Fórum Airways.cz

Poté, co jsme loni s kamarádem tak dlouho koumali nad vhodným termínem v době, kdy A380 pendlovala mezi Paříží a Londýnem, až nám ty laciné letenky vyprodali a my měli smolíka se v březnu dostavil ten pocit "ted je ten správnej čas". Výběr destinace byl relativně jednoduchý - NY byl už dlouho můj sen. Takže na výběr je AF přes CDG nebo LH přes FRA. Od obou společností navíc dorazí mail, že začíná akce a letenky do NY za necelých 12.000,- Kč. A zde se to začíná lámat ve prospěch LH. Web AF totiž statečně vzdoruje mým pokusům o nalezení vhodného termínu a vždy po pár vyhledání se zobrazuje nápis "Sorry, bla bla bla, kontaktujte telefonické centrum". Na webu LH se vhodný termín vyhledává podstatně lépe. Jelikož podvědomě pořád preferujeme AF, zaúkolujeme známého letenkáře, ať jukne do svého systému. Bohužel potvrzuje, že pokud trváme na obou letech na A380, vychází v tuto chvíli AF o dost dráž a vítězí LH. Za jeho snahu se mu odměňujeme tím, že u něj letenky i koupíme. Zákon schválnosti samozřejmě funguje a tak dva týdny před odletem AF vyhlásila další akci a letenky na požadovaný termín šli koupit levněji a navíc bysme nemuseli tak brzy vstávat.

V meziobdobí ještě vyšperkováváme cestu přískokem do Washingtonu. Letenky kupujeme přes net, pouze trošku bojujeme s webem United, který tvrdošíjně trvá na uvedení rezidenční adresy v USA a navíc odmítá českou kreditku, takže si je nakonec kupujeme přes expedii.

Takže se blíží můj první dálkový let a zpravodajské weby se plní zajímavými zprávami, jako třeba tou o spícím řídícím letového provozu ve Washingtonu nebo o tom, jak A380 otočila na JFK Bombardier. Pro pasažéry toho letadélka to musel být super zážitek Vrcholem je pak zabití Bin Ladina.

Brzký ranní odlet znamená, že se moc nevyspím. V jednu ráno navíc dorazí SMS od Lufthansy, že se velmi omlouvají, ale odlet A380 z FRA bude o dvě hodiny opožděn. Takže celkově budeme na přestupu okounět 5 hodin

PRG-FRA,
A321-200 D-AISK
pátek 13.5.
Na letišti je v tuto dobu poměrně prázdno. Jelikož jsme se odbavili po netu, tak palubky už máme a jdeme odevzdat zavazadla na přepážku. Fronta se rychle zmenšuje, pomáhá i kolegyně z business class. Bezpečnostní kontrola si na mě tento den zasedla a tak absolvuju první "ochmatávání". Pak si dáváme kávu, fotka letadla a jde se nastupovat. Letadlo je docela zaplněno, ke snídani dostáváme jahodový 7days croissant, kávu a nealko. Ve Frankfurtu jsme za necelou hodinu a při pojíždění se kocháme letadlama - A330, A340, B747 a A380. Prostě to, co na Ruzyň až na výjimky nelítá. Naše letadlo je zatím někde na cestě ze San Franciska. Vystupujeme na plochu a do terminálu jedeme busem. Času máme dost, tak vyrážíme na prohlídku letiště, přejíždíme i vláčkem na druhý terminál. Terasa je bohužel zavřená a tak se rozhodneme vyrazit do gate v naději, že bude výhled na plochu.

FRA-JFK
A380-800, D-AIMD Tokio

Na pasovce je jenom malá fronta, na security žádná. I když všechno kovové odkládám do misky, rám píská a tak opět vyhrávám osobní prohlídku. Příruční detektor reaguje i na konec tkaniček. Docela by mě zajímalo, jak moc by to pískalo, kdyby měl člověk opravdu něco kovového. Naše letadlo je pořád ve vzduchu, ale u vedlejšího gate finišují přípravy k odletu A380 do SFO, tak toho využíváme a pořizujeme pár fotek.
Lufthansa má A380 konfigurované tak, že na hlavní palubě má pouze economy (celkem 420 sedadel), horní paluba je vyhrazena pro první třídu (8 sedadel) a Business class (98 sedadel). Gate je tomu uzpůsoben, salonek je nahoře a cestující pak nastupují svým nástupním mostem rovnou na horní palubu. Dole jsou pak pouze cestující economy, kteří posléze používají k nástupu dva mosty podle řad. Samotný boarding proběhl docela rychle, i když někteří nerespektovali vyhlašované řady k nástupu. Palubku kontroluje turniket.

Pro cestu tam máme řadu 89, což se ukazuje jako výhoda. Jedná se o zadní oddíl, kde je pouze 7 řad. Vzadu je spousta místa, kde se může člověk během letu protáhnout a jsou tu 4 toalety, takže žádné fronty (na rozdíl od prostřední části, kde jsou také 4 toalety, ale pro 4x tolik lidí). Navíc tu začínají se servisem, což je také příjemné.Jedinou nevýhodou je menší rozteč sedadel (cestou zpět jsme měli řadu 81 a místa na nohy tam bylo zřetelně více). Na sedačce máme připravenou deku, polštářek a sluchátka.

http://cdn-www.airliners.net/aviation-p ... 747207.jpg

Na monitoru před sebou jsme si navolili pohled z kamer (k dispozici jsou celkem 3) a sledujeme nakládání posledních zavazadel, z repráků se nám mezitím kapitán omlouvá za zpoždění. Poté nás již vytlačí ze stojánky, pojíždíme na dráhu a startujeme. Letadlo je hodně obsazené (což platilo i pro zpáteční let), zbývá pouze pár volných míst.

Servis začíná zhruba hodinu po startu, dostáváme pytlíček slaných tyčinek a pití (včetně alkoholu). Poté stevardky roznáší nahřáte ručníky. Následuje oběd, na výběr je "chicken or pasta". Vybíráme si kuřecí - je moc dobré. Během letu několikrát servírují nápoje nebo je možné brát si v kuchyňce připravené, na požádání uvaří i kávu nebo nalejí alkohol (rozlévaný z lahve, miniatury nemají). Dvě hodiny před přistáním servírují snack. Jedná se o ohřátý kousek pizzy, chicken or vegetable.

Nabídka filmů není žádný zázrak, je tam hodně indických filmů. Nakonec mě zaujme Tron:Legacy. Přestože mám na výběr 8 jazykových verzí, uvítal bych i anglické titulky, když už ne české Jinak palubní systém má docela velkou, dotykovou, obrazovku, ale nevhodně umístěné ovládání v opěrce na ruce. Takže si člověk sám, případně jeho soused občas nechtěně přepne. V interieru letadla jsou pak instalovány ještě další displeje, na kterých po celý let pouští airshow, při startu a přistání pohled z ocasní kamery.

V NY prší, při přiblížení se nám podaří zahlédnout Empire State Building. Po přistání nezajíždíme hned ke gate, neboť jedna z cestujících má zdravotní problémy a čeká na ni sanitka. Po jejím vysazení konečně zajíždíme k chobotům a začíná organizovaný výstup, kdy stevardi postupně uvolňují jednotlivé řady k výstupu. Takže vystupujeme mezi posledními a na imigračním se mezitím vytvořila luxusní fronta. Personál letiště si ovšem ví rady a konec fronty (včetně nás) přesměrovává k prázdným přepážkám pro američany, což se sice moc úředníkům na těchto přepážkách nelíbí, remcají, ale nakonec nás odbavují. Po dvou formálních otázkách získávám po dlouhé době zase razítko do pasu Kufry se již vozí na pásu, na celnici odevzdáváme celní deklarace a vláčkem Air Train míříme na metro.

Osobně se mi let s A380 moc líbil. Co mě ještě zaujalo, při klesání jsem vůbec nezaznamenal změny tlaku a ani přítomné děti neřvaly, jak je zvykem v menších letadlech. To v 738 odhadnu i výšku podle toho, jak mě to tluče do hlavy

JFK-IAD, United express
CRJ-200, N667BR

Po třech dnech v NY vyrážíme na jednodenní výlet do Washingtonu. Vstáváme v půl čtvrté ráno, na letiště se hodláme přepravit taxíkem. Na mávnutí nám zastaví dva a řidiči se chvilku přetahují o to, kdo nás odveze. Chvilku je pozorujeme jak se hádají, pak jsme prostě do jednoho nastoupili a udali směr letiště. Na taxametru naskakuje pevné jízdé 45 USD + extras, což v našem případě znamenalo 0,50 USD za noční hodinu a asi 5 USD mýtné za použití Lincolnova tunelu. Líbí se mi vzadu namontovaná GPS, která na mapě NY ukazuje polohu vozu. Taxikář ovšem díky rychlé jízdě přejíždí odbočku na letiště a následně zabloudí! Lehce znervózníme, naštěstí po pětiminutovém bloudění řidič vytahuje navigaci a nechává se navést.

Na letiště dorážíme ve 4:30 a odbavujeme se u kiosku. Zavazadla nemáme, tak míříme rovnou na bezpečností kontrolu. Zde se musí sundat i boty. Terminál 7 je malý, takto brzy ráno jsou odbavovány jenom dva lety, takže ani moc pasažérů tu není. Dáváme si snídani, obchody jsou ještě zavřené. V gate se na obrazovce zobrazují informace o počasí, době letu, typu letadla a počtu odbavených pasažérů. Ten se ustálí na počtu 32, takže letadlo nebude úplně zaplněné. Těsně před nástupem hlášení, že letadlo má malé biny, takže všechna větší příruční zavazadla musí být umístěna v nákladovém prostoru. Samotný nástup probíhá tak, že nejdříve nastupují vojáci v uniformě (na nšem letu 4), poté držitelé zlatých a stříbrných karet a nakonec zbytek podle řad odzadu. Jelikož máme sedadla 2C a 2D, nastupujeme skoro poslední. Sedadla jsou docela pohodlná a místa na nohy víc než v boeingu Travel service. O naše pohodlí se bude starat letuška Claire. Na bezpečnostní instrukce je sama, chvíli tedy hovoří do mikrofonu, chvíli předvádí. Poté si vysouvá sedačku, čímž zabarikáduje přístup do kokpitu a můžeme letět. Čeká nás dlouhá jízda po pojížděčkách, poté dáváme přednost několika větším letadlům a se zpožděním asi 20 minut startujeme.

Během letu jsou nabízeny pouze nápoje, káva nebo nealko, dokoupit nic nejde. Letuška to řeší tak, že vyrazí na průzkum a kdo se na ni kouká, toho se zeptá jestli chce něco k pití a extra mu to přinese. Kdo má zavřené oči nebo se dívá jinam má smůlu Způsob je to efektivní, nápojů roznáší pouze 6.
Let trvá krátce a za necelou hodinu již sedáme na letišti Dulles. Z letiště jedeme autobusem Washington Flyer (zpáteční lístek 18 USD) ke stanici metra West Falls Church. Jedeme do centra a začínáme s prohlídkou města. Vše zajímavé je kousek od sebe, začínáme u Bílého domu. Z této strany ho nepoznávám, zato si všímáme, že nemáme signál na mobilním telefonu. Z druhé strany je to už starý známý Bílý dům, naši pozornost ovšem upoutávájí startující letadla z Reaganova letiště, která ihned po startu ostře zatáčí doleva. Pohledy tímto směrem nás provází po celý den.

IAD-JFK, United express
CRJ-200, N833AS

Byl to jediný den, kdy nám počasí přálo a celý den svítí sluníčko. Odpoledne ho už však máme plný zuby, neboť jsme si spálili nos a krk. Prohlídku města zakončujeme u Capitolu, který je nám však víceméně ukradený, neboť jsme unavení a hladoví. Rozhlížíme se tedy po nějaké občerstvovně. S plným žaludkem pak jdeme obhlídnout místní obchody, neboť času máme dost, ale nenacházíme nic zajímavého. V prodejně suvenýrů nakupujeme nějaké zbytečné cetky a fotíme se v maketě oválné pracovny (rodiče mi pak dost dlouho věřili, že jsem tam opravdu byl).

Zpět na letiště dorážíme s velkým předstihem a na tabuli zjišťujeme, že předchozí let je opožděn, tak nás napadne vyzkoušet, jestli by nás na něj nepřehodili. V zásadě to není problém, dostáváme stand-by palubní vstupenky s tím, že v gate se dozvíme, jestli poletíme nebo ne. Po příchodu do gate naše nadšení pohasíná, neboť na monitoru je jasně vidět, že na čekačce je 7 lidí a volné místo jenom jedno Čas do odletu si tedy krátíme kávou, procházením obchodů, jízdou okružním vláčkem, blbnutím na pojízdných chodnících a hraním čáry se čtvrťákama.

I zde je v gate monitor, který zobrazuje údaje o nadcházejícím letu, dokonce je tu i napsáno v kolik a odkud přiletí letadlo, které nás dopraví zpět do NY. Takže víme, že poletíme na čas. Žádnej voják tentokrát neletí a tak první nastupujou kartičkáři a poté běžní cestující dle řad odzadu. Tentokrát máme 4A a 4B, takže jdeme do letadla v předposlední skupině. Odlet je načas, chvilku po startu vlítáme do mraků, takže není nic vidět. V nabídce jsou opět pouze nápoje, ale tentokrát jede letuška s vozíkem, takže se dostává na všechny. Dokonce nám nabízí druhou rundu. Mraky jsou hodně nízko, neboť při přistání z nich vylítáme až těsně nad dráhou.
pokračování z cesty zpět níže

Peknej TR !

Pěkně napsáno, zajímavé, bude i TR z cesty zpět?

firefly píše:Pěkně napsáno, zajímavé, bude i TR z cesty zpět?

Zatím jsem doplnil přískok po státech, teď se ještě vrhnu na zpáteční cestu.

Matt: Pridavky doporucuji pridavat do novych prispevku, do puvodniho pak jen dopsat, ze to pokracuje nize...

Pěkný report, gratuluji k A380
Co lustrace před odletem, nebyly (ESTA,hotel...)

Kde bydlíte? Btw.myslel jsem, že 45 USD je flat rate jen z Manhattanu, ne z NJ.
A co vás vedlo k tomu, letět JFK-IAD a ne EWR-DCA (nebo jet vlakem z Newarku)?

jankre píše:Pěkný report, gratuluji k A380
Co lustrace před odletem, nebyly (ESTA,hotel...)

To jsme museli vyplnit při on-line check-in na webu Lufthansy, na palubce nám potom vyjelo "API-OK" a už se nás nikdo na nic neptal.

Globík píše:Kde bydlíte? Btw.myslel jsem, že 45 USD je flat rate jen z Manhattanu, ne z NJ.
A co vás vedlo k tomu, letět JFK-IAD a ne EWR-DCA (nebo jet vlakem z Newarku)?

Bydleli jsme na Manhattanu, přímo na Times sq.
JFK-IAD vycházelo pro jednodenní výlet nejlíp. Taky bysme raději na DCA, ale nenašli jsme časy, které by nám vyhovovali. Je teda fakt, že jsme tomu hledání moc nedali

... pokračování - cesta zpět

JFK-FRA
A380-800, D-AIME Johannesburg

Náš krátký pobyt v NY je u konce. K cestě na letiště volíme osvědčený způsob - metro a AirTrain. Na check-in je docela velká fronta, najednou odbavují let do FRA i MUC. Při pohledu na dropp-off přepážku, kde je prázdno, nás mrzí, že jsme nepoužili on-line check-in. Během posouvání frontou mě zaujal způsob odbavení zavazadel. Většina lidí dostává zavazadla zpět a odnáší je na kontrolu, kde prochází rentgenem, ale občas některé zavazadlo putuje po pásech rovnou od přepážky, jako na jiných letištích. Nevím ovšem, co je lepší. My svá zavazadla dostáváme zpět a odevzdáváme je do rukou pracovníků TSA. Kufr mám zamčený zámkem, tak jsem zvědav, v jakém stavu se shledám s kufrem v Praze. Přesouváme se na bezpečnostní kontrolu, z dálky to vypadá, že je tam velká fronta. Zblízka už to vypadá lépe, jsou to tři jednotlivé fronty, které však končí u jediné pracovnice, která kontroluje palubky a určuje, z které fronty má kdo přistoupit. Vyloženě si to užívá a pokud se někdo hrne bez vyzvání, je nemilosdrně seřván a jeho fronta je následně chvilku ignorována. Naše fronta postupuje díky tomu rychle a za chvilku už jsme u bezpečnostních rámů. Tělesný scaner tu nemají, takže klasika. Opět sundaváme i boty.

Do odletu zbývají dvě hodiny, ale naše letadlo je už přicuclé na gate, takže tentokrát zpoždění nebude. Jdeme okouknout dva triply Air France a koupit si nějaké jídlo. Nástupní prostor je docela malý, takže bude veselo, až se seběhne 500 lidí. Provazama jsou pouze naznačeny dvě fronty podle čísla řad, bussines tvoří frontu naproti. Přímo u východu je jako na startu seřazeno asi šest vozíčkářů a tak mi mimoděk vytane na mysli nedávný trip report od prodejce. Boarding začíná zhruba hodinu před odletem a jelikož sedíme vzadu, jsme v první skupině. Chvilku závidíme jedné dvojici místa u nouzáků, kde je hodně místa, ale závist nás rychle po startu přechází. Hned vedle jsou totiž záchody a jak jsem psal výše jsou 4 pro cca 280 lidí, takže je tam věčně fronta a místa u nouzáku využívají někteří jako debatní shromaždiště nebo cvičební plochu. Místo vedle nás zůstává dlouho volné, ale přesně v okamžiku kdy se začínáme těšit na větší pohodlí doráží postarší američanka a usedá. Nakonec v této velké části byla volná pouze dvě místa.
Let zpět bude o hodinu kratší, podle air show bude trvat 6,5 hodiny. Konečně jsou všichni usazeni, na obrazovkách běží bezpečnostní instrukce a pojíždíme na dráhu. Venku leje. Rozjezd trvá dlouho, ale úspěšně se odlepíme od dráhy (4L nebo 4R). Servis je v zásadě stejný, nejdříve tyčinky a nápoje, poté večeře a opět kuře nebo těstoviny. Dáváme si zase kuře, ale tentokrát je horší, jen jakoby vařené a k tomu v zásadě suchá rýže a trocha mrkve. Sousedka si dala těstoviny a ty její kolínka vypadají snad ještě hůře. Po jídle se snažím usnout, ale nedaří se. Pouštím si tedy film Hlavně nezávazně, kámoš se opičí a sousedka sleduje nějakou romantiku s J. Aniston. Po filmu vyrážíme na procházku, v kuchyňce si necháváme namíchat vodku s džusem a kecáme se stevardem. Tahle posádka se evidentně nepředře a na přivolávání moc nereagujou. Akorát když jedna cestující omylem sepne tlačítko na wc, seběhnou se a dobývají se tam hned dva. Vracíme se na místo. V řadě před námi sklopili sedadla naplno a to se velmi negativně projevilo na našem prostoru. Sklápíme je tedy také. Na ty rozteče, které Lufthansa má mi přijde, že úhel sklopení je moc velký. Tentokrát mi navíc překáží box pro IFE. Venku je pořád světlo. Poslouchám U2 a pozoruju, jak se na mapě pomalu suneme. Rychlost máme stabilní cca 1000 km/hod, výška 37000 stop. Let probíhá klidně, žádné turbolence. Nakonec se mi podaří asi na půl hodiny usnout. Hodinu před přistáním servírují snídani - houska, máslo, džem, pár kousků ovoce, sýr a tyčinka. I když to všechno sním, mám pořád hlad. Těšíme se do FRA, že si koupíme pořádnou snídani.

Přistáváme na čas. Na vedlejším gate je A380, kterou jsme letěli do NY, takže toho využíváme a obě si fotíme. Při průchodu pasovkou mám možnost vyzkoušet si "automatické pasováky". Pokus je úspěšný, zato kámoše automat odmítá a musí na normální pasovku. Poté si dáváme vytouženou snídani a čekáme až otevřou letištní obchůdek, kde si chceme koupit na památku model A380. Míříme na bezpečnostní kontrolu. Na této cestě asi desátou. Kámoš hvízdá, jak kdyby byl ze železa, tak se na něj ihned vrhaj bezpečáci. Zjišťujou, že si zapoměl sundat pásek. Čímž mi připomíná, že jsem ho taky nesundal, ale ještě to stíhám. Mezitím je zaujme i videokamera v jeho batohu, tak si ho odvádí stranou (v kanceláři pak dělali nějaké testy...).
Let do Prahy je na čas, v gate Lufthansa boduje, neboť je zde automat na kávu zdarma, čehož využíváme. Místo plánované A320 letí A321 s těmi novými tenkými sedačkami, takže místa na nohy je tu více než v A380. Ke snídani dostáváme takovou sladkou housku, něco jako vánočku a pití. V Praze přistáváme po 45 minutách letu na dráhu 13. Zavazadla vyjíždí na pásu přímo před celnicí a celníci mají evidentně pohotovost Zámek na kufru je nepoškozený, takže podezření TSA nevzbudil.

Z obou letů s A380 jsem byl nadšený, z NY taktéž. Takže dám na chvíli vale své oblíbené trase PRG-LPA a už plánuju další výpravu do dálek. Hodlám si splnit další sen - ostrov St. Maarten a velkým snem je jeden dálkový let v business class.

Matt píše:

Globík píše:Kde bydlíte? Btw.myslel jsem, že 45 USD je flat rate jen z Manhattanu, ne z NJ.
A co vás vedlo k tomu, letět JFK-IAD a ne EWR-DCA (nebo jet vlakem z Newarku)?

Bydleli jsme na Manhattanu, přímo na Times sq.
JFK-IAD vycházelo pro jednodenní výlet nejlíp. Taky bysme raději na DCA, ale nenašli jsme časy, které by nám vyhovovali. Je teda fakt, že jsme tomu hledání moc nedali

Aha. To je něco jiného Mě zmátl ten příplatek za Lincoln tunnel, kterým jste ale v tom případě nejeli.

Globík píše: Aha. To je něco jiného Mě zmátl ten příplatek za Lincoln tunnel, kterým jste ale v tom případě nejeli.

Ano, koukám na mapu a máš pravdu, Lincoln tunnel to nebyl, omlouvám se za mystifikaci

Pěkný reportík