Krátce z cesty s Qatar přes nové Dohá a přískoku s Malaysia
Napsal: 31. 12. 2014, 21:32
Mám to tak a asi tu takový nejsem jediný, že jakmile už mám kompletně naplánovanou jednu cestu, po krátké době opět začnu vymýšlet, kam bych zase jel. Letos byla na jaro naplánovaná Afrika, ale už po Novém roce jsem si říkal, že na podzim mi zbyde ještě hodně dovolené a že bych si mohl odpočinout a zajet se podívat na některé z jižních thajských ostrovů, kde bude zrovna začínat turistická sezóna. Nejpohodlněji tam vycházela cesta lodí z malajsijského ostrova Langkawi, a tak jsem se díval na letenky do Kuala Lumpur. Kromě Turků, kteří měli hezké ceny jen z Madridu, mě zaujala akce, kdy se daly výhodně nakoupit letenky s Qatar Airways z Barcelony až na Langkawi, kterou jsem sice nechal uplynout, no ale když ji pak zopakovali, letenky už jsem nakoupil. (Vůbec měly pak tyto aerolinky letos hodně slev a podobné ceny bych dosáhl asi i pak, i když možná ne v tak příznivých časech.) A tak už tuším v předjaří, než se začalo víc mluvit o pracovních podmínkách personálu Qatar Airways, jsem měl letenku na poslední listopadový víkend na Langkawi, zde zpopularizované jistým Johnem, a na půlku prosince zpět (lety z Kuala Lumpur na Langkawi byly pochopitelně s Malaysia Airlines).
V létě jsem pak dokoupil přískok do Palmy a zpět s Air Europa jako zpáteční letenku a vůbec mě přitom nenapadlo, že by mohl být problém, kdyby Katarci šibovali s časy letů. No a to se taky nakonec stalo – původně jsme měli letět prvním ranním letem v sedm z Palmy a pak v 10:30 z Barcelony do Dohá; tento let pak při změnách svého letového řádu najednou posunuli na 08:30. Tím pádem se příznivé, hodinové časy přestupu v Dohá změnily na čekání při přestupu dvouapůlhodinové až tříhodinové (na druhou stranu mě zase hodně zajímalo nově otevírané letiště v Dohá) a letenku do Barcelony a zpět jsem mohl hodit do koše. Protože bychom se už tak brzy ráno do katalánského hlavního města nedostali, znamenalo to dokoupit ještě nocleh v hotelu u barcelonského letiště a zopakovat proces nákupu letenek – tentokrát to byl Ryanair na cestě tam a stejný let společnosti Air Europa, jaký už jsem měl předtím koupený, na cestu zpět. Po změně letového řádu Qatar Airways se na zpáteční cestě přestup v Barceloně zkrátil z dostatečných dvou hodin asi na hodinu a půl, což mě lehce znervózňovalo, ale nakonec to celkem v pohodě vyšlo.
Jak už jsem předeslal, dnes to bude velmi rychlé, spíš obrázkové, protože bych se nerad opakoval; bylo by to totiž skoro jako přes kopírák jako můj loňský report s Qatar Airways do Thajska. Kdybych neletěl přes nové Dohá, asi bych ani report nepsal.
A tak zde jsou moje letošní dojmy:
BCN-DOH, Qatar Airways (QR138)
4 867 km, 5:42 h
Airbus 330-200, A7-AFP
Krátce po startu jsme dostali tištěné menu s vyobrazenou vlajkovou lodí Qatar Airways - Airbusem A380, kterým od října létají do Londýna. V současné době mají už čtyři (a k destinacím přibývá Paříž a Bangkok); zároveň se zatím posledním superjumbem se na dodávací let do Dohá den před Štědrým dnem vydal i Airbus A350, jehož budou Qatar Airways prvním provozovatelem.
V nabídce byly dvě varianty slané snídaně a jedna sladká.
Protože letecká vajíčka jsou snad všude stejná, šel jsem do sladké snídaně. Za povšimnutí stojí kovové příbory.
Po snídani nám v letadle zatemnili a udělali umělou noc, což naprosto nechápu při letu, který odlétá v půl deváté ráno a přistává o půl třetí, či o půl páté odpoledne místního času. Naštěstí bylo úplně celou cestu zataženo, a tak nebylo co sledovat z okénka, ale stejně mi to přišlo nepřirozené a vadilo mi to.
Před přistáním přišlo na řadu i jedno z krabičkových ohřívaných jídel.
Vevnitř se tentokrát ukrýval nějaký obligátní zámotek, ale také buchta.
Nejvýraznější změnou, kterou jsem zaregistroval, bylo to, že vína nalévali ze sedmiček na rozdíl od dřívějška, kdy rozdávali 187 mililitrové lahvičky, otevírali je a podávali je cestujícím bez uzávěru.
Ale to už jsme blížili k novému letišti v Dohá.
Hamad International Airport (DOH)
Letiště, pojmenované po Jeho Výsosti emíru Šejchu Hamad Bin Khalifa Al Thani, dříve známé pod projektovou zkratkou NDIA (New Doha International Airport), se jednu dobu přetahovalo s Berlínem o to, kdo víckrát odloží datum svého otevření: začalo se stavět v roce 2004 a poprvé se mělo otevírat v roce 2008 či 2009; vím, že jedním z termínů zahájení provozu bylo také 12. 12. 2012, nakonec ale otevřelo letos koncem dubna a koncem května se na něj přesunul veškerý provoz ze starého letiště a staré DOH, vzdálené jen 5 km od nového, zavřelo.
Snímky © 2014 Cnes/Spot Image, DigitalGlobe, Landsat, U. S. Geological Survey, Mapová data © 2014 Google
Výstavba stála skoro 16 miliard dolarů a letiště má ohromovat, zahrnuje třeba i Emírův terminál s jezírkem a vodotryskem
a kupříkladu jedna z drah – 16L/34R patří se svými 4 850 metry k nejdelším na světě, přičemž i ta druhá má úctyhodných 4 250 m.
Zajímají mě i letištní věže, a tak jsem si nemohl nechat ujít tu místní, i když fotka není pochopitelně nic moc, protože bylo zamračeno a ke všemu se už i rychle smrákalo.
Staré Dohá bylo taky pověstné převážením cestujících mezi letadly a přeplněným terminálem autobusy, jež u nového mělo odpadnout; nicméně když jsme přiletěli my, tak ačkoli u západní části terminálu nebylo skoro žádné letadlo, jen dva stroje Qatar Airways (jeden z nich v barvách FC Barcelona – Boeing 777 A7-BAE; tak mě jen tak napadá, jakpak se asi tváří v Madridu, když jim tam letadlo pošlou), tak nás zase vysadili v poli.
Aspoň jsme po cestě autobusem měli výhled na náš osamělý Airbus A330 na obrovské prázdné ploše a s pozadím mrakodrapů metropole Kataru.
Po rychlé bezpečnostní kontrole už jsme se ocitli v terminálu, kterému dominuje obrovský medvídek s lampou – umělecké dílo Urse Fischera, které za 6,8 milionů dolarů koupil člen katarské královské rodiny.
Na mě tam teda nepůsobil úplně patřičně. Letiště mě moc zajímalo, ale moc nezaujalo. A nemyslím si, že by to bylo tím, že bych byl uražený, protože nás nechali jet autobusem či že nám protáhli dobu na přestup, prostě jsem viděl už i hezčí letiště. Toto mi přišlo takové sterilní a málo přívětivé.
Co mě ale zaujalo, byl dětský koutek.
Přiznám se, že zbylé figurky jsem identifikoval až z fotky doma při přípravě reportu, na místě samém, že jsou tak velké, jsem vnímal jen tu horní.
Čekání jsme si zkrátili nějakou svačinkou ve food courtu, ale bylo tam hodně rušno a spousta lidí.
DOH-KUL, Qatar Airways (QR844)
5 915 km, 7:02 h
Boeing 777-300ER, A7-BAJ
Při nástupu se ukázala místní přezaměstnanost, když nám dvakrát kontrolovali pas a palubní vstupenky. Po kontrole už se sedělo a čekalo na nástup ve velké místnosti, kam se vešlo osazenstvo celého letadla a kde byly i počítače s připojením na internet, ale zase třeba ani jedna toaleta.
Zatímco předchozí let nebyl zdaleka plný, na tomto určitě volných míst v letadle mnoho nezbylo. Asi to bude hodně využívaná linka. Ocenil jsem svůj předchozí výběr sedadel, seděli jsme totiž na jedné z mála dvojek v letadle, na konci přední části ekonomické třídy. Qatar Airways na nás se svým Boeingem 777-300ER udělali dojem – letadlo bylo krásné a navíc v „lidském“ uspořádání 3-3-3.
Palubní zábavní systém byl propracovanější, ale záběry z kamer jsem v něm stejně nenašel. Zaujala mě ale tato vychytávka v air show.
Opět jsme dostali tištěné menu
a protože pangasius alias pangas jsem měl nějak spojený se špatnou kvalitou a množstvím v něm obsažených kontaminantů, jasnou volbou bylo hovězí.
Víno opět rozlévali ze sedmiček a v nabídce měli, jestli se nepletu, z červených francouzský Syrah a argentinský Malbec, a z bílých Sauvignon Blanc z Chile a francouzské Chardonnay. Vína z Nového světa mi chutnala víc.
Letěli jsme v noci, a tak jsme se snažili spát, trošku nám to přerušila jedna parádní turbulence. Ráno jsme se před Malajsií probudili do oblačnosti, která byla všude kolem nás
a pak i na zemi bylo nevlídno.
Na přestup v Kuala Lumpur jsme měli hodinu a půl a během ní jsme všechno v pohodě stihli, hlavně přijít k bráně, u které bylo přistaveno letadlo na náš další let.
KUL-LGK, Malaysia Airlines (MH1432)
455 km, 0:42 h
Boeing 737-800, 9M-MXF
Servis Malaysia Airlines byl na tomto krátkém letu nepříliš nápaditý.
V Kuala Lumpur bylo zataženo, ale cestou se udělalo hezky
a na Langkawi už bylo krásně.
Výstup do horka a vlhka byl po dlouhém cestování v klimatizovaných prostorách pořádný šok. Vyfotil jsem si ze dveří letadla terminál, abych hned vzápětí zjistil, že se to prý nemá dělat.
Z letiště jsme to vzali na oběd do přístavu a hned lodí do Thajska, kde jsme si to zase užili a zase něco nového viděli.
LGK-KUL, Malaysia Airlines (MH1455)
455 km, 0:52 h
Boeing 737-800, 9M-MSG
Na zpáteční cestě jsme měli poprvé zpoždění, asi půl hodiny. A tak jsme při odletu zastihli naráz asi většinu nejdůležitějších společností, které na Langkawi létají – Malaysia Airlines, Lion Air, Firefly a Malindo.
Letadlo mělo Boeing Sky Interior.
Těsně před startem se udělalo zase krásně, a tak jsme měli hezký výhled na letiště
a hned vzápětí na celé souostroví, které je seshora opravdu nádherné.
V Kuala Lumpur jsme měli na čas přestup původně tři a půl hodiny, který se nám zpožděním zkrátil a který jsme strávili v salónku Plaza Premium Lounge, když už jsem dostal ke kartě to členství v Lounge Club.
Bylo to celkem příjemné místo i s výhledem (vzadu je vidět nízkonákladový terminál KLIA2 s převahou letadel společnosti Air Asia).
Jen by mohli mít i víno v ceně, koupili jsme si, v základní nabídce měli jen pivo.
KUL-DOH, Qatar Airways (QR849)
5 915 km, 7:33 h
Airbus A330-200, A7-ACH
Kromě letu se 77W jsme letěli na všech ostatních letech menším Airbusem A330.
Ještě před startem nás oslovil příjemný český stevard s tím, že jsme jeho první Češi za půl roku. Chtěl jsem se s ním pak dát ještě do řeči, ale evidentně byl hodně celý let velmi zaneprázdněný.
K večeři byla dobrá ryba,
anebo kuře.
Ještě si vzpomínám na některá kulturní toaletní specifika, dopředu se omlouvám, která jsme zažili myslím na tomto letu – jednak se nezavřela babička, která působila dojmem, že v životě nebyla dál než v sousední vesnici a teď ji vzali na cestu letadlem, a jednak se při návštěvě oné místnosti zahalenou arabskou ženou neozvalo spláchnutí, za to ale pak bylo umyvadlo plné žluté tekutiny. Vzpomněl jsem si u toho na vyprávění jedné mé kamarádky, letušky u Emirates.
DOH-BCN, Qatar Airways (QR137)
4 867 km, 6:46 h
Airbus A330-200, A7-ACM
Z posledního letu moc zážitků nemám, protože se startovalo uprostřed noci a chtěli jsme spát. Statečně se nám v tom snažily bránit roztomilé děti. Na závěr byla opět sladká snídaně kovovým příborem,
a další cesta pomalu končila na barcelonském letišti.
Děkuji za přízeň v letošním roce a v tom příštím přeju všechno dobré!
V létě jsem pak dokoupil přískok do Palmy a zpět s Air Europa jako zpáteční letenku a vůbec mě přitom nenapadlo, že by mohl být problém, kdyby Katarci šibovali s časy letů. No a to se taky nakonec stalo – původně jsme měli letět prvním ranním letem v sedm z Palmy a pak v 10:30 z Barcelony do Dohá; tento let pak při změnách svého letového řádu najednou posunuli na 08:30. Tím pádem se příznivé, hodinové časy přestupu v Dohá změnily na čekání při přestupu dvouapůlhodinové až tříhodinové (na druhou stranu mě zase hodně zajímalo nově otevírané letiště v Dohá) a letenku do Barcelony a zpět jsem mohl hodit do koše. Protože bychom se už tak brzy ráno do katalánského hlavního města nedostali, znamenalo to dokoupit ještě nocleh v hotelu u barcelonského letiště a zopakovat proces nákupu letenek – tentokrát to byl Ryanair na cestě tam a stejný let společnosti Air Europa, jaký už jsem měl předtím koupený, na cestu zpět. Po změně letového řádu Qatar Airways se na zpáteční cestě přestup v Barceloně zkrátil z dostatečných dvou hodin asi na hodinu a půl, což mě lehce znervózňovalo, ale nakonec to celkem v pohodě vyšlo.
Jak už jsem předeslal, dnes to bude velmi rychlé, spíš obrázkové, protože bych se nerad opakoval; bylo by to totiž skoro jako přes kopírák jako můj loňský report s Qatar Airways do Thajska. Kdybych neletěl přes nové Dohá, asi bych ani report nepsal.
A tak zde jsou moje letošní dojmy:
BCN-DOH, Qatar Airways (QR138)
4 867 km, 5:42 h
Airbus 330-200, A7-AFP
Krátce po startu jsme dostali tištěné menu s vyobrazenou vlajkovou lodí Qatar Airways - Airbusem A380, kterým od října létají do Londýna. V současné době mají už čtyři (a k destinacím přibývá Paříž a Bangkok); zároveň se zatím posledním superjumbem se na dodávací let do Dohá den před Štědrým dnem vydal i Airbus A350, jehož budou Qatar Airways prvním provozovatelem.
- img015.jpg (40.54 KiB) Zobrazeno 6009 x
Před přistáním přišlo na řadu i jedno z krabičkových ohřívaných jídel.
Ale to už jsme blížili k novému letišti v Dohá.
Letiště, pojmenované po Jeho Výsosti emíru Šejchu Hamad Bin Khalifa Al Thani, dříve známé pod projektovou zkratkou NDIA (New Doha International Airport), se jednu dobu přetahovalo s Berlínem o to, kdo víckrát odloží datum svého otevření: začalo se stavět v roce 2004 a poprvé se mělo otevírat v roce 2008 či 2009; vím, že jedním z termínů zahájení provozu bylo také 12. 12. 2012, nakonec ale otevřelo letos koncem dubna a koncem května se na něj přesunul veškerý provoz ze starého letiště a staré DOH, vzdálené jen 5 km od nového, zavřelo.
Výstavba stála skoro 16 miliard dolarů a letiště má ohromovat, zahrnuje třeba i Emírův terminál s jezírkem a vodotryskem
Zajímají mě i letištní věže, a tak jsem si nemohl nechat ujít tu místní, i když fotka není pochopitelně nic moc, protože bylo zamračeno a ke všemu se už i rychle smrákalo.
Po rychlé bezpečnostní kontrole už jsme se ocitli v terminálu, kterému dominuje obrovský medvídek s lampou – umělecké dílo Urse Fischera, které za 6,8 milionů dolarů koupil člen katarské královské rodiny.
Čekání jsme si zkrátili nějakou svačinkou ve food courtu, ale bylo tam hodně rušno a spousta lidí.
DOH-KUL, Qatar Airways (QR844)
5 915 km, 7:02 h
Boeing 777-300ER, A7-BAJ
Při nástupu se ukázala místní přezaměstnanost, když nám dvakrát kontrolovali pas a palubní vstupenky. Po kontrole už se sedělo a čekalo na nástup ve velké místnosti, kam se vešlo osazenstvo celého letadla a kde byly i počítače s připojením na internet, ale zase třeba ani jedna toaleta.
Zatímco předchozí let nebyl zdaleka plný, na tomto určitě volných míst v letadle mnoho nezbylo. Asi to bude hodně využívaná linka. Ocenil jsem svůj předchozí výběr sedadel, seděli jsme totiž na jedné z mála dvojek v letadle, na konci přední části ekonomické třídy. Qatar Airways na nás se svým Boeingem 777-300ER udělali dojem – letadlo bylo krásné a navíc v „lidském“ uspořádání 3-3-3.
- img016.jpg (35.67 KiB) Zobrazeno 6009 x
Letěli jsme v noci, a tak jsme se snažili spát, trošku nám to přerušila jedna parádní turbulence. Ráno jsme se před Malajsií probudili do oblačnosti, která byla všude kolem nás
Na přestup v Kuala Lumpur jsme měli hodinu a půl a během ní jsme všechno v pohodě stihli, hlavně přijít k bráně, u které bylo přistaveno letadlo na náš další let.
KUL-LGK, Malaysia Airlines (MH1432)
455 km, 0:42 h
Boeing 737-800, 9M-MXF
LGK-KUL, Malaysia Airlines (MH1455)
455 km, 0:52 h
Boeing 737-800, 9M-MSG
Na zpáteční cestě jsme měli poprvé zpoždění, asi půl hodiny. A tak jsme při odletu zastihli naráz asi většinu nejdůležitějších společností, které na Langkawi létají – Malaysia Airlines, Lion Air, Firefly a Malindo.
V Kuala Lumpur jsme měli na čas přestup původně tři a půl hodiny, který se nám zpožděním zkrátil a který jsme strávili v salónku Plaza Premium Lounge, když už jsem dostal ke kartě to členství v Lounge Club.
KUL-DOH, Qatar Airways (QR849)
5 915 km, 7:33 h
Airbus A330-200, A7-ACH
Kromě letu se 77W jsme letěli na všech ostatních letech menším Airbusem A330.
K večeři byla dobrá ryba,
DOH-BCN, Qatar Airways (QR137)
4 867 km, 6:46 h
Airbus A330-200, A7-ACM
Z posledního letu moc zážitků nemám, protože se startovalo uprostřed noci a chtěli jsme spát. Statečně se nám v tom snažily bránit roztomilé děti. Na závěr byla opět sladká snídaně kovovým příborem,
a najednou se letadlo ocitlo ve "5-star gate to the rest of the world" ... Tak snad někdy přístě - brzy - na viděnou !
