Fórum Airways.cz

Původně to vypadalo, že letos budu mít absolvováno 0 letů. Shoda okolností. Nakonec mě zlákal podzimní výprodej u ČSA a tak jsem si za 2.900 Kč dopřál alespoň tento krátký výlet a mohl se tak aktivně rozloučit s letištěm Otty Lilienthala (TXL), kde měl být letecký provoz již zrušen, ale soudruzi z východního Německa to prostě nějak nezvládli. A tímto jsem si dopřál svůj první let do Berlína (vždy jsem jel vlakem, autobusem nebo autem).

5.10.2012
PRG-TXL
OK516
ATR 42 OK-KFO
LF: 33,3% (16 PAX)
Jídlo: sušenky
Jelikož k sušenkám nebylo máslo, nemohu hodnotit jeho roztíratelnost.

Aniž by to byl můj úmysl, stal jsem se jedním z prvních cestujících, odlétajících z Letiště Václava Havla (v tu chvíli ještě slavnostně nepřejmenovaného). 119 a AE již měly nový text na čelním displayi a po příjezdu k T2 bylo k vidění kromě připraveného sálu k slavnostní akci i větší množství polucajtů, než obvykle.
Od gatu jsme autobusem odjeli jen pár minut před časem odletu, rychle nastoupili a taxovali na čas. Bez mapy na IFE je člověk trochu ztracen a tak jsem jezera na Sprévě považoval za jezera na Havele. A pak jsem najednou spatřil opuštěné letiště. Z výšky se přeci jen zdá vše menší (také celý Berlín se mi zdál nějak malý) a tak jsem usoudil, že se jedná o Gatow. Teprve, až jsme měli Berlín po levé a ne po pravé straně, mi svitlo, že to byl nikoli zrušený Gatow, ale ještě neotevřený Berlin Brandenburg Airport Willy Brandt. Po přistání na starém dobrém Tegelu jsem si prošel dokola celý původní terminál a poté se odebral ke stánku BVG, zakoupil si pětidenní jízdenku a autobusem a metrem se odebral do hostelu. Na webu hotels.com jsem si zakoupil ubytování v hostelu ve Weddingu (Antwerpner str.40). Jednolůžkový pokoj včetně snídaně vyšel na cca 600 Kč na noc (-9% virtuální sleva formou každé 11.noci přes hotels.com zdarma v průměrné ceně předchozích 10 nocí). Kdo má hlouběji do kapsy, jede sám, chce mít svůj pokoj a nevadí mu, že musí spát se špuntama v uších (zvuková izolace zejména z chodby je dost mizerná) a že se bude o koupelnu/WC dělit se sousedem (ta je řešená tak, že je mezi dvěma singl pokoji a na každých dveřích je zevnitř západka, takže když se zamknete, soused vám do ní neleze, ale zase na druhou stranu se nemůžete spolehnout na to, že když právě z časových nebo fyziologických důvodů koupelnu potřebujete, máte jí kdykoli k dispozici) a chce být relativně v centru a velmi blízko metru, je to k doporučení. Snídaně je mnohem lepší, než např.v Etapu (až na kvalitu kávy a sáčkových čajů).

Jelikož jsem byl v Berlíně již mnohokrát, pobyt jsem věnoval specialitkám, které jsem ještě neviděl a jako obvykle podrobnému studiu toho, jak se město měnilo a mění. Pokud se někdo hrabe v detailech urbanistické historie, je Berlín vděčným místem, protože se již 80 let doslova mění před očima. Začal to Hitler, pak bombardéry spojenců, poté komunisti a posledních 23 let (zatím nedokončeno) demokratická správa města. Z toho obecně zajímavého jsem navštívil prohlídky společnosti Berlínské podzemí, bývalou radarovou základnu na Teufelsbergu a hlavně ta 4 letiště. Původně jsem je chtěl navštívit za 1 den, pak jsem si to rozmyslel a rozdělil do 2 dnů a přidal k tomu páté, ale to (Gatow) jsem nakonec nestihl, neboť jsem se zdržel na Teufelsbergu a přijel bych tam až za tmy.

Berlínské podzemí je neziskovka, která se velmi dobře stará o některá zajímavá historická místa pod zemským povrchem. Ve správě mají několik krytů v okolí nádraží Gesundbrunnen a bývalou protiletadlovou věž, rovněž tam. Většina prohlídek trvá cca 90 minut, je buď anglicky, německy nebo španělsky a stojí 10 €. Můžete se vypravit do nacistického bunkru, který je přímo v jižní části stanici metra Gesundbrunnen a je upraven jako muzeum nebo do podobného bunkru v severní části shodné stanice, který ovšem byl během studené války upraven jako protiatomový kryt plus do nově (během studené války) vybudovaného protiatomového krytu v sousední stanici metra nebo opět do krytu v severní části metra Gesundbrunnen, jehož část je upravena jako muzeum útěků z demokraticko socialistického ráje a poté se přesunete k Bernauerstr., kde bylo nejvíce prokopaných tunelů pod zdí k útěkům a prohlídka s výkladem pokračuje dál. Poslední prohlídka mě zklamala, domníval jsem se, že uvidíme zbytky nějakého tunelu. Pro berlínského začátečníka to může být velmi zajímavé, ale já jsem většinu informací z výkladu již dávno znal. Pro někoho možná nejzajímavější trasa je však bývalá protiletadlová věž v parku Humbolthein. Je to jeden z berlínských kopců, které tam před 65 lety ještě nebyly. Hitler tam dal vybudovat jednu z protiletadlových věží na obranu vzdušného prostoru. Po válce Francouzi věž odstřelili, ale jelikož z jedné strany vedla a vede důležitá železnice, obávali se jí odstřelit i z této strany a tak část věže zůstala relativně zachována. V relativně nedávné době tam byly vybudovány vyhlídkové plochy, odkud je výhled na severní polovinu Berlína a jeho okolí. Po odstřelení části věže byla k troskám navezena suť z části zničených berlínských domů a vznikl tak umělý kopec. Podobné je to i ve Východním Berlíně, kde je Lidový park Friedrichshein. Zdejší protiletadlová věž však byla odstřelena úplně a je z ní vidět jen malý kousíček zdi. V Humboltheinu je k vidění vršek celé jedné části. A kromě toho se můžete několikrát týdně vypravit do interiéru. Vyfasujete helmy a podmínkou jsou uzavřené boty. Do věže vstupujete v jejích posledních patrech a sestupujete po schodech do cca její vertikální poloviny. V jedné části je k vidění zborcená část věže, dělá to svým způsobem dojem jako v obrovské krápníkové jeskyni (ovšem bez krápníků). Kdo má závratě, je nutné, aby rozuměl výkladu. V opačném případě může zažít nemilé překvapení. Celá skupina (po varování ohledně strachu z výšek) totiž vstoupí na rošt a poté průvodce rozsvítí pod ním. Pod vámi je 21 metrů hloubky. Bohužel ve všech interiérech Berlínského podzemí je zákaz fotografování, z důvodu internetu, neboť se zde nachází mnoho zapůjčených předmětů bez práva šířit jejich fotografie. Předposlední den jsem se vypravil do Tempelhofu. Na exkurzi interiérů jsem byl předloni, tentokrát jsem tedy vynechal a zaměřil se pouze na plochu, která je kompletně zpřístupněná. Z důvodů předchozího programu jsem použil autobus, ale pokud byste se šli na plochu letiště projít, nejblíže je stanice metra U6 Tempelhof nebo stejnojmenná stanice okružního S bahnu (pokud byste ale šli nejprve na prohlídku interiérů, nejbližší je stanice metra U6 Platz der Luftbrücke).
U stanice Tempelhof je jedna z bran do parku, vzniklého po zrušení letiště. Resp.park je ve fázi projektu a má zahrnovat i obytné domy na několika místech okraje areálu (proti tomu byla koncem září demonstrace). V současné době je tedy plocha jen zpřístupněna, je tam vybudováno infocentrum, orientační tabule, vyhrazená místa pro grilování, několik málo WC (pozor, není tam moc keříčků) apod. Původní signalizace letiště (odborně to nedokážu nazvat) je stále zachována, pravděpodobně jen do doby než se přistoupí k přestavbě areálu. Odpoledne jsem se přesunul do Grunewaldu a vypravil se pěšky na Teufelsberg. Což je rovněž jeden z umělých kopců, největší a nejvyšší bod Berlína (115 m.n.m.) Až do roku 1972 se tam postupně navážela suť z berlínských poválečných trosek, celkem 26 miliónů metrů krychlových suti. Poté byl kopec zalesněn. Na nejvyšším místě vznikla americko-britská špionážní základna. V současné době jsou tam vandaly zdevastované zbytky budov a radarových věží s kupolemi. Objekt je oplocen, ale za 7 € se dá absolvovat průvodcovaná nebo neprůvodcovaná prohlídka. Přístupná je hlavní budova a nejvyšší radarová věž, včetně kupole. Z věže je fantastický výhled na celý Berlín a jeho okolí. Osoby trpící závratí ať se ale na ochozech věže drží trochu dál od drátů, které tvoří zábradlí. Poslední den jsem věnoval Schönefeldu. Přesunul jsem se tam Airport Expresem (příměstský vlak, jedoucí přes nádraží Flughafen Schönefeld), za běžný tarif (pozor, již leží v tarifní zóně C). Měl jsem objednanou exkurzi po té nechvalně slavné (východo)německé ostudě zvané Letiště Berlín Brandenburg Willyho Brandta a přesunul jsem se tedy městským autobusem na toto rozestavěné letiště, které mělo být již dávno v provozu (více se o tom nebudu rozepisovat, bylo toho tu napsáno dost). Na dálnici (shodou okolností do Prahy) jsou již směrové tabule, ale symbol letadla je přeškrtnutý. Vystoupil jsem na Náměstí Willyho Brandta, což je centrální veřejná plocha se vstupem do haly a se vstupy do železniční stanice. Pokud si člověk odmyslí ploty, dělníky, sem tam nějaký složený materiál a stavební buňky, kde sedí vedení stavby, vypadá to, že by zítra mohli otevřít. Po krátké procházce jsem se odebral do návštěvnického centra, kde je malá výstavka (shodná je v informační vyhlídkové věži, vzdálené cca 1 km) a konferenční sál a východní Němka, která mi oznámila, že exkurze začínají u nádraží Schönefeld. Individální cesty na letiště (za kterou jsem navíc nic neplatil - autobus je v rámci VBB tarifu zóny C) jsem ale nelitoval, neboť při organizované prohlídce se na tomto místě nestaví. Vrátil jsem se tedy k nádraží a šel si (asi naposledy) prohlédnout původní letiště Schönefeld, ze ktrého jsem letěl jen jednou, při mém jediném letu s FR. Podíval jsem se i na terasu, za což se platí 2 € a srandovní vyplašený sekuriťák prohlíží obsah tašek a pak ojíždí plácačkou člověka, protože mu předtím řekne, ať si do rámu nesundavá opasek. Poté jsem se odebral na místo odjezdu a tam jsem měl kulturní šok. Autobus byl evidentně plný východních Němců, alespoň podle chování.
Východoněmecký průvodce dorazil až když už byli všichni v autobuse a aniž by se zeptal, zda všichni rozumějí německy, spustil podrobný výklad. Vyrazili jsme shodnou cestou a první zastávka byla u informační věže. Tam jsme zaplatili 10 € za exkurzi (a odškrtávali si jména na seznamu přihlášených) a po výkladu u mapy jsme byli vypuštěni na věž. Po dostatečně dlouhé době jsme pokračovali, objeli jsme část vnějšku letiště a zamířili na plochu, kde jsme měli 2 zastávky: jednu na ranveji a druhou mezi gaty a věží. Na ranveji byly velké bílé kříže z folie, zatížené pytli - na ranveji Tempelhofu byly podstatně menší, namalované barvou, ale je fakt, že v případě Schönefeldu je možno si splést dráhu, na rozdíl od Tempelhofu, který je pro letecký provoz kompletně uzavřený.

Pokračování: Poté jsme se vraceli druhou stranou, přes Wassmansdorf, kde doporučuji fanatickým spotterům zakoupit domek.
Dojem z letiště je velmi dobrý. Co mi vadí (pokud to chápu dobře), že mezi terminálem a vlakovým nádražím a garážemi se jde venkem. Letiště má 3 řady gatů, jižní, západní a severní. Severní jsou low cost s nástupem autobusy nebo pěšky. Kolejová veřejná doprava je řešená tak, jak by bylo ideální v případě Ruzyně, tedy vlaky na jednom konci letiště vjedou do podzemí, zastaví pod terminálem a na druhém vyjedou. Takto je řešená dálková a regionální doprava. S bahn bude na letišti končit, tedy koleje vedou jen z jedné strany. Nikde jsem nenašel, jak bude překopán systém dálkové dopravy, protože v současnosti jezdí přes Schönefeld dálkové vlaky jen vzácně (po postavení Hlavního nádraží a severojížní tratě přes něj je trasa přes Schönefeld vždy zajížďkou). Po exkurzi jsem se odebral do hostelu pro kufřík a jel s předstihem na letiště. Při přestupu z metra na autobus jsem ale objevil výborné spotterské místo: Na Kurt-Schumacherplatz je obchoďák (kde je mj.Saturn, Rewe a Reno), výtahem se vyjede do posledního patra garáží, které je na střeše a jste cca 600 metrů od prahu dráhy, na kterou máte kompletní výhled (a přibližující letadla létají nad vámi). Doporučuji dopoledne, později to máte proti sluníčku. V jednom okamžiku byla ve mě (a ve dvou Polkách, které tam byly) malá dušička a čekal jsem go around, neboť se blížil A343 Bundeswehru a na dráhu začal najíždět stroj Qataru. Ten odstartoval a přesně za minutu dosedl A343. Jak jsem se pak večer dověděl na Radiu Beat, je to na takto vytížených letištích normální. Na letišti jsem měl problém s checkinem (předložil jsem jen občanku, agentka mě podle jména evidentně našla, ale nešlo jí mě začekovat, ptala se na letenku, tu jsem měl v emailu, ale asi jí to nepřišlo zatím tak problematické, abych musel vytahovat kindle a hledat v emailech. Její kolegyni se to po chvilce nakonec podařilo i s mým přáním, mít sedačku A. Další problém nastal v gatu, kde u několika lidí včetně mě nešlo načíst čárový kód z palubky. A tak to tam evidentně poté doplňovali ručně, neboť jsme čekali 10 minut v busu a poté agent při předávání papírů něco negativně komentoval. Bohužel každá minuta byla drahá, neboť se již smrákalo.
Pak nezbylo rozloučit se se starým dobrým Tegelem, kterého je velká škoda (původní terminál a věž jsou spolu s Tempelhofem architektonicky a v případě Tegelu i organizačně unikátní) a vrátit se domů. Byl to můj druhý let z tohoto letiště (poprvé předloni do SFO via FRA)
Po startu jsme letíme nad Špandavou a sídlišti západně od ní, děláme obrat a krásně je vidět Teufrlsberg, olympijský stadion a Tempelhof. Po opuštění Berlína se dostáváme nad mraky a za necelou hodinu přistáváme v Praze. Jeden z oceněných zákazníků Audi se během letu sám přesazuje na volné sedadlo vzadu (za závěsem), ale je rychle vypoklonkován, přes protesty, že je tam volno a vpředu se mačkáme.
9.10.2012
TXL-PRG
OK519
shodný stroj, tedy ATR 42 OK-KFO
LF: Y téměř 100%, zadní část kabiny za závěsem pro blázny 10% (1 PAX). Kromě 2 CC byla na palubě jen jedna žena (jako cesťák). Cca 50% cesťáků se vracelo z akce pořádané VW pro nejlepší zákazníky značky Audi, na bývalém letišti Johannisthal (JV okraj Berlína).
Jídlo: krekry
Jelikož ke krekrům nebylo máslo, nemohu hodnotit jeho roztíratelnost.

hodne fajn

Zdravím, Aleši!
Moc pěkné!
Shodou okolností právě Berlín byl cílem mého úplně prvního letu v životě, to mi bylo asi 10 let, takže je to fakt hoooodně dávno . Od té doby jsem tam nebyla.

Globiku diky za tak trochu jiný pohled na Berlín

Moc pěkné a moc zajímavé! Díky!!!

Vyborny napad na vylet a velmi ctive napsany TR..