Běžná letecká dovolená s CK - záležitost pro horních 10 000?

[firefly]

Včera jsem našla ve schránce dopis, že jsem vyhrála jako věrný zákazník O2, 8 denní plavbu po Nilu, plná penze, luxusní loď. Dole bylo drobným písmem, že výhra neobsahuje letenku, taxy, různé příplatky za průvodce, výlety atd., čili cena, kterou má "výherce " zaplatit, činí asi 20 000,-Kč . No není to skvělé???

[rpet]

Včera jsem našla ve schránce dopis, že jsem vyhrála jako věrný zákazník O2, 8 denní plavbu po Nilu, plná penze, luxusní loď. Dole bylo drobným písmem, že výhra neobsahuje letenku, taxy, různé příplatky za průvodce, výlety atd., čili cena, kterou má "výherce " zaplatit, činí asi 20 000,-Kč . No není to skvělé???

proboha SNAD JSI TO NEODMITLA

[jane]

Zajímavost: Asi před 2 měsíci jsem na ulici vyplňoval nějaký dotazník o cestování a prý jsem byl vylosován, abych si vylosoval nějakou cestovatelskou výhru v jedné cestovce - pohovor bude trvat asi 2 hodiny a bude se týkat cestování. Ve středu odpoledne tam jdu tak se o případné zkušenosti z tohoto marketingového průzkumu(?) rád podělím. Snad vyhraji něco dobrého

Jo, tak tohle jsem taky zazila, klasicky time share. Porad se me tam snazili presvedcit, jak je hrozne super mit apartman na Kanarech a jezdit tam kazdy rok na dovolenou. Trochu jsem je uzemnila tim, ze kazdy rok litam jinam a vetsinou cestuji a nezustavam na jednom miste, takze je mi to na nic. Pak jsem jeste rekla, ze dovolenou poridim mnohem levneji a to uz se na me jejich "reditelka pro prodej" docela ostre oborila, co bych jako nechtela. Je to docela zabavne, malinko je proprudit. Kazdopadne nemaji to moc dobre zvladnute, kdyz si zvou na schuzku 23lete lidi, u kterych je predpoklad, ze asi nemaji v bance par mega na uctu a cekaji, do ceho je investovat.

[persona]

Tak jsem tam byl a tato zkušenost mě jen utvrdila v mém – přiznaně předsudečném – přístupu vůči cestovním kancelářím. Celá akce naštěstí netrvala avizované 2 hodiny, ale pouze 25 minut, protože zaměstnanec CK si nemohl nevšimnout, že se tváříme nepříliš kooperativně. První dotaz se týkal toho, zdali jsme přišli nalákáni pouze představou výhry či dárku - pozornosti nebo zda nás zajímají i informace o nabídce CK. Přiznali jsme, že jsme dorazili zde spíše s vidinou výhry. Nutno ovšem přiznat, že prostředí suterénní místnosti, na jejichž stěnách byly nekvalitní dovolenkové fotografie, asi 4 – 5 stolků s lehce opotřebovanými černými židličkami a v rozích hrála z malinkých reprobedýnek nevalná hudba, příjemné pocity nevzbuzovalo. Shodli jsme se, že pán neoplýval přívětivostí (a to je prosím eufemismus). Spolu s námi bylo dotazováno jinými tazateli (u jiných stolků) ještě několik dalších osob (tady si dovolím odbočku: možná jsem zkažený, ale pokud nám byly tyto prostory prezentovány jako ředitelství, výjimečné místo, kam se dle tazatelových slov hned tak někdo nedostane - jen vylosovaní - běžní klienti jsou obsluhováni na pobočce - jak je možné, že zaměstnanci byli oblečeni vesměs velice neformálně - pokud si hrají na úroveň, očekávám u mužů kravatu, u žen hezké šaty nebo kostýmek – možná jsem ale jen zkažený kulturou prodeje z Londýna). Náš tazatel kladl sérii dotazů a na můj lehce kousavý dotaz zda používají ve svém výzkumu ohniskové skupiny, polostrukturované interview nebo něco jiného, mi odvětil, že mi nerozumí (podobná setkání mě zajímají i metodologicky, jednou jsem se zúčastnil šetření u uživatelů fotoaparátů placenou jistou značkou a každý z účastníků odešel s odměnou 500 Kč). Otázky velmi základní a obecné: jestli rádi cestujeme, zda preferujeme poznávačku nebo pobytovky, jaké země chceme navštívit, jaký rozpočet uvažujeme pro dva na dovolenou v trvání 7 dnů. Na nadhozenou sumu 20 – 25 tis. Kč na týden v zahraničí pro dvě osoby v období červen - srpen (Francie, Itálie, Španělsko) sezóně se pán tvářil pochybovačně. Další část setkání spočívala v prezentaci „působivých“ obrázků v ohmataném nabídkovém katalogu (bazény s palmami v letoviscích) s tím, že jsme byli dotazováni, zdali máme představu kolik tyto luxusní pobyty stojí. Pak nám bylo řečeno, že máme velké štěstí, že jsme byli vylosováni a že nám může nabídnout pobytový zájezd pro 4 osoby za celkem 21 000 Kč – bez dopravy. A že jejich cílem (CK) je, aby každá rodina alespoň jednou za život dosáhla na zájezd, který by je jinak stál daleko více peněz. Má naštvanost postupně rostla, netvářil jsem se přesvědčeně ani kooperativně, tazatel se totiž neusmíval, ale používal spíše agresivnější přesvědčovací techniky (pokud nebudete mít zájem, bude mít zájem někdo jiný; on sám prý jezdí na dovolenou, která stojí 200 – 300 tis. Kč za rok) a celkově byl opravdu nepříjemný. Nakonec usoudil, že to nemá valný smysl, bylo přineseno osudí a můj doprovod vylosoval lísteček, který po rozbalení vyjevil „výhru“ – poukaz na 500 Kč na zájezd (např. do Laa, jak bylo zmíněno) u dotyčné CK. Toto tazatel komentoval se slovy, že je to jakobychom dostali pětistovku. Závěr: se sebezapřením se to vydržet dalo, ale příště se už podobné akce nezúčastním.

[Zdenek]

Myslel jsem, že doba těchto obchodníků s deštěm už je pryč. Z toho co popisuješ usuzuji, že snižují náklady, my u toho asi před 6 lety měli občerstvení a vyhráli jsme 2x lahev červeného.

[whiskey]

som prekvapeny, ze sa este taketo veci deju v roku 2010. Ale vola zucastnit sa musi byt zrejme na oboch stranach toho stolika v suterene, inak by ten suteren uz davno mal niekto iny v prenajme...

[Fabo]

on sám prý jezdí na dovolenou, která stojí 200 – 300 tis. Kč za rok

Zeptal ses ho aspon kam?

[persona]

on sám prý jezdí na dovolenou, která stojí 200 – 300 tis. Kč za rok

Zeptal ses ho aspon kam?

Neptal, snažil jsem se zdržet doplňujících dotazů. Zažil jsem totiž už i školení, kde jsme byli dva a doplňující dotaz kolegy rozvášnil přednášející natolik, že výklad z pracovní legislativy byl o dobrou půlhodinu delší než bylo nutné.

[persona]

Nejprve aktuální odkaz na (obvykle nepřesná) statistická čísla (a prosba na Honzu Sůru zdali by nešlo něco udělat se sekcí Cestování idnes.cz, aby se tam objevovaly informačně přínosnější články - tedy pokud operují s čísly v podobném typu článků):
http://cestovani.idnes.cz/nejoblibenejs ... igsvet_tom

A protože se blíží léto - a tedy hlavní dovolenková sezóna pro většinu zákazníků - je na čase oživit a odlehčit vlákno tematizující průmysl cestovního ruchu a způsoby trávení volného času (nejen) české populace - v tomto pokračování na téma "Shoda a neshoda ohledně plánování a způsobu trávení (letecké) dovolené"

Explikace: Před pár dny jsem seděl na kávě se známou, která si zakoupila autobusový pobytový zájezd do Řecka (tišší, klidnější resort, hotel cca 300 m od pláže, 12 dní). Jede sama, momentálně je sama a nehodlá na dovolené lovit muže - chce jen odpočívat. Primárním důvodem této volby však není to, že by nemohla jet s kamarádkou, rodiči atd., ale především záměr, aby jí její dovolenou nikdo nenarušil - nechce nic "riskovat" (partner, kamarádka, známí), aby jednoduše nedošlo ke sporu ohledně způsobu strávení dovolené. Na mou udivenou reakci, že dovolená je přece o tom, že spolu lidé (pokud jde o pár ale i dobré přátele) tráví čas, jelikož chtějí být intenzivně spolu a zažívat vše hezké (ev. romantické), mi bylo vysvětleno, že pro přinejmenším polovinu jejich známých (muži i ženy v páru) je společná dovolená stresující záležitost, kde dochází k četným třenicím a konfliktu představ o trávení volného času, např. typu lezení po horách vs. ležení na pláži nebo ležení na pláži vs. chození po památkách. Jako další příklad mi byl předhozen případ neshody u páru, kde muž tráví již 10 let 2 týdny ze své 3týdenní dovolené na táboře s kamarády a je mu zatěžko strávit jediný zbývající týden (neřkuli jeden ze dvou táborových) s přítelkyní (mají se brzy brát), která nevěří, že s ní na jejich prví dovolenou pojede. Další ilustrací byla historka o tom, jak je obtížně domluvit se s kamarádkami na místu a termínu dovolené a to i značně dopředu - často se prý stane, že se nakonec nikam nejede.

Jsem tedy z jiné planety, neboť jsem každou svoji dosavadní dovolenou v páru zažil jako maximálně harmonickou záležitost (absence koupání nebo jen jeden den na pláži a jinak poznávácí styl dovolené) a má pravdu má známá, když říká, že právě na dovolené vyplují na povrch všechny neshody a přetvářky nebo je to podle zkušeností vašich známých jinak? (záměrně se neptám přímo na zkušenosti vaše, neboť předpokládám, že lidé, kteří létají 10x a vícekrát za rok nejsou typickými dovolenkáři, ale spíše více či méně poučenými cestovateli) Jak jsem ale zjistil, jev, že spolu netráví partneři hlavní dovolenou (z důvodu potenciální neshody), je asi zřejmě docela častý, jak mi potvrdilo více lidí, jichž jsem se na tuto oblast po zmíněném rozhovoru u kávy dotazoval. Není pak tedy na vině neochota udělat byť jen malý kompromis nebo nalézat takové pojetí, jež by vyhovovalo oběma/více účastníkům "zájezdu"? Je prohádaná dovolená pouze vyvrcholením a důsledkem "vztahu", v němž se k sobě dva lidé nehodí (nemají společné zájmy, názory, hodnoty)?

Viz též: http://www.mujvztah.cz/clanky-vztahy/vz ... olena.html
http://www.mineralfit.cz/dovolena-a-ces ... na-to-289/
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/poli ... 29574.html - důkaz, že dovolená má být velká pohoda

[Globik]

Ty odkazy jsem zatím nečetl, vyjadřuju se jen k Tvým úvahám. Z jiné planety určitě nejseš, to spíš ta slečna. Nebo třeba já. Taky občas vyrazím na cesty sám a maximálně mi vyhovuje, že se nemusím na každém kroku radit, co právě udělat a mám naprostou svobodu. A jelikož jsem sám, více vnímám prostředí, ve kterém jsem. Jestli je hádání se na cestách známkou, že k sobě dva lidi nepatří, těžko říci. Pokud pojedu s někým "k moři", ráno vstaneme, až se nám oběma bude chtít, přes den se plácneme na pláž, večer sníme, co nám dají v hotelu a pak se půjdeme projít na nábřeží a a takto to bude každý den, asi to bude v maximální pohodě a harmonii. Pokud se pojede na náročnou cestu, kde každý chce vidět a dělat trošku něco jiného (a každý toho chce vidět a dělat víc, než se dá stihnout) a každý má na cestách trošičku jiné zvyky (což je přirozené), tak z toho může vzniknout dusná a stresující dovolená, byť jsou ti dva jinak v perfektním a harmonickém vztahu. Jsou to extrémy a asi záleží na tom, čemu je konkrétní situace blíž. U nás bohužel se vždy blíží tomu druhému extrému Nevím, nakolik jsou nabité vaše poznávací cesty a jestli je tedy ta vaše harmonie na cestách malou nasyceností programu nebo vaším mimořádným souzněním. Ve druhém případě gratuluju

[Zdenek]

K tomu mohu jen napsat, že kdo vydrží týden ráno vstát, plácnout s sebou na pláž ... má můj nehynoucí obdiv.
Vše je o kompromisu a je otázkou co chceme na té cestě dělat.
Je hezké, že chci-li jet na týden spottovat na LHR, že mne bude doprovázet moje milovaná bytost, ale je otázkou, co tam bude dělat, když jí letadla nic neříkají? A proč bych ji měl tahat s sebou a pak dělat kompromis tím, že místo letadel budu obrážet památky? Není lepší se domluvit před cestou než se pak stresovat?
Pokud se dva, co se mají rádi, dokáží domluvit a říci si, miláčku, jeď sám a dobře se tam bav, mne by to nebavilo, spolu pojedeme tam a tam, je to dle mého názoru jen a jen dobře.

[Globik]

Pokud se dva, co se mají rádi, dokáží domluvit a říci si, miláčku, jeď sám a dobře se tam bav, mne by to nebavilo, spolu pojedeme tam a tam, je to dle mého názoru jen a jen dobře.

Na jednu stranu naprostý souhlas. Ovšem na druhou stranu je škoda netrávit spolu dovolenou. Obdivuju ty, kdo dokáží najít vyhovující kompromis. My (přítelkyně+já) máme dovolené každý jiné množství, takže o tom nemusím přemýšlet a vesele si můžu jezdit i sám

K tomu mohu jen napsat, že kdo vydrží týden ráno vstát, plácnout s sebou na pláž ... má můj nehynoucí obdiv.

Můj ne, jen soucit. Takových lidí je hodně, koupácké destinace jimi překypují. Buď jsou líní nebo chudí (pláž nic nestojí). Obojí k upřímnému politování.

[Dachen]

TEST: Dovolená s cestovkou, nebo na vlastní pěst? Víme, jak ušetřit tisíce:
http://cestovani.idnes.cz/test-dovolena ... gcechy_tom

[persona]

Takže jen namátkou pár drobností, které mě na článku zarazily:

1) "Při vyzvednutí auta na přepážce budete požádáni o otisk platební karty (...)" Co to je? Autor špatně přeložil „imprinter“ (mechanický snímač platební karty)?
2) Západní Evropa s malým „z“
3) „ (…) nebo si poskytovatel stáhne servisní poplatek v řádu 10 % z ceny.“ – (V řádu? Řády jsou desítky, stovky, tisíce atd.). Jiná možnost není? Buď se nestrhne nic nebo 10%?
4) „Na cestu se vybavte hotovostí, kterou si obstarejte před odjezdem doma ve směnárně, je to levnější než v cizině vybírat z bankomatu, kde jsou poplatky za výběr v řádu stokorun.“ Už chybí zmínka, že nejlevnější je platit kartou (edukativní článek v MF Dnes před pár dny).

Pokud bych neuměl vůbec jazyk a neměl s cestováním žádné zkušenosti, asi bych se opravdu raději svěřil CK, protože jen nastudovat ty základní weby v článku uvedené zabere hodně času.

[Globik]

Co se divíš? Mezi novináři je asi nejvíc neumětelů a amatérů, kteří plácají hovadiny o věcech, kterým vůbec nerozumějí. A spousta lidí jim to žere (a ještě za to platí) a pak jako zákazníci prudí, protože si to přečetli v novinách a noviny jsou zákon.