PRG-HRG
Za chladivého pátečního večera (22.10.) svižně vyrážíme na letiště. Ve 21:45 dorážíme na letiště a putujeme rovnou k přepážkám (voucher jsme si před tím doma vytiskli), nicméně se zasekáváme v obrovské frontě. Na tabuli sice svítí 2 přepážky, ale lidé se hromadí jen u jedné. Po chvilce zjištujeme, že tam ve skutečnosti agent sedí proto se přesouváme. A ejhle: "Co předbíháte?! Fronta je za náma!" Slušně vysvětlujem, že přepážka také funguje, ale moc smyslu to nemá (tento milý pár stál v zatáčce fronty, takže nejspíš neviděl). Když ostatní vidí, že jsme uspěli, vybíhá maraton velké skupinky s pár promilemi alkoholu, kdo bude dřív za námi a porazí nás. Ve 22:10 jsme bez nadváhy odbaveni (taky na mě moc místa nezbylo
) a putujeme k restauraci Praha. Chvíli posedáváme nad třetinkami piva a v klidu pročítáme Baedecker. Po chvíli si kousek od nás sedají zaměstnanci letitě a bědují nad odměnami, které si top-manageři letiště rozdělili. Odlet je plánován na 23:35, takže se ve 23:00 v poklidu zvedáme a míříme na B7.Před security řešíme dilema, jestli je za kontrolou ještě WC. Já pevně doufal, že ano, ale opak byl pravdou. V prstu ještě potkáváme cestující do TLV, opravdu mezinárodní směska. Po důkladné security usedáme do křesel a čekáme. Přilétá CCG z AYT (Antalya),
V sobotní poledne se loučíme vyhřátým mořem a míříme do našich "tropů". Hotel je od letiště 5 min, takže přijíždíme v předstihu. Před halou však vládne zmatek. Rusové, Francouzi a Češi (seřazené podle počtu) se snaží probojovat do terminálu. Ještě před odbavením kufrů projíždíme "šikanou" k prohlídkám kufrů (je zakázáno vyvážet korále, mušle, památky), krom toho, že zvedat kufr přítelkyně není žádný med, tak se ješte dvojci před námi zasekávají baťohy na konci, takže naše (hlavně můj) kufry úspěšně padají z rentgenu. Pak se řadíme do fronty na check-in - ač je opět otevřeno 5 přepážek, největší fronty jsou u prvních 2. Bohužel se dostáváme na řadu jako poslední (opravdu jsme nestály v prvních 2), dostaváme 14 C,D, takže neuvidíme příliš dobře západ slunce na křídlem (jediná opravdu romantická věc
). Vyplňujeme odletovou kartu, čekání na pasovku si zpříjeňujeme překládáním nějakého Francouze, co běduje kolik je ve frontě Rusů (očividně myslel nás). Po chvíli nás předbíhá posádky SkyAirlines (moc pěkné stevardky). Ač se na security připravujeme na důkladnou kontrolu, všem je skoro jedno jestli pípáte, co máte v batohu, jestli jste si sundal pasek. Sem tam někoho prohmatají (třeba mě). V terminálu je pěkný nával, Na ploše vidíme jeden 743 od Transaero (druhý byl ještě v zákrytu), 2x Tu 204 od RedWings, 738 SkyAirlines, 2x Air Baltic a spousty dalších. Míříme do Duty free, kde se ale stojí fronty až ven (skoro). Jako jediný bereme čokolády, ostatní mají koše cigaret (na limity si nikdo moc nehraje). Francouzi před námi nabírají 14 kartonů, a opět řikají kolik je v obchodě pro změnu Čechů (byli jsme jediní, jinak samí Rusové). A protože platíme kartou, nebyl bych to já, abych nestál ve špatné frontě, takže se vydáváme vystát další a ještě delší. Samotné letiště je asi zajímavé tím, že část je dělána jako tržistě, ale ceny jsou zde místo egyptských liber (1EG=3,2 KČ) v EUR. Třebaže jsme v Egyptě prošmejdili hodně záchodů, na letišti byly suverénně nejhorší. Do odletu zbývá ještě hodina, tak utrácíme posledních 40 liber za colu a espresso v BK. Za těch pár dní jsem si zvykl, že egypťani mají rádi klimatizaci, ale taková kosa jako v BK, nebyla snad ani v Praze. Přesně v 16:15 začíná boarding, při stání ve frontě vidíme se pomalu vznášet Il-96 od SU busem pak jedeme přes celou plochu na konec (jih), kde na nás čeká OK-TVP.
.
byli v Tunisku, zájezd byl od Travely(R.I.P.) a letěli jsme veteránem B727 z roku 1964 Air Terrex(taky R.I.P.) Parádní letušky v zelených uniformách si pamatuji dodnes, hezčí jsem od té doby neviděl... 