Un po' d'Italia
Napsal: 02. 09. 2014, 21:58
Po více než půl roce se sem opět vracím s novým kouskem. V dnešní době plné ultra super cenových nabídek různých leteckých společností je létat opravdu radost, a tak Vám přináším z letecké stránky věci méně zajímavý TR, ovšem z té cestovatelské o něco zajímavější.
Jistě nikomu z vás neunikla skvělá akce letecké společnosti AirBerlin na letenky po Evropě za 35 EUR. Řekl jsem si, že by to chtělo někam vypadnout jen tak na pár dní. Nebylo úniku a do hodiny byly letenky z Vídně do Milána v mé mailové schránce. Stačilo vyřešit, jak se dostat zpět. Protože do Ostravy, která je mým sladkým domovem to lítá jen z Prahy, Paříže a Londýna, upřel jsem zrak na Wizzair a jeho let z Bergama do Katowic. A ejhle, letenka za 29 EUR. Třešničkou na celé cestě byla pohodlná přeprava minibusy Tigerexpress jak z Ostravy do Vídně, tak poté z Pyrzowic do Ostravy.
25.8.2014, VIE-MXP, FlyNiki, LF:95%, Embraer E190 “Lambada”
Přestože byl odlet naplánován až na 15:10, vyjeli jsme toho dne z Ostravy již ve 4 hodiny ráno, protože jiná alternativní možnost pohodlného přímého spojení na Vídeňské letiště nebyla k dispozici. Následoval spánek spravedlivých i přes všechny nástrahy rozkodrcané D1. Příjezd na Schwechat sice nebyl na čas - ranní vídeňské kolony, ani objížďka před Mikulovem tomu nepomohly - ale nám to nevadilo, pořád máme 6,5 hodin rezervu
. Nutno říct, docela příjemně uběhla. Ranní káva, trocha sledování provozu, oběd v Panoramě s bohužel totálně nudným výhledem do prázdna a už byl čas se pomalu sunout přes rentgen ke gatu. Zrovna přiletělo na vedlejší stojánku KLM, a ještě o stojánku dál šlo sledovat jak postupně nabíhá zpoždění Vuelingu na lince do BCN, které se nakonec zastavilo na 90 minutách. (KLM tak trochu srdeční záležitost a Vueling…jak typické viz. minulý TR: http://forum.airways.cz/viewtopic.php?f=42&t=8437. Nástup docela narychlo 15 minut před odletem, ale u tak malého letadla si to v pohodě mohou dovolit. Pushback na čas, a tak jsme mohli vyletět vzhůru vstříc Itálii. Servis na palubě typický, avšak na evropský standart alla slané krekry až luxusní v podobě chicken sandwiche. Klesání na Malpensu bylo strmé a poměrně turbulentní – o to větší byly zážitky z letu. Poté docela příjemné přistání, příjezd k obrovskému terminálu a….mrtvo. Asi špatný čas, ale v onen okamžik mi Praha v kterékoliv denní hodině připadala živější.
Vedlejší Mucholet do Mnichova
Škoda těch mraků, přelety Alp miluju
Plán byl velmi prostý. Nechat si onen večer a druhý den dopoledne pro Miláno, poté se stáhnout vlakem k Janovu, další den nádherný Národní park “Cinque Terre” a poslední den trocha toho moře spojená spojená s transferem na Bergamo. Ale postupně, je třeba si uvědomit, že to byla Itálie, což jsme poznali již na letišti, kdy jsme se chtěli využít Malpensa express pro transfer do Milána. Ejhle, vidíme automat na jízdenky. Ach jo, bohužel automat funguje jen na kartu a tu zrovna odmítá příjmout. Nevadí, jdeme dál. Značení mizerné, avšak záhy stojíme u nástupiště a vidíme 4 automaty na jízdenky. A historie se velmi často a ráda co? – Opakuje. První automat failed, druhý taktéž a třetí nám konečně prodal a vydal tolik toužené jízdenky na vlak. Radost nám však zkazila štípačka jízdenek, která nám jízdenku po štípnutí nechtěla vydat. Dobrý věc se ale nakonec podařila. Jízdenku jsme získali zpět, ale 2x označenou. Pracovnice Trenordu nám oznámila, že neví, jestli dvakrát označená jízdenka platí, a že je to náš problém, ne automatu a že se máme ptát průvodčího. A pak že je to bella Italia!!
Miláno asi netřeba zvlášť popisovat, každý tam byl, každý to zná, všichni víme, že krom šílenců přes módu je to město celkově nudné, až na velmi málo hezkých míst. Pro mě to však není to, čemu říkám Itálie a proto svou pozornost upínám na další část cesty, a to na Janov a vesničky Cinque Terre. Z Milána do Janova samozřejmě vlak, a když už, tak už. Frecciabianca za nehezkých 26 EUR. Holt, když se ti nechce 2 hodiny čekat na treno regionale, není úniku.
Duomo
Sám velký Leonardo
La Scala
Co se Janova týče, než začnu zmiňovat samotné město, nedá mi, abych nedoporučil dvě skvělá místa pro bydlění a nějaké to povečeření. Hotel Nologo, aneb kdo má rád hudbu, příjde si na své a hospůdka Osteria della Piazza nedaleko něj je vynikající malá taverna s nádhernou atmosférou a je tam všechno tak nějak fresh, al dente, tak akorát sladké,…zkrátka přesně, jak to má být. Ale zpět k Janovu. Město jako takové nemá moc co turistům nabídnout, je tam pěkný vítězný oblouk, můžete se pokochat rodným domem Kryštofa Kolomba, podívat se na atypickou katedrálu svatého Vavřince nebo obdivovat jeden z největších přístavů v Evropě. Má však svou atmosféru a je klidné. Malé úzké uličky v jeho historickém centru se musí líbit každému.
Piazza del Ferrari
Přístav
Kolumbův rodný dům
Další den následoval trip do starobylých vesniček v národním parku Cinque Terre, asi 80 km, jižně po pobřeží od Janova. Italský regionál to však jede téměř 2 hodiny aneb “stojíme všude”. Jízda se však vyplatila. Přijeli jsme totiž do ráje. Kus země totálně odtržené od všeho běžného světa. Nádherné staré vesnice ve skalách (je jich pět, ale my navštívili jen dvě) – Vernezza a Riomaggiore mají tak silnou atmosféru, že se málokomu chce odjet. Posuďte sami z fotek. Navštívit toto místo stojí pokaždé za to. Navíc celých pět vesnice se dá projít pěsky za jeden den. Po pobřeží vede stezka z jedné vesnice do druhé (která však během naší návštěvy byla zrovna v rekonstrukci, tudíž zavřená). Také se zde vrátíte tak trochu do své domoviny, alespoň co se vlakové dopravy týče – nádherný a vždy příjemný brzdový efekt je patrný i zde, obzvláště v těchto stanicích, které jsou mnohdy dělané přímo v tunelu.
Nádraží u moře
Vernazza
Všechno jednou končí, tak i tato cesta. Opět připomínám, jsme v Itálii. Chtěli jsme ušetřit za Frecciabiancu. Jen o pět minut později mělo do Milána dojet i intercity. Měli jsme tam 15 minut na přestup na vlak do Bergama. Kupujeme tedy jízdenku na IC. Sotva koupíme, naskočí 10 minut zpoždění. Příjdeme na peron – 20 minut zpoždění. Se slzou v oku sledujeme na čas odjíždející Frecciabiancu, jejíž cestující spoj do Bergama určitě stihnou. No co už. Snad to dožene. Vlak nakonec doráží s 10 minutovým zpožděním, a tak naděje stoupla. Po krátké chvíli zase klesla, protože bylo třeba vyměnit lokomotivu z jednoho konce vlaku na druhý. Bohužel v Itálii Regionály nečekají na vlaky vyšší kategorie, proto nám bylo průvodčím rázně oznámeno, že vlak do Bergama nejde stihnout. Naděje umírá poslední!! Po výstupu v Miláně jsme všem italům ukázali, jak se sprintuje, a tak jsme jako jediní cestující z 20, kteří na Bergamo spěchali tento vlak stihli a odjeli.
28.8.2014, BGY-KTW, Wizz Air, LF:90%, Airbus A320, HA-LWA
Příjezd na letiště nádhernou hodinku před odletem, delší fronta u rentgenu, ale šla rychle kupředu, přesun k našemu gatu a do 10 minut nástup. Naprosto nudný a ničím zajímavý bezturbulentní let s plechovkou 7upu za 2 eura do Katowic byl už jen vyvrcholením celého dne. V Katowicích zděšení v podobě letu Japan Airlines do Osaky (bohužel nemám fotku odletové tabule, ale kód letu byl JL8826), rychlý transfer Tigerem do Ostravy a bylo po výletě.
Závěrem bych se chtěl omluvit za kvalitu fotek, v Miláně i Janově bylo zataženo a občas i sprchlo a ze špatné fotky ani photoshop neudělá krásnou. A ještě bych chtěl poprosit, jestli by mi někdo nemohl hodit do komentářů link na způsob jak přidávat fotky přes fórum a ne přes cizí servry jako to dělám doposud přes rajče, nemohl jsem to najít
.Díky!
Naše cesty však nekončí, již za 9 dní odlétáme směr Stockholm a Bergen!! So stay tuned!
Děkuji za pozornost a budu rád za veškeré komentáře a náměty.
Jistě nikomu z vás neunikla skvělá akce letecké společnosti AirBerlin na letenky po Evropě za 35 EUR. Řekl jsem si, že by to chtělo někam vypadnout jen tak na pár dní. Nebylo úniku a do hodiny byly letenky z Vídně do Milána v mé mailové schránce. Stačilo vyřešit, jak se dostat zpět. Protože do Ostravy, která je mým sladkým domovem to lítá jen z Prahy, Paříže a Londýna, upřel jsem zrak na Wizzair a jeho let z Bergama do Katowic. A ejhle, letenka za 29 EUR. Třešničkou na celé cestě byla pohodlná přeprava minibusy Tigerexpress jak z Ostravy do Vídně, tak poté z Pyrzowic do Ostravy.
25.8.2014, VIE-MXP, FlyNiki, LF:95%, Embraer E190 “Lambada”
Přestože byl odlet naplánován až na 15:10, vyjeli jsme toho dne z Ostravy již ve 4 hodiny ráno, protože jiná alternativní možnost pohodlného přímého spojení na Vídeňské letiště nebyla k dispozici. Následoval spánek spravedlivých i přes všechny nástrahy rozkodrcané D1. Příjezd na Schwechat sice nebyl na čas - ranní vídeňské kolony, ani objížďka před Mikulovem tomu nepomohly - ale nám to nevadilo, pořád máme 6,5 hodin rezervu
. Nutno říct, docela příjemně uběhla. Ranní káva, trocha sledování provozu, oběd v Panoramě s bohužel totálně nudným výhledem do prázdna a už byl čas se pomalu sunout přes rentgen ke gatu. Zrovna přiletělo na vedlejší stojánku KLM, a ještě o stojánku dál šlo sledovat jak postupně nabíhá zpoždění Vuelingu na lince do BCN, které se nakonec zastavilo na 90 minutách. (KLM tak trochu srdeční záležitost a Vueling…jak typické viz. minulý TR: http://forum.airways.cz/viewtopic.php?f=42&t=8437. Nástup docela narychlo 15 minut před odletem, ale u tak malého letadla si to v pohodě mohou dovolit. Pushback na čas, a tak jsme mohli vyletět vzhůru vstříc Itálii. Servis na palubě typický, avšak na evropský standart alla slané krekry až luxusní v podobě chicken sandwiche. Klesání na Malpensu bylo strmé a poměrně turbulentní – o to větší byly zážitky z letu. Poté docela příjemné přistání, příjezd k obrovskému terminálu a….mrtvo. Asi špatný čas, ale v onen okamžik mi Praha v kterékoliv denní hodině připadala živější. Vedlejší Mucholet do Mnichova
Škoda těch mraků, přelety Alp miluju
Plán byl velmi prostý. Nechat si onen večer a druhý den dopoledne pro Miláno, poté se stáhnout vlakem k Janovu, další den nádherný Národní park “Cinque Terre” a poslední den trocha toho moře spojená spojená s transferem na Bergamo. Ale postupně, je třeba si uvědomit, že to byla Itálie, což jsme poznali již na letišti, kdy jsme se chtěli využít Malpensa express pro transfer do Milána. Ejhle, vidíme automat na jízdenky. Ach jo, bohužel automat funguje jen na kartu a tu zrovna odmítá příjmout. Nevadí, jdeme dál. Značení mizerné, avšak záhy stojíme u nástupiště a vidíme 4 automaty na jízdenky. A historie se velmi často a ráda co? – Opakuje. První automat failed, druhý taktéž a třetí nám konečně prodal a vydal tolik toužené jízdenky na vlak. Radost nám však zkazila štípačka jízdenek, která nám jízdenku po štípnutí nechtěla vydat. Dobrý věc se ale nakonec podařila. Jízdenku jsme získali zpět, ale 2x označenou. Pracovnice Trenordu nám oznámila, že neví, jestli dvakrát označená jízdenka platí, a že je to náš problém, ne automatu a že se máme ptát průvodčího. A pak že je to bella Italia!!
Miláno asi netřeba zvlášť popisovat, každý tam byl, každý to zná, všichni víme, že krom šílenců přes módu je to město celkově nudné, až na velmi málo hezkých míst. Pro mě to však není to, čemu říkám Itálie a proto svou pozornost upínám na další část cesty, a to na Janov a vesničky Cinque Terre. Z Milána do Janova samozřejmě vlak, a když už, tak už. Frecciabianca za nehezkých 26 EUR. Holt, když se ti nechce 2 hodiny čekat na treno regionale, není úniku.
Duomo
Sám velký Leonardo
La Scala
Co se Janova týče, než začnu zmiňovat samotné město, nedá mi, abych nedoporučil dvě skvělá místa pro bydlění a nějaké to povečeření. Hotel Nologo, aneb kdo má rád hudbu, příjde si na své a hospůdka Osteria della Piazza nedaleko něj je vynikající malá taverna s nádhernou atmosférou a je tam všechno tak nějak fresh, al dente, tak akorát sladké,…zkrátka přesně, jak to má být. Ale zpět k Janovu. Město jako takové nemá moc co turistům nabídnout, je tam pěkný vítězný oblouk, můžete se pokochat rodným domem Kryštofa Kolomba, podívat se na atypickou katedrálu svatého Vavřince nebo obdivovat jeden z největších přístavů v Evropě. Má však svou atmosféru a je klidné. Malé úzké uličky v jeho historickém centru se musí líbit každému.
Piazza del Ferrari
Přístav
Kolumbův rodný dům
Další den následoval trip do starobylých vesniček v národním parku Cinque Terre, asi 80 km, jižně po pobřeží od Janova. Italský regionál to však jede téměř 2 hodiny aneb “stojíme všude”. Jízda se však vyplatila. Přijeli jsme totiž do ráje. Kus země totálně odtržené od všeho běžného světa. Nádherné staré vesnice ve skalách (je jich pět, ale my navštívili jen dvě) – Vernezza a Riomaggiore mají tak silnou atmosféru, že se málokomu chce odjet. Posuďte sami z fotek. Navštívit toto místo stojí pokaždé za to. Navíc celých pět vesnice se dá projít pěsky za jeden den. Po pobřeží vede stezka z jedné vesnice do druhé (která však během naší návštěvy byla zrovna v rekonstrukci, tudíž zavřená). Také se zde vrátíte tak trochu do své domoviny, alespoň co se vlakové dopravy týče – nádherný a vždy příjemný brzdový efekt je patrný i zde, obzvláště v těchto stanicích, které jsou mnohdy dělané přímo v tunelu.
Nádraží u moře
Vernazza
Všechno jednou končí, tak i tato cesta. Opět připomínám, jsme v Itálii. Chtěli jsme ušetřit za Frecciabiancu. Jen o pět minut později mělo do Milána dojet i intercity. Měli jsme tam 15 minut na přestup na vlak do Bergama. Kupujeme tedy jízdenku na IC. Sotva koupíme, naskočí 10 minut zpoždění. Příjdeme na peron – 20 minut zpoždění. Se slzou v oku sledujeme na čas odjíždející Frecciabiancu, jejíž cestující spoj do Bergama určitě stihnou. No co už. Snad to dožene. Vlak nakonec doráží s 10 minutovým zpožděním, a tak naděje stoupla. Po krátké chvíli zase klesla, protože bylo třeba vyměnit lokomotivu z jednoho konce vlaku na druhý. Bohužel v Itálii Regionály nečekají na vlaky vyšší kategorie, proto nám bylo průvodčím rázně oznámeno, že vlak do Bergama nejde stihnout. Naděje umírá poslední!! Po výstupu v Miláně jsme všem italům ukázali, jak se sprintuje, a tak jsme jako jediní cestující z 20, kteří na Bergamo spěchali tento vlak stihli a odjeli.
28.8.2014, BGY-KTW, Wizz Air, LF:90%, Airbus A320, HA-LWA
Příjezd na letiště nádhernou hodinku před odletem, delší fronta u rentgenu, ale šla rychle kupředu, přesun k našemu gatu a do 10 minut nástup. Naprosto nudný a ničím zajímavý bezturbulentní let s plechovkou 7upu za 2 eura do Katowic byl už jen vyvrcholením celého dne. V Katowicích zděšení v podobě letu Japan Airlines do Osaky (bohužel nemám fotku odletové tabule, ale kód letu byl JL8826), rychlý transfer Tigerem do Ostravy a bylo po výletě.
Závěrem bych se chtěl omluvit za kvalitu fotek, v Miláně i Janově bylo zataženo a občas i sprchlo a ze špatné fotky ani photoshop neudělá krásnou. A ještě bych chtěl poprosit, jestli by mi někdo nemohl hodit do komentářů link na způsob jak přidávat fotky přes fórum a ne přes cizí servry jako to dělám doposud přes rajče, nemohl jsem to najít
.Díky!Naše cesty však nekončí, již za 9 dní odlétáme směr Stockholm a Bergen!! So stay tuned!
Děkuji za pozornost a budu rád za veškeré komentáře a náměty.
tesim sa na Bergen!
