Cca týden před cestou jsem začal tušit, že pracovní skok na Balkán bude nutností. Jedná se o moji druhou cestu do Bulharska za poslední rok a stejně jako loni to vyšlo na leden. Doufám, že letos jsem tam nebyl naposledy a budu se moci nechat přesvědčit o tom, že se tam dá pobývat i v létě.
Tentokráte my cesta vyšla ve středu tam a čtvrtek zpět. V pondělí rozradostněn nad cestou vyhledávám spoj na webu ČSA a ejhle, economy ticket z 27tis, v C třídě 29. (kolega to komentoval něco ve smyslu „nadávka“ „nadávka“ ČSA „nadávka“ poletíme radši na Maledivy) Cena sama o sobě nebyla to nejpodstatnější, firma moji návštěvu v Sofii potřebovala realizovat, ale přeci jen rozdíl mezí ČSA a konkurencí byl příliš velký (OS+LH s cenami 7-11) a tak jsem po chvíli přemýšlení se rozhodl proletět se a na eBookers koupil kombinaci cestu tam přes Mnichov s LH a zpátky přes Vídeň s OS. Navíc přílet z Vídně mi vyhovoval podstatně více než zpátečka ČSA.
PRG-MUC LH1697, Avro D-AVRJ, C
Co se zdálo prima v kalendáři, bylo již horší v realitě a odlet 7:10 znamenal vstávat pekelně brzo. Zvolil jsem variantu naknap, ale naštěstí vše klapalo jak má a přistavený taxík mě vykládal lehce před 6:00 u T2 na Ruzyni. Na letišti probíhá vše na jedničku, v salonku klasicky beru jen tiskoviny pro další využití a dokonce 6min před plánovaným odletem jsme nabordovaní a vzlétáme. Let krásně na čas, rychle a klidně s malým občerstvením (to jediné jsem nevyfotil
) v podobě chlebíčku s hermelínem a muffinu. V MUC jsme před plánovaným příletem. Jedinou mouchu v AVRu považuji nefunkční sklápěcí sedačky, byť tam jsou ještě stolečky v opěrkách, nevypadá to pěkně (obzvláště v případě echte deutsche)
LH 1702 MUC-SOF, Embaer 195 D-AEME, C
Na MUC jsem pěl chválu až do nebes a to především kvůli neexistenci další bezpečností kontroly. I proto se velmi rychle ocitám v salonku, vyřizuji poštu (pro tuto cestu jsem si na pokus vzal Kindle Fire) a lehoučce snídám. Jelikož cestujeme zase malým regionálním letadle, boarding je přes bus. Nastupujeme do nového Embaeru 195 a takhle nějak si představuji ideál cestování po Evropě. Pěkné na design, pohodlné, příjemná sedačka atd. Snad jen tu toaletu si mohli opravit. Druhé LH letadlo a druhý lehký defekt.
Pikantní situace nastala v Sofii, kdy u východu se objevili dva týpci s cedulkou s moji jménem. Jednoho pro mě poslala naše firma a druhého – asi jako překvapení – naši partneři. Oba si pak mysleli že přijel někdo ve stylu Toma Cruise
(Vsuvka: bydlení v Sheraton Balkan lze jen a jen doporučit, výborné bulharské specialit vám uvaří v restauraci Magernitsa a kokteil v nedalkém baru ByTheWay)
OS 806 SOF-VIE, Fokker 100 OE-LVC, C
Na letišti jsem jak je mým dobrým zvykem včas. Díky personálu v PRG mám již boarding lístky a tak si to sypu do salonku. Letiště připomíná loď duchů, lidí málo a o to bezpečnější bezpečnostní prohlídka, kdy mě projížděl dědek kolem sedmdesátky. Hnus velebnosti. Nastupujeme chobotem, odlétáme včas. Sedím na 1D a stařičký Fokker je dost nepohodlný. Náladu mi spravilo vynikající vynikající jídlo (těstovinky). Opravdu zážitek. Malé minus je existence SkyShop magazínu, prodej však nikoliv.
OS 707 VIE-PRG, Fokker 100 OE-LVB, C
Přestup ve Vídni je klasika. Nic vás nepřekvapí ani nenadchne a to ani salonek, kde třeba jen wifi byla 5x slabší než pak u gate B33. Nástup/výstup všemi směry přes bus, ale v klidu. Sedím opět na 1D, opět mě bolí záda z nepohodlnosti a opět tu jsou popelníky (ale kouření prý jako nee). Tentokráte snad nejhorší letušky co jsem zažil… celou dobu probírají nahlas své vztahy a na servis kašlaly.
(velká omluva za obrázky, nějak to lépe nesvedu
)
