zlin142: v předchozím příspěvku jsem psal: Neber mou tabulku tak vážně. Surrealisté milovali sestavování žebříčků a já surrealismus mám rád (i kubismus)

Také jsem uvedl, že je to variace a nikoli, že beru žebříček nějakého analytika vážně, protože pro finanční i jiné analytiky mám také rezervovanou skepsi (viz např. fatálně zavádějící
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-5353785 ... odi-norsko). A to o slabé infrastrukturní vybavenosti Brna vs. Praha a Hradec Králové? Kolik jiných měst má kromě Prahy, Brna a Ostravy noční spoje (v Brně před sobotou a nedělí jednou za 30 min. - ony "rozjezdy"). Skutečnost, že má Brno ghetto a Praha ne(?) není pro můj žebříček relevantní. Ve srovnání s takovými oblastmi jako Compton v LA, Soweto v Joburgu nebo jistými částmi Londýna či Paříže to není žádné ghetto.
poly: Tvůj názor na Tokio budu bránit a bojovat za něj až k smrti za předpokladu, že Ty budeš respektovat názor můj
globik: ano, už o tom byla řeč v diskusi o Miláně, mě prostě baví spousta oblastí velkoměsta a kultury, které nelze postihnout během krátké návštěvy. Třeba takové obchodní domy v Tokiu (Prada Aoyama - fantastická stavba, Dior či Gucci) jsou navrhované esy současné světové architektury a stejně pečlivou pozornost věnuji vlakům, parkům, galeriím, kulinařině, designu a dalším oblastem (jistě netřeba rozebírat rozdíl Louvre nebo MoMa vs. Národní galerie/Veletržní palác). Pak nestačí na město jako HKG, LHR, CDG či NRT ani 100 dnů. A čím více člověk o určité oblasti ví (přečte si), tím lépe to vychutná. Třeba ve Versailles jsem strávil týden a mám pocit, že jsem ten park a přilehlé stavby ještě nepoznal. Vidět a cítit, zažívat a poznávat je rozdíl.
Z Holiday Inn na Ruzyni mává persona (zítra v 10.05 na 10 dní do New Yorku - další kontrolní návštěva
