Ovšem k mé radosti jsem s mou mámou ( proto bude tvrdé y ve slovesech v čase minulém
) 29.4. nastoupila v Ruzyni do A320 a přesně v 8 ráno jsme odletěly s BA směr LHR. Těsně před plánovaným přistáním kapitán hlásil, že vzhledem k velmi silnému provozu na LHR budeme muset asi 20 minut kroužit nad Londýnem. Takže jsem si asi 5x měla možnost prohlédnout mé oblíbené temžské bariéry pěkně ze vzduchu, ale 6. kolečko už jsme neprovedli, už nám dovolili přistát.Nám to bylo celkem jedno, protože na LHR jsme měly více než 4 hodiny času, let do MIA byl až ve 13:40.Takže jsem se stačila pěkně projít po terminálu 5, nakoupit nějaká CD, měla jsem štěstí na živák AC/DC dvoudisk za skvělou cenu 6 liber
, no to jsem tam nemohla nechat, že.Uteklo to a už jsme nastupovaly do B747, též BA, měly jsme seating, jelikož má posedlost při TATL sedět na dvojáku u okna je značná a v B747 je těchto dvojáků jen málo, my měly 51. řadu. Líbí se mi, že sedadlo je od okna odsazeno asi 40 cm, čili do toho prostoru vedle sedadla se mi pohodlně vešla příruční taška, nemusela jsem jí dávat nahoru do binu.
Těšila jsem se, co za film si pustím, mají Avatar, to jsem ještě neviděla, tak si to navolím a vida, místo modrých postav tam naběhl nějaký dokument o tréninku košíkové na nějaké škole v Horní Dolní, dobrá, zkusím Sherlocka Holmese, bohužel místo něj se spustil nějaký odporný sitcom, ale v tom vedoucí kabiny hlásí, že se omlouvají, že je nějaký problém s personal enterteiner, tak abychom prý na to chvíli nesahali, že to restartují. Takže za chvíli další pokus, bohužel místo Avataru opět košíková. Dobrá tedy, kašlu na filmy, pustím si nějakou hudbu, zkouším CD Davida Bowieho, ale jaké překvapení, místo Davida slyším předehru k opeře Boris Godunov. Tak že bych si poslechla Franka Sinatru, na toho bych zrovna měla náladu? Ale BA mi místo Frankieho spustily Mozarta. Opět hlášení o restartu, ale žádné zlepšení, tak jsem to už vzdala a přečetla jsem si Reflexy, které jsem měla s sebou.
Obsazenost z LHR do MIA byla asi 70%. Jídlo během letu bylo výborné, kuře tikka, spokojenost. Přistání v MIA asi v 18:00 tamního času, imigrační kontrola proběhla v pohodě, i s čekáním asi 10 minut, což oproti loňským 2 hodinám ve frontě na témže místě byla paráda!
Takže taxi a směr Sunny Isles, hotel Thunderbird ( opět jako loni). A následovalo koupáníčko, papáníčko, výlet na Key West, nakupování, protě pohodová dovolená.
Za celou dobu jsem se ani nepodívala na TV, laptop nemám, takže jsem o dění u nás a ve světě byla informována pouze přáteli skrz SMS. Den před odletem domů mi někdo napsal, že sopka opět blbně, tak jsem koukla do mobilu na internet a fakt jo, to snad není možný, že bychom musely zůstat v prohnilém kapitalistickém bahně déle?
Naštěstí mi manžel ze stránek BA zjistil, že našich letů by se to nemělo dotknout, udělal mi seating, opět můj oblíbený dvoják v 51. řadě a v neděli 9.5. ve 20:40 jsme odletěly z MIA, opět B747, do LHR.
Tentokráte vše fungovalo, začala jsem koukat na Avatar, ale asi po 10 minutách jsem zjistila, že mě to nějak moc nebaví, tak jsem si pustila hudbu z jejich výběru, měli tam fakt dobrý výběr CD, nejdřív jsem si dala AC/DC, protože jsem si řekla, že slyšet Hells Bells a zároveň prolétávat sopečným popílkem by mohlo být stylové
. Pak jsem si dala Led Zeppelin a U2, pro mě maximální spokojenost.Jídlo moc dobré nebylo, já měla zeleninové lasagně a máma nějaké kuřecí kousky, ale jen jsme se v tom porýpaly.
Plánované přistání v LHR mělo být v 10:00 a v 11:05 let do PRG. Sice jsme přistáli na čas, ovšem ne u "rukávu", nýbrž pěkně po schůdcích a busem, což zabralo skoro 25 minut, než se celé letadlo vyprázdnilo. Takže sprintem ke kontrole, tam jim to šlo jako když ... a maluje
, řekla jsem tam nějakému chlapíkovi, že za 20 minut nám letí letadlo, myslela jsem, že nás pustí někam dopředu, ale mávl rukou, že prý to je OK, že je dost času, naštěstí lidé v naší frontě asi viděli, jak zoufale se tvářím, tak nás pustili před sebe, doběhly jsme na gate A15 přesně v momentě, kdy se rozsvítil nápis gate uzavřen, ale stihly jsme to!!!A320 úplně plný, ještě jsem zapomněla napsat, že let z MIA také plný, jak jsem tak viděla, řekla bych že 95%.
Na Ruzyni jsme přistáli na čas, 10.5. ve 14:05. Docela mě překvapilo, jaká je tu kosa, to jsem nečekala.
Ještě bych se zmínila o našem výletě na Key West, bylo to malým busíkem, bylo nás tam asi 12, takže pohodička, řidič a zároveň průvodce byl moc fajn, sympatický chlapík, mluvil i perfektně španělsky. Při cestě zpět jsem se s ním dala do řeči, seděly jsme hned za ním, on se nás ptral, odkud jsme, když jsem řekla, že z Prahy, tak mi řekl, že býval vojenským pilotem, že má nalétáno 67000 hodin s B52 a že byl hned po listopadu 1989 v Praze jako součást mírových sborů OSN, pak také v Bosně, Sarajevu atd, docela dobře jsme si pokecali, když jsem mu řekla, že v říjnu letím na Havaj, že chci vidět Pearl Harbor, tak on prý zrovna tam byl bázovaný. Bylo na něm vidět, že se stále nesmířil s tím, že ho už u vojáků nechtějí, že prý je pro ně starý, nevím, kolik mu je, ale vypadal tak na 45 a jako řidič byl skvělý.
Tak to je asi vše, mám nějaké fotky, tak sem asi během dne něco dám. Pokud jste někdo dočetl až sem, tak díky za trpělivost
.- Letiště Miami
- Letiště MIA
- Letiště MIA
- Letiště MIA
- Letiště MIA
- Letiště MIA
- Letiště MIA
- Kabina 747
- Poslouchám CD
- Poslouchám CD
- Letiště LHR
