Petropavlovsk-Kamchatsky (Rusko) s IL96
Napsal: 20. 08. 2011, 09:20
Iljušin 96 v mojí osobní letové statistice chyběl a protože možností proletět se s tímto strojem ubývá, rozhodli jsme se, realizovat nějakou cestu s touto raritou co nejdříve. Jako dopravce jsme zvolili Aeroflot a z destinací tímto strojem obsluhovaným padla naše volba jednoznačně na Petropavlovsk-Kamchatsky na dálném východě. Nejen kvůli Il96, ale takovéto neturistické destinace mě zajímají a tak bylo rozhodnuto.
V neděli 14. 8. jsme nastoupili do letadla ČSA a vydali se do Ruska.
Snídaně na lince OK896 PRG-SVO:
Terminál D na letišti SVO, odkud vnitrostátní lety po Rusku Aeroflotu létají. Je zde zdarma wifi, což je příjemné na ukrácení čekání:
Posádky Aeroflotu nosí během léta červenooranžové uniformy se srpy a kladivy:
Kabina Iljušinu 96 vypadá opticky velice prostorně, vzhledem k absenci binů nad prostřední řadou sedaček. Je to ale celkem nepraktické, protože tím ubývá místo na ukládání zavazadel.
My byli nadšení, že letíme tímto strojem, ale z pohledu běžného cestujícího to asi žádný šlágr není. Let z Moskvy trvá přes 8 hodin, zábavní systém žádný (kromě palubního časopisu v kapse sedačky před námi), dokonce ani jedna společná obrazovka pro celou kabinu, která by ukazovala trasu letu.
Byla jsem posazena do skupinky Čechů, letících s cestovní kanceláří na zájezd po sopkách, takže jsem celou cestu poslouchala jejich připomínky k vybavení a úrovni letadla.
Večeře dvě hodiny po startu:
Snídaně před přistáním v Petropavlovsku:
Po přistání v Petropavlovsku:
Naše letadlo:
Výstup z letiště probíhal jakousi branou vedle terminálu:
Hotel Petropavlovsk - jeden z nejlepších ve městě:
Za tu cenu bych si představovala něco lepšího, ale bylo to čisté, teplá voda tekla, příslušenství na pokoji, co víc si přát:-)
Chtěli jsme si koupit něco k pití, takže jsme se optali na nějaký otevřený magazín. Poslali nás sem:
Druhý den jsme se vydali na procházku městem. Trošku mi to připomínalo naše Milovice. Smutné město, šeď, beton, nepořádek.
Z Petropavlovsku jsme odletěli se společností S7 do Novosibirsku s mezipřistáním ve Vladivostoku. Letiště nás při odletu příjemně překvapilo:
Vyhlídková plocha za plotem je přístupná veřejnosti a nikomu nevadilo fotografování:
Odbavení:
Největším překvapením byl "open air" gate. S focením opět žádný problém:
Měli jsme štěstí, protože se najednou udělalo hezky a sopka nad letištěm se odkryla z mraků:
A po startu se nám poskytl krásný pohled na okolí města:
Petropavlovsk asi nikdy nebude typickou turistickou destinací, s výjimkou okolí s krásnou přírodou, které přitahuje návštěvníky z celého světa. Ale i tak (nebo právě proto) mě tenhle výlet nadchnul a přinesl mi spoustu nových zážitků a poznatků.
V neděli 14. 8. jsme nastoupili do letadla ČSA a vydali se do Ruska.
Snídaně na lince OK896 PRG-SVO:
Terminál D na letišti SVO, odkud vnitrostátní lety po Rusku Aeroflotu létají. Je zde zdarma wifi, což je příjemné na ukrácení čekání:
Posádky Aeroflotu nosí během léta červenooranžové uniformy se srpy a kladivy:
Kabina Iljušinu 96 vypadá opticky velice prostorně, vzhledem k absenci binů nad prostřední řadou sedaček. Je to ale celkem nepraktické, protože tím ubývá místo na ukládání zavazadel.
My byli nadšení, že letíme tímto strojem, ale z pohledu běžného cestujícího to asi žádný šlágr není. Let z Moskvy trvá přes 8 hodin, zábavní systém žádný (kromě palubního časopisu v kapse sedačky před námi), dokonce ani jedna společná obrazovka pro celou kabinu, která by ukazovala trasu letu.
Byla jsem posazena do skupinky Čechů, letících s cestovní kanceláří na zájezd po sopkách, takže jsem celou cestu poslouchala jejich připomínky k vybavení a úrovni letadla.
Večeře dvě hodiny po startu:
Snídaně před přistáním v Petropavlovsku:
Po přistání v Petropavlovsku:
Naše letadlo:
Výstup z letiště probíhal jakousi branou vedle terminálu:
Hotel Petropavlovsk - jeden z nejlepších ve městě:
Za tu cenu bych si představovala něco lepšího, ale bylo to čisté, teplá voda tekla, příslušenství na pokoji, co víc si přát:-)
Chtěli jsme si koupit něco k pití, takže jsme se optali na nějaký otevřený magazín. Poslali nás sem:
Druhý den jsme se vydali na procházku městem. Trošku mi to připomínalo naše Milovice. Smutné město, šeď, beton, nepořádek.
Z Petropavlovsku jsme odletěli se společností S7 do Novosibirsku s mezipřistáním ve Vladivostoku. Letiště nás při odletu příjemně překvapilo:
Vyhlídková plocha za plotem je přístupná veřejnosti a nikomu nevadilo fotografování:
Odbavení:
Největším překvapením byl "open air" gate. S focením opět žádný problém:
Měli jsme štěstí, protože se najednou udělalo hezky a sopka nad letištěm se odkryla z mraků:
A po startu se nám poskytl krásný pohled na okolí města:
Petropavlovsk asi nikdy nebude typickou turistickou destinací, s výjimkou okolí s krásnou přírodou, které přitahuje návštěvníky z celého světa. Ale i tak (nebo právě proto) mě tenhle výlet nadchnul a přinesl mi spoustu nových zážitků a poznatků.
Druhou fotku delej po rozbaleni z igelitu 
