Avianca Brasil (SDU-GRU) s F100
Napsal: 07. 03. 2013, 21:05
Poslední let v ramci naší cesty Argentina, Brazilie nebyl dlouho jisty, protože jsme nevedeli, jestli chceme do Sao Paula dojet autobusem (levnejsi ale pomalejsi) nebo letet. Nakonec jsme se vzhledem ke zpravam o pravidelnych zacpach na trase Rio – Sao na této trase rozhodli letet. Bohuzel mezitim TAM zdrazil letenky na letiste GRU a vyhodne lety smerovaly pouze na letiste Congonhas, zatimco my potrebovali rovnou na mezinarodni Guarulhos. Do ted si pamatuju, jak jsme v nejake kavarne v argentinskem Tucumanu sedeli a vybirali jsme mezi spolecnostmi Webjet a Avianca Brasil, coz je byvaly Ocean Air, který kolumbijsky holding nasledne koupil. Volba padla na Avianca Brasil a jeji let SDU – GRU s Fokker 100.
Letiste SDU je pomerne male s velmi rusnym provozem, ale primo na miste jsem nezaregistroval stisnenost, davy lidi atd. Jak verejna, tak airside pomerne usla a prekvapila mne prostornosti a cistota. Check-in Avianca byl super. Myslim, ze se jednalo o common check-in pro par letu do Sao Paula. Museli jsme vystat pouze malou frontu, tak akorat na to si v ni pripravit veskere potrebne věci. Check-in agent byl vstricny a ackoliv myslim, ze moc nerozumnel anglicky, tak nam po jemnem nalehani ochotne prevystavil boarding pasy na opacnou stranu letadla tak, abychom měli při startu vyhled na cukrovou homoli a Rio samotne. To nakonec nebylo ani potreba, protože počasí se do startu zhorsilo tak, ze po nastoupani nekolika malo stovek metru nebylo videt vůbec nic.
Nastup byl busem, coz bylo trochu nepohodlne nicmene, při samotnem nastupu do letadla se dalo v klidu fotit – nikomu to nevadilo jako se často stava v jinych castech sveta. Fokkker 100 vypadal zvenci ve slusne forme. Minimalne mel na sobe novy lak uz v barvach Avianca, ale ještě nesl predchozi jmeno Ocean Air. Interier byl samozrejme old-school ale tolik mista na nohy jsem snad v zadnem jinem letadle nezazil. Hodne nezvykle jsme sedeli hodne vepredu cca takova treti rada. Taxi na RWY hned po ukonceni nastupu. Jak pisu vyse počasí naprosto hrozny, nastesti se zkazilo poprve od doby, co jsme do RdJ dorazili, takze jsme byli vdecni, ze jsme vychytali krasne slunecne dny.
Samotny let byl v pohode. Avianca Brasil se nakonec ukazala byt na on-board servis naší nejlepsi zkusenosti na kratkych letech nejen v Jizni Americe. Catering na 80 minutovy let skvely (napoje, ovocny salat a teply wrap). Super legroom a siroke fokkerovske okno bylo vykoupeno trochu vyssimi decibely starsich motoru. Pod nami bylo po cele trase zatazeno, takze zem jsme opet spatrili az při priblizeni na Guarulhos. Po pristani jsme odevzdali kufry do uschovny a vyrazili mestskou do centra města, kde jsme stravili den před naší cestou do Evropy s QR.
Jak uz jsem psal v trip reportu o ceste s QR, ten den byl totalni provar. To město mi prislo jako totalni pruser viz. par foto nize. Shrnul bych to tak, ze takhle nejak jsem si vždy predstavoval balkanske město ponicene valkou. Vsude spousta budov v zoufalym stavu, na ulicich bud neporadek nebo rovnou hromady odpadku, smrad. Ten den navíc bylo SP ponekud vylidnene vzhledem k nadchazejicimu prodlouzenemu vikendu, takze ještě vice vynikla pomerne siroka skupina bezdomovcu, fetaku apod. Opravdu zatím jedine a nastesti prozatim poslední město, kde sel peprak z batohu do kapsy a vazili jsme, kdy a kde vyndame fotak. Jedina ctvrt, ve ktere jsme byli a která byla v relativne utesenem stavu byla Avenida Paulista. Tam ale zase byla naprosto silena nuda. Dole davam par fotek a prosim neberte to jako zabery vytrzene z kontextu. Za ten den jsme se poflakovali po trech centralnich ctvrtich a vsude to bylo stejne.
Tak do tretice: Enjoy!
Letiste SDU je pomerne male s velmi rusnym provozem, ale primo na miste jsem nezaregistroval stisnenost, davy lidi atd. Jak verejna, tak airside pomerne usla a prekvapila mne prostornosti a cistota. Check-in Avianca byl super. Myslim, ze se jednalo o common check-in pro par letu do Sao Paula. Museli jsme vystat pouze malou frontu, tak akorat na to si v ni pripravit veskere potrebne věci. Check-in agent byl vstricny a ackoliv myslim, ze moc nerozumnel anglicky, tak nam po jemnem nalehani ochotne prevystavil boarding pasy na opacnou stranu letadla tak, abychom měli při startu vyhled na cukrovou homoli a Rio samotne. To nakonec nebylo ani potreba, protože počasí se do startu zhorsilo tak, ze po nastoupani nekolika malo stovek metru nebylo videt vůbec nic.
Nastup byl busem, coz bylo trochu nepohodlne nicmene, při samotnem nastupu do letadla se dalo v klidu fotit – nikomu to nevadilo jako se často stava v jinych castech sveta. Fokkker 100 vypadal zvenci ve slusne forme. Minimalne mel na sobe novy lak uz v barvach Avianca, ale ještě nesl predchozi jmeno Ocean Air. Interier byl samozrejme old-school ale tolik mista na nohy jsem snad v zadnem jinem letadle nezazil. Hodne nezvykle jsme sedeli hodne vepredu cca takova treti rada. Taxi na RWY hned po ukonceni nastupu. Jak pisu vyse počasí naprosto hrozny, nastesti se zkazilo poprve od doby, co jsme do RdJ dorazili, takze jsme byli vdecni, ze jsme vychytali krasne slunecne dny.
Samotny let byl v pohode. Avianca Brasil se nakonec ukazala byt na on-board servis naší nejlepsi zkusenosti na kratkych letech nejen v Jizni Americe. Catering na 80 minutovy let skvely (napoje, ovocny salat a teply wrap). Super legroom a siroke fokkerovske okno bylo vykoupeno trochu vyssimi decibely starsich motoru. Pod nami bylo po cele trase zatazeno, takze zem jsme opet spatrili az při priblizeni na Guarulhos. Po pristani jsme odevzdali kufry do uschovny a vyrazili mestskou do centra města, kde jsme stravili den před naší cestou do Evropy s QR.
Jak uz jsem psal v trip reportu o ceste s QR, ten den byl totalni provar. To město mi prislo jako totalni pruser viz. par foto nize. Shrnul bych to tak, ze takhle nejak jsem si vždy predstavoval balkanske město ponicene valkou. Vsude spousta budov v zoufalym stavu, na ulicich bud neporadek nebo rovnou hromady odpadku, smrad. Ten den navíc bylo SP ponekud vylidnene vzhledem k nadchazejicimu prodlouzenemu vikendu, takze ještě vice vynikla pomerne siroka skupina bezdomovcu, fetaku apod. Opravdu zatím jedine a nastesti prozatim poslední město, kde sel peprak z batohu do kapsy a vazili jsme, kdy a kde vyndame fotak. Jedina ctvrt, ve ktere jsme byli a která byla v relativne utesenem stavu byla Avenida Paulista. Tam ale zase byla naprosto silena nuda. Dole davam par fotek a prosim neberte to jako zabery vytrzene z kontextu. Za ten den jsme se poflakovali po trech centralnich ctvrtich a vsude to bylo stejne.
Tak do tretice: Enjoy!