Ke konci dubna přišel příjemný email, že čas zpátečního letu se posouvá až na odpoledne (odlet ve 14:15 místo původních 10:40). Půl dne navíc se vždy hodí. Online check in proběhl bez problémů, jen mě překvapil boarding pass na dvou papírech (kopie pro cestujícího a pro aerolinku), který se ukázal jako naprosto zbytečný, ale o tom později.
V72207, PRG - NTE, B717 (EI-EXA)
16.08.2012, 21:05 - 23:25
Protože jsem četl na airliners.net o častém zpoždění letů Volotea, byl jsem zvědav jak dopadne ten náš. Odpoledne jsem tedy sledoval rotaci letadla, které podle časů pravděpodobně poletí večer do Prahy. Lety z Toulon a pozdější Palma de Mallorca byly včas, tak jsem doufal v to nejlepší...
Hodinový předstih na letišti se ukázal jako víc než dostatečný, protože letiště zelo prázdnotou. Z webu letiště jsem věděl, že odlet bude z gate C15, kam jsme se hned přesunuli. Sezení u gate bylo už docela plné, přestože na monitorech ještě nesvítil tento údaj. Všude kolem bylo slyšet převážně francouzštinu a i podle oblečení se dalo poměrně bezpečně rozpoznat "kdo je kdo" a že francouzi mají drtivou převahu.
Boarding začal cca ve 20:40 do přistaveného autobusu. Probíhal poměrně svižně a když na mě došla řada, tak mě překvapilo, že si agentka nenechala druhý boarding pass (airline copy) a jen si utrhla spodní část toho prvního. Navíc mě ještě pochválila, že jako jeden z mála mám vytištěné obě části. V autobuse jsme poměrně dlouho čekali, protože se přiřítil ramp agent a s agentkami něco intenzivně řešili. Boarding samotný byl poměrně svižný, i když se nastupuje jen předními schody. Letuška ani nepozdravila, ani nezkontrolovala palubní vstupenku, což se opakovalo asi u první třetiny nastupujících. Pak začala laxně s kontrolou. Posádka byla ve složení dvě letušky a jeden letušák, ale nezaregistroval jsem od nikoho z nich žádný úsměv po celou dobu letu. Navíc sáčka ve světle hnědé barvě evokovala jistou zaniklou německou instituci
Na palubě mě na první pohled zaujaly světle šedé tenké sedačky a absence kapes v sedačkách. Bezpečnostní informace tak musely být zastrčeny mezi sedadly a některé volně poházeny na sedadlech. Toto nešťastné řešení už se podepsalo na stavu karet - většina z nich byla zohýbaná nebo zmačkaná. Na mém místě 02B mě překvapil velmi štědrý prostor na nohy, což jsem od low costu rozhodně nečekal. Kabina má 25 řad v uspořádání 2+3. Poslední řadě chybí okénka, řady 23-24 mají výhled blokovaný motory. Toalety jsou pouze dvě vzadu a celkově kabina působí novým dojmem. Zadní schodiště slouží jako nouzový východ a nezdá se, že by se používalo k nástupu a výstupu. Ramp agent potvrdil posádce přesně 100 pax a v té chvíli jsem si všiml velice sympatické druhé pilotky. Příjemný bonus
Start byl subjektivně svižný (na čas!) a stoupali jsme dost rychle. Chvíli po zhasnutí "připoutejte se" roznášel steward jednoduché jednostránkové menu. Využil jsem příležitosti kdy posádka vepředu připravovala občerstvení o prošel se po letadle. Zezadu jsem udělal také pár fotek. Protože již začal servis, sedl jsem si při cestě zpět na místo asi uprostřed kabiny abych počkal, až mě vozík mine. Když byla letuška u mě dost nevybíravým důrazným způsobem na mě začala francouzsky mluvit. Po přepnutí do angličtiny řekla, že focení je zakázané a proč jsem fotil. Vysvětlil jsem, že jsem velký fanoušek letectví a fotím si pro radost a nikdy jsem s tím neměl potíže v průběhu svých 90 letů, právě naopak. Vyzvídala, zda jsem zaměstnanec konkurenčních aerolinií a stále apelovala, že z bezpečnostních důvodů se paluba vůbec nesmí fotit. A to jsem byl zrovna čerstvě oholen z několika týdeního "teroristického" strniště
Zbytek letu probíhal klidně. Přistávalo se přímo od centra Nantes (dráha 21). Nízký průlet nad osvětleným městem byl velice efektní. Přistání bylo tvrdší, ale bylo vykoupeno stojící Belugou, obsluhující blízkou továrnu Airbus, která se vynořila ze tmy blízké stojánky. Projeli jsme později těsně kolem ní, ale bohužel nešla v úplné tmě vyfotit. Po zastavení na stojánce se jako vždy začali před zhasnutím připoutání zvedat lidé. Letušky na to překvapivě nereagovaly, ale po chvíli letadlo silně trhlo a mnozí měli co dělat, aby se udrželi na nohou. Že by zlomyslnost posádky
Z nejvzdálenějšího stání L5 jsme šli pěšky do low cost haly 4, která je skutečně těsná a navíc ještě ve stavbě. Museli jsme se prodírat davy lidí, které neorganizovaně čekali na boarding. Z letiště jsme vyšli velice rychle, bylo cca 23:20. Po hádce s více taxikáři o ceně jízdy na blízkou tramvajovou točnu Neustrie (poslední tramvaj 00:08) jsme se rozhodli jít pěšky, protože je to jen cca 3km a času bylo dost. Navíc nikdo nechtěl jet tak blízko a mít malé rito, když mohli počkat na bohaté cizince co chtějí do centra. Cesta pěšky uběhla rychle za cca 20min s drobnou komplikací, a to že po cestě zmizel jak chodník, tak osvětlení. Po krajnici a s bezpečnostním světlem to ale šlo. Tramvaj jela přesně, jen automat na lístky bral jen kovové drobné a české platební karty odmítal.
Fotky a dojmy z města i okolí naleznete v následujícím příspěvku.
V72206, NTE - PRG, B717 (EI-EXJ)
19.08.2012, 14:15 - 16:10
Na letiště jsme vyrazili dříve, protože jsme si ho chtěli důkladně prohlédnout. Nicméně nás ale zklamalo, protože jediný obchod ve veřejné části je Relay a v low costové části 4 za security není žádný duty free. Možnosti občerstvení jsou také omezené v podobě jedné "lepší" restaurace a bageterie. Třetí restaurace byla zavřená. To je vše.
Kontrola palubních vstupenek začala okolo druhé hodiny a měli jsme se řadit před posuvné dveře na plochu za stánek agentů, kteří opět nechtěli druhou část boarding passu. Kromě nás pár prvních kontrolovali rozměry palubních zavazadel skoro každému a někteří i platili. Nastupovali jsme opět ze stojánky L5. V kabině na první pohled přibily barevné kožené hlavové opěrky, které příjemně oživili interiér. Odlet byl asi o 15 minut opožděn. Let byl jako přes kopírak, včetně zamračené posádky co ani nevítala na palubě a sympatické první důstojnice. Load factor bych odhadl podobný jako na letu tam.
Při letu za slunného dne jsem identifikoval přelety přímo nad Paříží a Frankfurtem, včetně letišť. Přistání v Praze bylo standardně na dráhu 24 a první ze dvou autobusů nás nečekaně rychle vysadil v terminálu.
Volotea zanechala pozitivní dojem (zvláště kvůli pohodlnému a netypickému letadlu), který jsem si nenechal zkazit ani nepříjemnou posádkou.





