekutiny, které jim pracovníci security zabavují nebo radí, ať si je jdou zpět odbavit, do toho několik wheelchairů a malých dětí, které svým řevem dělají situaci téměř neúnosnou. Jsem rád, když mám celou proceduru za sebou, v tranzitním prostoru sice sedačky jsou, ale je problém sehnat volné místo, téměř všechny jsou obsazené. Číslo gatu je zveřejňováno až na poslední chvíli, čekání si krátím čtením. Do gatu se dostavuji mezi prvními cestujícími, A330-300 registrace A4O-DB již stojí připravena na stojánce. Většinu cestujících tvoří Britové, sem tam i pár Arabů a Indů. Nástup začíná půl hodiny do odletu, striktně podle řad. A330 ještě voní novotou, sedačka je pohodlná, místa na nohy dostatek, displej v sedačkách velký. V době odletu ještě čekáme na některé cestující, kteří se uráčí přijít asi až 15 minut po době odletu. V IFE je mimo jiné obsažen pohled kamerou z předního podvozku, takže sleduji dění kolem letadla. Následuje vytlačení ze stojánky a startujeme kupodivu bez většího čekání na povolení. Krátce po vzletu následuje rozdávání sluchátek, amenity kits, jídelního lístku a hot towels. V jídelním lístku mě velmi překvapuje, že je na výběr ze tří jídel. Já si vybírám vynikající rýži s hráškem a kuřecím masem. K pití je široký výběr nápojů, já zůstávám u klasické Coly, alkohol v letadle mi nedělá dobře. Ostatní cestující s objednáváním tvrdého alkoholu problém nemají a někteří Britové si několikrát nechávají dolévat. Po hlavním jídle ještě letušky rozdávají oříšky, které zbyly a za další dvě hodiny moc dobré sušenky. Během letu na chvíli usínám, jinak si čtu. Když začnou letušky servírovat snídani, je už venku světlo. Po několika dálkovkách mi tyto snídaně přestávají chutnat, všechny společnosti je mají téměř stejné. Obzvlášť vajíčka (která chuťově ani vzhledově vajíčka zrovna nepřipomínají) už nemůžu ani vidět. Přistání na letišti v Muscatu je hladké, nemají tu bridge, čili odvoz od letadla probíhá autobusem (což mi vůbec nevadí).
exteriér terminálu 3 na letišti Heathrow
A330 společnosti Oman Air je připravena k boardingu
večeře na lince Heathrow - Muscat
kabina během nočního letu
snídaně před přistáním v Muscatu
airshow mimo jiné ukazuje, jakým směrem se nachází Mekka
trasa letu LHR-MCT
přistání v Muscatu
business class, v typu A330-300 se nachází i first class v přední části letadla
výstup z A330
Hodnocení letu:
Letecká společnost Oman Air mě velmi mile překvapila, posádka milá, nové letadlo s pohodlnými sedačkami, vynikající servis, celkově +3 body. Bod dolu je za terminál 3. Celkově +2 body.
17JAN
WY813 MCT-BKK
A330-200 A4O-DA
Obsazenost 90% v Y
Stejně jako většina cestujících v Muscatu pouze tranzituji. Příletová část letiště zrovna hezky nevypadá a příliš mne nenadchla, jen dlouhé chodby bez oken. Všichni cestující do Bangkoku jsou vyzváni, aby kontaktovali transferovou přepážku. Bojím se, že nastalo zrušení letu nebo něco podobného, ale naštěstí nic takového – let do Bangkoku totiž dle letového řádu odlétá až za 8 hodin, proto Oman Air všem cestujícím nabízí víza do Omanu zdarma nebo v případě pobytu na letišti dva poukazy na oběd a občerstvení (což jsem zvolil já kvůli únavě po nočním letu). Zajímavá je zdejší security kontrola. Není příliš důsledná, na vyndávaní laptopů a tekutin se zde nehraje, cestující sice rámy prochází, ale i když pískají, jsou jen vizuálně zkontrolováni a případně dotázáni, zda již na sobě nemají nic kovového, "pádla" nebo ruční prohmatávání se zde nepraktikuje. Fronta je dlouhá, ale čas si krátíme sledováním postaršího zaměstnance security, který lámanou angličtinou podává u rentgenu instrukce cestujícím a za každý odložený kus kovu do plastové krabičky je hlasitě chválí. Když pak jeden britský důchodce vyndává z kapsy hrst spousty mincí, zaměstnanec security toto komentuje výkřikem na celou halu „Oh my God!“. Odletová část je mnohem příjemnější, vypadá poměrně mladě, jen mi nejde do hlavy, proč zde rovnou nepostavili nástupní mosty. Využívám poukázky a dávám si kuře s americkými bramborami a pitím, kromě duty free shopů je tu i několik dalších restaurací, Burger King a Subway. Většinu času trávím brouzdáním po internetu (WiFi je tu zdarma) a sledováním místního provozu, který je opravdu pestrý – AN124, VC10, několik IL76, armádní stíhačky, A330 Emirates, pro Evropana exotické společnosti z Indie (odletů do Indie je odsud opravdu hodně) a pro mě asi největší vzácnost BAC 111 Oman Air Force (které se mi podaří vyfotit až při zpáteční cestě). Hodinu do odletu jsme zavoláni do gatu. Většinu cestujících znám už z předchozího letu, nově slyším i němčinu (z přípoje z Frankfurtu), je zde také více Thajců. Let do Bangkoku je operován kratším Airbusem A330-200 registrace A4O-DB. Servis je obdobný jako na lince z Londýna, jen už nedostáváme amenity kit. Opět je výběr ze tří jídel, oproti lince z LHR je zde jídlo podáváno na porcelánovém nádobí. Celý let by mohl být celkem příjemný, bohužel ho kazí řada opilých Britů – 3 opilci vedle mě naštěstí do sebe nalejí několik plechovek Heinekena a okamžitě, za hlasitého chrápotu, usínají. Horší je to s dvěma důchodci sedících o několik řad vpředu, kteří mají také evidentně upito a začnou hlasitě řešit problémy dnešního světa. Nepřestávají ani po tom, co se z různých částí kabiny začínají ozývat výkřiky, ať laskavě zmlknou (někteří cestující poté nešetří ani sprostými slovy). Nepomáhá ani domluva posádky. Nasazuji si sluchátka a usínám – ne na dlouho – 2 hodiny do přistání (celkově trvá tento let jen zhruba 5h) posádka totiž rozsvěcí a začíná rozdávat svačinu. Překvapuje mě, že na tak krátkém letu se druhé jídlo vůbec servíruje a také to, s jakým předstihem je jídlo servírováno. Na výběr je krůtí nebo sýrová bageta a ovocný salát. V Bangkoku přistáváme v 1 hodinu ráno. Při výstupu dostane každý cestující kartičku s časy odletů z Bangkoku do Muscatu a s kontakty na místní pobočku Oman Air. Imigrační proběhne rychle, kufr dostávám mezi prvními, beru si taxíka a vydávám se do svého hotelu dospat alespoň pár hodin do rána.
letiště v Muscatu a jeho pestrý provoz
nástup do A330-200 směr Bangkok
večeře na lince MCT-BKK
svačina servírovaná 2 hodiny před přistáním
Hodnocení:
Kladně hodnotím přístup k tranzitujícím cestujícím (poukázky na jídlo), kvalitu servisu, nové letadlo - to znamená +3. Body dolu určitě za jídlo podávané 2h před přistáním (víc spokojených cestujících by bylo, kdyby je posádka nechala spát a bagetu nabídla těm, kteří budou vzbuzení) a také za to, že si posádka nedokázala pořádně poradit s hlučnými cestujícími. Celkem +1 bod pro let Muscat-Bangkok.
Díky za přečtení, v příští části trip reportu vás čeká let s AirAsia BKK-SIN, Tyger Airways SIN-KUL a jumbem Lufthansy KUL-BKK.
Wizz Air PRG-LTN-PRG … 2024 CZK
Oman Air LHR-MCT-BKK-MCT-LHR … 11125 CZK
Thai AirAsia BKK-SIN … 2147 CZK
Tyger Airways SIN-KUL … 482 CZK
Lufthansa KUL-BKK … 1276 CZK
Celkově jsem tedy dal za letenky 17054 CZK (u lowcost společností placeno odbavení 1 kufru á 15kg)
16JAN
W6811 PRG-LTN
A320 HA-LPJ
Obsazenost 60%
Vzhledem k vydatné zimě a k minulým zkušenostem s Wizz Air (2 lety zakoupeny, 2 lety zrušeny) jsem měl trochu obavu, abych vůbec do Londýna doletěl. Předpověď na sobotní ráno nakonec byla příznivá, sněžit nemělo. Na ruzyňské letiště přicházím hodinu a půl před odletem, na check-inu nikdo není, dostávám palubku a pomalu mířím do svého gatu. Připojuji se ještě na internet, abych se podíval, že letí letadlo registrace HA-LPJ, na Facebook se také dostanu, ale na email na seznam.cz se stále dostat nedá. Boarding je samozřejmě autobusem, to znamená nástup z gatů v dolním patře. Ačkoliv náš let je dole jediný, fronta na security je neuvěřitelná a čekáme dlouho, je to dáno laxností pracovníků security a také díky nechápavosti cestujících. Někteří Češi letí evidentně poprvé a vůbec nevědí, co mají dělat a také se míní hádat o tekutiny umístěné v příručních zavazadlech. Já si čekání krátím tím, že na ploše sleduji kolegu odbavující linku do Moskvy s A319 a také B767 Travel Service, který je právě vytlačován ze stojánky. Sotva projdu kontrolou, začíná nástup do autobusu. Nastává neuvěřitelná tlačenice, všichni spěchají, aby se dostali do prvního autobusu. Já to vzdávám a počkám si několik minut ve druhém. Když doběhnou poslední opozdilci, autobus nás doveze k A320 registrace HA-LPJ. Boarding je pomalý, a to proto, že každý cestující bere hned tu nejbližší volnou sedačku, kterou vidí a než si svá kabinová zavazadla nandá do binu, ostatní musí čekat. Díky tomu, ačkoliv nastupuji mezi posledními, trhnu volnou trojsedačku ve střední části letadla. Letadlo vypadá relativně nově, interiér příjemně, dojem kazí jen sedačka přede mnou, která je polepená žvýkačkou. Z palubní posádky letí jedna Češka, zbytek (včetně VK) jsou cizinky, tipoval bych Polky, pan kapitán je podle příjmení Maďar. Proběhne rychlá safety demo v angličtině a v rychlém překladu i v češtině (česká letuška mluví velmi rychle a špatně vyslovuje, takže jsem rozuměl instrukcím více v angličtině než v češtině). Přestože je docela velká zima, deice neabsolvujeme a jedeme k dráze 06, odkud na čas vzlétáme. Za mnou sedí skupinka mírně opilých Čechů (přestože je ráno, objednávají si několik plechovek piva), a vedou typické koupácké řeči o letadlech. Váhám, zda se vložit do jejich diskuze a říct jim, co všechno říkají špatně, ale nakonec to zavrhnu, listuji palubním časopisem a snažím se usnout. V Lutonu sedáme na čas, vládne zde klasické mlhavé počasí a docela intenzivně prší. Pasová kontrola proběhne rychle, kufr také dorazí během několika minut. Lístek na vlak chci zaplatit kreditkou v automatu vedle zastávky shuttle busu. Dotykový displej je od deště pokrytý vrstvou vody a na dotyk vůbec nereaguje. Nechce se mi vracet zpět do terminálu, volím jízdu na černo na nádraží, kde si lístek bez problému koupím. Vlaky tu jezdí každou chvíli, nasedám do jednoho z nich a vezu se až na stanici King's Cross.
nástup do A320 registrace HA-LPJ
vzlet z dráhy 06
kabina A320 společnosti Wizz Air
přistání na letišti London - Luton
Hodnocení letu: Na Wizzair mám poměrně negativní názor po zrušení dvou letů v prosinci 2009 a po náročném vymáhání peněz zpět. Let samotný nebyl ničím výjimečný od ostatních lowcostů, bodík strhávám za velmi chaotický nástup a mírnou neprofesionalitu posádky. -1 celkově.
16JAN
WY102 LHR-MCT
A330-300 A4O-DB
Obsazenost 70% v Y
Jelikož deštivé počasí v Londýně přetrvává po celý den, na letiště Heathrow vyrážím poměrně brzy. Cesta Piccadilly line je úmorná, ale platit vyšší jízdné za Heathrow Express se mi nechtělo. Nakonec jsem se alespoň v podzemce hezky prospal. Cestou k terminálu 3 si ještě kupuji ke svačině těstovinový salát. Po terminálu hledám místo k sezení, ale žádnou lavičku nenacházím. Venku před terminálem se sednout dá, ale chuť mi kazili kuřáci, kterých bylo před terminálem požehnaně. Dojídám a jdu se odbavit. Terminál 3 mě opravdu nenadchl, všude málo místa a strašný chaos, celkově nemám letiště Heathrow moc v oblibě. Ačkoli je více jak 3 hodiny do odletu, check-in je již otevřený. Fronta není velká, ale co cestující, to nějaký problém – hodně kufrů, doplácení váhy, nadrozměrná zavazadla, infanti, … Není kam spěchat, takže mi čekání ani tak nevadí. Já jsem odbavený poměrně rychle, dostávám palubní vstupenky na let LHR-MCT i na přípoj MCT-BKK. O zavazadla se starat nemusím, jsou odbavena až do Bangkoku. Kde mi ale začne docházet trpělivost je neuvěřitelná fronta na security. Kromě toho, že nejsou otevřeny všechny rentgeny, frontu brzdí nechápavost a paličatost cestujících z Asie a Blízkého východu. Skoro každý má u sebe nějaké tekutiny, které jim pracovníci security zabavují nebo radí, ať si je jdou zpět odbavit, do toho několik wheelchairů a malých dětí, které svým řevem dělají situaci téměř neúnosnou. Jsem rád, když mám celou proceduru za sebou, v tranzitním prostoru sice sedačky jsou, ale je problém sehnat volné místo, téměř všechny jsou obsazené. Číslo gatu je zveřejňováno až na poslední chvíli, čekání si krátím čtením. Do gatu se dostavuji mezi prvními cestujícími, A330-300 registrace A4O-DB již stojí připravena na stojánce. Většinu cestujících tvoří Britové, sem tam i pár Arabů a Indů. Nástup začíná půl hodiny do odletu, striktně podle řad. A330 ještě voní novotou, sedačka je pohodlná, místa na nohy dostatek, displej v sedačkách velký. V době odletu ještě čekáme na některé cestující, kteří se uráčí přijít asi až 15 minut po době odletu. V IFE je mimo jiné obsažen pohled kamerou z předního podvozku, takže sleduji dění kolem letadla. Následuje vytlačení ze stojánky a startujeme kupodivu bez většího čekání na povolení. Krátce po vzletu následuje rozdávání sluchátek, amenity kits, jídelního lístku a hot towels. V jídelním lístku mě velmi překvapuje, že je na výběr ze tří jídel. Já si vybírám vynikající rýži s hráškem a kuřecím masem. K pití je široký výběr nápojů, já zůstávám u klasické Coly, alkohol v letadle mi nedělá dobře. Ostatní cestující s objednáváním tvrdého alkoholu problém nemají a někteří Britové si několikrát nechávají dolévat. Po hlavním jídle ještě letušky rozdávají oříšky, které zbyly a za další dvě hodiny moc dobré sušenky. Během letu na chvíli usínám, jinak si čtu. Když začnou letušky servírovat snídani, je už venku světlo. Po několika dálkovkách mi tyto snídaně přestávají chutnat, všechny společnosti je mají téměř stejné. Obzvlášť vajíčka (která chuťově ani vzhledově vajíčka zrovna nepřipomínají) už nemůžu ani vidět. Přistání na letišti v Muscatu je hladké, nemají tu bridge, čili odvoz od letadla probíhá autobusem (což mi vůbec nevadí).
exteriér terminálu 3 na letišti Heathrow
A330 společnosti Oman Air je připravena k boardingu
večeře na lince Heathrow - Muscat
kabina během nočního letu
snídaně před přistáním v Muscatu
airshow mimo jiné ukazuje, jakým směrem se nachází Mekka
trasa letu LHR-MCT
přistání v Muscatu
business class, v typu A330-300 se nachází i first class v přední části letadla
výstup z A330
Hodnocení letu:
Letecká společnost Oman Air mě velmi mile překvapila, posádka milá, nové letadlo s pohodlnými sedačkami, vynikající servis, celkově +3 body. Bod dolu je za terminál 3. Celkově +2 body.
17JAN
WY813 MCT-BKK
A330-200 A4O-DA
Obsazenost 90% v Y
Stejně jako většina cestujících v Muscatu pouze tranzituji. Příletová část letiště zrovna hezky nevypadá a příliš mne nenadchla, jen dlouhé chodby bez oken. Všichni cestující do Bangkoku jsou vyzváni, aby kontaktovali transferovou přepážku. Bojím se, že nastalo zrušení letu nebo něco podobného, ale naštěstí nic takového – let do Bangkoku totiž dle letového řádu odlétá až za 8 hodin, proto Oman Air všem cestujícím nabízí víza do Omanu zdarma nebo v případě pobytu na letišti dva poukazy na oběd a občerstvení (což jsem zvolil já kvůli únavě po nočním letu). Zajímavá je zdejší security kontrola. Není příliš důsledná, na vyndávaní laptopů a tekutin se zde nehraje, cestující sice rámy prochází, ale i když pískají, jsou jen vizuálně zkontrolováni a případně dotázáni, zda již na sobě nemají nic kovového, "pádla" nebo ruční prohmatávání se zde nepraktikuje. Fronta je dlouhá, ale čas si krátíme sledováním postaršího zaměstnance security, který lámanou angličtinou podává u rentgenu instrukce cestujícím a za každý odložený kus kovu do plastové krabičky je hlasitě chválí. Když pak jeden britský důchodce vyndává z kapsy hrst spousty mincí, zaměstnanec security toto komentuje výkřikem na celou halu „Oh my God!“. Odletová část je mnohem příjemnější, vypadá poměrně mladě, jen mi nejde do hlavy, proč zde rovnou nepostavili nástupní mosty. Využívám poukázky a dávám si kuře s americkými bramborami a pitím, kromě duty free shopů je tu i několik dalších restaurací, Burger King a Subway. Většinu času trávím brouzdáním po internetu (WiFi je tu zdarma) a sledováním místního provozu, který je opravdu pestrý – AN124, VC10, několik IL76, armádní stíhačky, A330 Emirates, pro Evropana exotické společnosti z Indie (odletů do Indie je odsud opravdu hodně) a pro mě asi největší vzácnost BAC 111 Oman Air Force (které se mi podaří vyfotit až při zpáteční cestě). Hodinu do odletu jsme zavoláni do gatu. Většinu cestujících znám už z předchozího letu, nově slyším i němčinu (z přípoje z Frankfurtu), je zde také více Thajců. Let do Bangkoku je operován kratším Airbusem A330-200 registrace A4O-DB. Servis je obdobný jako na lince z Londýna, jen už nedostáváme amenity kit. Opět je výběr ze tří jídel, oproti lince z LHR je zde jídlo podáváno na porcelánovém nádobí. Celý let by mohl být celkem příjemný, bohužel ho kazí řada opilých Britů – 3 opilci vedle mě naštěstí do sebe nalejí několik plechovek Heinekena a okamžitě, za hlasitého chrápotu, usínají. Horší je to s dvěma důchodci sedících o několik řad vpředu, kteří mají také evidentně upito a začnou hlasitě řešit problémy dnešního světa. Nepřestávají ani po tom, co se z různých částí kabiny začínají ozývat výkřiky, ať laskavě zmlknou (někteří cestující poté nešetří ani sprostými slovy). Nepomáhá ani domluva posádky. Nasazuji si sluchátka a usínám – ne na dlouho – 2 hodiny do přistání (celkově trvá tento let jen zhruba 5h) posádka totiž rozsvěcí a začíná rozdávat svačinu. Překvapuje mě, že na tak krátkém letu se druhé jídlo vůbec servíruje a také to, s jakým předstihem je jídlo servírováno. Na výběr je krůtí nebo sýrová bageta a ovocný salát. V Bangkoku přistáváme v 1 hodinu ráno. Při výstupu dostane každý cestující kartičku s časy odletů z Bangkoku do Muscatu a s kontakty na místní pobočku Oman Air. Imigrační proběhne rychle, kufr dostávám mezi prvními, beru si taxíka a vydávám se do svého hotelu dospat alespoň pár hodin do rána.
letiště v Muscatu a jeho pestrý provoz
nástup do A330-200 směr Bangkok
večeře na lince MCT-BKK
svačina servírovaná 2 hodiny před přistáním
Hodnocení:
Kladně hodnotím přístup k tranzitujícím cestujícím (poukázky na jídlo), kvalitu servisu, nové letadlo - to znamená +3. Body dolu určitě za jídlo podávané 2h před přistáním (víc spokojených cestujících by bylo, kdyby je posádka nechala spát a bagetu nabídla těm, kteří budou vzbuzení) a také za to, že si posádka nedokázala pořádně poradit s hlučnými cestujícími. Celkem +1 bod pro let Muscat-Bangkok.
Díky za přečtení, v příští části trip reportu vás čeká let s AirAsia BKK-SIN, Tyger Airways SIN-KUL a jumbem Lufthansy KUL-BKK.
