ČSA PRG-MXP
Napsal: 10. 08. 2014, 16:55
5:00 ráno, můžeme začít. Nejprve si posuneme budík o deset minut abychom zmírnili dopady této nekřesťanské hodiny. Pak nezbývá nic jiného, než absolvovat rychlou sprchu, sníst sandwich připraven večer předtím a dostavit se na stanici metra, která je naštěstí hned za rohem.
Metro na I.P.Pavlova je takto v pátek brzy ráno plné zvláštní směsky lidí. Převažují slečny a mladí pánové ve věku do 25 let ve stavu silného duševního vyčerpání, zjevně vracející se z dlouhého zátahu spojeného s konzumací nejméně cisterny alkoholu. Na druhém místě pak vidíme postarší lidí, kteří se tváří stejně nepříjemně bez ohledu na den a čas a kteří směřují kdesi na směnu. No a pak tu už vidíte jen mě a jednoho revizora.
Cesta trvá tak jako obvykle celou věčnost, zvláště po přestupu do autobusu 119, který je překvapivě také plný party mládeže, která hromadně vystupuje při McDonaldu. Inu, asi si večer nepřipravili sandwich? Pár minut po šesté ráno vcházím úspěšně do terminálu.
Check in, security, jedna káva a může se začít druhá fáze. S určitým překvapením přicházím ku gateu v přízemí a čekám na příjezd autobusu. Tedy s překvapením. Za posledních pět let jsem s ČSA letěl výlučně linky operované ATR takže jsem na autobusy zvyklý. Ale že se jetway nekoná ani při Airbusu jsem netušil, ale co už. Nakonec přichází Cobus Aerobus a odváží nás k našemu Airbusu. Samozřejmě včetně obligátního, na první pohled nekonečného, čekání na opozdilce v příjemném teple parného rána. Počítám přímo biblickou 33 kapku potu, která se líně spouští po mých zádech, když se dveře autobusu zavírají a naše cesta se konečně může začít.
Na stojánce je už pro nás připraven OK-NEN:
Po nástupu na palubu se ukazuje, že právě přiletěl z Moskvy, vzhledem na stále probíhající program Airshow zobrazující nedávný let z východu. Vedle nás stojí OK-YFT, směřující myslím že do Budapešti.
Obligátní fotka prostoru na nohy, který je zcela standardní:
Výhled z místa:
Kabina za letu:
Let probíhá zcela standardně, zhruba od poloviny letu nastupuje turbulence která se v silnější či slabši verzí udržuje až do přistání.
V uličce odzrazu uvidím letušky s vozíkem, otevírám si stolek a připravuji se na nášup.
Výše uvedené představuje to na co jsem měl chuť. Níže uvedené představuje to co jsem dostal:
Vskutku italské
Po zkonzumování nášup už z letu zůstávají doslova pouze minuty a onedhlo přistáváme v Miláně. Časování je perfektní a na letišti vedle nás zastavuje Austrian z Vídně, na palubě s přítelkyní. Víkend v Miláně se může začít
Metro na I.P.Pavlova je takto v pátek brzy ráno plné zvláštní směsky lidí. Převažují slečny a mladí pánové ve věku do 25 let ve stavu silného duševního vyčerpání, zjevně vracející se z dlouhého zátahu spojeného s konzumací nejméně cisterny alkoholu. Na druhém místě pak vidíme postarší lidí, kteří se tváří stejně nepříjemně bez ohledu na den a čas a kteří směřují kdesi na směnu. No a pak tu už vidíte jen mě a jednoho revizora.
Cesta trvá tak jako obvykle celou věčnost, zvláště po přestupu do autobusu 119, který je překvapivě také plný party mládeže, která hromadně vystupuje při McDonaldu. Inu, asi si večer nepřipravili sandwich? Pár minut po šesté ráno vcházím úspěšně do terminálu.
Check in, security, jedna káva a může se začít druhá fáze. S určitým překvapením přicházím ku gateu v přízemí a čekám na příjezd autobusu. Tedy s překvapením. Za posledních pět let jsem s ČSA letěl výlučně linky operované ATR takže jsem na autobusy zvyklý. Ale že se jetway nekoná ani při Airbusu jsem netušil, ale co už. Nakonec přichází Cobus Aerobus a odváží nás k našemu Airbusu. Samozřejmě včetně obligátního, na první pohled nekonečného, čekání na opozdilce v příjemném teple parného rána. Počítám přímo biblickou 33 kapku potu, která se líně spouští po mých zádech, když se dveře autobusu zavírají a naše cesta se konečně může začít.
Na stojánce je už pro nás připraven OK-NEN:
Po nástupu na palubu se ukazuje, že právě přiletěl z Moskvy, vzhledem na stále probíhající program Airshow zobrazující nedávný let z východu. Vedle nás stojí OK-YFT, směřující myslím že do Budapešti.
Obligátní fotka prostoru na nohy, který je zcela standardní:
Výhled z místa:
Kabina za letu:
Let probíhá zcela standardně, zhruba od poloviny letu nastupuje turbulence která se v silnější či slabši verzí udržuje až do přistání.
V uličce odzrazu uvidím letušky s vozíkem, otevírám si stolek a připravuji se na nášup.
Výše uvedené představuje to na co jsem měl chuť. Níže uvedené představuje to co jsem dostal:
Vskutku italské
Po zkonzumování nášup už z letu zůstávají doslova pouze minuty a onedhlo přistáváme v Miláně. Časování je perfektní a na letišti vedle nás zastavuje Austrian z Vídně, na palubě s přítelkyní. Víkend v Miláně se může začít
