Fórum Airways.cz

Při psaní tohoto článku ke mě dorazila naprosto neuvěřitelná, bohužel o to více pravdivá zpráva: 17/8 ve Španělsku tragicky zahynul Alejandro "Alex" Maclean, pilot Red Bull Air Race a hlavně skvělý člověk, s kterým jsem měl možnost se mnohokrát potkat...
Alex, te echaremos de menos. Todo lo que he llegado a amar sobre este mundo es gracias a ti. Descansa en paz estés donde estés.¡Campeón!
Je několik druhů činností. Pro některé platí: co nemusíš dělat dnes, nech si na pozítří a máš dva dny volna. Pro jiné zase: co neuděláš dnes, to už neuděláš. Psaní tripreportů patří asi do druhé kategorie, rozpracovaných - tj. ani čárka, jich mám mraky, uveřejněný jeden. Z letošního roku se chystám napsat LH business/First na Floridu a business s ČSA do Barcelony. Bude zájem? I kolegové by se mohli konečně přidat, na PRG-SCL s AF v C se těším, Mr. Blueman. Tentokrát jsem se donutil, víkendové počasí pár po sobě jdoucích týdnů bylo nápomocné, a zde je výsledek. Jedná se o cestu PRG-FRA-PVG-PEK-FRA-PRG v business class s Lufthansou a first class Air China PVG-PEK. Vlastní výlet vznikl narychlo a dost náhodně. Koncem července jsem objevil speciální ceny LH v C do některých asijských destinací, a začalo krátké a intenzivní uvažování KAM? Do Indie mě ani heverem nedostanou, o Čínu taky zájem nemám, co v létě v Bangkoku?, klidně tedy znova Singapore a dám to dohromady s Jakartou. Nedám, do konce srpna, do kdy se muselo letět, nejsou místa. Druhé kolo: Indie ne, BKK blbost, Čína... Čína? Vždyť 8/8 hraje FC Barcelona v Pekingu nějaký přátelák v Bird's Nest! Místa jsou, takže...není to škoda, letět jen do PEK? V Šanghaji je EXPO, k tomu nějaký hezký přelet... Do PVG bylo poslední místo, tak jsem udělal rezervaci, zajistil místa u exitů, večer na internetu zařídil hotely a druhý den se to vystavilo, letenka musela být vystavena týden před odletem, rychle zajistit vízum, koupit ten hezký přelet a letí se. A jak to celé dopadlo se můžete přesvědčit níže. Narychlo jsem si ještě koupil nový foťáček, Canon G-11, s některýma fotkama jsem pro tentokrát osobně spokojen. A na závěr úvodu k přepisu místopisných názvů - ač nepřítel počešťování cizích jmen, občas mi nic jiného nezbylo, prostě v některých českých větách Shanhgai a Beijing nebylo to pravé.

5.8. PRAGUE (PRG)-FRANKFURT (FRA) let LH 3261 13:45 - 14:55
seat 3F, load factor 35%, Airbus A321-131 D-AIRY "Flensburg"
Nezačalo to vůbec dobře. Vzhledem k odpolednímu odletu jsem se rozhodl jít ráno práce, což jsem neměl dělat. Zaprvé je to opruz, zadruhé kolega dostal ráno dobrý nápad, opravit v kanceláři potrhaný koberec, takže na letiště jsem v poledne dorazil slušně zfetovaný Alkaprenem s mírnou bolestí hlavy. Naštěstí jsem se odbavil už večer doma, let do PVG byl over a já chtěl letět, na check-inu místa pouze potvrdili. Následuje klasické rychlé kolečko cigareta-zavolat domů-cigareta-security-lounge-čaj a noviny-gate. Je tam celkem plno, eco mohlo být tak na 75%, registruju velkou skupinu Číňanů a hlavně letadlo, poprvé konečně poletím "Die Maus". Tohle éro už jsem mnohokrát viděl, ale osobně mám tu čest poprvé. Tudíž to zase tak špatně nezačíná. Odlet je načas, startujeme z 06, za náma pojíždí barev zbavený ex ČSA A-310 OK-YAC. Později jsem se dozvěděl, že snad letěl do Drážďan na nějaký check či co. Po startu točíme na západ a za chvíli se podává obědový snack. Já moc saláty jako jídlo nemusím, ale dalo se to jíst. Skoro celý let je oblačnost 8/8, přesnou trasu letu tím pádem nevím. Naštěstí u FRA moc velká fronta na příletu není, jednou točíme a přistáváme na 25L. Apron k mé radosti míjíme a končíme u gate A13. Cestou k terminálu vidím k C přistavenou A-380 D-AIMA, než se později přemístím po letišti k fotitelné pozici, odletí do Tokya. Hodnocení: celkem standartní let PRG-FRA co neurazí, ale ani nenadchne. Asi za to může ten salát.
5.8. FRANKFURT (FRA)-SHANGHAI PUDONG (PVG) let LH 728 17:30 - 09:55 +1
seat 9K, load factor 100%, Boeing 747-430 D-ABVS "Saarland"

Po vylodění jdu ven na cigaretu - fakt nejsem takový závislák, jen mě to u toho letání baví. Tato mne ale nenakopne, naopak, dolehne na mne hektičnost posledních dnů, únava a již zmíněný Alkapren. Sednout si znamená usnout, raději si tedy zajdu na nádraží, nová budova vyrostla opravdu rychle. Zpět do terminálu, vláčkem na T2, na vyhlídce nic zajímavého, zpět na T1, tady fotím novou dostavbu prstu A, nějaké další cigarety a raději už jdu do gate, poslední hodinu čekání se proválím v salónku. Odlet je z C16, což jsou od března 2008 (měl jsem tu čest být jedním z prvních cestujících, tehdy do SIN) nová odletová stání, kde dole je čekárna pro economy, o poschodí výš potom lounge pro business a First (ale letět v F, půjdu raději na Áčko, nebo do First class terminálu). Všechna stání jsou stavěná pro A-380, takže se jde rovně na horní palubu, v případě jiného typu po schodech dolů a separátním chobotem do letadla. Na patře je plno, občerstvuji se standartně, tj. tomato juice, k tomu nějaké chlebíčky, velmi dobré. Hodina celkem utekla, dovolím si odbočku, poprvé se na tomto fóru vyjádřit k FRA.

Der Flughafen Frankfurt am Main (IATA-Code: FRA, ICAO-Code: EDDF) (auch Frankfurt International Airport oder Rhein-Main-Flughafen) ist der mit Abstand größte deutsche Flughafen und zugleich eines der weltweit bedeutendsten Luftfahrtdrehkreuze. Takto mluví Wikipedia. Pro mne osobně srdeční záležitost (můj první let byl PRG-FRA-TLV s LH) a letiště č.1. Osobní věci se špatně vysvětlují, tak se možná vyjádřím spíše proč jiná letiště nejsou tou jedničkou. Pro: je velké. Co je malé, je možná roztomilé, ale jak zpívají Rammstein: Size does matter after all! Je blízko. Rád létám na krátké úseky, takže hodina do FRA a dál je lepší než 5 hodin do DXB a dál. Je v Německu. Sorry, ale buzerace, pokud k nějaké dojde, je mi milejší poněmecku než poanglicku, z možnosti pofrancouzsku se každému, kdo to zažil (asi každý alespoň s jedním přestupem na CDG2 ) ježí vlasy. S poamericku je to těžké, tam na Američana jako takového moc nenarazíte, naposledy v MIA jsem měl tu čest s velmi milým hispáncem. A s takovým Thajcem se ani nepohádáte, ten si pořád mele to svoje jako český byrokrat, čehož výsledkem jsou visa on arrival za 1,5 hodiny. Dále: je určitě mírně chaotické. Ano, v případě chaotična německého typu je to plus. Prostě pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos. Changi v Singapore je úžasné místo, pro normální lidi totální oáza, pro mne ale k létání trochu toho neladu patří. Propojení s vlakem. Kdo jste zkusili spojení letadlo + ICE např. do Kölnu, asi potvrdíte. Dá se tam kouřit. Je to sice hnus, ale diskuze zbytečná. A když ještě kdysi fungovala terasa na B, to byla nádhera. Rozhodně tedy netvrdím, že tady všechno funguje a je ,jak se říká, na tu jedničku. Není, viz má zpátečka.. Je tam ale něco, co třeba MUC nemá: ten pocit starého přístavu, kdy stačí přivřít oči a vidíte ty staré DC-10 a B-727 z dob, kdy i cesta byla cíl a za samotnou myšlenku o cestování na stojáka nebo vybírání peněz za občerstvení by se stavělo ke zdi a střílelo. A o pocity jde na prvním místě, proto létam. SIN mám moc rád, ale toto tam nikdy nebylo a nebude. Nejblíže tomu je asi CDG1 a Amsterdam, ale přes ně necestuji tak často, jak bych chtěl, navíc Nizozemce (generálně jako příslušníky státu) nemám rád za Srebrenicu a jiné nehezké věci.
Do Číny jsem nikdy moc nechtěl, na seznamu chystaných cest byla až na konci. Mají tam komunismus - nenávidím komanče. Je potřeba vízum - proč cestovat někam, kde musím platit za to, že mě tam pustí, když jsou desítky států, kde je to opačně. Je jich hodně - nejsem davový typ. Jsou tam Číňani - to je těžký argument. Utrpěl jsem kulturní šok při návštěvě Hong Kongu, kam jsem se strašně těšil a byl neuvěřitelně zklamán. Chaos, špína, davy neochotných a protivných lidí způsobily určitý blok. Do HKG jsem tehdy přicestoval ze Singapore, kde už jsem x krát byl, o to horší to bylo. Proč tedy nakonec letím kam letím jsem vysvětlil výše. Nutno nyní dodat, že cca 70% cestujících do PVG byli Číňani, let byl over, na poslední chvíli se evidentně dělaly nějaké upgrade. Výsledkem byl neuvěřitelný chaos při boardingu, promiňte ten výraz, ale takový bordel jsem v business kabině a navíc u Lufthansy nezažil. Posádka to evidentně nezvládala - namysl se mi dere tripreport MK o letu HAN-SVO. Konečně se to nějak usadilo, letušky dokopaly zpět do economy děcka, které stále běhaly po letadle a mohlo se letět. Bylo mi trapně před ostatními "normálními" cestujícími vytáhnout kameru a natočit to, dnes si za to trochu nádávám, měl jsem to udělat. Já byl v klidu, pro mne bylo hlavní, že mám své místo u exitu, jen jsem nevěřil svým očím a uším.. Sedačky jako takové jsou pro mne důležitější než jiné věci - když nemám okno, neletím. Byla to prostě první věc co mne zajímala, když jsem lety rezervoval. Senator mi navíc davá prioritu knihovat exity, proto nyní už platí na 747: není 9A nebo 9K, neletím. Když se cestuje ve dvou, není samozřejmě problém i jiné místo. Letím-li sám, nerad se z místa deru přes cizí lidi. Takže spokojenost. Normálně bych si dal okno vlevo, když se letí eastbound (západ a východ slunce v 11 kilometrech jsou úžasná věc), ale byl jsem zvědavý, jestli bude vidět něco z těch šílených požárů v Rusku. Nebylo.Block time je 25 minut přes, při pojíždění je hezky vidět u T2 stojící 777 JALu a hned vedle Embraer 190 KLM - vypadá to jako letadlo a model. Fotka nevyšla, vjely mi tam schody. Startuje se z 25R, což je ze stojánky pár metrů a tak začínáme stahovat časovou ztrátu. Po startu ostrá pravá, je krásně vidět výstavba nové pouze přistávací dráhy 25R/07L, viz. http://www.ausbau.fraport.com/cms/defau ... thwest.htm .
Rychle stoupáme do letové hladiny a přes Hannover a Stralsund míříme na Balt. Nyní začíná klasický business servis á la Luftnasna. Obecnější popis si nechám na jiný článek, pokud bude zájem, nyní pouze krátce: porovnávat LH s jiným dopravcem je možno pouze v souvislostech. Např. pro Austrian je business class jejich top produkt, u Lufthansy je to ale First. Tím je dáno vše. Což neznamená, že LH je špatná. Naopak, létám s ní, vím do čeho lezu, takže to vzhledem k ceně akceptuji. Protože vím, že nade mnou je ještě jedno patro, kde je to naprosto, ale naprosto o něčem jiném. Začíná se klasicky pitím a oříšky. Nad mořem je hezky, přelétáváme ostrov Bornholm, s Lotyšskem přichází na řadu předkrm. Nad Estonskem už se viditelnost kazí a když u St. Petersburgu dostanu hlavní jídlo, nestojí už za nic. Né ta ryba (vždy si dávám rybu, štika na trase MUC-DEN v květnu 2008 byla asi nejlepší jídlo ever), ale počasí.
Rozsvítilo se "připoutejte se", jídlo jsem tak do sebe spíše naházel, načež pilot nahlásil, že to před náma není moc hezké a chvíli to bude trvat. Což ani řikat nemusel, co jsem viděl venku bralo dech. Bohužel už bylo dost tma, fotit nemělo smysl. Letěli jsme v FL330, horní základna oblačnosti pod náma měla tak 8000 metrů. Z této bílé horizontální plochy se zvedala naprosto kolmo vertikální šedohnědá stěna končící v nějakých 12000 metrech. A do té stěny jsme se chystali pod úhlem 45 stupňů narazit. Nakonec to tak zlé nebylo, zažil jsem horší, ale co TO bylo, nevím. Nějaký druh kumulonimbu? Pátral jsem na internetu, ale nic nenašel. Možná zde byla souvislost s těmi požáry (hnědá barva?), ale např. pyrocumuly jsou daleko menší. Ta stěna byla nejen 4 a více kilometrů vysoká, ale šířka "kam jsem viděl", což mohlo být určitě 30 km. Uvniř mraku bylo šero, ale hustota rozhodně nebyla nijak velká. Dost mne to vylekalo, naposledy jsem zažil něco ne takového, ale takto zvláštního po závodě RBAR v Budapešti 20.8.2006 při ohňostroji ke státnímu svátku Maďarska. Tehdy z toho nebyla bouřka ale armagedon, při kterém zahynulo 5 lidí a přes 500 bylo zraněno (http://www.budapesthotels.com/news/Buda ... njured.asp). Takže se mi moc nedivte...Po pár minutách jsme z toho vyletěli do klasických kumulů a začalo to s náma házet daleko víc. V mém stavu, kdy jsem se chtěl vyspat, nic moc. Ani dezert jsem si nedal. Pro tyto případy s sebou vozím chemii, naštěstí fungovala, já na chvíli zabral a probudil se za Novosibirskem, kdy už venku bylo zase světlo. Chvíli jsem ještě polehával, nad Mongolskem mě to přestalo bavit a tak se přesunul k letuškám do kuchyňky, nechal si udělat čaj a zíral z okna v exitu ven. Viditelnost skvělá, po přeletu Čínské hranice nás pustili do FL360, později do 390, i tak se ale fotit dalo.
Když jsme doletěli na úroveň Pekingu, proběhl budíček a dávala se snídaně, velmi dobrá a přesně taková, jakou jsem potřeboval. Zbývající část cesty byla ta nejlepší, válel jsem se na sedačce, sledoval route map, popíjel Colu a díval se z okna. Po přeletu Yangtze River jsme začali klesat a přímo přes Shanghai se blížili k Pudongu. Nad městem se bohužel objevila "klasická" nízká kumulovitá oblačnost, přes kterou bylo vidět jen něco. Poslední pravá zatáčka nad moře a přistáváme na dráze 16 (PVG má tři paralelky 16/34, 17L/35R a 17R/35L).
Stojíme u Terminálu 2 a já jsem překvapen jeho prázdnotou, stojí tady 747 United, 777 Cathay, 340 Finnairu a moje LH. Očekával jsem větší provoz. Z ledadla vystupuji oproti zvyklostem ihned, fronty na imigračním je dobré nechat tvořit až za sebou. Letiště samotné přesně podle informací, které jsem měl. Nové, moderní,čisté, strohé a ani trochu čínské. Úředníci byli rychlí a hodní, za 5 minut jsem u kufrů, po dalších pár minutách přijíždí i ten můj. Taky máte ten pocit tak rádi? Vycházím ven do příletové haly, otáčím se a fotím tabuli s přílety. Je 10:27 6.8.2010 a já jsem poprvé v opravdové Číně.
Shanhgai

Jak jsem se zmínil, primárním důvodem letu do Šanghaje bylo EXPO, ale samotná tato megaakce by nestačila. Dalším argumentem, v časové posloupnosti prvním, je Maglev. Jako vlakomil jsem se na svezení touto libůstkou hodně těšil, i když velmi záhy přišlo zjištění, že jak cestu z letiště tak zpátky uskutečním mimo špičku, což znamená přepravní rychlost pouze 300 km/h. Pro maximálku 430 bych musel podniknout ještě jednu cestu ráno nebo večer, o čemž jsem i přemýšlel, nakonec na to nezbyl čas. Koupil jsem si zpáteční lístek do VIP class (poprvé a naposledy jsem mimo hotelů platil kartou, naše Visa, Master i Diners mi potom byly dobré pouze k vybíraní z bankomatů), což mělo příjemný důsledek - v oddíle jsem byl sám. Zážitek ze samotné jízdy zajímvý, i když přes 300 jsem již několikrát jel s ICE v Německu. Nečekaným, až nepříjemným překvapením byl hluk pohonu a drncání v kabině. Právě v porovnání s ICE. Ale tu hodinu z Prahy do Ostravy se zastávkou v České Třebové bych to vydržel. Z konečné na Longyang Road to do hotelu bylo kousek, takže taxikář nebyl moc nadšen, čekal větší rito. Před cestou jsem se ptal známého sinologa, jak je to v Číně s tippingem. Prý není zvykem a neočekává se. Brali, všichni a rádi, až na jedinou vyjímku. Já dobré služby ocenit dokážu, k ceně z taxametru 16¥ dostal dalších 20 a svítil jako měsíček. Pro složení hlavy jsem vybral Marriott brands, tady konkrétně Renaissance Shanghai Pudong, na severu Beijing Marriott Hotel Northeast. Velmi dobrá volba, pěkné pokoje, v lokacích jak jsem chtěl, snídaně excelentní ( i když cena 216.20¥ je dost), špičkový servis. A bazén v Renaissance bylo přesně to, co jsem po cestě potřeboval. Odpoledne jsem se vydal do centra, Town God's Temple a Yuyuan Garden byly první zastávkou. Další People's Square a odtud už za tmy k Huangpu River na The Bund, můj Shanghai highlight no.2. Noc byla krásná, nepršelo, viditelnost a fotitelnost fantastické. A pohled na Lujiazui takový, jak jsem očekával. Už jenom kvůli tomuto se sem vyplatilo letět. Teď už jen chytit taxíka, kterému se bude chtít na druhý břeh, lovil jsem asi půl hodiny. Odměnou za čekání mi byla jízda po Nanpu Brigde (z hotelu jsem jel tunelem). Šanghajské mosty byl highlight no.3, Yangpu jsem viděl z letadla a ten hlavní ,Lupu, se klene přímo nad EXPO site.
Původní záměr na sobotu byl vyrazit ráno před Expem do Lujiazui k Oriental Pearl Tower a Shanghai World Financial Center, spánek a vydatná hodinová snídaně však vyhrály. Dostal jsem dobrou radu, nechodit na EXPO brzo ráno kvůli frontám. Přijel jsem před polednem a nečekal nikde. Kontroly u vchodu důkladné, naštěstí jsem byl upozorněn, že se zabavují i zapalovače, tak jsem nechal svůj FCB na hotelu. Tato drobnost měla za následek jeden zajímavý jev - tolik lidí prosících o oheň (včetně mne) jsem nikdy nezažil. EXPO samotné jednou větou by asi Tarantino popsal takto: představte si akci, kterou si představit dokážete nebo nedokážete a vynásobte 10. V onu sobotu tam bylo 480.000 lidí. Z RBAR jsem zvyklý, ale pro návštěvníka ze zahraničí, který chtěl něco vidět, to musel být zlý sen. Fronty, fronty a fronty. Rozhodně ne na občerstvení nebo toalety, tohle mají zvládnuté dobře (i když v 9 večer už toho moc nekoupíte). Ale když i k Polákům to bylo na hodinu a půl... Tam jsem chtěl zajít, plus náš, Slovenský a Španělský pavilon byly cílem. Výsledek: ČR, SR, všeobecná Afrika, Čínské železnice a Čínské letectví. Jak mi po návratu potvrdil již zmíněný sinolog, prd by těm Číňanům udělalo mít do každého pavilonu 2 vstupy, pro domácí a cizince. Už kdyby tam za den bylo 5.000 cizinců (já potkal tak 100), znamenalo by to zdržení fronty o 2 minuty. Při délce čekání na top expozice i 5 hodin by to nikdo nepoznal. B.t.w., Čínský pavilon je na vstupenky a k Saudi Arabia (design Sir Norman Foster, celá nádhera stála 164 mil.$, nejvíc ze všech návštěvnických států) je vytvořen koridor na 9ti hodinovou frontu, v 18:30 fronta končila u značky "už jen 3 hodiny". Já od toho naštěstí všeobecně nic nečekal, jen se podívat, toulat se tam a zpět (na jižním břehu je to plocha 3200x500 m, na sevrním 2000x400m), občas něco vyfotit. A to se mi splnilo, viděl a vyfotil i zmíněný Lupu bridge, prostě spokojenost, highlight no.4 taky vyšel. Ale být tam jen na EXPO, a promarnit 95% času ve frontách, asi mě trefí šlak. A ještě jedna poznámka, náš pavilon je jako jeden z mála unifikovaný, prostě krabice. OK, nejsou prachy, důležitá je prý expozice. To jsem chápal tady v ČR z tisku, než jsem tam byl. Když ale potom vidím nádherný a osobitý pavilon Lotyšska (!), nechápu nic. Snad jen to, že navenek se v jedné z nejdůležitějších ekonomik světa prezentujeme jako podprůměrné nuly. A to mne mrzí.
Zpáteční cesta na hotel opět po Nanpu, sbalit věci a naložit unavené nohy do vany. Čeká už mne jen highlight no.5, let PVG-PEK, proto mohu před usnutím hodnotit. Naprosto jsem to nečekal, ale Shanghai mne dostala. Úžasné město, moderní, čisté, fungující infrastruktura. Kdyby se tady mluvilo anglicky, odpustil bych i těch pár tajfunů za rok a vyrazil na východ. Na to, že v oblasti žije přes 20 miliónů lidí na mne město samotné vůbec nepůsobilo hekticky. Takový Hong Kong prohrává K.O. v prvním kole. Je to zase jen o pocitech, zaletět se tady podívat byl crazy nápad, ale i takové občas vyjdou. Tento můj vyšel na 100%. Takže zítra hurá do Pekingu na fotbal.

8.8. SHANGHAI PUDONG (PVG)-BEIJING (PEK) let CA 933 9:25 - 11:50
seat 2A, load factor 37%, Airbus A340-313X B-2386

Tento let jsem vybíral celkem dlouho. First class tarify po Číně za normálních okolností odpovídají klasickému businessu, ale pokud zvolíte správný let a máte štěstí na typ letadla, letíte opravdu 1. třídou. Za stejné peníze tak můžete letět normální A-321 v business konfiguraci 2-2, nebo A-340 v interkontinentální konfiguraci. Tyto lety potom nabízejí i C tarif do businessu. Rozhodl jsem se pro ranní odlet, abych měl časovou rezervu sehnat vstupenku na fotbal a udělal jsem móóc dobře. Nabízely se 2 lety, v 8:55 z HONGQIAO s Boeingem 747-400 nebo v 9:25 z Pudongu s A340-300. Na Hongqiao jsem se sice chtěl taky podívat, nakonec zvítězil Maglev a přesvědčení, že z PVG bude let prázdnější, což se potvrdilo. SHA-PEK snad někdy příště. Check-out v hotelu bez problémů (ano, Česká Republika, to je takový stát v Evropě s populací poloviční než má Shanghai. Ale občas hrajeme dobře hokej. Cože je hokej? Jak bych Vám to...), cesta na letiště taky, check-in úsměvný. "Zapalovač na palubu nesmí. Do zavazadla taky ne - Co s ním? - Vyhodit - Nemožné. Přiletěl se mnou z Frankfurtu a zase tam odletí - Ale dnes s váma neodletí - Musí, i za to platím - To nejde". Rezignuji a dávám zapalovač do kapsy zavazadla k odbavení. "Ale pane, to nemůžete - Já vím". Pointa? Po příletu do Pekingu beru kufr z pásu, a...byl tam. Prostě byrokratická buzerace je asi všude stejná. Ihned za security čekaly vozíky na odvoz do first class lounge, která je až na konci haly, pěšky by to to bylo pěkných pár minut. Salónek samotný nic šíleného, třeba teplá polévka už nebyla. Snídám tak sendviče s čajem, ale nějakým barevným, obyčejný černý není. Mají tam kuřárnu, ale není zapalovač, personál nemá ani zápalky a posílá mne ven do kuřárny veřejné, kde je sice smrad, ale i zapalovač integrovaný do popelníku.
konec 1. části

parada! tesim sa na dalsie pokracovanie, aj to LH C/F na Floridu. Report podla mojho gusta, naviac ako pozeram hodne podobne priority a zazitky

Skvelej trip report! (imho vubec nejlepsi, co tady na airways je)

Mam ale jednu obrovskou vyhradu - proc jsi sakra nerekl, ze prijedes? Mohl jsem te v Sanghaji protahnout po zajimavejsich mistech a pujcit ti VIP kartu na Expo, abys nemusel cekat v kazdy fronte. Stejne tak bych te poslal do Simatai, kde si muzes vyzkouset, jaky je to chodit po cinsky zdi uplne bez lidi

Jinak s tim hodnocenim Expa opatrne - kdyz jsem videl ceskej pavilon pred otevrenim, tak jsem bych hodne nastvanej, protoze tam opravdu vypadame jako chudy pribuzny. Kazdopadne Cinani jsou z toho pavilonu fakt nadseny, a to hlavne kvuli interaktivnim expozicim (letadlo, obrazovky atd.) - ceskej pavilon je tady pravidelne v anketach hodne vpredu, jenom se o tom v CR nemluvi. Je to holt dalsi z kulturnich rozdilu, na ktery si clovek musi dat bacha.

Super report! Radost cist...Druhou cast si necham na doma a uz se moc tesim.

Jinak se mi moc libi ta fotka tabule odeltu ve FRA...vzdy se u ni zastavim a koukam, mam ji rad kvuli te vuni nostalgie. Jak se tam ty lety meni jak na vlakovem nadrazi:). A tech destinaci...

Jinak FRA mne osobne taky hodne sedne, vlastne litam hlavne pres FRA nebo MUC...mozna trochu zvyk.

No a do Ciny se chystam a nejspis to bude podobny routing, takze dik za motivaci