Dva dny v Holandsku
Napsal: 27. 04. 2013, 01:24
Už dlouhou dobu čtu na těchto stránkách trip reporty, ale zatím jsem žádný nenapsal. Proto jsem se rozhodl, že taky přidám svůj drobný příspěvek z cesty do Holandska.
Krátce po návratu ze Silvestra stráveného v Barceloně a Valencii jsem přemýšlel, kam vyrazit zase na jaře. V hlavě jsem měl několik nápadů, kam se dá za rozumné peníze vypadnout na 2-3 dny. Do hry se dostal Milán, Londýn, Paříž, a také Amsterdam. Protože jsem Paříž již navštívil, do Londýna se chystáme s přáteli na podzim, tak se do užšího výběru dostal pouze Milán s Amsterdamem. Letenky do obou měst vycházely cenově skoro stejně, ale po zjištění možné návštěvy Rotterdamu a Keukenhofu (největší květinové zahrady v Evropě otevřené pouze 2 měsíce v roce) bylo rozhodnuto. Napsal jsem přátelům, co říkají na tento jarní výlet a po krátké domluvě jsem bookoval letenky.
Pro cestu do Holanska jsem zvolil Transavii s jejich ranní linkou do Rotterdamu, která vyšla mnohem levněji i s přesunem do Amsterdamu než přímo na AMS s EasyJetem. Zpátky do Prahy jsme už ale letěli přímo ze Schipholu. Letenky byly tedy zajištěny a už zbývalo jen dokoupit cestu Fyrou z Rotterdamu do Amsterdamu a sehnat nějaké to ubytování. Na Booking.com jsme nakonec našli levný, příjemný hostel STAYOKAY za 39 EUR v Zeeburgu, což bylo v porovnání s ostatními hostely, penziony a hotely, které atakovaly teméř 100 EURovou hranici téměř nepřekonatelné. Všechno bylo tedy naplánované a teď už jenom čekat na konec dubna a můžem vyrazit.
18. 4. 2013 OSR-PRG, SC 506 Railjet
7:37-10:39, Railjet
České dráhy se rozhodly zrovna v den našeho odjezdu uskutečnit promo jízdu se soupravou Railjet nasazenou místo klasického Pendolina. Proto jsme neváhali a hned si zarezervovali místa, protože tato možnost prostě nebyla k odmítnutí. Vlak přijel načas a bez dlouhého zdržování jsme vyrazili směr Praha. Jízda byla velice tichá a příjemná.
V bistrovozu jsme dali selskou snídani.
Po příjezdu na hlavní nádraží v Praze, kam jsme dorazili na čas, byl vlak plně k dispozici veřejnosti, včetně možnosti návštěvy lokomotivy Taurus.
19. 4. 2013, PRG-RTM, HV5288
9:00-10:20
Boeing B737-700, reg. PH-XRV, sedadlo 4F
Load factor: 85%
Po noci strávené v Praze jsme vyrazili z Barrandovského sídliště "nejrychlejší" cestou na letiště. I tak tato cesta v podání vyhlídkové tramvaje č. 20 a busu č. 119 z Dejvic trvalo přes hodinu. Na letiště jsme dorazili méně než dvouhodinovým předstihem a protože se nebylo možné odbavit online, zamířili jsme přímo k check-inu. U přepážek nebyla ani noha, proto jsme usoudili, že letadlo moc naplněné nebude, což se později ukázalo jako mylný úsudek. Poté následovala snídaně v podání Subwaye a hned na security-check kterým jsme prošli do deseti minut. Nastupovali jsme z gatu C, proto jsme šli úplně nakonec pieru a koukali se jak letadlo přistává.
Jinak se provoz v Praze v této hodině podobal tomu ostravskému v letní sezóně - 1x A320 HCC, 1x ATR-72 od ČSA a také Austrian s F100. Poté co zaparkovalo u chobotu jsme tipovali kolik lidí asi vystoupí v takto brzký čas.. No... Nestačili jsme se divit, tolik lidí jsme opravdu nečekali. Z mojeho pohledu bylo obsazené z 95%. Když všichni cestující vystoupili, začal boarding, který proběhl docela rychle, a jak znám z ostatních letů, většinou to výjde na knap, že letadlo pushbackujou přesně na čas. My jsme ještě minimálně 10 minut čekali, i když byl boarding completed.
Takže jsme odlétli na čas z RWY24.
Celkově se Transavia představila jako nejlepší Low-cost, kterým jsem zatím letěl. Nejen, že letadlo přistavili ke gatu (což není ani u ČSA tak úplně běžná praxe, natož pak u LC), ale dokonce měli na palubě IFE, na kterém však promítali převážně reklamy na svou společnost, výjma jedné epizody pro mě neznámého seriálu. Chyběly informace o letu, což mi připadá jako velká škoda, když už tam to IFE mají. Místa na nohy bylo poměrně málo a sedačky mi proti Airbusu přišly také o dost menší.
Jinak celý let probíhal v klidu, bez turbulencí, Německo bylo prakticky celé pod mrakem, takže výhled bohužel nulový, což ale naštěstí vynahradil příjemný a usměvavý personál.
V Rotterdamu jsme přistáli v 10:15, tedy o 5 minut před plánovaným přistáním. Dosednutí bylo docela tvrdé a na letišti se vyskytoval pouze Airbus A320 od BA a pár Fokerů F50 CityJetu. Oproti posádce počasí zde nebylo tak přívětivé, foukal docela silný vítr a oproti prosluněné Praze teplota 12°C.
Nasedli jsme na bus, který nás za 3€ dopravil až do centra Rotterdamu. Úkol byl jasný.. najít turistické centrum, vzít mapu, skouknout město, najíst se a přesunout se FYROU do Amsterdamu. Rotterdam jsme obešli za necelé 4 hodiny.
Překvapením pro nás byla reklama v centru města na představení Pata a Mata. Očividně zlínští mají úspěch i mimo ČR
Po rychlém jídle jsme se vrátili na Rotterdam Centraal a těsili se na jízdu "Hispeed" vlakem FYRA (cesta z Rotterdamu do Amsterdamu vyjde asi na 16€). K našemu zklamání při příchodu na peron jsme se dozvěděli, že naše FYRA s místenkou bohužel z technických důvodů nejede. Byla nám nabídnuta alternativa v podobě IC vlaku, který je o 40 minut pomalejší, což jsme odmítli s odkazem na příplatek za FYRU a rezervované místo v ní. Tamní železničář nám tedy oznámil, že můžeme jet i další FYROU, což nebyl problém, protože tento vlak zde jezdí každých 30 minut. Bohužel jsme po půl hodině čekání byli zklamáni podruhé, protože očekávaný Hispeed vlak opět nepřijel a byl nahrazen klasickou soupravou.
Očekávání:
Realita:
Po 40 minutách klidné, ale uspávající jízdy jsme vystoupili na Amsterdam Centraal. Už když jsme vyšli ven z hlavní budovy jsme zjistili, že Rotterdam a Amsterdam jsou naprosto odlišná města. Rotterdam je silně futuristické město s největším evropským přístavem a stovku mrakodrapů, Amsterdam má své historické centrum s atmosférou, které přidává známý marihuanový opar
. Město jako takové jsme opět prošli docela rychle, takže od nádraží přes Red Light District na náměstí Dam, rychlé občerstvení v coffee shopu a přišel úkol zdánlivě jednoduchý, nakonec se však ukázal jako poměrně náročný - hledání hotelu. Věděli jsme, že se nachází ve čtvrti Zeeburg, kam jede z Amsterdam Centraal tramvaj. Vyhledali jsme proto nejbližší turistické centrum, abychom se dověděli, která trmavaj tam jede. Bohužel tamní personál neměl ponětí, že tam tramvaj jezdí, takže nás odkázali na autobus, který nejezdil. Nakonec jako vždy pomohla WIFI z KFC a na stránkách http://www.gvb.nl jsme zjistili, že naší tramvají je linka č. 14. Jaké však bylo překvapení, když na zastávce nebyla uvedena naše destinace. Abychom netajtrlíkovali po centru, tak jsme se rozhodli nastoupit do tramvaje a zeptat se průvodčí, která jezdí v každé soupravě, na naši stanici. Kdybychom znali cestu, mohla cesta k hotelu trvat maximálně 20 minut. V našem podání to byla hodina a půl. Abychom to zkrátili - číslo 14 už nikdo z nás nechce ani vidět! 
Hotel se nachází mimo centrum, takže tam bylo dost ticho a příjemně.
Jedná se o klasický hostel, kde přespávali především batůžkáři na cestě po Evropě. Hotel měl samé kladné hodnocení, což se později ukázalo jako pochopitelné. Samozřejmě se nedal čekat žádný luxus, pokoji dominovalo obří okno a 3 dvoupatrové palandy. V hostelu málo obvyklé - koupelna a WC na pokoji a v ceně ubytování i snídaně, za kterou by se nemusel stydět kdejaký 3 hvězdičkový hotel.
Ráno následujího dne jsme vyrazili přímým autobusem na letiště Schiphol. Nejprve jsme se šli podívat na vyhlídkovou terasu, kde byl jakš takš klid, protože všechno lítalo z RWY na které jsme neviděli. Zato jsme však spatřili legendu MD-11, kterých se KLM bohužel pomalu, ale jistě zbavuje.
Následně jsme si zakoupili CombiTicket do zahrady Keukenhof. Ne, že bychom byli zainteresovaní v kytkách, ale přece jen vidět největší květinovou zahradu v Evropě, kde navíc mají všechno vysázené a nazdobené na téma Velká Británie se zdálo docela lákavé. Šlo o nenápadnou agenturu, která zprostředkovává exkurze po samotném Amsterdamu, ale pořádá i výlety do okolí. Měli jsme štěstí v neštěstí, protože zrovna tento den tam probíhal velký svátek květin spojený s průvodem, takže nabídka byla dost omezená, protože průvod se táhl snad po všech příjezdových cestách. Dost jsme se rozhodovali jestli jet nebo ne, protože bychom jen tak tak stíhali letadlo zpět do Prahy, ale po zjištění, že cesta trvá pouhých 20 minut jsme nakonec souhlasili. Díky velikému zájmu o tento svátek cesta nakonec trvala hodinu a půl. Jinak tuto zahradu můžu jedině doporučit, ačkoliv nejsem milovníkem kytek, je zde na co koukat.
20. 4. 2013, AMS - PRG, U2 3809
19:05-20:35
Airbus A319-100, reg. G-EZBU, sedadlo 23A
Load factor: 99%
Zpět na letiště jsme opět jeli přes hodinu. Přijeli jsme akorát, když se začal odbavovat náš let, ale protože jsme byli vyhladovělí, přišel vhod největší Burger King na světě, který nás spolehlivě nasytil. To už ale zbývala pouhá hodina do odletu a tak jsme se odebrali svižnou chůzí na bezpečnostní kontrolu, kde se táhlá opravdu dlouhá fronta. Byl jsme si jistý, že toto nemůžeme nikdy stihnout, ikdyž nás mohlo uklidnit, že za námi stále stojí mnoho cestujících z našeho letadla. Nakonec mělo letadlo půl hodiny zpoždění, takže vše proběhlo v klidu. Start z dráhy 36L a pravotočivá zatáčka na PRG. Let byl docela kldiný až na pár turbulencí nad Německem. V porovnání s Transavií EasyJet docela zaostává, nemá IFE a jejich personál, který byl tvořen Francouzi měl kamenou tvář po celou dobu letu. Jediný člověk z posádky který měl doboru náladu, byl pilot který svými docela častými hlášeními pobavil a popsal Prahu jako jedno z nejhezčích měst. V PRG přistání na dráhu 06 se sekrou 30 minut. Provoz na letišti se rovnal 0, byla zde jen Dash-8 od Austrianu a pár odstavených A319/A320 ČSA.
Náš stroj z AMS
Celkévý dojem z výletu:
- Holandsko je na jaře opravdu větrné s ne příliš vysokými teplotami
- Přijemně překvapila Transavia, EZY byl slabší
- Když je možnost opravdu si do Keukenhofu zajděte, stojí to za to
- Příjemní Holanďané, všichni mluví anglicky
Zbytek fotek: http://mk94.rajce.idnes.cz/Nizozemsko_2013#. Doufám, že se vám líbil a snad u dalšího TR nashle.
Krátce po návratu ze Silvestra stráveného v Barceloně a Valencii jsem přemýšlel, kam vyrazit zase na jaře. V hlavě jsem měl několik nápadů, kam se dá za rozumné peníze vypadnout na 2-3 dny. Do hry se dostal Milán, Londýn, Paříž, a také Amsterdam. Protože jsem Paříž již navštívil, do Londýna se chystáme s přáteli na podzim, tak se do užšího výběru dostal pouze Milán s Amsterdamem. Letenky do obou měst vycházely cenově skoro stejně, ale po zjištění možné návštěvy Rotterdamu a Keukenhofu (největší květinové zahrady v Evropě otevřené pouze 2 měsíce v roce) bylo rozhodnuto. Napsal jsem přátelům, co říkají na tento jarní výlet a po krátké domluvě jsem bookoval letenky.
Pro cestu do Holanska jsem zvolil Transavii s jejich ranní linkou do Rotterdamu, která vyšla mnohem levněji i s přesunem do Amsterdamu než přímo na AMS s EasyJetem. Zpátky do Prahy jsme už ale letěli přímo ze Schipholu. Letenky byly tedy zajištěny a už zbývalo jen dokoupit cestu Fyrou z Rotterdamu do Amsterdamu a sehnat nějaké to ubytování. Na Booking.com jsme nakonec našli levný, příjemný hostel STAYOKAY za 39 EUR v Zeeburgu, což bylo v porovnání s ostatními hostely, penziony a hotely, které atakovaly teméř 100 EURovou hranici téměř nepřekonatelné. Všechno bylo tedy naplánované a teď už jenom čekat na konec dubna a můžem vyrazit.
18. 4. 2013 OSR-PRG, SC 506 Railjet
7:37-10:39, Railjet
České dráhy se rozhodly zrovna v den našeho odjezdu uskutečnit promo jízdu se soupravou Railjet nasazenou místo klasického Pendolina. Proto jsme neváhali a hned si zarezervovali místa, protože tato možnost prostě nebyla k odmítnutí. Vlak přijel načas a bez dlouhého zdržování jsme vyrazili směr Praha. Jízda byla velice tichá a příjemná.
V bistrovozu jsme dali selskou snídani.
Po příjezdu na hlavní nádraží v Praze, kam jsme dorazili na čas, byl vlak plně k dispozici veřejnosti, včetně možnosti návštěvy lokomotivy Taurus.
19. 4. 2013, PRG-RTM, HV5288
9:00-10:20
Boeing B737-700, reg. PH-XRV, sedadlo 4F
Load factor: 85%
Po noci strávené v Praze jsme vyrazili z Barrandovského sídliště "nejrychlejší" cestou na letiště. I tak tato cesta v podání vyhlídkové tramvaje č. 20 a busu č. 119 z Dejvic trvalo přes hodinu. Na letiště jsme dorazili méně než dvouhodinovým předstihem a protože se nebylo možné odbavit online, zamířili jsme přímo k check-inu. U přepážek nebyla ani noha, proto jsme usoudili, že letadlo moc naplněné nebude, což se později ukázalo jako mylný úsudek. Poté následovala snídaně v podání Subwaye a hned na security-check kterým jsme prošli do deseti minut. Nastupovali jsme z gatu C, proto jsme šli úplně nakonec pieru a koukali se jak letadlo přistává.
Jinak se provoz v Praze v této hodině podobal tomu ostravskému v letní sezóně - 1x A320 HCC, 1x ATR-72 od ČSA a také Austrian s F100. Poté co zaparkovalo u chobotu jsme tipovali kolik lidí asi vystoupí v takto brzký čas.. No... Nestačili jsme se divit, tolik lidí jsme opravdu nečekali. Z mojeho pohledu bylo obsazené z 95%. Když všichni cestující vystoupili, začal boarding, který proběhl docela rychle, a jak znám z ostatních letů, většinou to výjde na knap, že letadlo pushbackujou přesně na čas. My jsme ještě minimálně 10 minut čekali, i když byl boarding completed.
Takže jsme odlétli na čas z RWY24.
Celkově se Transavia představila jako nejlepší Low-cost, kterým jsem zatím letěl. Nejen, že letadlo přistavili ke gatu (což není ani u ČSA tak úplně běžná praxe, natož pak u LC), ale dokonce měli na palubě IFE, na kterém však promítali převážně reklamy na svou společnost, výjma jedné epizody pro mě neznámého seriálu. Chyběly informace o letu, což mi připadá jako velká škoda, když už tam to IFE mají. Místa na nohy bylo poměrně málo a sedačky mi proti Airbusu přišly také o dost menší.
Jinak celý let probíhal v klidu, bez turbulencí, Německo bylo prakticky celé pod mrakem, takže výhled bohužel nulový, což ale naštěstí vynahradil příjemný a usměvavý personál.
V Rotterdamu jsme přistáli v 10:15, tedy o 5 minut před plánovaným přistáním. Dosednutí bylo docela tvrdé a na letišti se vyskytoval pouze Airbus A320 od BA a pár Fokerů F50 CityJetu. Oproti posádce počasí zde nebylo tak přívětivé, foukal docela silný vítr a oproti prosluněné Praze teplota 12°C.
Nasedli jsme na bus, který nás za 3€ dopravil až do centra Rotterdamu. Úkol byl jasný.. najít turistické centrum, vzít mapu, skouknout město, najíst se a přesunout se FYROU do Amsterdamu. Rotterdam jsme obešli za necelé 4 hodiny.
Překvapením pro nás byla reklama v centru města na představení Pata a Mata. Očividně zlínští mají úspěch i mimo ČR
Po rychlém jídle jsme se vrátili na Rotterdam Centraal a těsili se na jízdu "Hispeed" vlakem FYRA (cesta z Rotterdamu do Amsterdamu vyjde asi na 16€). K našemu zklamání při příchodu na peron jsme se dozvěděli, že naše FYRA s místenkou bohužel z technických důvodů nejede. Byla nám nabídnuta alternativa v podobě IC vlaku, který je o 40 minut pomalejší, což jsme odmítli s odkazem na příplatek za FYRU a rezervované místo v ní. Tamní železničář nám tedy oznámil, že můžeme jet i další FYROU, což nebyl problém, protože tento vlak zde jezdí každých 30 minut. Bohužel jsme po půl hodině čekání byli zklamáni podruhé, protože očekávaný Hispeed vlak opět nepřijel a byl nahrazen klasickou soupravou.
Očekávání:
Realita:
Po 40 minutách klidné, ale uspávající jízdy jsme vystoupili na Amsterdam Centraal. Už když jsme vyšli ven z hlavní budovy jsme zjistili, že Rotterdam a Amsterdam jsou naprosto odlišná města. Rotterdam je silně futuristické město s největším evropským přístavem a stovku mrakodrapů, Amsterdam má své historické centrum s atmosférou, které přidává známý marihuanový opar
. Město jako takové jsme opět prošli docela rychle, takže od nádraží přes Red Light District na náměstí Dam, rychlé občerstvení v coffee shopu a přišel úkol zdánlivě jednoduchý, nakonec se však ukázal jako poměrně náročný - hledání hotelu. Věděli jsme, že se nachází ve čtvrti Zeeburg, kam jede z Amsterdam Centraal tramvaj. Vyhledali jsme proto nejbližší turistické centrum, abychom se dověděli, která trmavaj tam jede. Bohužel tamní personál neměl ponětí, že tam tramvaj jezdí, takže nás odkázali na autobus, který nejezdil. Nakonec jako vždy pomohla WIFI z KFC a na stránkách http://www.gvb.nl jsme zjistili, že naší tramvají je linka č. 14. Jaké však bylo překvapení, když na zastávce nebyla uvedena naše destinace. Abychom netajtrlíkovali po centru, tak jsme se rozhodli nastoupit do tramvaje a zeptat se průvodčí, která jezdí v každé soupravě, na naši stanici. Kdybychom znali cestu, mohla cesta k hotelu trvat maximálně 20 minut. V našem podání to byla hodina a půl. Abychom to zkrátili - číslo 14 už nikdo z nás nechce ani vidět! Hotel se nachází mimo centrum, takže tam bylo dost ticho a příjemně. Jedná se o klasický hostel, kde přespávali především batůžkáři na cestě po Evropě. Hotel měl samé kladné hodnocení, což se později ukázalo jako pochopitelné. Samozřejmě se nedal čekat žádný luxus, pokoji dominovalo obří okno a 3 dvoupatrové palandy. V hostelu málo obvyklé - koupelna a WC na pokoji a v ceně ubytování i snídaně, za kterou by se nemusel stydět kdejaký 3 hvězdičkový hotel.
Ráno následujího dne jsme vyrazili přímým autobusem na letiště Schiphol. Nejprve jsme se šli podívat na vyhlídkovou terasu, kde byl jakš takš klid, protože všechno lítalo z RWY na které jsme neviděli. Zato jsme však spatřili legendu MD-11, kterých se KLM bohužel pomalu, ale jistě zbavuje.
Následně jsme si zakoupili CombiTicket do zahrady Keukenhof. Ne, že bychom byli zainteresovaní v kytkách, ale přece jen vidět největší květinovou zahradu v Evropě, kde navíc mají všechno vysázené a nazdobené na téma Velká Británie se zdálo docela lákavé. Šlo o nenápadnou agenturu, která zprostředkovává exkurze po samotném Amsterdamu, ale pořádá i výlety do okolí. Měli jsme štěstí v neštěstí, protože zrovna tento den tam probíhal velký svátek květin spojený s průvodem, takže nabídka byla dost omezená, protože průvod se táhl snad po všech příjezdových cestách. Dost jsme se rozhodovali jestli jet nebo ne, protože bychom jen tak tak stíhali letadlo zpět do Prahy, ale po zjištění, že cesta trvá pouhých 20 minut jsme nakonec souhlasili. Díky velikému zájmu o tento svátek cesta nakonec trvala hodinu a půl. Jinak tuto zahradu můžu jedině doporučit, ačkoliv nejsem milovníkem kytek, je zde na co koukat.
20. 4. 2013, AMS - PRG, U2 3809
19:05-20:35
Airbus A319-100, reg. G-EZBU, sedadlo 23A
Load factor: 99%
Zpět na letiště jsme opět jeli přes hodinu. Přijeli jsme akorát, když se začal odbavovat náš let, ale protože jsme byli vyhladovělí, přišel vhod největší Burger King na světě, který nás spolehlivě nasytil. To už ale zbývala pouhá hodina do odletu a tak jsme se odebrali svižnou chůzí na bezpečnostní kontrolu, kde se táhlá opravdu dlouhá fronta. Byl jsme si jistý, že toto nemůžeme nikdy stihnout, ikdyž nás mohlo uklidnit, že za námi stále stojí mnoho cestujících z našeho letadla. Nakonec mělo letadlo půl hodiny zpoždění, takže vše proběhlo v klidu. Start z dráhy 36L a pravotočivá zatáčka na PRG. Let byl docela kldiný až na pár turbulencí nad Německem. V porovnání s Transavií EasyJet docela zaostává, nemá IFE a jejich personál, který byl tvořen Francouzi měl kamenou tvář po celou dobu letu. Jediný člověk z posádky který měl doboru náladu, byl pilot který svými docela častými hlášeními pobavil a popsal Prahu jako jedno z nejhezčích měst. V PRG přistání na dráhu 06 se sekrou 30 minut. Provoz na letišti se rovnal 0, byla zde jen Dash-8 od Austrianu a pár odstavených A319/A320 ČSA.
Náš stroj z AMS
Celkévý dojem z výletu:
- Holandsko je na jaře opravdu větrné s ne příliš vysokými teplotami
- Přijemně překvapila Transavia, EZY byl slabší
- Když je možnost opravdu si do Keukenhofu zajděte, stojí to za to
- Příjemní Holanďané, všichni mluví anglicky
Zbytek fotek: http://mk94.rajce.idnes.cz/Nizozemsko_2013#. Doufám, že se vám líbil a snad u dalšího TR nashle.
nejake fotky bych uvital primo u clanku...