Vloni sem za mnou na Langkawi přiletěla kamarádka, opravdová blondýna s obřím růžovým kufrem, která neumí anglicky ani good morning... No nic, cestu s KLM z MUC-AMS-KUL-LGK zvládla bez problémů, všechno jsem jí předem vysvětlil - check in, přestupy a podobné věci. A to letěla poprvé v životě. Tady strávila měsíc dovolené a nadešel den odletu. Zavezl jsem ji na letiště LGK, popřál šťastnou cestu a modlil se, aby v pořádku doletěla domů.
A tady začíná pointa příběhu. Byla neděle večer, let s MAS LGK-KUL proběhl normálně a v tom mi přišla SMS, že letadlo KLM z KUL do AMS neletí. No paráda, co teď, zkouknul jsem online přílety-odlety na KLIA a skutečne, její let byl canceled. Další SMS byla - vůbec nevím co mám dělat, kam jít, anglicky neumím... Zavolat jsem jí nemohl, její sim karta byla ta předplacená, kredit měla pár korun, čili by jen přijala můj hovor a spojení by se přerušilo.
Zavolal jsem tedy na letiště, na linku KLM, kde mi řekli, že éro sice z Jakarty - CGK přiletělo do KUL, ale kvůli technické závadě nemůže pokračovat do AMS a neví se kdy poletí, ale ať si slečna vyzvedne kufr a dostaví na přepážku xy, tam že dostane poukaz na hotel a další info. No a tak jsem Jitce napsal co mi řekli a ať ji jde hledat. Další SMS od ní - kufr mám, ale nemůžu to najít, no paráda. Píšu jí - kde jsi a co vidíš kolem sebe, odpověď - jsem na letišti, vidím obchody a letadla, za chvilku mi chcípne baterie...
To už byla půlnoc, já, společník a jeden kamarád jsme tu vymýšleli jak jí pomoci a v tom Rádža dostal spásný nápad, zavolá na KLIA ze svýho mobilu, dá mi ho a já budu česky hlásit v letištním rozhlase instrukce pro ní. Asi se vám to zdá být nemožné, ale z mých předchozích TR už víte, že Rádža je šéf bezpečnosti letiště LGK a dobrý kamarád, takže on to dokázal zařídit.
A stalo se, Rádža to vyjednal, oni nějak propojili jeho mobil s letištním rozhlasem a já hlásil odsud z Langkawi - Jitko, jdi k nebližšímu info pultu a čekej, přijdou si tam pro tebe policajti. Za půl hodiny zvoní Rádžovi mobil - blondýna nalezena.
Odvezli jí na hotel, jméno už nevím, ale vygooglil jsem si tam telefonní číslo a zavolal jí na pokoj. Byla opravdu šťastná. Strávila tam nakonec dva dny, než se dostala domů.
Happy end.
P.S. našli jí podle toho obřího růžového kufru, tak se za ně holky nestyďtě, můžou vás zachránit
