Evropské prázdniny
Napsal: 06. 10. 2013, 14:11
Po jarním víkendu v Rotterdamu a Amsterdamu nastal čas na další cestu. Tentokrát poněkud delší. Přípravy však začaly již v říjnu minulého roku.
Cíl byl jasný. S kámošem na 2 měsíce popracovat na Schiphol a pak hurá do Španělska užít zbytek léta, kam měli přiletět další kámoš s kámoškou z Ostravy. Byl říjnový večer, žádost o pracovní povolení v Nizozemí odeslána, letenky AMS-FRA-BCN a BCN-MUC-AMS koupeny, mohlo se plánovat dál. Věděli jsme, že nechceme zůstat jen v Barceloně. Oni dva přátelé, kteří za námi měli doletět až do Barcelony tam s námi měli strávit pouze 6 dní ze 14, takže bylo mnoho času na další cesty. Myšlenky nás přivedly na webové stránky Vuelingu. Od strejdy, který žije v Barceloně vím, že se s nimi dá letět např. za 1€ do Bilbaa. Štěstí na takovou ofertu jsme sice neměli, přesto jsme za krásných 78€ (což bylo až o 140€ méně, než za zpáteční jízdenku AVE) koupili zpáteční letenku do Madridu (neděle ráno tam, pondělí večer zpět). Netrvalo dlouho a náhle měla tato letenka sestřičku v podobě jednodenního round tripu do Říma den po návratu z Madridu, rovněž za skvělých 78€. Nyní už scházelo vyřešit, jak se dostat do Amsterdamu. Vyřizování pracovního povolení trvalo nezvykle dlouho. Vše se nakonec podařilo, pracovní povolení přišlo na konci května, a tak jsme s 3,5 týdenním předstihem nakoupili nejvýhodnější letenku do AMS s ČSA. Nyní už zbývalo koupit Regiojet do Prahy a vše bylo připraveno.
22.6.2013, PRG-AMS (17:35-19:10), ČSA – OK618, Airbus A319 (OK-MEL), LF: 98%
Cesta na letiště probíhala podle plánu. Před Olomoucí sice 40 minutové zpoždění z důvodu spadlých trolejí, nicméně času na přesun na letiště bylo více něž dost, takže větší obavy nepanovaly. Po příjezdu do Prahy tradiční metro C, A a bus 119 z Dejvic na Havla. Na letišti o hodinu a půl dřív, takže odevzdat kufr, do dlouhé fronty plné koupáků na rentgen a už jsme měli jen pár minut do nástupu do naší A319-ky. Bohužel, našli se jedinci, kteří se rozhodli, že mají dost času, takže se odletělo s 20 minutovým zpožděním. Občerstvení klasické pro ČSA na hodinovém letu – Lotus a pití. Let jinak nebyl nijak zajímavý. Klidný, nad Německem jen mraky. Zpoždění se dohnat nepovedlo kvůli hustému provozu nad Schipholem, takže jsme ke gatu dorazili stále s 20 minutovým zpožděním. Celkový dojem z tohoto letu byl nicméně velmi pozitivní.
Náš stroj do AMS
Amsterdam Airport Schiphol
Naše práce na Schipholu u handlingových společností byla samozřejmě dost primitivní, nicméně dobře, proti ČR pohádkově placená. Nakládání, vykládání letadel na platformě a také práce na basementu. Na letišti působí 4 handlingové společnosti – KLM, Menzies Aviation, Aviapartner a Servisair. My pracovali z 99% u Avie, což znamenalo lety Lufthansy, Vuelingu, Malaysia Airlines, British Airways a dalších, především dovolenkových aerolinek typu Onur Air. Samozřejmě se čas v Amsterdamu netočil jen okolo práce, sem tam i nějaká ta zábava. Jinak velké překvapení byli neuvěřitelně příjemní holanďané. Vždy neuvěřitelně příjemní a nápomocní. Nezažil jsem zatím takto přátelský národ. Přikládám pár fotek z letiště.
Denní rutina
Zatím jen jedna na pravidelné lince
Loading
Podle mě nejhezčí letadlo..
Little taste of home.
18.8.2013, AMS-FRA (13:45-14:55), Lufthansa – LH991, Airbus A319 (D-AIBG), LF: 100%
Toho rána nešlo dospat. Po 2 měsících práce téměř v non-stopu jsme měli konečně odletět do přijemnějších končin. Na odlet ve 13:45 jsme kufr odevzdávali už v 8:30. Čas do odletu ale utekl opravdu rychle. Půlku času jsme zabrali pozorováním bývalých kolegů na platformě, jak dělají lety, které jsme dělali sami ještě předcházející den, druhou půlku jsme prospali v “tropickém deštném lese” v prvním patře u pieru D. Umělý les, zvuky ptáků a vodopádů mě dokonale ve sedacím vaku na hodinu uspaly. Samotný let do Frankfurtu byl velmi komický. Na 35 minutový let až moc velké letadlo, avšak narvané do posledního místa. Typické LH tenké sedačky, výstřel poslední módy, který většina lidí proklíná. Za sebe musím říct, že s tím na kratkých letech po Evropě nemám problém, výhoda je, že v letadle pro 185 cm vysokého člověka královský prostor na nohy. A královský doslova – jak jsem později zjistil po usednutí do Vuelingu... Sortiment pití zhruba stejný jako v ČSA, k jídlu 2 kuřeci nuggety s bramborovým salátem. Na takto krátký let hodně slušný výkon!!!
U gatu ve Frankfurtu jsme zastavili o 5 minut dříve, hned vedle velryby, takže jsme si připadali opravdu velcí 
.
Směr FRA
Vedle nás ERJ do MUC a řídící věž
Fotogeničtější mraky jsem asi neviděl..
Zmiňovaný servis
Frankfurt
Drobek
18.8.2013, FRA-BCN (16:05-18:05), Lufthansa – LH1132, Airbus A321 (D-AIBC), LF: 95%
Frankfurtské letiště se nám vůbec nelíbilo. Působilo jako jeden velký tunel bez oken. Jediné, co potěšilo byly kávové automaty Lufthansy. Je to maličkost, ale při přestupu a čekání to příjde vhod a udělá to dobrý dojem. Naše letadlo do Barcelony mělo 15 minut zpoždění již na příletu z předešlé destinace – Prahy. Servis degradován z kuřecích nugget na kousek buchty s meruňkou a tvarohem. Celou situaci však zachárnil Warsteiner. Let byl velmi klidný a byl skvělý výhled. Do Barcelony jsme zvolili klasický Aerobus. Po 4 letech pravidelných návštěv tohoto města jsem se však nestačil divit, jak jízdné tohoto autobusu roste. No nic. Príště už jen vlak.
Cíl: BCN
Meruňková buchta
Klasické přiblížení na BCN
Barcelona
V Barceloně jsme se následující den vydali pro již zmíněné kamarády z Česka. Shledání po 2 měsích bylo velké, útrata z baru mluví za vše. Město jako takové představovat asi není moc třeba. Za svou slávu vděčí především Antoniu Gaudímu. Celkově se dá říct, že toto město je jiné, než všechna ostatní v Evropě. Samotnou atmosféru dávají především Gaudího stavby, ať už je to Sagrada Família nebo La Pedrera. Toto město je silně návykové a snad mi ostatní prominou, když si dovolím říct, že Evropě snad krom Londýna nemá konkurenci. Paříž se může jít zahrabat. Nejspíš za to může to moře a počasí, které tomuto městu dávají bonus, které žádné jiné historické město nemá. Přidejme k tomu Antonia Gaudího a zjistíme, že jsme v úplně jiném světě. Odjakživa říkám, že je Barcelona návyková. A opět se to potvrdilo. Obrázek si můžete koneckonců udělat sami:
Tibidabo
Torre Agbar neboli "Chuloc"
Sagrada Família
Casa Milá
25.8.2013, BCN-MAD (8:00-9:25), Vueling – VY1005, Airbus A320 (EC-LRE), LF: 100%
Na letišti v BCN je v tuto ranní hodinu půlnoc. Jediné místo, kde je život je místní kavárna a McDonald’s. Před odletem menší zmatky s letadly – na poslední chvíli letadlo přistavené u původního gatu odřekli a šlo se jinam, odkud se jelo autobusem. Nakonec jsme se naboardovali a s menším zpožděním odletěli směr MAD. Let byl trochu turbulentní, ale jinak dost pohodový. Letadlo bylo zaplněné snad do posledního místa. Stevardi ale s prodejem občerstvení z palubního menu moc úspěšní nebyli – prodali pouze 2 kávy v celém letadle. Přistání v Madridu jako do peřinky a docela dlouhé pojíždění k nejnovějšímu terminal T4. Z letiště do města metro! Skvělý to vynález! Plán byl velice jednoduchý. První den obejít co nejvíc z Madridu a druhý den návštěva El Escorial a Valle de los Caídos. A tak to šlo po sobě: Puerta del Sol, Plaza Mayor, Palacio Real, Plaza España s památníkem Cervantese, Palacio de Comunicaciones a samozřejmě Gran Vía a Parque del buen retiro. Poté jsme se odebrali na nádraží Puerta de Atocha zjistit, jak se dostat druhý den na El Escorial. Pán v turistickém centru nám s úsměvem na rtu oznámil, že v El Escorial i Valle de los Caídos je následující den, jako jedinný den v týdnu, zavřeno. Co se dalo dělat. Rychle splašit náhradní plan. A tak jsme dopadli tak, že jsme dále poznávali méně známé místa v Madridu, jako např. Puerta de Europa.
Boarding
Nový T4
Puerta del Sol
Plaza Mayor
Palacio Real
Plaza España
Palacio de las Comunicaciones
Gran Vía
Parque del Buen Retiro
Botanická zahrada na Puerta de Atocha
Puerta de Europa
26.8.2013, MAD-BCN (20:45-22:00), Vueling – VY1016, Airbus A320 (EC-LRN), LF: 98%
Na letišti jsme opět byli zbytečně brzo, což bylo způsobeno jak únavou, tak faktem, že už jsme nevěděli kam na těch pár chvil ještě jít, ikdyž by se toho našlo určitě dost. Terminál 4 je velký, vzdušný, ale není tam co dělat. Snad jen sednout na lavičku a čekat. Vueling nezradil a opět naservíroval zpoždění. Nástup probíhal poprvé podle řad, první boardovaly řady 1-15, později zbytek. Letadlo bylo přebrané z Německa nebo Rakouska. Nebylo tam nic španělsky a celkově toto letadlo působilo proti ostatním kouskům Vuelingu hodně nově, čistě a moderně. Odlet se zpožděním, které však piloti před přistáním v Barceloně dohnali. Cestou se dala sledovat silná bouřka nad Středozemním mořem.
28.8.2013, BCN-FCO (7:25-9:20), Vueling– VY6100, Airbus A320 (EC-JTG), LF: 95%
Už jsme zase dlouho nebyli na letišti, aspoň, že se ty destinace střídají. Tentokrát směr Aeroporto di Fiumicino – Leonardo da Vinci. A nebyl by to Vueling, aby nebylo zpoždění. Aspoň těch 15 minut! Téměř celý let jsme jednoduše proklimbali, vzhledem k brzkému vstávání. Přílet však opět na čas a tak jsme mohli s klidem vyrazit do města. Pro cestu jsme zvolili vlak – na výběr byl obyčrjný osobák za 8€ nebno Leonardo da Vinci EXPRESS za 14€. Rozhodli jsme se 6€ ušetřit, což se ukázalo jako peklo. Vlak narvaný k prasknutí, průměrná rychlost 40 km/h, zastávka každých 100m. Cesta na stanici Roma-Tiburtina trvala téměř 2 hodiny – bohužel i s očekávaným zpožděním. Z Turburtiny už ale pěkně na Termini, přestup z trasy A na B, hurá do stanice Spagna a mohla začít prohlídka města. Času nebylo nazbyt, takže pěkně za sebou: Španělské schody, Vía Condotti, Piazza del Popolo s kostelem Santa Maria del Popolo (známým z filmu Andělé a démoni), dále metrem na Ottaviano a hurá do Vatikánu – prohlídka náměstí a baziliky Sv. Petra, poté opět metro na Colosseo a mohla začít prohlídka antického Říma. Vstupné do Colossea platí zárověň na Forum Romanum, takže se takto krásně stihly obě z nejstarších dochovaných míst Říma. Následoval památník Viktora Emanuela II., Fontana di Trevi s nejlepší zmrzlinou, jakou jsme kdy jedli, dále Pantheon, Lasagne a Pizza a prohlídku jsme zakončili na Piazza Navona u Fontány 4 řek (Fontana dei Quattro Fiumi). Řím je nádherné staré město, na které by se nikdy nemělo zapomínat a rozhodně stojí za to navštívit!!!
-> FCO
Východ slunce nad mořem
Korsika a Sardínie
Andělé a démoni, kaple Chigi-brána do pekla, Santa María del Popolo
San Pietro
Římské metro
Koloseum
Forum Romanum
Pomník Viktora Emanuela II.
Nejlepší zmrzka
Fontána Di Trevi
Pantheon
Leonardo express
28.8.2013, FCO-BCN (20:50-22:40), Vueling – VY6107, Airbus A320 (EC-KFI), LF: 98%
K přepravě na letiště jsme tentokrát využili da Vinci EXPRESS. Za 14€ jsme dostali krásný nový vlak, celý dělaný jako 1st class a 30 minutovou cestu na Fiumicino. Co víc si přát. Na letišti jsme byli ideální hodinku před odletem, což ovšem neznamenalo, že se vyhneme delšímu čekání – “because of Vueling”. A měli jsme pravdu. Alespoň zbylo času si prohlídnout římské letiště, které bylo… odpudivé. Opravdu, jen přiletět a pryč, nazpět přijít na poslední chvíli, a zase co nejrychlěji pryč. Nicméně let jako takový byl příjemný, klidný a večer byla krásně vidět osvícená Sardínie s Korsikou. Těsně před přistáním silná turbulence u pobřeží Barcelony a zase zpět na základně.
1.9.2013, BCN-MUC (6:05-8:10), Lufthansa – LH1819, Airbus A319 (D-AIBH), LF: 100%
A jak už to tak vždycky bývá, všechno jednou končí. Letělo se domů, ale trochu delší cestou. Letadlo do Mnichova startovalo už v 6:05 hodin ráno, což znemenalo vstávání ve 2:50 ráno a odjezd nočními autobusy na letiště. Po 2 hodinové vyhlídkové jízdě noční Barcelonou a přilehlými aglomeracemi jsme konečně dojeli do našeho velmi důverně známého vzdušného přístavu. Provoz zde byl onoho rána opravdu velký. Daleko větší, než pár dní zpět o 2 hodiny později při cestě do Madridu. Po projití rentgenem rychlá snídaně u meka a nástup do novotou vonící A319 Lufthansy. Start v nezvyklém směru na SV a přímo na Mnichov. Na snídani velmi dobrý ovocný jogurt. Během letu šlo též pozrovat nádherný východ slunce nad Alpama. Přistání v Mnichově na čas.
Opravdu brzký odlet
Už v MUC
1.9.2013, MUC-AMS (8:55-10:30), Lufthansa – LH2302, Embraer E-195 (D-AEBO), LF: 90%
Toto letiště mám opravdu rád. Letadlo přistane, hned je u gatu, vystoupí se, popojde o 2 gaty vedle a letí se dál. Tentokrát však exkurze po letišti v podobě autobusu, který nás měl dopravit k našemu Embraeru do Amsterdamu. Toto letadlo je pro mě na evropských přískocích nejpříjemnější. Je malé, nástup i výstup probíhá velmi rychle, je prostorné a dává úplně jiný požitek z letu než Airbus. Jedinou nevýhodou je umístění sedadel u oken. Dívat se během letu z okna je téměř nemožné, díky dokonalému uspořádání sedadel u oken, která mezi sebou mají až moc velké rozestupy. Na druhou snídani čokoládový loupák, který pravda nebyl nic moc. Přistání v Amsterdamu přesně na čas. Protože nám zbývalo mnoho času do odletu ČSA do Prahy, rozhodli jsme se vyrazit naposledy do města!
AMS
Zajímavé řadovky s molem pro loď
Holandský domov pro důchodce
Náměstí Dam a královský palác
Nákupní středisko
Centraal Station
1.9.2013, AMS-PRG (19:55-21:20), ČSA – OK619 , Airbus A320 (OK-LEG), LF: 60%
A tak přišel poslední let. Shodou náhod přiletěl právě onen Airbus, který přiletěl naši poslední směnu, když jsme tam ještě pracovali, ze kterého jsme získali trochu toho českého čtení. Letadlo přiletělo na čas, díky nízkému LF nástup proběhl velice rychle. Zde bych vyzdvihl velice příjemné letušky, které všem cestujícím splnily všechno, co jim na očích viděly. Na “jídlo” jsme dostali slané krekry. Let probíhal v 38 000 stopách, bohužel v mraku, takže výhled byl opět nulový. Po poměrně dlouhém kroužení nad Prahou, kde už naštěstí mrak nebyl, a tak byly vidět pražské monumenty, jsme zdárně přistáli na Letišti Václava Havla v Praze. Následovala tradiční Béďova Vltava a hurá pro taxik, na nádraží a vlakem do černého města.
Domov volá...
Cíl byl jasný. S kámošem na 2 měsíce popracovat na Schiphol a pak hurá do Španělska užít zbytek léta, kam měli přiletět další kámoš s kámoškou z Ostravy. Byl říjnový večer, žádost o pracovní povolení v Nizozemí odeslána, letenky AMS-FRA-BCN a BCN-MUC-AMS koupeny, mohlo se plánovat dál. Věděli jsme, že nechceme zůstat jen v Barceloně. Oni dva přátelé, kteří za námi měli doletět až do Barcelony tam s námi měli strávit pouze 6 dní ze 14, takže bylo mnoho času na další cesty. Myšlenky nás přivedly na webové stránky Vuelingu. Od strejdy, který žije v Barceloně vím, že se s nimi dá letět např. za 1€ do Bilbaa. Štěstí na takovou ofertu jsme sice neměli, přesto jsme za krásných 78€ (což bylo až o 140€ méně, než za zpáteční jízdenku AVE) koupili zpáteční letenku do Madridu (neděle ráno tam, pondělí večer zpět). Netrvalo dlouho a náhle měla tato letenka sestřičku v podobě jednodenního round tripu do Říma den po návratu z Madridu, rovněž za skvělých 78€. Nyní už scházelo vyřešit, jak se dostat do Amsterdamu. Vyřizování pracovního povolení trvalo nezvykle dlouho. Vše se nakonec podařilo, pracovní povolení přišlo na konci května, a tak jsme s 3,5 týdenním předstihem nakoupili nejvýhodnější letenku do AMS s ČSA. Nyní už zbývalo koupit Regiojet do Prahy a vše bylo připraveno.
22.6.2013, PRG-AMS (17:35-19:10), ČSA – OK618, Airbus A319 (OK-MEL), LF: 98%
Cesta na letiště probíhala podle plánu. Před Olomoucí sice 40 minutové zpoždění z důvodu spadlých trolejí, nicméně času na přesun na letiště bylo více něž dost, takže větší obavy nepanovaly. Po příjezdu do Prahy tradiční metro C, A a bus 119 z Dejvic na Havla. Na letišti o hodinu a půl dřív, takže odevzdat kufr, do dlouhé fronty plné koupáků na rentgen a už jsme měli jen pár minut do nástupu do naší A319-ky. Bohužel, našli se jedinci, kteří se rozhodli, že mají dost času, takže se odletělo s 20 minutovým zpožděním. Občerstvení klasické pro ČSA na hodinovém letu – Lotus a pití. Let jinak nebyl nijak zajímavý. Klidný, nad Německem jen mraky. Zpoždění se dohnat nepovedlo kvůli hustému provozu nad Schipholem, takže jsme ke gatu dorazili stále s 20 minutovým zpožděním. Celkový dojem z tohoto letu byl nicméně velmi pozitivní.
Náš stroj do AMS
Amsterdam Airport Schiphol
Naše práce na Schipholu u handlingových společností byla samozřejmě dost primitivní, nicméně dobře, proti ČR pohádkově placená. Nakládání, vykládání letadel na platformě a také práce na basementu. Na letišti působí 4 handlingové společnosti – KLM, Menzies Aviation, Aviapartner a Servisair. My pracovali z 99% u Avie, což znamenalo lety Lufthansy, Vuelingu, Malaysia Airlines, British Airways a dalších, především dovolenkových aerolinek typu Onur Air. Samozřejmě se čas v Amsterdamu netočil jen okolo práce, sem tam i nějaká ta zábava. Jinak velké překvapení byli neuvěřitelně příjemní holanďané. Vždy neuvěřitelně příjemní a nápomocní. Nezažil jsem zatím takto přátelský národ. Přikládám pár fotek z letiště.
Denní rutina
Zatím jen jedna na pravidelné lince
Loading
Podle mě nejhezčí letadlo..
Little taste of home.
18.8.2013, AMS-FRA (13:45-14:55), Lufthansa – LH991, Airbus A319 (D-AIBG), LF: 100%
Toho rána nešlo dospat. Po 2 měsících práce téměř v non-stopu jsme měli konečně odletět do přijemnějších končin. Na odlet ve 13:45 jsme kufr odevzdávali už v 8:30. Čas do odletu ale utekl opravdu rychle. Půlku času jsme zabrali pozorováním bývalých kolegů na platformě, jak dělají lety, které jsme dělali sami ještě předcházející den, druhou půlku jsme prospali v “tropickém deštném lese” v prvním patře u pieru D. Umělý les, zvuky ptáků a vodopádů mě dokonale ve sedacím vaku na hodinu uspaly. Samotný let do Frankfurtu byl velmi komický. Na 35 minutový let až moc velké letadlo, avšak narvané do posledního místa. Typické LH tenké sedačky, výstřel poslední módy, který většina lidí proklíná. Za sebe musím říct, že s tím na kratkých letech po Evropě nemám problém, výhoda je, že v letadle pro 185 cm vysokého člověka královský prostor na nohy. A královský doslova – jak jsem později zjistil po usednutí do Vuelingu... Sortiment pití zhruba stejný jako v ČSA, k jídlu 2 kuřeci nuggety s bramborovým salátem. Na takto krátký let hodně slušný výkon!!!
U gatu ve Frankfurtu jsme zastavili o 5 minut dříve, hned vedle velryby, takže jsme si připadali opravdu velcí . Směr FRA
Vedle nás ERJ do MUC a řídící věž
Fotogeničtější mraky jsem asi neviděl..
Zmiňovaný servis
Frankfurt
Drobek
18.8.2013, FRA-BCN (16:05-18:05), Lufthansa – LH1132, Airbus A321 (D-AIBC), LF: 95%
Frankfurtské letiště se nám vůbec nelíbilo. Působilo jako jeden velký tunel bez oken. Jediné, co potěšilo byly kávové automaty Lufthansy. Je to maličkost, ale při přestupu a čekání to příjde vhod a udělá to dobrý dojem. Naše letadlo do Barcelony mělo 15 minut zpoždění již na příletu z předešlé destinace – Prahy. Servis degradován z kuřecích nugget na kousek buchty s meruňkou a tvarohem. Celou situaci však zachárnil Warsteiner. Let byl velmi klidný a byl skvělý výhled. Do Barcelony jsme zvolili klasický Aerobus. Po 4 letech pravidelných návštěv tohoto města jsem se však nestačil divit, jak jízdné tohoto autobusu roste. No nic. Príště už jen vlak
. Cíl: BCN
Meruňková buchta
Klasické přiblížení na BCN
Barcelona
V Barceloně jsme se následující den vydali pro již zmíněné kamarády z Česka. Shledání po 2 měsích bylo velké, útrata z baru mluví za vše
. Město jako takové představovat asi není moc třeba. Za svou slávu vděčí především Antoniu Gaudímu. Celkově se dá říct, že toto město je jiné, než všechna ostatní v Evropě. Samotnou atmosféru dávají především Gaudího stavby, ať už je to Sagrada Família nebo La Pedrera. Toto město je silně návykové a snad mi ostatní prominou, když si dovolím říct, že Evropě snad krom Londýna nemá konkurenci. Paříž se může jít zahrabat. Nejspíš za to může to moře a počasí, které tomuto městu dávají bonus, které žádné jiné historické město nemá. Přidejme k tomu Antonia Gaudího a zjistíme, že jsme v úplně jiném světě. Odjakživa říkám, že je Barcelona návyková. A opět se to potvrdilo. Obrázek si můžete koneckonců udělat sami: Tibidabo
Torre Agbar neboli "Chuloc"
Sagrada Família
Casa Milá
25.8.2013, BCN-MAD (8:00-9:25), Vueling – VY1005, Airbus A320 (EC-LRE), LF: 100%
Na letišti v BCN je v tuto ranní hodinu půlnoc. Jediné místo, kde je život je místní kavárna a McDonald’s. Před odletem menší zmatky s letadly – na poslední chvíli letadlo přistavené u původního gatu odřekli a šlo se jinam, odkud se jelo autobusem. Nakonec jsme se naboardovali a s menším zpožděním odletěli směr MAD. Let byl trochu turbulentní, ale jinak dost pohodový. Letadlo bylo zaplněné snad do posledního místa. Stevardi ale s prodejem občerstvení z palubního menu moc úspěšní nebyli – prodali pouze 2 kávy v celém letadle
. Přistání v Madridu jako do peřinky a docela dlouhé pojíždění k nejnovějšímu terminal T4. Z letiště do města metro! Skvělý to vynález! Plán byl velice jednoduchý. První den obejít co nejvíc z Madridu a druhý den návštěva El Escorial a Valle de los Caídos. A tak to šlo po sobě: Puerta del Sol, Plaza Mayor, Palacio Real, Plaza España s památníkem Cervantese, Palacio de Comunicaciones a samozřejmě Gran Vía a Parque del buen retiro. Poté jsme se odebrali na nádraží Puerta de Atocha zjistit, jak se dostat druhý den na El Escorial. Pán v turistickém centru nám s úsměvem na rtu oznámil, že v El Escorial i Valle de los Caídos je následující den, jako jedinný den v týdnu, zavřeno. Co se dalo dělat. Rychle splašit náhradní plan. A tak jsme dopadli tak, že jsme dále poznávali méně známé místa v Madridu, jako např. Puerta de Europa.Boarding
Nový T4
Puerta del Sol
Plaza Mayor
Palacio Real
Plaza España
Palacio de las Comunicaciones
Gran Vía
Parque del Buen Retiro
Botanická zahrada na Puerta de Atocha
Puerta de Europa
26.8.2013, MAD-BCN (20:45-22:00), Vueling – VY1016, Airbus A320 (EC-LRN), LF: 98%
Na letišti jsme opět byli zbytečně brzo, což bylo způsobeno jak únavou, tak faktem, že už jsme nevěděli kam na těch pár chvil ještě jít, ikdyž by se toho našlo určitě dost. Terminál 4 je velký, vzdušný, ale není tam co dělat. Snad jen sednout na lavičku a čekat. Vueling nezradil a opět naservíroval zpoždění. Nástup probíhal poprvé podle řad, první boardovaly řady 1-15, později zbytek. Letadlo bylo přebrané z Německa nebo Rakouska. Nebylo tam nic španělsky a celkově toto letadlo působilo proti ostatním kouskům Vuelingu hodně nově, čistě a moderně. Odlet se zpožděním, které však piloti před přistáním v Barceloně dohnali. Cestou se dala sledovat silná bouřka nad Středozemním mořem.
28.8.2013, BCN-FCO (7:25-9:20), Vueling– VY6100, Airbus A320 (EC-JTG), LF: 95%
Už jsme zase dlouho nebyli na letišti, aspoň, že se ty destinace střídají. Tentokrát směr Aeroporto di Fiumicino – Leonardo da Vinci. A nebyl by to Vueling, aby nebylo zpoždění. Aspoň těch 15 minut! Téměř celý let jsme jednoduše proklimbali, vzhledem k brzkému vstávání. Přílet však opět na čas a tak jsme mohli s klidem vyrazit do města. Pro cestu jsme zvolili vlak – na výběr byl obyčrjný osobák za 8€ nebno Leonardo da Vinci EXPRESS za 14€. Rozhodli jsme se 6€ ušetřit, což se ukázalo jako peklo. Vlak narvaný k prasknutí, průměrná rychlost 40 km/h, zastávka každých 100m. Cesta na stanici Roma-Tiburtina trvala téměř 2 hodiny – bohužel i s očekávaným zpožděním. Z Turburtiny už ale pěkně na Termini, přestup z trasy A na B, hurá do stanice Spagna a mohla začít prohlídka města. Času nebylo nazbyt, takže pěkně za sebou: Španělské schody, Vía Condotti, Piazza del Popolo s kostelem Santa Maria del Popolo (známým z filmu Andělé a démoni), dále metrem na Ottaviano a hurá do Vatikánu – prohlídka náměstí a baziliky Sv. Petra, poté opět metro na Colosseo a mohla začít prohlídka antického Říma. Vstupné do Colossea platí zárověň na Forum Romanum, takže se takto krásně stihly obě z nejstarších dochovaných míst Říma. Následoval památník Viktora Emanuela II., Fontana di Trevi s nejlepší zmrzlinou, jakou jsme kdy jedli, dále Pantheon, Lasagne a Pizza a prohlídku jsme zakončili na Piazza Navona u Fontány 4 řek (Fontana dei Quattro Fiumi). Řím je nádherné staré město, na které by se nikdy nemělo zapomínat a rozhodně stojí za to navštívit!!!
-> FCO
Východ slunce nad mořem
Korsika a Sardínie
Andělé a démoni, kaple Chigi-brána do pekla, Santa María del Popolo
San Pietro
Římské metro
Koloseum
Forum Romanum
Pomník Viktora Emanuela II.
Nejlepší zmrzka
Fontána Di Trevi
Pantheon
Leonardo express
28.8.2013, FCO-BCN (20:50-22:40), Vueling – VY6107, Airbus A320 (EC-KFI), LF: 98%
K přepravě na letiště jsme tentokrát využili da Vinci EXPRESS. Za 14€ jsme dostali krásný nový vlak, celý dělaný jako 1st class a 30 minutovou cestu na Fiumicino. Co víc si přát. Na letišti jsme byli ideální hodinku před odletem, což ovšem neznamenalo, že se vyhneme delšímu čekání – “because of Vueling”. A měli jsme pravdu. Alespoň zbylo času si prohlídnout římské letiště, které bylo… odpudivé. Opravdu, jen přiletět a pryč, nazpět přijít na poslední chvíli, a zase co nejrychlěji pryč. Nicméně let jako takový byl příjemný, klidný a večer byla krásně vidět osvícená Sardínie s Korsikou. Těsně před přistáním silná turbulence u pobřeží Barcelony a zase zpět na základně.
1.9.2013, BCN-MUC (6:05-8:10), Lufthansa – LH1819, Airbus A319 (D-AIBH), LF: 100%
A jak už to tak vždycky bývá, všechno jednou končí. Letělo se domů, ale trochu delší cestou. Letadlo do Mnichova startovalo už v 6:05 hodin ráno, což znemenalo vstávání ve 2:50 ráno a odjezd nočními autobusy na letiště. Po 2 hodinové vyhlídkové jízdě noční Barcelonou a přilehlými aglomeracemi jsme konečně dojeli do našeho velmi důverně známého vzdušného přístavu. Provoz zde byl onoho rána opravdu velký. Daleko větší, než pár dní zpět o 2 hodiny později při cestě do Madridu. Po projití rentgenem rychlá snídaně u meka a nástup do novotou vonící A319 Lufthansy. Start v nezvyklém směru na SV a přímo na Mnichov. Na snídani velmi dobrý ovocný jogurt. Během letu šlo též pozrovat nádherný východ slunce nad Alpama. Přistání v Mnichově na čas.
Opravdu brzký odlet
Už v MUC
1.9.2013, MUC-AMS (8:55-10:30), Lufthansa – LH2302, Embraer E-195 (D-AEBO), LF: 90%
Toto letiště mám opravdu rád. Letadlo přistane, hned je u gatu, vystoupí se, popojde o 2 gaty vedle a letí se dál. Tentokrát však exkurze po letišti v podobě autobusu, který nás měl dopravit k našemu Embraeru do Amsterdamu. Toto letadlo je pro mě na evropských přískocích nejpříjemnější. Je malé, nástup i výstup probíhá velmi rychle, je prostorné a dává úplně jiný požitek z letu než Airbus. Jedinou nevýhodou je umístění sedadel u oken. Dívat se během letu z okna je téměř nemožné, díky dokonalému uspořádání sedadel u oken, která mezi sebou mají až moc velké rozestupy. Na druhou snídani čokoládový loupák, který pravda nebyl nic moc. Přistání v Amsterdamu přesně na čas. Protože nám zbývalo mnoho času do odletu ČSA do Prahy, rozhodli jsme se vyrazit naposledy do města!
AMS
Zajímavé řadovky s molem pro loď
Holandský domov pro důchodce
Náměstí Dam a královský palác
Nákupní středisko
Centraal Station
1.9.2013, AMS-PRG (19:55-21:20), ČSA – OK619 , Airbus A320 (OK-LEG), LF: 60%
A tak přišel poslední let. Shodou náhod přiletěl právě onen Airbus, který přiletěl naši poslední směnu, když jsme tam ještě pracovali, ze kterého jsme získali trochu toho českého čtení. Letadlo přiletělo na čas, díky nízkému LF nástup proběhl velice rychle. Zde bych vyzdvihl velice příjemné letušky, které všem cestujícím splnily všechno, co jim na očích viděly. Na “jídlo” jsme dostali slané krekry. Let probíhal v 38 000 stopách, bohužel v mraku, takže výhled byl opět nulový. Po poměrně dlouhém kroužení nad Prahou, kde už naštěstí mrak nebyl, a tak byly vidět pražské monumenty, jsme zdárně přistáli na Letišti Václava Havla v Praze. Následovala tradiční Béďova Vltava a hurá pro taxik, na nádraží a vlakem do černého města.
Domov volá...
Vždyť už před dvěma lety mi na můj dotaz odpověděli, že byla poslána do věčných lovišť...