Finnairem do Helsinek
Napsal: 19. 07. 2010, 22:50
Před nedávnem jsem letěl do Helsinek a chtěl jsem se podělit o zážitky z cestování s Finnairem a z letiště v Helsinkách. Dlouho jsem přemýšlel, jestli to dávat zvlášť do vláken Finnairu a letiště HEL, nakonec je z toho tento report. No, report, spíš pár postřehů a fotek.
Na cestu z Palmy do Helsinek mi byla koupena letenka PMI-MAD-HEL s Iberií a Finnairem a zpět HEL-BCN-PMI s Finnairem a Air Europa. Trošku mě ta kombinace zarazila, protože Air Europa a Iberia s Finnairem nejsou ve stejné aliancii, nakonec jsem ale zjistil, že na jedné rezervaci mám dvě čísla elektronických letenek – jednu PMI-MAD-HEL-BCN a druhou BCN-PMI.
PMI-MAD, Iberia, Airbus A321, EC-JDR
Elektronické odbavení na stránkách Iberie nešlo (a pochopitelně ani na Finnairu), takže jsem se odbavil na přepážce na letišti v Palmě. Nešlo ale bohužel ani vybrat místo u okýnka na let Finnairu.
Do Madridu jsem letěl prvním ranním letem, poloprázdným A321. Před Madridem byla hodně oblačno, přistáli jsme na dráhu 18L a jeli k terminálu 4. Bylo teprve kolem osmé hodiny ráno, a když jsme přijížděli k naší stojánce, projížděli jsme na ploše u terminálu kolem opuštěného Airbusu A321 Finnairu. Let do Helsinek byl plánován na 10:10, tak jsem přemýšlel, jestli letadlo v Madridu nocovalo a bude nevyužité až do desáté hodiny ranní.
V letištním terminálu, který se mi mimochodem celkem líbí, jsem vydatně posnídal a udělal jsem dobře.
MAD-HEL, Finnair, Airbus A321, OH-LZA
Před půl desátou se u brány začalo hromadit velké množství lidí, taky už bylo vidět nějaké hemžení kolem onoho letadla. Nástup byl na čas, aby taky ne, ale autobusem, což se mi v Madridu stalo poprvé.
Letadlo bylo asi úplně plné. Letělo hodně Japonců, kteří zřejmě využívají dálkových linek Finnairu z Helsinek, a jak byli posazeni různě přes uličku, celkem hlasitě si sdělovali svoje dojmy. No a díky charakteru jejich řeči to vypadalo, jakoby na sebe pokřikovali; trochu to rušilo.
Po nástupu se ozval kapitán s tím, že kvůli slotu odletíme později, nakonec jsme odstartovali s asi čtyřicetiminutovým zpožděním, tuším z dráhy 15R. Protože jsem seděl v uličce, ocenil jsem záběry z přední kamery při pojíždění, které se pak přepnuly na pohled dolů po startu.
Palubní personál tvořily padesátnice – dvě vypadaly velmi rázně (jedna z nich zjevně již před časem vyrostla ze své původní velikosti) a jedna byla velmi elegantní a uhlazeného vystupování. Nejdříve projely letadlo s nápoji (alkoholické se na evropských linkách platí) a pak s jídlem. Na svých internetových stránkách Finnair píše: „On longer European flights we serve a substantial hot or cold deli meal for Economy Class passengers.“, tak jsem čekal, s čím se na skoro čtyřhodinovém letu předvedou. Dali nám sice výbornou, ale jen půlku sendviče (byla to obložená půlka olivového chleba). Kolegové, co letěli za dva dny, pak říkali, že Španělům to nestačilo a dožadovali se nášupu.
Let byl zdlouhavý a v jeho druhé půlce se začala tvořit fronta na záchod. Přece jenom dvě toalety plný A321 moc nestíhají, když musí všichni.
Nakonec jsme přiletěli nad Helsinský záliv a kolem města, které nebylo pro oblačnost vidět, jsme se otočili a za pěkně větrného počasí přistáli na dráhu 22L. Zase se mi moc líbily živé obrázky z kamery při přiblížení, přistání a pojíždění, ale byl jsem rád, že už jsem na zemi.
Letišti pochopitelně vládnou barvy Finnaru.
HEL-BCN, Finnair, Airbus A321, OH-LZE
Online odbavení (jen do Barcelony) šlo na stránkách Finnairu udělat na základě čísla elektronické letenky, na rezervační kód se systém nějak nechytal. Ale vybral mi místo u okna u nouzového východu, tak jsem se s ním nehádal.
Na letišti jsem byl víc jak dvě a půl hodiny předem. Takové fronty a tolik lidí vztaženo na plochu terminálu jsem snad na žádném evropském letišti ještě neviděl. Nevím, jestli to bylo tím, že odlétalo asi pět tisíc anesteziologů z kongresu, anebo je to běžný jev, když na to upozorňuje Finnair na svých stránkách, každopádně informační tabule byla celá zaplněná jen lety mezi 16. a 17. hodinou.
(Prostřední fronta je na bezpečnostní kontrolu, v levé části je fronta na odevzdání zavazadla, která pokračovala ještě daleko do chodby z terminálu a není na fotce vidět.)
Pro odevzdání zavazadel při online odbavení bylo otevřeno asi pět až šest přepážek, fronta byla naprosto neskutečná. Já jsem čekal asi 30 minut a to jsem nestál úplně od začátku, kolegyně mi držely místo. (Teď se znova dívám a Finnair píše: „At the busiest periods, queuing times might be as much as two hours.“)
Den dopředu jsem se odbavil online i na let Air Europy a měl jsem tak už i palubní vstupenky z Barcelony. A tak jsem si říkal, že by mi mohli poslat kufr rovnou do Palmy, respektive jsem na to spoléhal. Nicméně na přepážce Finnairu byli neoblomní – na můj argument, že mám zpáteční let s přestupem na jedné rezervaci, mi odpověděli, že se jedná o jiné číslo elektronické letenky a že to prostě nejde. Já jsem měl v Barceloně na přestup dvě hodiny, ale kolegyně pak měly letět Spanairem o půl hodiny dřív než já.
Takže toto, fronty a množství lidí mi zkazily dojem z letiště v Helsinkách, které jiní chválí.
Z tranzitní části je vidět částečně na plochu, i když letadla startovala a přistávala celkem daleko.
Do našeho Airbusu A321 jsme nastupovali v době, kdy už jsme měli mít push-back.
Projeli jsme kolem věže a terminálu,
a nakonec s necelou půlhodinou zpoždění odstartovali z dráhy 22R.
Let byl opět stoprocentně zaplněn a probíhal podobně jak ten z Madridu. Jen bylo lepší počasí, víc vidět. A palubní personál byla mladá děvčata. Opět napřed nápoje a pak jídlo. Byl jsem zvědavý, co bude tentokrát, když letadlo odlétá z domovské základny; byly jakési studené masové kuličky s bramborovým salátem, nebylo to špatné.
Let probíhal bez jakýchkoli mimořádností, až jsme pak letěli nad letištěm v Gironě a posléze udělali vyčkávací kolečko před přiblížením. V Barceloně jsme přistáli s asi dvacetiminutovým zpožděním na dráhu 25R a ani tady jsme nejeli k nástupnímu mostu (letadlo asi taky nocovalo ve Španělsku). Zastavili jsme na ploše a pěkně autobusem do terminálu. Řidič se evidentně nestihl nasvačit. Ale ten toaletní papír?
Takže, majíce zavazadla odbavena jen do BCN, museli jsme čekat, než všichni nastoupí do autobusů a pak ještě notnou chvíli, než vyjedou zavazadla, abychom pak mohli vyjít ven a znova se odbavit. Kolegyně byly již značně nervózní, už už se jim měl zavírat check-in a kufry stále nikde, ale nakonec po běhu na přepážku zjistily, že jejich letadlo má zpoždění. Ve finále odletěly ještě asi půl hodinu po mně. Ale kdyby letěl Spanair na čas, horko těžko by to stíhaly. A kdyby to nestihly, nevím, jak by se to řešilo. Takto jsme se ještě potkali v terminálu a dali si pivko.
BCN-PMI, Air Europa, Boeing 737-800, EC-HKR
Na letu z Barcelony nebylo nic extra pozoruhodného. Letadlo nebylo moc plné, vepředu v Club Business seděly posádky Spanairu. Tentokrát neletěl Rafael Nadal, jen vedle mě seděly nějaké starší dámy, ale podle přízvuku byly taky odněkud od Manacoru.
Tolik tedy moje zážitky: před cestou jsem měl od Finnairu a letiště v Helsinkách větší očekávání.
Srdečně všechny zdravím.
Na cestu z Palmy do Helsinek mi byla koupena letenka PMI-MAD-HEL s Iberií a Finnairem a zpět HEL-BCN-PMI s Finnairem a Air Europa. Trošku mě ta kombinace zarazila, protože Air Europa a Iberia s Finnairem nejsou ve stejné aliancii, nakonec jsem ale zjistil, že na jedné rezervaci mám dvě čísla elektronických letenek – jednu PMI-MAD-HEL-BCN a druhou BCN-PMI.
PMI-MAD, Iberia, Airbus A321, EC-JDR
Elektronické odbavení na stránkách Iberie nešlo (a pochopitelně ani na Finnairu), takže jsem se odbavil na přepážce na letišti v Palmě. Nešlo ale bohužel ani vybrat místo u okýnka na let Finnairu.
Do Madridu jsem letěl prvním ranním letem, poloprázdným A321. Před Madridem byla hodně oblačno, přistáli jsme na dráhu 18L a jeli k terminálu 4. Bylo teprve kolem osmé hodiny ráno, a když jsme přijížděli k naší stojánce, projížděli jsme na ploše u terminálu kolem opuštěného Airbusu A321 Finnairu. Let do Helsinek byl plánován na 10:10, tak jsem přemýšlel, jestli letadlo v Madridu nocovalo a bude nevyužité až do desáté hodiny ranní.
V letištním terminálu, který se mi mimochodem celkem líbí, jsem vydatně posnídal a udělal jsem dobře.
MAD-HEL, Finnair, Airbus A321, OH-LZA
Před půl desátou se u brány začalo hromadit velké množství lidí, taky už bylo vidět nějaké hemžení kolem onoho letadla. Nástup byl na čas, aby taky ne, ale autobusem, což se mi v Madridu stalo poprvé.
Letadlo bylo asi úplně plné. Letělo hodně Japonců, kteří zřejmě využívají dálkových linek Finnairu z Helsinek, a jak byli posazeni různě přes uličku, celkem hlasitě si sdělovali svoje dojmy. No a díky charakteru jejich řeči to vypadalo, jakoby na sebe pokřikovali; trochu to rušilo.
Po nástupu se ozval kapitán s tím, že kvůli slotu odletíme později, nakonec jsme odstartovali s asi čtyřicetiminutovým zpožděním, tuším z dráhy 15R. Protože jsem seděl v uličce, ocenil jsem záběry z přední kamery při pojíždění, které se pak přepnuly na pohled dolů po startu.
Palubní personál tvořily padesátnice – dvě vypadaly velmi rázně (jedna z nich zjevně již před časem vyrostla ze své původní velikosti) a jedna byla velmi elegantní a uhlazeného vystupování. Nejdříve projely letadlo s nápoji (alkoholické se na evropských linkách platí) a pak s jídlem. Na svých internetových stránkách Finnair píše: „On longer European flights we serve a substantial hot or cold deli meal for Economy Class passengers.“, tak jsem čekal, s čím se na skoro čtyřhodinovém letu předvedou. Dali nám sice výbornou, ale jen půlku sendviče (byla to obložená půlka olivového chleba). Kolegové, co letěli za dva dny, pak říkali, že Španělům to nestačilo a dožadovali se nášupu.
Let byl zdlouhavý a v jeho druhé půlce se začala tvořit fronta na záchod. Přece jenom dvě toalety plný A321 moc nestíhají, když musí všichni.
Nakonec jsme přiletěli nad Helsinský záliv a kolem města, které nebylo pro oblačnost vidět, jsme se otočili a za pěkně větrného počasí přistáli na dráhu 22L. Zase se mi moc líbily živé obrázky z kamery při přiblížení, přistání a pojíždění, ale byl jsem rád, že už jsem na zemi.
Letišti pochopitelně vládnou barvy Finnaru.
Online odbavení (jen do Barcelony) šlo na stránkách Finnairu udělat na základě čísla elektronické letenky, na rezervační kód se systém nějak nechytal. Ale vybral mi místo u okna u nouzového východu, tak jsem se s ním nehádal.
Na letišti jsem byl víc jak dvě a půl hodiny předem. Takové fronty a tolik lidí vztaženo na plochu terminálu jsem snad na žádném evropském letišti ještě neviděl. Nevím, jestli to bylo tím, že odlétalo asi pět tisíc anesteziologů z kongresu, anebo je to běžný jev, když na to upozorňuje Finnair na svých stránkách, každopádně informační tabule byla celá zaplněná jen lety mezi 16. a 17. hodinou.
Pro odevzdání zavazadel při online odbavení bylo otevřeno asi pět až šest přepážek, fronta byla naprosto neskutečná. Já jsem čekal asi 30 minut a to jsem nestál úplně od začátku, kolegyně mi držely místo. (Teď se znova dívám a Finnair píše: „At the busiest periods, queuing times might be as much as two hours.“)
Den dopředu jsem se odbavil online i na let Air Europy a měl jsem tak už i palubní vstupenky z Barcelony. A tak jsem si říkal, že by mi mohli poslat kufr rovnou do Palmy, respektive jsem na to spoléhal. Nicméně na přepážce Finnairu byli neoblomní – na můj argument, že mám zpáteční let s přestupem na jedné rezervaci, mi odpověděli, že se jedná o jiné číslo elektronické letenky a že to prostě nejde. Já jsem měl v Barceloně na přestup dvě hodiny, ale kolegyně pak měly letět Spanairem o půl hodiny dřív než já.
Takže toto, fronty a množství lidí mi zkazily dojem z letiště v Helsinkách, které jiní chválí.
Z tranzitní části je vidět částečně na plochu, i když letadla startovala a přistávala celkem daleko.
BCN-PMI, Air Europa, Boeing 737-800, EC-HKR
Na letu z Barcelony nebylo nic extra pozoruhodného. Letadlo nebylo moc plné, vepředu v Club Business seděly posádky Spanairu. Tentokrát neletěl Rafael Nadal, jen vedle mě seděly nějaké starší dámy, ale podle přízvuku byly taky odněkud od Manacoru.
Tolik tedy moje zážitky: před cestou jsem měl od Finnairu a letiště v Helsinkách větší očekávání.
Srdečně všechny zdravím.
