Ko Samui s KL a PG (PRG-AMS-SIN-USM a zpět)
Napsal: 21. 03. 2012, 18:46
Cestu na vhodné koupací místo na jsme začali plánovat s přítelkyní v průběhu loňského prosince. Hledání bylo od začátku orientováno směrem do Asie - po intenzivnější četbě zdejšího fóra a hledání vhodného spojení z PRG do některé asijské metropole padla volba na Thajsko. Trip report je v podstatě kopií Po roce opět do Thajska (díky firefly za inspiraci) - tedy nejen výběrem lokality, ale i spojením. Naším požadavkem na letenky byl totiž odlet z PRG, ideálně s členem Sky Teamu pro míle do OK Plus, což se obojí povedlo se spojením PRG-AMS-SIN-USM a zpět s KLM a Bangkok Airways za přibližně 19 tisíc Kč na osobu.
3.3.2012, PRG-AMS, KL1352, Fokker 70 (reg. PH-KZP), LF~70%
Sobotní odlet do Amsterdamu byl naplánován na 9:15, což sice mělo za následek dřívější, ale stále ještě přijatelné vstávání. Odbaveni po internetu dorážíme před osmou na liduprázdnou Ruzyň a po necelých 15 minutách po opuštění taxíku sedíme u točených plzní a preclíku, což je naším tradičním odletovým rituálem za nekřesťanských 350 Kč. Za tuto cenu jsou nám odměnou kyselé obličeje nepříliš vstřícné obsluhy, což nám ovšem nemůže příliš zkazit dovolenkovou náladu. Odlet proběhl včas a nedlouho po startu je podáváno malé občerstvení. K pivu dostávám od usměvavé stevardky preclíky, což je oproti Ruzyni mnohem příjemnější zážitek, přestože se jedná o Heineken.
Po přibližně 1:20 letu dosedáme na Schipholu a plánujeme, jak využít našich necelých 10 hodin na přestupu před letem do SIN. Nejprve se vydáváme na oblíbenou vyhlídkovou terasu prozkoumat místní dopolední provoz a pořídit pár fotek.
Poté vyrážíme do samotného Amsterdamu. Jako dopravní prostředek volíme u automatu na jízdenky rychlejší spojení vlakem Fyra (standardních cca. 7 euro za zpáteční lístek + 1,5 eura příplatek Fyra), víceméně ze zvědavosti. Efektivní spojení to bezesporu je, ale nám není dopřáno to posoudit, jelikož po 10 minutách čekání nám hlášení oznamuje, že naše spojení je dnes zrušeno. Vlaky na hlavní nádraží jezdí dost často (Fyra dvakrát za hodinu), takže nastupujeme do prvního vlaku Intercity a po necelé půlhodině jsme na Amsterdam Centraal. Před budovou nádraží je přístaviště vyhlídkových lodí, což se nám zdá jako dobrý začátek pro prohlídku města, protože jsme oba v Amsterdamu poprvé. Plavba po grachtech trvá něco málo přes hodinu a zanechává vcelku příjemný, ale nijak mimořádný zážitek (cca. 15 euro na osobu).
Elán na procházení po městě bere rychle za své (teplota cca. 9°C) a tak po navštívení místní ZOO (pokud máte rádi ZOO, tak určitě stojí za navštívení) vyrážíme směrem na nádraží, kde nám zrychlený vlak Fyra ujede o minutu, takže opět naskakujeme do prvního Intercity směr Schiphol.
AMS-SIN, KL837, Boeing 777-200ER (reg. PH-BQO, Old Rauma), LF~90%
Pro let do Singapuru jsme vybrali a rezervovali krajní místa v řadě 40 podle seatguru (konfigurace 3-3-3), ale bohužel nebylo volné místo u okna, kde by mělo být zalomení této řady nejvíce patrné. Usedám tedy na střední místo 40H a přítelkyně na místo do uličky. Na obou místo je znát několik cm místa navíc, ovšem místo na nohy pod sedadlem do uličky je přibližně o třetinu zmenšeno přítomností krabice pro IFE.
Odlet je bez zpoždění a po krátkém čase jsou nabízeny nápoje a malý snack. Volím gin a tonic, který má být pro tento den základem mojí strategie, jak se probojovat ke spánku na dlouhém letu. Po chvíli je servírováno jídlo a já jsem velice zvědavý, jak tvrdé bude srovnání cateringu u KLM s předešlými trip reporty z hladoletů některých evropských společností. Pro výzkum máme ideální podmínky, protože jsme dva a každý vybírá jiné jídlo – já volím fish a přítelkyně vegetarian, pod čímž by se měly skrývat těstoviny s bazalkovým pestem. Začínám vcelku chutným salátem s kešu oříšky a vše se zdá být v pořádku, než ovšem na bulku namažu máslo. Celodenní procházení po městě zřejmě otupuje mé smysly a tak přehlédnu fakt, že se nejedná o máslo, ale biomargarín, který bych zřejmě normálně s díky vynechal. Takto je mi souzeno posoudit chuť a následný dojem z chemické pachuti nenapraví ani zbytek salátu. Ryba je podivné polotuhé konzistence – chutově neurazí, ale ani výrazně nepotěší. Ochutnávám těstoviny z vegetariánského menu, které zanechávají také rozporuplný pocit, protože postrádají jakoukoli chuť. Dezert nechávám nedojedený – není mi jasné, proč by měl v dortíku křupat cukr mezi zuby. Celkový dojem z večeře není nic moc, snad překvapí snídaně.
Jelikož obstarožní IFE reaguje s obrovským zpožděním, nastavím flight tracking a pokouším se o spánek, což se překvapivě vcelku rychle daří. Nakonec ještě s IFE občas během letu válčím, jelikož ovladač umístěný v opěrce není moc praktický a neustále vyskakuje. Naplno se probouzím někde na Barmou a za chvíli se začíná chystat snídaně. Z důvodu varování před turbulencemi se podávají pouze studené nápoje, ale než vozík dojede k nám, varování pomíjí a dostáváme také kávu. Snídaně nastavuje gastronomickou laťku velmi "vysoko" kombinací rajčatová čalamáda, bramborová placka, brokolice (vše bez výraznější chuti) se zlatým hřebem – vajíčka. Předpokládám, že je vyrábějí z podobných sloučenin jako výše zmíněný margarín. Sladký dezert byl opět s křupavým cukrem, takže se vítězem snídaně stalo bezkonkurenčně krájené ovoce.
Celkový dojem z letu výrazně vylepšuje posádka, které byla velmi příjemná a i během letu obcházela pravidelně letadlo s nápoji. Příjemným překvapením byla také zmrzlina podávaná někde v polovině cesty.
SIN-USM, KL 3741 (operated Bangkok Airways), A319 (reg. HS-PGX), LF~80%
Po přistání v SIN se vydáváme hledat transfer desk pro letenky na USM, ale nespěcháme, protože na přestup máme něco přes tři hodiny. Zbylý čas vyplňujeme obdivováním květinových zahrádek roztroušených po letišti, sledováním velkých letadel a hledáním obchodu, kde by bylo možné pořídit plavky (v ČR na přelomu únor/březen víceméně nedostatkové zboží). Také nás potěší nákup litru 47% Beefeateru v duty free shopu za necelých 300 Kč - desinfekce vždy s sebou.
Let do USM proběhl bez komplikací a zpoždění - příjemným překvapením byl catering, kdy i na takto krátké trase (1 hodina 20 minut) byla podávána vcelku vydatná večeře dokonce s výběrem ze dvou variant. Zvolil jsem chicken a oproti čerstvé zkušenosti s KLM to byl velice příjemný zážitek. Máslo bylo máslem a roztíratelnost byla dobrá. Jako dezert byl obyčejný pudink, který všechny předchozí dezerty hravě strčil do kapsy. Palubní personál byl velmi příjemný a tak celkově řadím PG velmi vysoko mezi mé oblíbené letecké společnosti.
Ko Samui
Ubytování jsme vybírali na tripadvisoru hlavně podle jednoduchého kritéria – zastrčenosti hotelu. Čím větší, tím lepší. Nejlépe nám z hledání v kombinaci zastrčenost x komfort vyšel hotel Coconut Villa & Spa Resort na opačné straně ostrova od letiště. Jelikož rezervační formulář na stránkách hotelu nefungoval, zamluvili jsme přes expedii, která sice oproti hotelu nabízela lepší cenu za noc, ale tento rozdíl obratně srovnala manipulačním poplatkem za rezervaci. Výsledkem byla téměř totožná cena, tj. přibližně 1300 USD pro dvě osoby na 14 nocí se snídaní, při okamžitém zaplacení. Cena nebyla na thajské poměry nijak nízká, ale nakonec to byly dobře vynaložené peníze. Poučení z rezervace je ovšem následující – do položky vzkaz hotelu jsem vyplnili požadavek na transfer z letiště a pozdní check-in, ale přehlédli jsme poznámku, že je lepší ověřit požadavek u hotelu.
Po příletu okolo desáté večerní nás na letišti samozřejmě nikdo nečekal a po telefonátu na hotel s dotazem jak je to s transferem nám bylo milým thajským hláskem sděleno, že nic není problém a taxi bez problému hotel najde. To přineslo pouze zdržení několika minut, protože taxi stálo stejně, co by nás ve výsledku stál hotelový transfer. To znamenalo, na Ko Samui standardních, 900 THB za cca. 35 km (fixní ceník lokalit). Na skutečnost, že cena taxi je přibližně 10x vyšší oproti pevnině, nás ovšem upozornil už průvodce Lonely planet, takže jsme příliš překvapeni nebyli.
Po dalších 14 nocí nám hotel poskytoval perfektní zázemí pro naši dovolenou, zejména zásluhou výborného, vždy ochotného personálu. Resort je uprostřed ničeho, nejbližší civilizace s obchodem je necelé 2 km daleko. Pláž je několikrát denně upravována, dva bazény (z toho jeden cca. 100m dlouhý). Vynikající restaurace za mírně vyšší, ale stále srovnatelné ceny s ostatními lokalitami na ostrově (viz foto). Sečteno, podtrženo – podmínky přesně podle našich představ.
Dva týdny bychom se válet nevydrželi a tak jsem využili hotelového transferu zdarma do ostatních lokalit ostrova, kde jsme měli možnost si ověřit, že zastrčenost má něco do sebe. Lamai a zejména Chaweng tepají životem a hodí se spíše na paření s kamarády, než na odpočinkovou dovolenou, přestože by se tam daly určitě najít i klidnější hotely mimo centrum. Nathon je spíše přístavním městečkem pro spojení s pevninou, tedy téměř bez pláží, ale poskytuje enormní množství odchodů s oblečením, kufry apod. – je to jedna velká tržnice.
Hotel nabízel i zprostředkování výletů – absolvovali jsme celodenní výlet do Angthong Marine National Park za 1100THB na osobu a byly to nejlépe investované peníze za celou dovolenou - nejen kvůli krásné přírodě v rezervaci, ale i kvůli posádce lodi, která svým nasazením a zájmem udělala z obyčejného výletu neobyčejný (agentura Highway Travel Highsea Tour). Na výlet doporučuji alespoň sandály, protože při lezení na vyhlídky mělo mnoho ostatních výletníků v žabkách značné potíže. Také přijde vhod nepromokavý obal na foťák – nejen kvůli vyloďování malými čluny do moře. Byly jsme svědky toho, jak jednu várku výletníků při přepravě z břehu na loď vydatně osprchovala pětiminutová průtrž mračen, předtím i poté zcela slunečno. Přestože jsem několik podobných výletů lodí absolvoval, tento byl mimořádný – vřele doporučuji.
Ke konci dovolené nás napadlo vyhledat náš hotel v nabídce českých cestovních kanceláří a našli jsme téměř podobnou nabídku, tj. 17 dní i s cestou, za 55000,- Kč na osobu, což nás jen utvrdilo v tom, že je lepší si dovolenou udělat podle sebe…
USM-SIN, KL 3733, (operated Bangkok Airways), A319 (reg. HS-PGX), LF~80%
Po dvou týdnech příjemné relaxace jsme se vydáváme na cestu zpět a máme tak možnost vidět letiště USM za bílého dne – můžeme v klidu říci, že se jedná o jedno z nejhezčích letišť, na kterých jsme kdy byli. Stání ve frontě na check-in nám zabírá přibližně 30 minut, protože všechny přepážky odbavují všechny lety. Možností, jak se tomu vyhnout, je odbavení na segment USM-SIN po internetu, protože prioritní (prázdná) ulička je označena nejen pro business pasažéry, ale i právě pro web check-in. Stejně tak jako při cestě na Samui nás bude čekat návštěva transfer desku v SIN, což nás příliš netrápí – místa jsme rezervovali již před odjezdem a čas na přestup je více než velkorysý. Příjemným překvapením je také zóna s nápoji a jídlem zdarma u gate. Za zmínku také stojí kuřácká zóna u gatu - několik slunečníků s posezením na trávníku stranou. Ve srovnání s kuřáckými boxy na velkých letištích jednoznačně vítězí.
Nástup do letadla probíhá podle plánu, jen posádka se stále nemá k tomu uzavřít dveře do letadla. Přibližně v době plánovaného odletu přijíždí pod schody ještě jeden vláček a pasažéry letu tak svou přítomností oblažuje několik českých párů s hromadou dětí. Jeden z nich obsazuje trojku za námi a já jsem tak mám čest sedět před očividnou hlavou rodiny, cca. pětiletým synem. Moje představa, že za příjemnou dovolenou musí zákonitě člověk dostat od života pořádnou facku, se pomalu začíná naplňovat – jen o několik letišť dříve, než jsem předpokládal. CC po chvíli snažení přesvědčuje rodiče, že dítě opravdu musí při startu sedět a ne stát, což ovšem aktivuje během chvíle režim kopání do sedačky. Pohled smrti na jeho matku sice zprostředkovaně funguje na kopání, ale ne na řvaní. Když chvíli po startu hlava rodiny opět stojí na sedadle a opírá se o mé, CC rezignuje na thajské korektní vysvětlování významu slova seat a mizí z dohledu. Nasazuji mp3 a po chvíli lituji, že jsem obsah nahrával ve spěchu – Stratovarius je bohužel to nejhlasitější, co mám a ve spojení s továrními sluchátky Applu to na úplné přehlušení nestačí (v tu chvíli jsem si vzpomněl na čočíka a Exploited). Jedinou útěchou je krátká doba letu, české interakci (resp. konfrontaci) se rád ještě několik hodin vyhnu (přestože je nám jasné, že tento ctěný ansámbl nám bude podle Murphyho zákonů dělat společnost až do Prahy). Další útěchou je opět kvalitní catering. Na výběr je chicken a beef – vybírám chicken a dostávám vcelku chutné jídlo i s kartičkou objasňující původ jídla. Doplněním o pálivý salát a kokosový dezert se moje cestování stává hned snesitelnějším. Celkový dojem z Bangkok Airways tedy zůstává na vysoké úrovni.
SIN-AMS, KL 838, Boeing 777-200ER (reg. PH-BQM, Machu Picchu), LF~60%
Po nakupování nějakého oblečení a obdivování obchůdků s orchidejemi (které nekupujeme s předpokladem, že bychom o ně v AMS přišli) se vydáváme ke gate, kde už probíhá bezpečnostní prohlídka a prostor za rentgeny se pomalu plní. Ačkoliv se hala dost zaplnila, jedná se o optický klam a ve výsledku je let poloprázdný. Při cestě do zadní poloviny economy míjíme v první částí s úlevou české spolucestující z minulého letu a usazujeme se v řadě 40, tentokrát okna a střed. Místo u okna poskytuje poměrně velkorysý prostor na nohy – při sklopených stolcích je dobře patrný rozdíl cca. 10 cm oproti střední sekci. Po odletu volím opět strategii gin, tonic a jsem zvědavý jaké překvapení poskytne catering KLM podruhé. Na výběr je také chicken a beef, volím opatrně beef a na první pohled mne zaujme máslo, které je opravdu máslem. Počáteční příjemný pocit je okamžitě převálcován podivnou žlutou hmotou, která doplňuje salát (v levém horním rohu fotografie)- podivná moučná konzistence a neurčitá chuť mi nedovoluje ani odhadovat, oč se jedná. Jako hlavní chod je mleté maso na špejli, které je sice vcelku chutné, ale disponuje tak malým množstvím omáčky, takže jídlo je převážně o suché rýži. Přítelkyně je s druhým jídlem spokojena (kromě žluté hmoty, přirozeně), ale nemám už potřebu experimentovat a spokojím se s citrónovým dezertem, který poprvé nekřupe mezi zuby.
IFE už reaguje mnohem pružněji a tak po shlédnutí Top Gearu usínám a probouzím se někde na Kaspickým mořem drobnou turbulencí. Nad Polskem se začíná servírovat snídaně, kterou mohu hodnotit jako nejvíce zdařilou z kuchyně KLM (což je dost relativní hodnocení) - vaječná omeleta standarně postrádá vaječnou příchuť a na jogurtu a krájeném ovoci snad nelze nic pokazit. Víceméně dobrý dojem z letu s usměvavou a ochotnou posádkou u KLM táhne catering dost dolů...
AMS-PRG, KL1351, Fokker 70 (reg. PH-WXA), LF~60%
Náš let ze SIN končí mezi gaty E a tak se vydáváme na pochod ke gatům B, které jsou podle informačních tabulí přibližne 30 minut daleko. Během pochodu budíme trochu rozruch krátkými kalhotami a žabkami. V této brzké ranní hodině, kdy je většina zdejších letadel omrzlých se tomu příliš nedivíme. Po rychlé pasové a bezpečnostní kontrole procházíme duty free shopy a kupujeme sazenice tulipánů (když už jsme tedy nekoupili ty orchideje). Po nástupu pilot informuje, že máme asi pět minut k dobru - pouze nás čeká odmrazení a letíme. Odlétame tedy asi s dvacetiminutovým zpožděním, vyplněným čekáním na příjezd odmrazovací plošiny ke gatu. Samotný let proběhl bez komplikací, velmi dobrý vajíčkový sendvič a šáteček s marmeládou potěšil - rozhodně více, než sendviče od ČSA. Cestou se snažím přebít řev infantů pomocí mp3, ale už rezignuji - ti malí toho musejí mít taky dost, větší ponechám bez komentáře. Už mne ani příliš nevzruší, když mi drobná asiatka přede mnou sklopí bez varování sedadlo na nohy. Zanedlouho přistáváme na Ruzyni a zde budíme svou vizáží ještě větší rozruch. A zase ty známé kyselé obličeje - thajské upřímné úsměvy budou chybět...
Pokud jste dočetli až sem, děkuji moc za pozornost. 
PS. Během rekreace jsme díky zdejšímu fóru zaregistrovali změny v OK Plus, na které bychom jinak nepřišli. Díky všem zúčastněným v diskuzi. Stav našich mil byl zrovna tak akorát zaokrouhlený na nějakou dálkovku, takže jsme bez okolků přešli k Deltě. Jen pro porovnání PRG-AMS-SIN s členskou OK Plus, 375 + 1633 mil, 1 segment; SIN-AMS-PRG se SkyMiles 6531 + 500 mil, 2 segmenty - třídy L a R...
3.3.2012, PRG-AMS, KL1352, Fokker 70 (reg. PH-KZP), LF~70%
Sobotní odlet do Amsterdamu byl naplánován na 9:15, což sice mělo za následek dřívější, ale stále ještě přijatelné vstávání. Odbaveni po internetu dorážíme před osmou na liduprázdnou Ruzyň a po necelých 15 minutách po opuštění taxíku sedíme u točených plzní a preclíku, což je naším tradičním odletovým rituálem za nekřesťanských 350 Kč. Za tuto cenu jsou nám odměnou kyselé obličeje nepříliš vstřícné obsluhy, což nám ovšem nemůže příliš zkazit dovolenkovou náladu. Odlet proběhl včas a nedlouho po startu je podáváno malé občerstvení. K pivu dostávám od usměvavé stevardky preclíky, což je oproti Ruzyni mnohem příjemnější zážitek, přestože se jedná o Heineken.
- Fokker 100 na vyhlídkové terase v AMS
Elán na procházení po městě bere rychle za své (teplota cca. 9°C) a tak po navštívení místní ZOO (pokud máte rádi ZOO, tak určitě stojí za navštívení) vyrážíme směrem na nádraží, kde nám zrychlený vlak Fyra ujede o minutu, takže opět naskakujeme do prvního Intercity směr Schiphol.
Pro let do Singapuru jsme vybrali a rezervovali krajní místa v řadě 40 podle seatguru (konfigurace 3-3-3), ale bohužel nebylo volné místo u okna, kde by mělo být zalomení této řady nejvíce patrné. Usedám tedy na střední místo 40H a přítelkyně na místo do uličky. Na obou místo je znát několik cm místa navíc, ovšem místo na nohy pod sedadlem do uličky je přibližně o třetinu zmenšeno přítomností krabice pro IFE.
Odlet je bez zpoždění a po krátkém čase jsou nabízeny nápoje a malý snack. Volím gin a tonic, který má být pro tento den základem mojí strategie, jak se probojovat ke spánku na dlouhém letu. Po chvíli je servírováno jídlo a já jsem velice zvědavý, jak tvrdé bude srovnání cateringu u KLM s předešlými trip reporty z hladoletů některých evropských společností. Pro výzkum máme ideální podmínky, protože jsme dva a každý vybírá jiné jídlo – já volím fish a přítelkyně vegetarian, pod čímž by se měly skrývat těstoviny s bazalkovým pestem. Začínám vcelku chutným salátem s kešu oříšky a vše se zdá být v pořádku, než ovšem na bulku namažu máslo. Celodenní procházení po městě zřejmě otupuje mé smysly a tak přehlédnu fakt, že se nejedná o máslo, ale biomargarín, který bych zřejmě normálně s díky vynechal. Takto je mi souzeno posoudit chuť a následný dojem z chemické pachuti nenapraví ani zbytek salátu. Ryba je podivné polotuhé konzistence – chutově neurazí, ale ani výrazně nepotěší. Ochutnávám těstoviny z vegetariánského menu, které zanechávají také rozporuplný pocit, protože postrádají jakoukoli chuť. Dezert nechávám nedojedený – není mi jasné, proč by měl v dortíku křupat cukr mezi zuby. Celkový dojem z večeře není nic moc, snad překvapí snídaně.
Jelikož obstarožní IFE reaguje s obrovským zpožděním, nastavím flight tracking a pokouším se o spánek, což se překvapivě vcelku rychle daří. Nakonec ještě s IFE občas během letu válčím, jelikož ovladač umístěný v opěrce není moc praktický a neustále vyskakuje. Naplno se probouzím někde na Barmou a za chvíli se začíná chystat snídaně. Z důvodu varování před turbulencemi se podávají pouze studené nápoje, ale než vozík dojede k nám, varování pomíjí a dostáváme také kávu. Snídaně nastavuje gastronomickou laťku velmi "vysoko" kombinací rajčatová čalamáda, bramborová placka, brokolice (vše bez výraznější chuti) se zlatým hřebem – vajíčka. Předpokládám, že je vyrábějí z podobných sloučenin jako výše zmíněný margarín. Sladký dezert byl opět s křupavým cukrem, takže se vítězem snídaně stalo bezkonkurenčně krájené ovoce.
Celkový dojem z letu výrazně vylepšuje posádka, které byla velmi příjemná a i během letu obcházela pravidelně letadlo s nápoji. Příjemným překvapením byla také zmrzlina podávaná někde v polovině cesty.
Po přistání v SIN se vydáváme hledat transfer desk pro letenky na USM, ale nespěcháme, protože na přestup máme něco přes tři hodiny. Zbylý čas vyplňujeme obdivováním květinových zahrádek roztroušených po letišti, sledováním velkých letadel a hledáním obchodu, kde by bylo možné pořídit plavky (v ČR na přelomu únor/březen víceméně nedostatkové zboží). Také nás potěší nákup litru 47% Beefeateru v duty free shopu za necelých 300 Kč - desinfekce vždy s sebou.
- Skytrain mezi terminály Singapore Changi (SIN)
- Catering Bangkok Airways
Ubytování jsme vybírali na tripadvisoru hlavně podle jednoduchého kritéria – zastrčenosti hotelu. Čím větší, tím lepší. Nejlépe nám z hledání v kombinaci zastrčenost x komfort vyšel hotel Coconut Villa & Spa Resort na opačné straně ostrova od letiště. Jelikož rezervační formulář na stránkách hotelu nefungoval, zamluvili jsme přes expedii, která sice oproti hotelu nabízela lepší cenu za noc, ale tento rozdíl obratně srovnala manipulačním poplatkem za rezervaci. Výsledkem byla téměř totožná cena, tj. přibližně 1300 USD pro dvě osoby na 14 nocí se snídaní, při okamžitém zaplacení. Cena nebyla na thajské poměry nijak nízká, ale nakonec to byly dobře vynaložené peníze. Poučení z rezervace je ovšem následující – do položky vzkaz hotelu jsem vyplnili požadavek na transfer z letiště a pozdní check-in, ale přehlédli jsme poznámku, že je lepší ověřit požadavek u hotelu.
Po příletu okolo desáté večerní nás na letišti samozřejmě nikdo nečekal a po telefonátu na hotel s dotazem jak je to s transferem nám bylo milým thajským hláskem sděleno, že nic není problém a taxi bez problému hotel najde. To přineslo pouze zdržení několika minut, protože taxi stálo stejně, co by nás ve výsledku stál hotelový transfer. To znamenalo, na Ko Samui standardních, 900 THB za cca. 35 km (fixní ceník lokalit). Na skutečnost, že cena taxi je přibližně 10x vyšší oproti pevnině, nás ovšem upozornil už průvodce Lonely planet, takže jsme příliš překvapeni nebyli.
Po dalších 14 nocí nám hotel poskytoval perfektní zázemí pro naši dovolenou, zejména zásluhou výborného, vždy ochotného personálu. Resort je uprostřed ničeho, nejbližší civilizace s obchodem je necelé 2 km daleko. Pláž je několikrát denně upravována, dva bazény (z toho jeden cca. 100m dlouhý). Vynikající restaurace za mírně vyšší, ale stále srovnatelné ceny s ostatními lokalitami na ostrově (viz foto). Sečteno, podtrženo – podmínky přesně podle našich představ.
Dva týdny bychom se válet nevydrželi a tak jsem využili hotelového transferu zdarma do ostatních lokalit ostrova, kde jsme měli možnost si ověřit, že zastrčenost má něco do sebe. Lamai a zejména Chaweng tepají životem a hodí se spíše na paření s kamarády, než na odpočinkovou dovolenou, přestože by se tam daly určitě najít i klidnější hotely mimo centrum. Nathon je spíše přístavním městečkem pro spojení s pevninou, tedy téměř bez pláží, ale poskytuje enormní množství odchodů s oblečením, kufry apod. – je to jedna velká tržnice.
Hotel nabízel i zprostředkování výletů – absolvovali jsme celodenní výlet do Angthong Marine National Park za 1100THB na osobu a byly to nejlépe investované peníze za celou dovolenou - nejen kvůli krásné přírodě v rezervaci, ale i kvůli posádce lodi, která svým nasazením a zájmem udělala z obyčejného výletu neobyčejný (agentura Highway Travel Highsea Tour). Na výlet doporučuji alespoň sandály, protože při lezení na vyhlídky mělo mnoho ostatních výletníků v žabkách značné potíže. Také přijde vhod nepromokavý obal na foťák – nejen kvůli vyloďování malými čluny do moře. Byly jsme svědky toho, jak jednu várku výletníků při přepravě z břehu na loď vydatně osprchovala pětiminutová průtrž mračen, předtím i poté zcela slunečno. Přestože jsem několik podobných výletů lodí absolvoval, tento byl mimořádný – vřele doporučuji.
Ke konci dovolené nás napadlo vyhledat náš hotel v nabídce českých cestovních kanceláří a našli jsme téměř podobnou nabídku, tj. 17 dní i s cestou, za 55000,- Kč na osobu, což nás jen utvrdilo v tom, že je lepší si dovolenou udělat podle sebe…
- Coconut Villa Resort & Spa
- Chicken Green Curry
- Pad Thai
- Angthong Marine National Park
Po dvou týdnech příjemné relaxace jsme se vydáváme na cestu zpět a máme tak možnost vidět letiště USM za bílého dne – můžeme v klidu říci, že se jedná o jedno z nejhezčích letišť, na kterých jsme kdy byli. Stání ve frontě na check-in nám zabírá přibližně 30 minut, protože všechny přepážky odbavují všechny lety. Možností, jak se tomu vyhnout, je odbavení na segment USM-SIN po internetu, protože prioritní (prázdná) ulička je označena nejen pro business pasažéry, ale i právě pro web check-in. Stejně tak jako při cestě na Samui nás bude čekat návštěva transfer desku v SIN, což nás příliš netrápí – místa jsme rezervovali již před odjezdem a čas na přestup je více než velkorysý. Příjemným překvapením je také zóna s nápoji a jídlem zdarma u gate. Za zmínku také stojí kuřácká zóna u gatu - několik slunečníků s posezením na trávníku stranou. Ve srovnání s kuřáckými boxy na velkých letištích jednoznačně vítězí.
- Boarding
- ATR 72 na cestě do BKK
- Krátce po startu - Chaweng Beach
Po nakupování nějakého oblečení a obdivování obchůdků s orchidejemi (které nekupujeme s předpokladem, že bychom o ně v AMS přišli) se vydáváme ke gate, kde už probíhá bezpečnostní prohlídka a prostor za rentgeny se pomalu plní. Ačkoliv se hala dost zaplnila, jedná se o optický klam a ve výsledku je let poloprázdný. Při cestě do zadní poloviny economy míjíme v první částí s úlevou české spolucestující z minulého letu a usazujeme se v řadě 40, tentokrát okna a střed. Místo u okna poskytuje poměrně velkorysý prostor na nohy – při sklopených stolcích je dobře patrný rozdíl cca. 10 cm oproti střední sekci. Po odletu volím opět strategii gin, tonic a jsem zvědavý jaké překvapení poskytne catering KLM podruhé. Na výběr je také chicken a beef, volím opatrně beef a na první pohled mne zaujme máslo, které je opravdu máslem. Počáteční příjemný pocit je okamžitě převálcován podivnou žlutou hmotou, která doplňuje salát (v levém horním rohu fotografie)- podivná moučná konzistence a neurčitá chuť mi nedovoluje ani odhadovat, oč se jedná. Jako hlavní chod je mleté maso na špejli, které je sice vcelku chutné, ale disponuje tak malým množstvím omáčky, takže jídlo je převážně o suché rýži. Přítelkyně je s druhým jídlem spokojena (kromě žluté hmoty, přirozeně), ale nemám už potřebu experimentovat a spokojím se s citrónovým dezertem, který poprvé nekřupe mezi zuby.
IFE už reaguje mnohem pružněji a tak po shlédnutí Top Gearu usínám a probouzím se někde na Kaspickým mořem drobnou turbulencí. Nad Polskem se začíná servírovat snídaně, kterou mohu hodnotit jako nejvíce zdařilou z kuchyně KLM (což je dost relativní hodnocení) - vaječná omeleta standarně postrádá vaječnou příchuť a na jogurtu a krájeném ovoci snad nelze nic pokazit. Víceméně dobrý dojem z letu s usměvavou a ochotnou posádkou u KLM táhne catering dost dolů...
Náš let ze SIN končí mezi gaty E a tak se vydáváme na pochod ke gatům B, které jsou podle informačních tabulí přibližne 30 minut daleko. Během pochodu budíme trochu rozruch krátkými kalhotami a žabkami. V této brzké ranní hodině, kdy je většina zdejších letadel omrzlých se tomu příliš nedivíme. Po rychlé pasové a bezpečnostní kontrole procházíme duty free shopy a kupujeme sazenice tulipánů (když už jsme tedy nekoupili ty orchideje). Po nástupu pilot informuje, že máme asi pět minut k dobru - pouze nás čeká odmrazení a letíme. Odlétame tedy asi s dvacetiminutovým zpožděním, vyplněným čekáním na příjezd odmrazovací plošiny ke gatu. Samotný let proběhl bez komplikací, velmi dobrý vajíčkový sendvič a šáteček s marmeládou potěšil - rozhodně více, než sendviče od ČSA. Cestou se snažím přebít řev infantů pomocí mp3, ale už rezignuji - ti malí toho musejí mít taky dost, větší ponechám bez komentáře. Už mne ani příliš nevzruší, když mi drobná asiatka přede mnou sklopí bez varování sedadlo na nohy. Zanedlouho přistáváme na Ruzyni a zde budíme svou vizáží ještě větší rozruch. A zase ty známé kyselé obličeje - thajské upřímné úsměvy budou chybět...
PS. Během rekreace jsme díky zdejšímu fóru zaregistrovali změny v OK Plus, na které bychom jinak nepřišli. Díky všem zúčastněným v diskuzi. Stav našich mil byl zrovna tak akorát zaokrouhlený na nějakou dálkovku, takže jsme bez okolků přešli k Deltě. Jen pro porovnání PRG-AMS-SIN s členskou OK Plus, 375 + 1633 mil, 1 segment; SIN-AMS-PRG se SkyMiles 6531 + 500 mil, 2 segmenty - třídy L a R...
