)Po dlůhém vybírání a plánování sme sa rozhodli svěřit nás pro naši cestu do JAR společnosti Turkish Airlines. A řekl bych že to bylo dobré rozhodnutí.
VIE - IST
5.11.2009
TC-JPI (Airbus 320-232)
TK 1888
Load factor : 98%
Letiště Vídeň sme zvolili pro svou blízkost oproti Praze (ani ne poloviční). Odlet byl plánovaný na 18.00 a tak jsme z domu vyrazili ve 12.00. Cesta na letiště probíhala převážně bez problémů (možná tím že byl všední den), snad až druhá polovina cesty přes Vídeň byla vcelku ucpaná a oproti plánu nás zdržela asi o 3/4 hodiny. To ale vzhledem k předem naplánované časové rezervě nebyl žádný problém a na letiště jsme dorazili v 15.30. Na letišti jsme po prvotní návštěvě WC
šly odbavit zavazadla na přepážku THY. My samotní cestující jsme byli odbavení z domu on-line. Což (a teď si nejsu jistý) jsem buď slečně za přepážkou neřekl, nebo sa přeslechla a palubní lístky mně vydávala na 2x. Celkem nám odbavení 3 lidí zabralo snad 15 minut Pří odbavování chtěla jinak, kromě pasu samozřejmě, vidět opravdu i kartu, pomocí které jsem letenky kupoval (platil a kupoval sem je přímo na stránkách Turkish Airlines), resp chtěla znát její poslední dvojčíslí. Přesně tak jak bylo psané v podmínkách.Duty free shopy nás nějak nelákaly a tak sme sa vydali rovnou sednout si ke gatu. Původně mělo naše letadlo letět z gatu A19 (on-line odbavení), pak A05 (palubní vstupenka) ale nakonec jsme nastupovali do gatu A02 (snad si to nepletu
) Kontrola byla vcelku důkladná, prohledali a vysypali nám i kabelku. Let měl už v počátku ohlašované 30 minut spoždění, nakonec se z něho vyklubalo ale spoždění téměř hodinu. Nicméně v Istanbulu jsme pak přistáli téměř na čas přesně. Na palubě (téměř plné, snad pár volných míst) pak probíhalo vše standartně. Aspoň teda kam moje zkušenosti sahají. Naše sedadla byla v řadě 20 DEF, vybrána schválně za křídlem, aby sme aspoň z přistání nad Istanbulem něco měli, když už letíme ve tmě Místa na nohy bych si ale představoval teda víc, přišlo mě to téměř jak nějaký low-cost. Trochu natěšen z jiného trip reportu zde sem čekal roznos papírového menu a výběr jídla z něho, to se ale nekonalo. Chodili čistě jen letušky a dávaly na výběr z dvou variant - maso (těžko říct jaké, tipoval bych skopové, nicméně výborné) a zelenina (měli spolucestující, nějak jim to nešlo do huby) + výběr alka a nealka. Celý let probíhal klidně, bez turbolencí a po celou dobu bylo na monitorech rozmístěných po letadle pouštěné (pěkně graficky zpracované) info o letu (rychlost, výška, poloha, odhad času příleu...), prokládané reklamama (tureckýma). Info o bezpečnosti atd. předkládané ještě před letem bylo taky ve formě videa na monitorech. Což sem viděl já osobně poprvé, zatím ve všech mých letech bylo předváděno výhradně posádků letadla. Trochu mě mrzelo že nebyly rozdávané sluchátka (teda nevím jestli sa bežně vůbec rozdávajů tu na evropských linkách), bo mnou měsíc předem objednaná redukce na moje vlastní sluchátka samozřejmě dorazila až po odletu... IST - (JNB) - CPT
5(6).11.2009
TC-JNE (Airbus A330-203) "Kayseri"
TK 0080
Load factor : 98%
Letiště v Istanbulu (Ataturk) mi přišlo jako v pohodě. Nebál bych sa ho označit jako ideální na přestup. Pokud by bylo opravdu potřeba, při spěchu jde zvládnůt běh z letadla do letadla za cca 10 minut. Jinak je to podle ma vcelku obyčejné letiště, pár duty free shopů, pár fast foodu, pár obchodů se suvenýrama..
Na přestup jsme měli 2 a půl hodiny. Čas jsme strávili klasicky poposedáváním na lavičkách, wc..
Asi hodinu a čtvrt před plánovaným odletem sme sa přesunuli k gatu 219. Bezpečnostní prohlídka byla podobná té ve Vídni, až teda na rám který pískal u naprosto každého člověka (asi moc citlivě nastavený) Odlet plánovaný na 23.45 měl ale taky zpoždění a odlétali jsme tak ve skutečnosti až v 0.35 hod. Letadlo samo pak bylo zaplněno doslova k prasknutí, v mojí sekci sem viděl snad 1 volné sedadlo. My samotní jsme seděli rozdělelní (plánovaně, skrz rozestavení sedadel v letadle) a to 2 lidi v řadě 24 sedala J, K a já v stejné řadě nicméně posunut o něco dopředu na písmenu G, oddělen uličků. Tady už jsem si stěžovat na místo na nohy nemohl, bylo ho podle ma dostatečně. Každé sedadlo bylo vybaveno monitorem s možností si vybrat hudbu, filmy a taky pohled z letadla ven pomocí 2 kamer (na čumáku a na spodku letadla), samozřejmě taky info o letu samotném (rychlost, poloha, výška...) Na sedadle už každého cestujícího čekala deka na přikrytí. Asi 20 min. po startu začala posádka s roznášením. První bylo na řadě menu. Hned po doroznešení jeho následoval balíček jenž obsahoval Ponožky (opravdu dobré), klapku na oči, kartáček a zubní pastu, špunty do uší, nazůvadlo na boty a něco asi na rty. Následně bylo roznášeno jídlo. Díky ale strategicky umístěném a promyšleném usazení do letadla sa na nás dostalo jídlo snad jako na poslední a tak už sme neměli výběr co dostanem ale dostali sme co na nás zbylo (naštěstí hovězí, druhá volba byl špenát). Let samotný probíhal bez sebemenších turbolencí, což mohu dosvědčit za celů dobu letu, protože sem usnul snad na 1 hodinu. Se spaním v něčem co sa pohybeje mám prostě problémy. Ráno, nějak po 7 hodině, následovala snídaně, tentokrát bez možnosti výběru (jogurt, musli, několik druhů sýra, opečené rajče, míchané vejce...), což mě ale nijak nevadilo protože snídaně byla opravdu vynikající.
Teď osvětlím ten JNB v závorce v popisu. Let s THY do CPT je zároveň operovaný jako let do JNB, kde má fakticky mezipřistání (1 hod.) a následně odlétá dál do Kapského Města. V našem případě jsme přiletěli i přes počáteční spoždění včas, tj v 10hod. Následovalo hodinu sezení v letadle než vystoupí cestující do Johannesburgu (cca 1/3 lidí). Pak sme přesně dle letového řádu v 10.55 odletěli na dvouhodinový let do Kapského Města, kde už na nás čekal odvoz. Během letu sme dostali bulku se salámem a zeleninů a samozřejmě pití.
- Balíček na cestu tam
- Menu večeře tam.
- Zemědělství v JAR
- V Letadle.
- Přístávání do Kapského Města.
- Mireček from Bujunbura :)
CPT - (JNB) - IST
19.11.2009
TC-JNE (Airbus A330-203) "Kayseri"
TK 0081
Load factor : 70%
Po téměř 14 denní pobytu v Kapském Městě a okolí nastal čas k odletu do studených krajin. Let byl plánovaný na 17:20 a tak sme na letiště vyrazili s dle nás dostatečným předstihem víc jak 5 hodin. Díky ale nekonečnému loučení se známými sme na letiště přijeli akorát tak včas na to aby jsem odbavili zavazadla (my sme byli opět odbavení z domu on-line), což opět zabralo přes 10 minut, stihli jsem do sebe hodit něco na jídlo a utratit poslední drobné. K tomu jídlu - fastfood Wimpy (nebo tak nějak podobně) opravdu nedoporučuju ! Na rozdíl od Spur, ten byl výborný (oboje hamburgry). Bezpečnostní prohlídka tady proběhla zatím "nejhůř" co sem zažil. Tj. skoro nijak. Rám nezapípal vůbec (a to sem měl na sobě hodinky, řemen a boty které aj když přesto sundám, beztak na jiném letišti zběsile pípám, tady nic), batoh sice rentgenem projel ale jak v něm mohli přehlédnůt 2L flašku Coca-Coly (cca z půlky plnů) mě hlava nebere. Holt, čerti..
V bezcelní zóně sme tak tak stihli utratit poslední drobné a jako poslední sme sa přiřítili k autobusu. Naše místa sem si tentokrát vybral více vzadu (skrz dřívější roznos jídla + možnost jeho výběru ) a to v řadě 27 a opět G, J, K. Odlet proběhl na čas a tak za 2 hodiny sme přisedli v JNB. Teda přisedli.. Při odletu z Kapského Města bylo 28 stupňů, při příletu do JNB v něm bylo 8 stupňů. Let probíhal v klidu, ale při přiblížení k JNB sme prolétali bůřků a to byl okamžik kdy sem sa v letadle poprvé opravdu bál (podruhé nastalo pár hodin poté). S letadlem samotným to ani moc neházalo, ale nad dráhů těsně před dosednutím fůkal asi dost silný větr + déšť, protože snad eště 1-2 sekundy před dosednutím mířilo letadlo čumákem nějak 30 stupňů doprava. Až těsně před sednutím to pilot srovnal do roviny. Dosednutí samotné taky neproběhlo asi uplně ideálně, nejprv sme sedli na pravů půlku, pak dopadli levé kola a nakonec snad po 2-3 sekundách jízdy po zadních dosedl aj předek. Pak následovalo mohutné brždění, což díky solidní vrstvě vody (hádám dle toho jak stříkala do výšky a přes křídla) taky nebylo uplně v pohodě (smýkání ze strany na stranu). Nakonec sme to ve zdraví přežili, ale absolovovat znovu bych to teda nechtěl.. Jinak letadlo bylo obasazeno z cca 15 %, zbylí lidi přistůpili právě až v JNB. Na jídlo sme dostali první sáček s lískovýma oíškama a pak opět bulku se salámem a zeleninů + pití, stejně jako při letu JNB - CPT.
Po přistání měla následovat hodinová pauza na přistůpení lidí z JNB, ta se ale protáhla nakonec na víc jak 2 hodiny. Důvod nevím, kapitám něco v tomto ohledu hlásil ale díky mojí angličtině...
Letadlo jako takové bylo daleko prázdnější jak při letu sem do JNB. Dokonca to chvílu vypadalo že budu mět celů 4 sedačku enom pro sebe. Nakonec sa ale po odletu ke mě někdo nastěhoval (mimochodem to byl Čech ), takže mě zbyly "enom" 2 sedačky, ale kdo by si stěžoval, že jo.. Odlet tedy proběhl až nějak v 21:30. A jeho počátek byl v duchu příletu do JNB. S tím že teda tentokrát vládly turbolence. A to vcelku silné. Ty trvaly téměř celých 40 minut po startu a pilot měl dost práce aby je zvládal. Usuzuju podle mapy, kde šlo vidět kama a jak aktuálně letíme. Tam šlo pěkně vidět jak letadlo kličkuje a vcelku dost zi zalétává, aby obletělo bůřky před sebů. Pád AF s tím samým letadlem z letoška je asi pořádný strašák. To zalétání pak následovalo během letu ještě jednou. Po uklidnění letadla, cca po hodině letu začal personál rozvážet, ve stejném duchu jako při letu do JNB. První následovalo menu, pak balíček na noc (tentokrát jiný než při letu do JNB - jiné, horší ponožky a chybělo to na ty rty a obůvadlo na boty ) a následně večeře samotná. Ta byla na výběr mezi grilovanýma kuřecíma prsama a jakýmsi sýrem. No, volba byla jasná Ještě před večeřů posádka roznesla každému čokoládový mufin (což ma pořádně vyděsilo co že to jako je a jestli si myslí že tím odbudů večeřu tak to teda ne ! ), naštěstí to byl ale planý poplach a plnohodnotná večeřa brzo poté následovala. Pak následovala (pro ma který špatně v letadle spí) nekonečná noc, naštěstí ale vcelku brzo ukončená rozvozem snídaně. Ta byla stejná jako při letu do JNB (míchané vajíčka a spol.). Díky počátečnmu spoždění a pak ještě dalšímu nabranému díky nutnosti vyhýbat se bůřkám sme přiletěli do Istanbulu s víc jak půlhodinovým spožděním. Což nám, kteří sme měli na přestup původně hodinu a čtvrt zrovna radost neudělalo.- Balíček na cestě zpět.
- Menu snídaně.
- Menu večeře zpět.
- Večeře
- Snídaně
- Vyhýbání se bůřkám.
- Pohoří za Kapským Městem.
- Kapský poloostrov.
20.11.2009
TC-JRE (Airbus 321-231)
TK 1883
Load factor : 30%
Jak sem psal už výš, nebyl to až zas takový problém. 45 minut na přestup samotný vcelku bez problémů stačí. Já sem si ho akorát trochu zkomplikoval nákupem v duty free a nástup sme tak stíhali snad minutu před jeho ukončením. Teda to sem si myslel, lidi pak nastupovali asi eště 10 minut. Samozřejmě letadlo muselo byt zároveň přistaveno k tomu nejvzdálenějšímu gatu - 201
Letadlo odletělo se spožděním snad jenom 5 minut. Let byl jinak vcelku prázdný. Umocněné to bylo vcelku velkým letadlem. Aspoň si člověk mohl sednůt kde si zachtěl a nebylo problém tak pozorovat krajinu, jak ubýhá pod nama. Během letu, asi 20 minut po startu nejprve personál roznesl opět lískové oříšky, pak proběhla snídaně, pro ma ten den už druhá, obdobná jako už při letu z JNB. Po jejím snězení sem byl opravdu plný, další jídlo sem jedl až večer Co bych ale řekl k podávání jídla u Turkish Airlines, vcelku ma překvapilo servírování. nečekal sem kovové příbory a keramické nádobí. Skrz bezpečnost teda. Mile ma to potěšilo. Let jinak byl klidný, bez turbolencí a tak sme za necelé 2 hodiny, v 8.45 přistáli v pořádku ve Vídni.- Lískové oříšky :)
- Snídaně.
- Mlha v Karpatech (Rumunsko)
- Zsněžený vrcholek v Karpatech (Rumunsko)
No, asi i TK začínají šetřit...
